Demagog.cz

EET, registr smluv a Budvar

Poměrně ostrou diskuzi tentokrát ve studiu Otázek rozpoutali ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Oba pánové řešili především několik základních oblastí - podporu maloobchodů na venkově, elektronickou evidenci tržeb, registr smluv a také kauzu kolem korunových dluhopisů skupiny Agrofert/Andreje Babiše. Snad v žádném tématu se řečníci neshodli, ve zjitřené debatě padlo bezmála 50 faktických výroků, což je značný nadprůměr na jednu část Otázek.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 5. března 2017 (moderátor Václav Moravec, záznam)

8 z celkově 47 ověřených výroků

Marian Jurečka

Marian Jurečka

O této podpoře (systémové podpoře maloobchodů na venkově - pozn. Demagog.cz) se diskutuje už dávno, dřív než přišlo EET. (...) Už v roce 2011 už asociace sdružující podnikatele maloobchodu dělala na toto téma konferenci udržet maloobchody na venkově.

V únoru 2011 proběhla v rámci Retail Summit 2011, konferenci o rozvoji obchodu, diskuze o inovaci v oblasti maloobchodu. Zde vystoupil i tehdejší ministr průmysl a obchodu Martin Kocourek. Je pravdou, že se mimo jiné mluvilo o obslužnosti venkova, nicméně se nám nepodařilo dohledat podrobnější informace a nemůžeme proto ověřit, zda se jednalo i o dotacích pro tyto maloobchody.

Podle Lidových novin se na konferenci diskutovalo o otázce potravinové obslužnosti venkova a o dostupnosti produktů potřebných ke každodennímu životu. Svaz průmyslu a obchodu prosazoval podobu obchodů, které by v sobě měly integrované nejenom potravinové zásobování, ale také by zajišťovaly bankovní či poštovní služby. Jenou z výhod mělo být i zajištění odbytu regionálních potravin prostřednictvím těchto obchodů.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

… systémová podpora (maloobchodů na vesnici - pozn. Demagog.cz), která v jiných státech je.

Ministr Jurečka se problematikou ubývání prodejen skutečně zabývá. Například v lednu 2017 na kongresu pro tradiční trh Samoška řekl, že do konce března letošního roku hodlá vládě navrhnout možnosti podpory venkovských prodejen - těch totiž rapidně ubývá, což významně přispívá k vylidňování venkova.

Ministerstvo zemědělství také zřídilo expertní skupinu, jež se má zabývat potravinovou obslužností venkova.

Otázka státní podpory venkovských prodejen v jiných zemích je však složitá, neboť není specifikováno, o které státy by se mělo jednat.

Například ve Spojených státech amerických existuje federální Healthy Food Financing Funds, což je program koordinovaný na úrovni federální vlády, jenž se prostřednictvím grantů snaží rozšiřovat dostupnost především zdravých potravin a také podporuje malé obchodníky. Program podporuje rovněž projekty, které vedou ke zvyšování přístupu ke zdravým a cenově dostupným potravinám v obcích nebo konkrétních lokalitách, jež jsou obývány zejména nízkopříjmovými skupinami obyvatelstva.

Tento program odpovídá Jurečkově představě o dotování venkovských prodejen jen omezeně, protože podpora malých obchodníků je pouze jednou z možností podpory, nikoliv tou stěžejní.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

My obchodujeme se 76 zeměmi, kam vyvážíme pivo. A všichni zahraniční partneři řekli, že v okamžiku, kdy by jejich smlouva měla viset v registru smluv, tak nebudou s Budvarem dále obchodovat.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) Budějovického Budvaru za rok 2015 obchoduje pivovar se 76 zeměmi. Do nich vyvezl v tomto roce 56 % z celkového objemu prodaného piva.

Zdroj: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/obchodni-uspechy.html

Informace o tom, že zahraniční partneři odmítají obchodovat s pivovarem, pokud budou jejich smlouvy v registru smluv, není veřejně dostupná.

Pravdou však je, že v rozhovoru z prosince 2015 se ředitel Budvaru Jiří Boček vyjadřuje k otázce ohlasů zahraničních partnerů na nutnost zveřejňování smluv následovně: „... žádný z našich obchodních partnerů pochopitelně nebude spokojený s tím, že vystavujeme naše vzájemné smlouvy.“ Rozhovory s partnery pivovaru, kteří by tuto skutečnost potvrdili, však nejsou ve veřejně dostupných zdrojích k nalezení.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Kdyby registr smluv zůstal platný pro Budvar, tak zabijeme Budvar...

Vliv registru smluv na Budvar je v tomto ohledu spíše spekulativní. Konkrétní dopady na podnik ve smyslu jeho zániku není možné korektně posoudit, jde spíše o hodnocení ministra zemědělství. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

My se pokusíme udělat maximum pro to, abychom se v Senátu vrátili k té původní dohodě těch 9 pozměňovacích návrhů, které byly dohodnuty před hlasováním v PSP před 14 dny. Bohužel tu dohodu porušila velká část poslanců ČSSD, připojili se k nim poslanci ODS a KSČM.

Konkrétní dohoda mezi předsedy poslaneckých klubů a její naplnění není veřejně dostupnou informací. Neexistuje z ní něco jako zápis, není tedy možné korektně doložit, co přesně zástupci jednotlivých frakcí dohodli a nakolik se této dohody drželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Ale vyjma Budvaru (chce KDU-ČSL vrátit státní podniky do registru smluv - pozn. Demagog.cz). Tam byl totiž pozměňovací návrh, na kterém byla dohoda ještě před tím závěrečným hlasováním. Který říkal, že nevyjímáme státní podniky a národní podniky, ale vyjímáme Budvar, a podniky s majetkovou účastí státu tam ponecháváme, pouze smlouvy, které jsou s obchodním tajemstvím a komerční povahy - ty se vyjmou.

Pokud jde o první část výroku, tak dle prohlášení předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka chce jeho strana napravit výsledek hlasování v Poslanecké sněmovně a vrátit část o zařazení státních podniků zpět do registru smluv. Lidovci se dle svého předsedy budou chtít pokusit o změnu zákona na půdě Senátu (Twitter).

V rámci pozměňovacích návrhů jsou dohledatelné četné poslanecké změny. V jejich rámci lze najít i různé části toho, co Jurečka popisuje. Např. část návrhu A, popř. pozměňovací návrh poslance Vondráčka. Zda byl ovšem takový postup založen na dohodě, není možné potvrdit.

Co se týče samotného závěrečného hlasování, je možné doložit, že jeho zpravodaj poslanec Farský zopakoval stav novely včetně pozměňovacích návrhů, které byly odhlasovány a přijaty. K otázce vyjmutí, či nevyjmutí národních podniků se vyjádřil takto:

Schválen byl tedy pozměňovací návrh B1, který vyjímá všechny - ne národní podnik Budvar, ale všechny státní podniky bez ohledu na jejich povahu.

Zároveň je nutné připomenout, že poslanci nejen KDU-ČSL museli v případě závěrečného hlasování vědět (pokud poslouchali slova zpravodaje zákona), že hlasují pro novelu, jež tyto podniky vyjímá z registru smluv. To také někteří (včetně Mariana Jurečky) učinili.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Samotní aktéři diskuze, tzn. jak představitelé maloobchodů, tak těch spolků nebo nevládních organizací, říkají, že by bylo dobré, kdybychom našli mechanismus (na dotování maloobchodů - pozn. Demagog.cz), kdy třetinu dá stát, třetinu obec a třetinu kraje.

V médiích interpretuje takové rozdělení dotací jen samotný ministr Jurečka, výrok tedy považujeme za neověřitelný.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

U nás na ministerstvu jsme za poslední tři roky přístup změnili, lidé se můžou přímo ptát a není to zpoplatněné.

Ministerstvo zemědělství skutečně nabízí výklad zákonů a poradenství zdarma. Ve srovnání s ministerstvem financí nejsou však tyto výklady závazné, a tedy ani zpoplatněné. Jurečkův (KDU-ČSL) výrok však musíme označit za neověřitelný, jelikož nejsme schopni prokázat, jestli došlo za poslední tři roky ke změně přístupu k občanům republiky. Resp. jak a zda toto probíhalo v komunikaci s úřadem v minulosti ze předchůdců současného ministra.

Jurečka zde reaguje na postup ministerstva financí, respektive Finanční správy, která za závazný výklad zákona o EET požaduje 1 tisíc korun.

Zákon totiž zavádí také institut závazného posouzení, které poplatníkům, kteří si nebudou jisti, vydá finanční úřad za snížený správní poplatek 1000 korun,“ stojí na webu finanční správy.

Nicméně portál e-trzby.cz uvádí něco jiného:

Upozorňujeme, že Ministerstvo financí ani orgány Finanční správy České republiky nejsou orgány, které poskytují závazný výklad a aplikaci právních předpisů. K tomuto je v individuálních případech oprávněný místně a věcně příslušný soud.

V některých oblastech, spadající pod MZe, vytvořilo ministerstvo výkladové komise, které bezplatně reagují na dotazy lidí a vystavují jim výklad příslušného zákona zdarma.V roce 2008 si účtovalo poplatky za papírenské služby a náklady spojené s odesláním odpovědi, nikoliv samotnou expertízou.

Nově k výkladové vodohospodářské komisi přibude i zákon o vinohradnictví a vinařství, účinný od 1. dubna 2017. Ministerstvo k němu vytvořilo i infolinky a stále je zde i možnost poslat e-mail, na který MZe zdarma odpoví. Její výklad ovšem není ve většině případů závazný (.pdf, str. 6).

Toto vyjádření Ministerstva zemědělství není právně závazné a Ministerstvo zemědělství jej vydalo s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor Ministerstva zemědělství na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování. Podobné informace stojí i na vodohospodářském webu: Je však nezbytné upozornit na to, že výklady nejsou obecně závazné a mají pouze doporučující charakter,“ informovalo MZe v otázce vodohospodářství.

Současně na svých stránkách umožňuje MZe lidem zdarma zaslat dotaz, případně zavolat na dané telefonní číslo nebo napsat na sociální sítě. Ceník se sazbami za volání jsme nenašli a předpokládáme tedy, že linka není zpoplatněná.

Jurečka má tedy pravdu v tom, že MZe poskytuje bezplatný výklad zákonů spadajících do resortu zemědělství. Přestože na webu ministerstva funguje e-podatelna, nejsme schopni posoudit, jakým vývojem v přístupu k lidem MZe za tři roky prošlo. Stránky jsou totiž editovány, aniž by se změnilo datum původního vydání. Některé naopak aktualizovány nejsou. Je tedy problematické určit, jak přesně systém fungoval dříve. Zda si například nemohli lidé vyžádat informace v rámci obvyklého tiskového oddělení/podatelny.