Demagog.cz

EET, registr smluv a Budvar

Poměrně ostrou diskuzi tentokrát ve studiu Otázek rozpoutali ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Oba pánové řešili především několik základních oblastí - podporu maloobchodů na venkově, elektronickou evidenci tržeb, registr smluv a také kauzu kolem korunových dluhopisů skupiny Agrofert/Andreje Babiše. Snad v žádném tématu se řečníci neshodli, ve zjitřené debatě padlo bezmála 50 faktických výroků, což je značný nadprůměr na jednu část Otázek.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 5. března 2017 (moderátor Václav Moravec, záznam)

3 z celkově 47 ověřených výroků

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Nicméně já bych chtěl říct, že na začátku toho všeho byl bohužel tak klíčový zákon, který se dělal poslaneckým návrhem (registr smluv - pozn. Demagog.cz). Chybělo meziresortní připomínkové řízení, aby ministerstva mohla detailně zanalyzovat dopady, chyběla RIA (hodnocení dopadu regulace - pozn. Demagog.cz), která by mnoho věcí ukázala v průběhu, že nejsou nastaveny dobře a nezjišťovali bychom je teď až za posledního tři čtvrtě roku. !

Ministr Jurečka má pravdu, že návrh zákona o registru smluv prošel ve formě poslaneckého návrhu. Jeho kritika tohoto kroku ovšem není zcela na místě, neboť především sám jako poslanec tento návrh spolupředložil, a to i na základě volebního programu KDU-ČSL, který se s tímto poslaneckým návrhem překrýval. Jako kandidát na poslance pak Jurečka podepsal veřejně v Rekonstrukci státu závazek, že takovou verzi bude podporovat. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

Návrh zákona o registru smluv byl předložen dne 2. 12. 2013 skupinou poslanců jako sněmovní tisk č. 42. Pro úplnost je třeba dodat, že s poslaneckým návrhem přišli poslanci TOP 09, KDU-ČSL a ANO, přičemž jedním z z nich je také sám ministr zemědělství Marian Jurečka.

Zákon č. 340/ 2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) pak byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 14. 12. 2015.

Hodnocení dopadů regulace (RIA, Regulatory Impact Assessment) je součástí legislativního procesu. Jedná se o soustavu analytických metod, které mají vést k predikci důsledků navrhovaných politik. Snahou procesu RIA je přispět ke zkvalitňování právního prostředí v ČR nebo ke zvýšení transparentnosti veřejné správy a eliminaci nadbytečné regulace. Zároveň je toto hodnocení nezbytné pouze pro vládní návrhy zákonů. Poslanecké, krajské či senátní návrhy tomuto procesu nepodléhají.

Stejně jako RIA je součástí legislativního procesu také připomínkové řízení, jež se však týká pouze vládních návrhů zákona.

Zmíněný návrh zákona o registru smluv byl tedy jakožto poslanecký návrh předložen vládě k vyjádření stanoviska (.pdf) a následně byl zařazen na program jednání PS PČR.

Obecně se dá říci, že pro osekání registru smluv zvedla ruku sociální demokracie, KSČM, ODS a část KDU-ČSL (konkrétně pět poslanců). KDU-ČSL (str. 7), z níž návrh podpořili např. ministři Jurečka a Herman (dva krajští lídři strany z voleb 2013), svůj postoj deklarovala před volbami ve vlastním programu tak, že„pro omezení korupce budeme prosazovat“:

Zdroj: volební program KDU-ČSL pro volby do Poslanecké sněmovny 2013

Před volbami se rovněž většina poslanců (včetně Jurečky) osobně veřejně zavázala prostřednictvím projektu Rekonstrukce státu k tomu, že bude podporovat některé ze zákonů, jež mají přinést větší transparentnost. Svůj slib dávali i pod zákon o registru smluv - konkrétně pod tuto formulaci:

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Ten zákon nezná přesnou definici obchodního tajemství. A problém je v tom, že já když tam dám smlouvu, kde i velkou část té smlouvy začerním, tak může kdokoli potom napadnout, že jsme začernili mnoho. O tom bude rozhodovat soud.

Zákon o registru smluv neobsahuje definici pojmu „obchodní tajemství“. Občanský zákoník popisuje jeho znaky takto:

Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.

V tomto ohledu má ministr Jurečka pravdu. Výrok je ale zavádějící, neboť i v případě, že by zákon obsahoval dokonalou definici toho, co obchodním tajemstvím je, občané by stále museli mít možnost přílišné „začernění“ napadnout. Stejně tak je tomu i v případě zveřejňování informací v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf, str. 5). Definice obchodního tajemství by proto nic neřešila.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Ano, já jsem hlasoval pro návrh jako celek a nepodporoval jsem ten návrh, který přispěl k tomu výraznému rozšíření.

Během hlasování o novele zákona o registru smluv z pera poslanců KDU-ČSL se dospělo do třetího čtení. V něm se nejprve vždy hlasuje (dle zákona o jednacím řádu) o jednotlivých pozměňovacích návrzích a dále o zákonu jako celku ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanci tedy nejprve přijali návrh, který z registru smluv vyjímá státní podniky (a některé další návrhy). Je poměrně zajímavé, že tento návrh prošel až během pátého hlasování. Např. poslanec KDU-ČSL Kudela během těchto pěti hlasování nehlasoval nikdy dvakrát po sobě stejně, byť šlo o rozhodování v řádu minut.

V každém případě Jurečka pro tento pozměňovací návrh nehlasoval. Když se však rozhodovalo o zákonu jako celku, hlasovalo se již o verzi upravené i tímto pozměňovacím návrhem. To Jurečka podpořil. Dá se tedy konstatovat, že Marian Jurečka podpořil vyjmutí státních podniků (a např. krajských i obecních firem) z veřejné kontroly prostřednictvím registru smluv, a to i přesto, že pro daný pozměňovací návrh nehlasoval. Prakticky jeho finální hlasování toto umožnilo.