Demagog.cz

Fiskální výlety Aleny Schillerové

Ministryně financí v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisovala úspěchy vlády i Ministerstva financí, přičemž došlo také na všechna zaručená předvolební témata – zvyšování důchodů, platů učitelů a plateb do zdravotnictví, snižování daní či polyamorii. V naší analýze však najdete také hloubkovou rešerši Instagramu Aleny Schillerové!

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 12. července 2021 (moderátor Radek Bartoníček, záznam)

2 z celkově 10 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) platy učitelů, my jsme jediná vláda, která jim přidala. !

Vzhledem k nadsázce ministryně Schillerové výrok nechápeme doslovně, nicméně některé minulé vlády, například vláda Vladimíra Špidly, přidávaly učitelům na platech srovnatelně jako vláda Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství ze 31 578 Kč v roce 2017 na 44 224 Kč v roce 2020.

Jak lze však vidět v grafu výše, průměrný plat učitelů nerostl pouze během současné vlády Andreje Babiše, jak uvádí Alena Schillerová. Nominální hodnoty těchto platů i reálné platy, přepočtené pomocí indexu spotřebitelských cen, se zvyšovaly i v jiných obdobích. Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2020, 2014, 20102008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

navýšení platů učitelů došlo například za vlády Bohuslava Sobotky, tedy mezi lety 2014 a 2017. Je nicméně pravdou, že tento nárůst nebyl tak strmý jako během vlády Andreje Babiše. Dodejme, že za předchozích kabinetů Petra NečaseMirka Topolánka reálný průměrný plat učitelů stagnoval či klesal. Propad lze pozorovat například v letech 2010 a 2008.

Reálné platy učitelů v regionálním školství rostly nicméně také před rokem 2008. K výraznějšímu reálnému navýšení došlo mimo jiné i za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003, a to meziročně o 11,5 % z 21 633 Kč na 24 127 Kč. Doplňme však, že i poté byli učitelé s výší svých platů a kroky tehdejší vlády nespokojení a na začátku září 2003 uspořádali stávku.

Pokud srovnáme průměrnou roční míru nárůstu reálných platů učitelů za vlády Vladimíra Špidly a vlád Andreje Babiše, zjistíme, že tempo růstu v posledních letech je srovnatelné. Za vlády Vladimíra Špidly (mezi lety 2002 a 2004) vzrostly reálné platy o 5,5 % ročně. V letech 2017–2020 bylo tempo růstu 7,3 %. Přestože Alena Schillerová zjevně ve svém výroku používá nadsázku, a její tvrzení proto nechápeme doslovně, není pravdou, že by vláda Andreje Babiše byla jedinou, která učitelům relativně více přidala.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ušetřím ročně minimálně 0,5 procenta strukturálního deficitu, což představuje okolo 40 miliard korun.

Ministryně Schillerová plánuje v následujících letech snižovat strukturální deficit ČR o 0,5 % HDP ročně. To však odpovídá částce okolo 30 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.