Demagog.cz

Europoslankyně Radka Maxová (ANO) pro Seznam Zprávy

Tématem nově zvolené europoslankyně za hnutí ANO je především sociální politika. Té se věnovala i v Poslanecké sněmovně jakožto předsedkyně Výboru pro sociální politiku.

Ověřili jsme
Výzva Seznam Zprávy ze dne 29. září 2019 (moderátor Martina Spěváčková, záznam)

3 z celkově 28 ověřených výroků

Radka Maxová

Radka Maxová

Já kvituji velmi, že pan premiér změnil názor na Istanbulskou úmluvu.

Premiér Andrej Babiš svůj skeptický postoj k Istanbulské úmluvě nezměnil. Dal však Heleně Válkové volnou ruku pro vyjednávání s poslanci o její podpoře, čímž se otevřela cesta k její ratifikaci.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme výrok do kontextu. Radka Maxová ve svém vyjádření pokračuje slovy: „I když argumenty tady jsou, že máme dostatečný právní řád (...) Takže něco nám tady chybí v České republice, a ta ratifikace Istanbulské úmluvy by to měla zajistit". Z tohoto je jasné, že Radka Maxová podporuje ratifikaci této úmluvy. Pokud pak kvituje změnu názoru premiéra, je to zjevně změna z negativního postoje k úmluvě na pozitivní.

Smlouvu podepsal 2. května 2016 JUDr. Emil Ruffer, velvyslanec ČR při Radě Evropy. Dalším logickým krokem má být ratifikace. Úmluva je mezinárodní smlouvou, která upravuje práva a povinnosti osob. K její ratifikaci je tak třeba souhlasu obou komor Parlamentu podle čl. 49 Ústavy ČR.

Smlouvu poté dle čl. 63 Ústavy ČR ratifikuje prezident. Okamžikem vyhlášení Istanbulské úmluvy se právní normy v ní obsažené stávají součástí českého právního řádu a podle čl. 10 Ústavy ČR by tyto právní normy měly přednost před českými zákony.

Premiér Andrej Babiš v březnu 2018 na svém facebookovém profilu uvedl, že Česká republika smlouvu ratifikuje.

V prosinci 2018 ale premiér o Istanbulské úmluvě v deníku Právo mluvil jako o úmluvě, která není potřebná:

„O tom ještě povedeme debatu, mám ale za to, že naše zákony dostatečně chrání ženy proti násilí. Proto i v tomto případě jsem přesvědčen, že nepotřebujeme další novou úmluvu, navíc zase nezávaznou.“

„Rozumím tomu, že účastnit se konference v Istanbulu, Marrákeši nebo v New Yorku je příjemné, když jsou ale všechny ty pakty a úmluvy nezávazné, tak proč se o nich vlastně bavíme? Je to jen ztráta času.“

Podle článku Deníku N ze září 2019 je premiér stále vůči úmluvě skeptický. Dal ale zmocněnkyni pro lidská práva a poslankyni Heleně Válkové volnou ruku v jejím plánu objíždět města s novým překladem Istanbulské úmluvy. Názor tedy premiér úplně nezměnil, ale otevřela se cesta k ratifikaci.

Cílem Istanbulské úmluvy (.pdf, str. 3) je chránit ženy proti všem formám násilí, přispět k odstranění diskriminace žen a prosazovat rovnost mezi ženami a muži. Dále podporuje mezinárodní spolupráci zaměřenou na odstranění násilí na ženách a domácího násilí a poskytuje podporu a pomoc organizacím a orgánům, které se zabývají odstraněním domácího násilí.

Smlouva nebyla dodnes v České republice ratifikována. V současnosti smlouvu ratifikovalo 34 zemí.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Premiér sice názor změnil, ale to už v průběhu roku 2018, kdy přešel od březnového souhlasného stanoviska k prosincovému skeptickému. Z kontextu rozhovoru však vyplývá, že europoslankyně Maxová mluví o novém souhlasném stanovisku. To ale premiér nikde veřejně neuvedl. Stanovisko premiéra, kdy dává poslankyni Válkové volnou ruku, je jediným jeho vyjádřením k úmluvě v poslední době. Otevřel tak možnou cestu k ratifikaci, podle Deníku N ale zůstává nadále skeptický a poslankyně Válková bude muset přesvědčit i premiéra.

Radka Maxová

Radka Maxová

Pak se stalo něco, čemu nerozumím, že paní ministryně (Maláčová, pozn. Demagog.cz) přestala chodit na výbory, začala posílat ředitele odborů, což je proti jednacímu řádu, takže jsme přerušili jednání. Nakonec tam tedy začali chodit kompetentní náměstci.

Zmíněné chování ministryně Maláčové je skutečně proti jednacímu řádu Poslanecké sněmovny. Ovšem popsaným způsobem se zachovala pouze jednou.

skrýt celé odůvodnění

Dle § 39 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je člen vlády povinen dostavit se na schůzi výboru, pokud je o to výborem požádán. Dobrovolně se však může účastnit i v ostatních případech. Pokud pak výbor netrvá na osobní účasti ministra (ministryně), může se ministr nechat zastoupit jiným členem vlády či svým náměstkem. Dle jednacího řádu tedy skutečně není možné nechat se zastoupit ředitelem odboru.

Radka Maxová mluví o době, kdy byla předsedkyní výboru pro sociální politiku. To bylo období od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019. Paní ministryně Maláčová v tomto období nedorazila na jednání výboru celkem desetkrát z 22 zasedání. Ve dvou případech se jednalo o mimořádnou schůzi, na kterých nebyl žádný zástupce MPSV. Ovšem pouze v jediném případě místo sebe neposlala náměstka, ale ředitele odboru. Stalo se tak na jednání č. 16 dne 27. září 2018. Přítomen byl ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil (.pdf, str. 1). Kvůli nepřítomnosti ministryně Maláčové bylo přerušeno (.pdf, str. 2) projednávání bodu Informace o Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016 a Metodické informaci k některým otázkám vztahujícím se k umístění dětí v ZDVOP a pobytu dětí v těchto zařízeních. V jednom případě pak dorazila ministryně Maláčová na schůzi v průběhu (.pdf, str. 3) jednání, ovšem i tehdy byli přítomni náměstci.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící. Z výroku Radky Maxové vyplývá, že ministryně Maláčová poslala jako svůj zástup ředitele odboru hned několikrát. Ve skutečnosti se tak však stalo pouze jednou. Ve všech zbývajících případech dorazila buď samotná ministryně nebo pověřený náměstek.

Radka Maxová

Radka Maxová

Prostě stavěla se (ministryně Maláčová, pozn. Demagog.cz) k výboru tak, jak se stavěla. Takže bohužel dostala pár výtek, že ignoruje jednání výboru. Navíc když vidíte na jejím plánu práce, že je na jednání výboru, a ona tam fyzicky není (...)

Ve dnech, kdy dle zápisu ze zasedání Výboru pro sociální politiku nebyla přítomna ministryně Maláčová, neměla být přítomna ani dle svého harmonogramu. Pouze na 30. schůzi se dostavila se zpožděním. K jejímu jednání ve vztahu k výboru bylo skutečně vzneseno několik výtek.

skrýt celé odůvodnění

Ve dnech, kdy ministryně Maláčová nebyla přítomna na jednání výboru, tj. 27. září, 24. a 25. října, 22. listopadu 2018, 20. února, 13. a 27. června 2019 (vše .pdf), neměla plánovanou účast na jednání výboru uvedenou ani ve svém harmonogramu. Ministryně Maláčová rovněž nebyla přítomna na schůzích 20. února a 7. června 2019, jednalo se však o mimořádné schůze. Na řádnou 30. schůzi (.pdf. str. 3) se dostavila až v průběhu projednávání 2. bodu, ačkoliv má v harmonogramu uvedeno, že se schůze účastní od 9:00.

Vůči jednání Maláčové bylo vzneseno několik výtek. Poslanci přítomní na 25. schůzi Výboru pro sociální politiku vyjádřili (pdf., s. 4) výhradu k nepřítomnosti ministryně na společném jednání Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví PSP ČR. Další akt, který lze považovat za výtku, se odehrál na 28. schůzi (pdf. s. 8). Předsedkyně Maxová skrze návrh požádala ministryni Maláčovou o zrušení jistých opatření MPSV. Tato opatření dle předsedkyně Maxové omezovala komunikaci mezi poslanci a pracovníky ministerstva a porušovala jednací řád Poslanecké sněmovny. Na 30. schůzi (.pdf) sice Maláčová přítomna byla, dorazila však v průběhu jednání (s. 3). Na 33. schůzi (pdf. s. 4) vyjádřila poslankyně Jana Aulická Jírovcová politování nad nepřítomností ministryně Maláčové na zasedání.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že se ministryně Maláčová nedostavila na schůzi, která byla uvedena v jejím harmonogramu, pouze jednou. Jednalo se navíc o pozdní příchod, ne o systematické ignorování schůzí výboru, jak naznačuje Radka Maxová.