Demagog.cz

EET, registr smluv a Budvar

Poměrně ostrou diskuzi tentokrát ve studiu Otázek rozpoutali ministr zemědělství Marian Jurečka a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Oba pánové řešili především několik základních oblastí - podporu maloobchodů na venkově, elektronickou evidenci tržeb, registr smluv a také kauzu kolem korunových dluhopisů skupiny Agrofert/Andreje Babiše. Snad v žádném tématu se řečníci neshodli, ve zjitřené debatě padlo bezmála 50 faktických výroků, což je značný nadprůměr na jednu část Otázek.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 5. března 2017 (moderátor Václav Moravec, záznam)

4 z celkově 47 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Zvýšily se maloobchodní tržby díky tomu, že ekonomika roste, ale výběr DPH je stále menší než celkový výběr maloobchodních tržeb. Vybere se více peněz z té větší spotřeby, ale výběr DPH by měl růst rychleji než ty maloobchodní tržby, ale to není pravda, to je manipulace s čísly.

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pokud tady byla vůle vyjmout jenom Budvar, tak jste si jej mohli vyjmout bez našich 25 hlasů.

Jurečka: Ne, tam šlo o to veto.

Vůle vyjmout jen Budvar skutečně od lidovců byla. Alespoň v prvním čtení návrhu zákona, který toto chtěl prosadit. Po vetu dvou poslaneckých klubů byla načtena celá řada dalších návrhů, z nichž některé i prošly. Na konci projednávání proto nebyla otázka položena tak, zda Budvar vyjmout, nebo ne, ale zda vyjmout Budvar a řadu dalších povinných subjektů, nebo ne.

I díky hlasům KDU-ČSL došlo k osekání registru smluv, původně však Jurečka a spol. skutečně navrhli vyjmout pouze Budvar, a to již v prvním čtení. Proti však byly kluby TOP 09 a ODS. Tedy - lidovci pouze Budvar vyjmout zkusili, proti se však postavily dvě opoziční strany a znemožnily to. Následně pak došlo k načtení dalších návrhů a osekávání registru.

Ministr Jurečka se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice národní podnik jediný - Budějovický Budvar. Šlo tedy skutečně o vyjmutí tohoto jednoho podniku.

V bodě 7 pak opravdu přišli předkladatelé s tím, aby poslanci návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90 odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jménem klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.

Ministr Jurečka spolu s KDU-ČSL tedy skutečně zamýšlel původně vyjmout pouze Budvar, po vetu ODS a TOP 09 však byla načtena celá řada pozměňovacích návrhů, jež výjimky značně rozšířily. Finální hlasování, které registr smluv výrazně osekalo, podpořili i někteří poslanci KDU-ČSL.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Protikorupční opatření tohoto typu (jako zákon o registru smluv - pozn. Demagog.cz) jsme měli v programu, také jsme ho prosazovali, také jsme ho předložili, když to neudělala vláda, šlo to poslaneckou iniciativou.

Volební program TOP 09 (str. 28) pro předčasné volby 2013 skutečně registr smluv obsahoval. Uváděl:

Občanům musí být zajištěna dostupnost a racionální fungování samospráv a státní správy. Zde prosazujeme co nejvyšší míru transparentnosti, např. povinným zveřejňováním veškeré rozpočtové dokumentace (rozklikávací rozpočty) a smluv ve veřejném sektoru (registr smluv). Zveřejnění bude podmínkou účinnosti smlouvy a veřejnost tak bude mít kontrolu nad hospodařením státu, obce či kraje. Maximální prioritu má boj proti korupci a zapojení občanů do kontroly hospodaření veřejnéhosektoru.

Návrh zákona o registru smluv byl do Poslanecké sněmovny načten na začátku prosince 2013, tedy velmi krátce po volbách. Šlo o poslanecký návrh, který spolupodepsali zástupci TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Ten se tak do sněmovny dostal ještě dříve, než vůbec současná koalice dojednala svou spolupráci. V době předložení návrhu vládl bez důvěry kabinet Jiřího Rusnoka. Koalice vzešlá z voleb proto v tomto období neměla ani šanci nic předkládat, premiér Sobotka byl jmenován do své funkce až v lednu 2014. Celá vláda pak získala důvěru v únoru 2014.

Je proto zavádějící tvrdit, že pokud to neudělala vláda, šlo to posl. iniciativou. Kalousek navozuje dojem, že snad vláda registr nechtěla, přitom neměla vůbec možnost jej předkládat. Dodejme, že poslanecký návrh spolupředložili i poslanci dvou budoucích vládních stran.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Já se směju, že říkáte tu samou nepravdu (že Kalousek umožnil soukromým firmám optimalizovat pomocí korunových dluhopisů a vyhnout se daním - pozn. Demagog.cz), co třeba pan prezident, že za to může Kalousek. To není pravda.

Na základě doplňujících informací bylo doplněno odůvodnění, hodnocení výroku však zůstalo nezměněno. Kalousek se tímto a následujícím výrokem zprošťuje odpovědnosti za emisní boom korunových dluhopisů vydaných soukromými společnostmi v letech 2011 a 2012. Ve skutečnosti tato možnost opravdu měla právní základ položen v 90. letech. Následně byla ovšem návrhem Kalouskova ministerstva financí ze zákona krátce vypuštěna, záhy vrácena zpět (opět MF pod Kalouskem) a nakonec opět vypuštěna (pozměňovacím návrhem hospodářského výboru.) V krátkém období, kdy byla možnost vrácena zpět do zákona, pak Kalousek vydal v několika vlnách sérii státních korunových dluhopisů, které v nastartovaly vlnu takových emisí. Z tohoto pohledu nejde de facto o to, že by Kalousek takovouto možnost nově vytvořil, nicméně takovou možnost "oživil" a výrazně se tak zasadil o boom korunových dluhopisů.

Prve uveďme na pravou míru vyjádření prezidenta. Miloš Zeman skutečně na své návštěvě Karlovarského kraje označil Kalouska (TOP 09) za toho, kdo jednání Babišovi umožnil. Karlovarský deník ve svém textu uvádí:

Z tisku vím, že pan Babiš koupil před několika lety korunové dluhopisy, které byly osvobozeny od daně, ' řekl prezident. Místní se však jeho názor na jednání ministra financí nedozvěděl. Místo toho mu prezident řekl, že takové jednání umožnil Miroslav Kalousek.

Svobodné fórum uvádí expresivnější výrok:

Pokud jsem o této věci informován, a to jenom z veřejných zdrojů, tak vím, že pan Babiš koupil korunové dluhopisy před několika lety a že tyto dluhopisy byly osvobozeny od daní. A víte, kdo je osvobodil od daní? Tehdejší ministr financí, který se jmenoval Miroslav Kalousek. Zavřete Miroslava Kalouska.

Dále rozeberme to, nakolik Kalousek nese odpovědnost za emisní boom nedaněných korunových dluhopisů. Pátráme-li po původu nedaněných korunových dluhopisů, dostaneme se až do 90. let. Nezdanění takových dluhopisů zakládá na dvou ustanoveních - zaprvé umožňujícího zdanění jednotlivých cenných papírů (nikoli v jejich souhrnu), zadruhé ustanovení zaokrouhlujícího takto určenou daň směrem dolů. Z korunového dluhopisu je pak daň zaokrouhlena na nulu.

Ustanovení o zdanění jednotlivých dluhopisů stejného emitenta najdeme v zákoně o daních z příjmů k počátku roku 1995 (bod 128, odst. 3). Ustanovení o zaokrouhlení má původ již v roce 1993, a to v novele zákona o správě daní a poplatků (bod 41). V této době však Kalousek působil jako náměstek na ministerstvu obrany, jejich tvorbu mu tak nelze připsat.

V roce 2009 (s účinností 2011) je zákon o správě daní a poplatků zrušen novým daňovým řádem, navrženým ministrem financí Kalouskem. "Zaokrouhlovací" ustavení pro zvláštní sazbu daně v něm tehdy nebylo obsaženo,daň na dluhopisy od účinnosti zákona dopadala podle obecnéhopravidla zaokrouhlování nahoru. S odůvodněním, že při této změně zákonů však došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu, byla ovšem takto vybraná daň subjektům následně vrácena a novela zákona o daních z příjmů, předložená opět ministrem financí Kalouskem, zaokrouhlování dolů (ergo nedanění korunových dluhopisů) do daňového systému vrací.

Ne ovšem na dlouho. Tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou ministerstvem průmyslu a obchodu. Opětovné zaokrouhlení nahoru (a prakticky tedy zdanění korunových dluhopisů) je pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, přičemž ovšem ze záznamu z jednání výboru nelze zjistit, kdo je jeho autorem.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí, zejména ze strany soukromých subjektů, vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny (bod 6) výše zmíněným návrhem z pera MPO.

Z technického hlediska tedy Kalousek úpravu, která umožňuje korunové dluhopisy nedanit, nevymyslel, její základ byl položen již mnoho let zpět. Nicméně podílel se na oživení takového zákona a ač (alespoň dle vyjádření TOP 09) šlo o krátkou, provizorní úpravu, kdy bylo nedanění dočasně umožněno, vydal v tomto období několik sérií korunových dluhopisů, což povzbudilo další subjekty k témuž postupu. Jeho vyjádření je tedy zavádějící, když neuvádí situaci v úplném kontextu a navazujícím výrokem jej pak uvádí zcela mimo něj.