Demagog.cz

Debata v Českém rozhlase: Pavel Fischer

S Pavlem Fischerem mluvil moderátor Jan Pokorný v cyklu rozhovorů s kandidáty na prezidenta hlavně o zahraniční politice: o pozici Číny a aktivitách Miloše Zemana vůči této zemi, o českých vojácích v zahraničí. Došlo však i na vymezování se vůči některým protikandidátům nebo na téma financování Fischerovy kampaně. A jak je to s množírnami štěňátek v České republice? I to se dozvíte v naší analýze.

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 10. ledna 2018 (moderátor Jan Pokorný, záznam)

14 ověřených výroků

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Ty takzvané množírny psů a nejrůznějšího zvířectva, ale zejména psů, z nichž se od nás vyvážejí do světa štěňátka za naprosto nelidských podmínek, to je kauza, kterou sleduje západní Evropa s velkým, s velkou pozorností.

Množírny psů a dalších zvířat jsou v České republice velkým problémem. Zvířata jsou zde chována ve velmi nevyhovujících podmínkách, často v klecích a bez možnosti pohybu. Štěňata, která jsou množena pouze za účelem zisku, velmi často trpí zdravotními problémy, které majitele ve výsledku stojí mnohonásobně více než nízká pořizovací cena zvířete.

Česká republika je vedle Maďarska, Polska a Slovenska jedním z největších evropských vývozců štěňat (.pdf, str 5). Například britský Kennel Club (organizace, která zastřešuje Britské registrované chovatele psů a zabývá se rozvojem chovu) upozorňuje na problém množíren, ale výhradně na Českou republiku se nezaměřuje. Také se nedá říct, že by se tímto problémem Britská média nějak zabývala, a pokud ano, zaměřují se na množírny ve Velké Británii. Podobně se o problému nijak výrazně nevyjadřují ani velká francouzská média, ale například stránky, které se specializují na psy a jejich chov, informují o dovozu neregistrovaných a nemocných štěňat z České republiky. Také reportáž francouzské varianty VICE magazínu se zmiňovala o dovozu ze zemí východní Evropy, mezi které v tomto případě můžeme na základě zprávy o obchodu se štěňaty (.pdf, str. 5) pokládat i Českou republiku.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Za ten výrok (Blansko, pozn. Demagog.cz) jsem se omluvil.

Pavel Fischer pronesl 3. prosince 2017 v Blansku výrok, že by ústavním soudcem nikdy nejmenoval homosexuála.

„Prezident jmenuje ústavní soudce. Já tam můžu jmenovat pedofila, v dobré víře, nebo homosexuála, nebo lesbu, kteří žijí v partnerství, aby to bylo vyrovnané. Tak takového člověka já bych tam nikdy nejmenoval.“

Po dvou týdnech se Fischer na svém facebookovém profilu omluvil: „Jedná se o výrok vytržený z kontextu otázky ohledně adopcí dětí. Omlouvám se za svůj nešťastný výrok. Rozhodně nehodlám diskriminovat žádnou skupinu občanů pro její původ či způsob života, to jsem ostatně nikdy nedělal a jako prezident nikdy nebudu.“

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Já jsem byl osobně zavřít účet pro příchozí platby právě proto, že my už nesmíme přijímat žádné dary, a to už je dokonce od včerejška.

Zda byl Pavel Fischer svůj volební účet uzavřít osobně nejsme schopni vyhodnotit. Nicméně na svém webu má důležité upozornění pro zájemce. V něm vysvětluje, že pokud by mu ještě někteří chtěli přispět, tak od včerejšího dne (9. ledna) to už není možné.

Přesné znění informace je: „Dnem 9. ledna končí možnost přijímání peněžitých darů nebo bezúplatného plnění pro Pavla Fischera. Po tomto termínu již kandidáti nesmí dary určené na volební kampaň přijímat, neboť by dárci nemohli figurovat v informaci zveřejněné 3 dny před volbou – prosíme o případné doplnění chybějících údajů. Dary zaslané po tomto termínu na volební účet musejí být vráceny dárcům.“
Tuto povinnost stanovuje zákon o volbě prezidenta. V bodě „výdaje na volební kampaň“ se uvádí, že nejpozději 3 dny přede dnem volby musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidáta na funkci prezidenta republiky uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Tam jsou třeba lidé, kteří v minulých dobách podporovali disidenty, tam jsou lidé, kteří pomáhali Janu Vladislavovi, když utíkal do Francie. A tito lidé, to jsou skutečně osobnosti. Mně přispěli na kampaň.

Fischerovi dárci byli předmětem ověřování jednoho z našich minulých výroků. Pavla Fischera finančně podpořilo několik osobností ze zahraničí, například britský dramatik Tom Stoppard nebo Francouzka Roselyne Chenu, ředitelka Fondation pour une entraide intellectuelle européenne (Nadace pro vzájemnou evropskou intelektuální pomoc).

Právě Roselyne Chenu podporovala intelektuály a umělce z bývalého východního bloku, například básníka Jana Vladislava, který byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a v roce 1988 byl nucen emigrovat právě do Francie. Na Fischerův transparentní účet přispěla 7. listopadu 2017 částkou 7 493,37 Kč.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

...každý pokus narušit právní řád retroaktivně, se zpětnou účinností, k čemuž by tady došlo... (u zdanění církevních restitucí, pozn. Demagog.cz).

Nejprve si vymezme pojem retroaktivity. Jedna ze základních právních zásad zní, že právní norma (kupříkladu zákon) upravuje pouze ty vztahy, které vznikly až po nabytí její účinnosti. Retroaktivitou se pak označuje situace, kdy právní norma upravuje i ty vztahy, které vznikly před její účinností. Rozlišujeme pravou retroaktivitu, kdy norma působí zpětně i na vznik vztahu a nároky z něj, a nepravou retroaktivitu, kdy norma působí na vztahy pouze po nabytí své účinnosti.

Právě retroaktivita se stala jedním z problematických bodů návrhu poslanců KSČM, který pozměňuje zákon o církevních restitucích. Podle zákona o církevních restitucích mají výslovně jmenované církve po uzavření smlouvy se státem nárok na vyplacení určité peněžité částky jako náhrady za křivdy spáchané komunistickým režimem. Celková částka činí 59 miliard korun. Smlouvy vláda s církvemi uzavřela hned v roce 2013.

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2013 a výslovně vylučuje zdanění těchto peněžitých částek. Návrh poslanců KSČM však navrhuje daný odstavec vypustit (.pdf, str. 1). Tím by však došlo k situaci, že by peněžité částky přiznané zákonem z 1. ledna 2013 byly podle nového znění zdaněny, čímž by došlo ke zpětnému působení zákona na nároky, které vznikly již před nabytím jeho účinnosti. Došlo by tedy k pravé retroaktivitě. Návrh zároveň ani neobsahuje přechodné ustanovení, které se běžně užívá právě k úpravě vztahů vzniklých před nabytím zákona.

Na možný rozpor návrhu s retroaktivitou upozornil již v červenci 2016 mj. i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Ke stejnému závěru došla i vláda ve svém stanovisku (.docx) z 10. ledna 2018.

„Vláda si je vědoma rizika, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu s ohledem na možný zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, že jim bude stanovená finanční náhrada vyplacena, aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost, nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný.“

Vláda tak sice upozorňuje na možnou retroaktivitu a případné napadení zákona u Ústavního soudu, nicméně k návrhu vydala souhlasné stanovisko.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Já jsem požádal dvěma oficiálními dopisy jednak pana prezidenta, protože jako prezident republiky může se zeptat svých ministrů, aby mu podávali zprávy, takže vyzval jsem ho, aby se zeptal paní ministryně financí. A té jsem se naopak zeptal, aby v zájmu přístupu k, svobodného přístupu k informacím vysvětlila, co je v té zprávě, protože každý za tu zprávu budeme platit.

Pavel Fischer oznámil při své tiskové konferenci 9. ledna 2017, že vyzval jednak ministryni Schillerovou ke zveřejnění zprávy OLAF, jednak prezidenta Zemana, aby se do tohoto případu vložil a vyžádal si informace, které má k dispozici ministerstvo financí. Celou zprávu odmítá ministerstvo dle své tiskové zprávy zveřejnit s ohledem na probíhající trestní řízení a jeho možné ohrožení. Vyjádření prezidenta ani ministryně financí k Fischerově výzvě zatím není k dispozici.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

(Zeman) dokonce dal do ruky Andrej Babišovi více pokusů najednou.

Miloš Zeman skutečně přislíbil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, že ho pověří sestavením vlády dvakrát.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády: „Jsem velmi rád, že zde mohu učinit první krok k sestavení stabilní, úspěšné a dlouhodobé vlády České republiky. Tímto prvním krokem, jak odpovídá tradicím, je to, že prezident republiky pověřuje politickou osobnost, v daném případě vítěze voleb, jednáním o sestavení vlády. Moji předchůdci, až už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím,že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše, žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (od 0:18)

Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy: „Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Například jsem navrhl rozvoj regionu a vzápětí slyším od někoho, kdo nastoupí do kampaně později než já, Mirek Topolánek, že chce pracovat na tom, aby se rozvíjely vzdálené oblasti a venkov se nevylidňoval. Tady mám pocit, že tomu se říká vykradačství hrobů. Je to s žertem, ale musíme si hlídat, abychom náhodou nepletli pořadí. Já jsem v té kampani byl dřív.

Rozvoj regionů je jeden z programových pilířů Pavla Fischera. Představil jej 30. listopadu 2017 na tiskové konferenci k zahájení své kampaně. Začátkem letošního roku pak agrárníci po debatě s prezidentskými kandidáty ocenili naopak Mirka Topolánka, když se vyjádřil v tom smyslu, že brojí proti vylidňování venkova a jeho socializaci. Vylidňování venkova ale zmiňuje i na svém webu, byť nikoli v programu, mnohem stručněji a v kontextu obecného omezení svobody, ne jako samostatné téma.

Zde bohužel neumíme říci, z kterého data článek pochází. Z principu je však takový výrok neověřitelný, neboť nelze ověřit, kdo z účastníků použil toto téma při kampani dříve.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Prezident je vrchní velitel (...) Takže tady je jasné, kdo velí. Na druhou stranu, prezident je v těchto klíčových okamžicích samozřejmě vázán spolupodpisem předsedy vlády.

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

  • schvaluje základní vojenské řády,
  • propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
  • Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
  • jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
  • a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Naši vojáci jsou angažovaní v klíčových konfliktech dnes na mnoha kontinentech.

Čeští vojáci se účastní zahraničních misí v rámci nejen EU, ale i NATO a OSN. Posilují mezinárodní týmy v Africe, Asii i Evropě, proto jsme výrok označili jako pravdivý.

Se vstupem do Evropské unie v roce 2004 začala Česká republika působit také v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), která původně vznikla kvůli neschopnosti států čelit krizi na Balkáně na počátku 90. let (např. válka v Kosovu, Bosně a Hercegovině atd.). Cílem této politiky je posílení role EU v rámci mezinárodní bezpečnosti. Úpravu nalezneme ve Smlouvě (.pdf, str. 36–39) o Evropské Unii.

Od svého založení bylo v rámci SBOP spuštěno nejméně třicet vojenských akcí. V rámci činnosti institucí EU se čeští vojáci podílejí na třech výcvikových misích – v Mali, Somálsku a Bosně a Hercegovině. V Mali je jejich úkolem obrana velitelství výcvikové mise EUTM a částečný výcvik malijské armády, v Somálsku jsou české jednotky součástí operace ATALANTA na ochranu plavidel pod značkou WFP, které zajišťují dodávky potravin a pomáhají utečencům. V rámci mise ALTHEA-EUFOR v Bosně a Hercegovině se školí noví velitelé a státní ozbrojené složky na podporu mírové situace v zemi. Navíc působí čeští vojáci také v programu ochrany mezinárodních vod ve Středozemním moři EUNAVFOR MED, kde pomáhají zadržovat plavidla ilegálních převaděčů.

OSN si klade za cíl udržet mírové vztahy mezi státy a svými mír udržujícími aktivitami se na tomto procesu aktivně podílí. Z řad Armády ČR jsou vojáci posíláni do válečných zón již od ledna 1989, účastnili se desítek operací, přičemž nyní stále figurují v Kosovu, na Sinaji, ve Středoafrické republice a např. v Kongu. Pod vlajkou NATO se od letošního roku budou podílet na posilování východního křídla severoatlantické aliance v Pobaltí. Sněmovna i Senát v červenci loňského roku schválily vyslání 290 vojáků do Lotyšska a Litvy, kde budou členy mezinárodních týmů po následující rok.

Dlouhodobě se české jednotky podílejí na misi v Afghánistánu, kde od 1. ledna 2015 běží již druhý výcvikový program s názvem Resolute Support Mission. Armáda ČR zřídila v zemi centrální velení komunikující se všemi jednotkami za účelem koordinace činnosti. Do 31. prosince tohoto roku bude také nadále fungovat letecký poradní tým v iráckém Baládu, který pomáhá školit piloty a letecký personál tamní armády.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Čeští oceláři by rozhodně neměli být (Fischer mluví o hypotetické situaci za 15 let - pozn. Demagog.cz) v ulicích bez práce jenom proto, že sem někdo přivedl čínskou dotovanou ocel. To jsou velmi vážné kroky, které mimochodem Miloš Zeman připravil svým politickým vlastně konáním. On sem přiváděl soustavně čínské investory v takové míře, že já být ocelářem, tak jsem už opravdu ve střehu.

Stav českého ocelářství se do značné míry zhoršil v souvislosti s levnou čínskou ocelí, která je k dispozici na evropském trhu. Čeští oceláři zaznamenali primárně pokles zisku, za který viní právě Čínu. Levná čínská ocel a její negativní dopad na tuzemské hospodářství je však mnohem komplexnějším fenoménem, který postihuje Evropskou unii jako celek. Proto není korektní přičítat tento jev jedinému českému politikovi.

Dané problematice jsme se věnovali v rámci debaty bývalého ministra průmyslu a obchodu Mládka s europoslancem Niedermayerem. Oba politici ve svých výrocích řešili pozici EU vůči Číně v této věci, možné dopady na český trh práce nebo stanoviska odborů a zaměstnavatelů.

V nejbližších letech pak Svaz hutnictví železa předpokládá postupný nárůst zisku a zlepšení postavení českého ocelářství na trhu. Nejde ovšem o horizont 15 let, o kterém Fischer mluví. Nelze zcela korektně predikovat, v jakém stavu tento segment bude. V rámci výroku se soustředíme na aktuální stav v daném odvětví, na vztah Číny a EU v dané věci a v neposlední řadě také na roli prezidenta Zemana.

Stav ocelářského průmyslu nejen v ČR ale i v Evropské unii jako celku se výrazně propadl v souvislosti s Čínou. České ocelárny v roce 2016 ztratily téměř dvě třetiny svých zisků před zdaněním. Z původních 10,2 miliard korun klesl zisk na 3,1 miliardy korun.

Svaz hutnictví železa, který sdružuje nejvýznamnější české a slovenské ocelářské firmy, uvedl, že kapacity Číny jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, zatímco celková poptávka oceli v EU činí 160 milionů tun. Cena čínské oceli v EU tedy mnohdy nedosahuje ani úrovně výrobních nákladů a prodává se v průměru o polovinu levněji.

Nepříznivý vliv čínské oceli v EU přímo souvisel i se změnou statusu Číny v rámci platformy Světové obchodní organizace (WTO). Na konci roku 2016 měl Číně vypršet dočasný status, který členským zemím umožňoval přijímání speciálních opatření proti čínskému dumpingu a záplavě levných čínských výrobků na území EU. Tento fakt vyprovokoval bouřlivou reakci i mezi odboráři EU, z nichž nejhlasitěji bylo slyšet právě oceláře. Prezident Evropské asociace ocelářů Geert Van Poelvoorde konstatoval, že „pořád opakujeme, že přiznání statusu tržní ekonomiky by bylo zničující nejen pro ocelářský průmysl.“

Proti uznání Číny za tržní ekonomiku se vyjádřil jak Evropský parlament, tak i zástupci Evropské unie na půdě Světové obchodní organizace, kterou v tomto rozhodnutí podpořily i Spojené státy. EU v lednu 2017 zatížila některé výrobky z čínské oceli daní ve výši 30–65 %, aby alespoň částečně regulovala záplavu čínské oceli na domácím trhu.

Co se týče role prezidenta Zemana, na mezinárodním poli vystupoval jako zastánce uznání Číny za tržní ekonomiku a s tím spojených rizik pro český ocelářský průmysl, za což byl kritizován poslanci Evropského parlamentu. Navzdory tomu, že Miloš Zeman se netají svou podporou Číny v ekonomické sféře, jeho kroky v tomto případě není možno hodnotit jako klíčové.

Fenomén levné čínské oceli je všudypřítomný, nejedná se pouze o problém ČR a v žádném případě nelze za viníka tohoto vývoje označit Miloše Zemana. Navzdory všem nepříznivým podmínkám však Svaz hutnictví železa predikuje zlepšení podmínek na trhu: „Optimismus do příštích let i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, který v uplynulém roce dosahoval včetně stavební výroby hodnoty 4,8 procenta.“

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Čínský investor se zajímá o největší komerční českou televizi. V Číně stále platí vedoucí role komunistické strany.

V prosinci minulého roku přinesla agentura Reuters zprávu, že o společnost CME, která provozuje síť televizních stanic ve střední a jižní Evropě, má zájem čínská investiční a energetická společnost CEFC a česko-slovenská Penta. Původně o CME měla zájem i investiční skupina PPF Petra Kellnera, ale podle dostupných informací její zájem opadl.

Podle měření společnosti Nielsen Admosphere (.pdf, str. 7) za prosinec roku 2017 má skutečně Nova největší podíl na trhu mezi komerčními subjekty. Celkově soupeří s veřejnoprávní Českou televizí; za rok 2017 měly stanice Nova group největší podíl na trhu, pro rok 2016 to byly stanice ze skupiny ČT.

Podle stránek čínské ambasády v Praze je vedoucí politickou silou v zemi stále Komunistická strana Číny, která se podílí na moci. Vedoucí úloha v zemi byla Komunistické straně uložena Ústavou, která byla přijata v roce 1982. Stránky ambasády také zmiňují ostatní strany, které v Čínské lidové republice fungují.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Podívejte se na Macrona, co on tam říká. On nejenom že pomáhal investicím, on mluvil o lidských právech mezi čtyřma očima s Číňanem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Číny vedl s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem soukromý rozhovor, jehož obsahem mohla být i lidská práva. Jelikož však máme k dispozici pouze nepříliš konkrétní vyjádření Macrona a rozhovoru nebyli přítomni novináři, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Emmanuel Macron zahájil svou třídenní návštěvu Číny 8. ledna se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, na niž chce Čína navázat budováním nové obchodní cesty. Právě obchod byl například podle webu iROZHLAS jedním z hlavních důvodů Macronovy návštěvy. Během ní Čína slíbila, že objedná 184 letadel Airbus a francouzská firma Areva má získat zakázku na výstavbu továrny na zpracování použitého jaderného paliva v Číně.

Co se týče lidských práv, dle webu ČTK Macron před odjezdem do Číny slíbil, že otázku lidských práv projedná se Si Ťin-pchingem soukromě. Veřejně však o tom odmítl hovořit, jelikož zmínil, že „je to naprosto neúčinné, věřím v diplomacii vzájemného respektu, musíme pracovat dlouhodobě.“

Během své návštěvy potom Macron potvrdil, že otázku týkající se lidských práv s čínským prezidentem projednával s tím, že prezident ví o obavách Evropy o lidská práva v jeho zemi. Macron řekl: „Vím, že pro něj je toto téma důležité.“

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Ale Macron tam také mluvil o Evropské unii a o tom, jak by se Evropská unie měla chránit proti čínským vlastně obchodním praktikám.

Francouzský prezident během třídenní návštěvy Číny se symbolickou zastávkou v Si-anu, kde začínala původní Hedvábná stezka, ve svém proslovu varoval Evropany, aby zůstali v pozoru a chránili strategické sektory: Čína podle něj vytváří neblahé zásahy prostřednictvím nového projektu Hedvábné stezky. Tento projekt se jmenuje Belt and Road a čínská vláda ho představila před čtyřmi lety – cílem tohoto projektu je vybudování železničního, námořního a silničního spojení mezi Asií, Evropou a Afrikou.

Macron při tiskové konferenci také zmiňoval, že je potřeba přijít se společným evropským stanoviskem, týkajícím se právě onoho projektu. Dále také zmiňoval, že Evropa nemůže tuto iniciativu ignorovat, jelikož by to znamenalo vypořádávání se s následky a bylo by to také strategickou chybou, což zmínil právě s ohledem na to, že Evropa je rozdělena v názorech na projekt Stezky.