Demagog.cz

Ivan David o Rusku, Ukrajině a zdravotnictví

Europoslanec za SPD se v Interview ČT24 vyjadřoval k současné česko-ruské diplomatické roztržce a jejím příčinám, ale jako bývalý ministr zdravotnictví také k tomuto resortu. Přestože tématem rozhovoru bylo Rusko, Ivan David se zvládl hned v 6 faktických výrocích věnovat Ukrajině. Dozvíte se tak, kde se narodil a žil Nikita Chruščov, kolik procent obyvatel Krymu hlasovalo pro připojení poloostrova k Rusku a proč je třeba takový výsledek brát s rezervou.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 26. dubna 2021 (moderátor Barbora Kroužková, záznam)

2 z celkově 15 ověřených výroků

Ivan David

Ivan David

Tam (na Krymu, pozn. Demagog.cz) proběhlo lidové hlasování s naprosto jasnými výsledky.

V referendu konaném na Krymu v roce 2014 se pro nezávislost Krymu na Ukrajině a pro jeho následné připojení k Rusku vyslovilo téměř 97 % hlasujících. Uspořádání referenda však bylo protiústavní a také jeho průběh byl problematický.

skrýt celé odůvodnění

Ivan David v Interview ČT24 uvádí, že nedokáže posoudit, zda došlo v roce 2014 k anexi Krymu, a to vzhledem k tomu, že tam nebyl. Nicméně uvádí, že odtržení Krymu od Ukrajiny proběhlo za regulérních podmínek, jelikož tam proběhlo referendum s jasným výsledkem.

V březnu 2014 proběhlo na území Krymu referendum, v němž jeho obyvatelé hlasovali, zda si přejí vyhlášení nezávislé Krymské republiky, která by následně požádala o připojení k Ruské federaci. Pro spojení Krymu s Ruskem se vyslovilo 96,8 % hlasujících. Výsledky se tedy zdají jednoznačné, jak uvádí Ivan David.

Při bližším pohledu ale narazíme na několik protiprávních aspektů referenda. Referendum bylo uspořádáno krymským parlamentem, který k takovému kroku nemá oprávnění. Ukrajinská ústava (.pdf) totiž stanovuje, že územní uspořádání Ukrajiny může být určeno pouze ukrajinským státem (.pdf, str. 31–32).

Článek 73 ukrajinské ústavy (.pdf, str. 20) navíc uvádí, že „změna území Ukrajiny je rozhodnuta výhradně celo-ukrajinským referendem.“ O změně ukrajinského území tedy dle ústavy nemohou rozhodovat pouze obyvatelé jednotlivých částí státu.

Rovněž samotný průběh referenda byl problematický, neboť například ve městě Sevastopolu hlasovalo pro připojení k Rusku o 23 % občanů více, než kolik město skutečně mělo. Dodejme, že EU ani OBSE své volební pozorovatele na Krym vzhledem k protiústavnosti tohoto referenda nevyslaly.

Ještě před jeho uskutečněním daly Spojené státy americké a většina evropských zemí najevo, že výsledky hlasování neuznají. Americká strana v Radě bezpečnosti OSN navrhla rezoluci, která by referendum označila za neplatné. Rusko bylo jedinou zemí, která proti rezoluci hlasovala. Stálí členové Rady bezpečnosti, mezi něž Ruská federace patří, mají právo veta. K zamítnutí rezoluce tedy stačí, aby se proti vyslovil jediný stálý člen. Rezoluce tudíž nebyla přijata.

Valné shromáždění OSN 27. března 2014 schválilo nezávaznou rezoluci, která výsledky referenda prohlásila za neplatné. Proti rezoluci se naopak vyjádřily Bělorusko, Severní Korea, Kuba, Venezuela, Súdán či Sýrie.

V reakci na uskutečnění plebiscitu byly proti Rusku zavedeny sankce, a to jak ze strany členských států Evropské unie, tak např. ze strany Spojených států amerických.

Dodejme, že v roce 2015 Vladimir Putin veřejně přiznal, že rozhodl o anexi Krymu, čímž potvrdil, že neoznačení vojáci přítomní na Krymu v době konání referenda byli ruští vojáci. Tuto skutečnosti přitom Rusko předtím odmítalo.

Výrok Ivana Davida hodnotíme jako zavádějící, jelikož správně poukazuje na přesvědčivý výsledek krymského referenda, ale již neuvádí, jaké byly jeho okolnosti, které jsou pro interpretaci výsledků zásadní.

Ivan David

Ivan David

Ostatně dodnes jsou utajené (smlouvy mezi Evropskou komisí a společností AstraZeneca, pozn. Demagog.cz).

Evropská komise smlouvu se společností AstraZeneca z 27. srpna 2020 částečně zveřejnila na konci ledna 2021, přičemž některé její části – především o počtu dávek vakcín – zůstaly začerněné. Smlouvu však později v plném znění zveřejnila italská veřejnoprávní televize RAI.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že v tomto odůvodnění neověřujeme, zda je Evropská komise schopná si způsobilost společností dopředu zjistit. Předmětem našeho hodnocení je především druhá část výroku, tedy jestli jsou zmínky o počtu dodávaných dávek vakcín proti covidu-19 skutečně utajené.

Evropská komise a členské státy se v rámci jednotné evropské strategie pro očkovací látky, jejímž cílem je především urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín proti covidu-19, dohodly na společném postupu. Evropská komise tak jménem členských států vyjednává s jednotlivými výrobci vakcín a uzavírá s nimi smlouvy na dodávky očkovacích látek. Jako první Komise 27. srpna 2020 uzavřela smlouvu právě se společností AstraZeneca.

Na začátku ledna 2021 Komise uvedla, že části smluv jsou a budou důvěrné, ať už kvůli situaci na trhu, obchodním zájmům, citlivým informacím o vyjednávání nebo výrobním plánům. 29. ledna následně Evropská komise smlouvu se společností AstraZeneca zveřejnila v upravené podobě, ve které jsou začerněné například počty dávek vakcín (.pdf, str. 11).

Plné znění této smlouvy však 19. února 2021 publikovala italská veřejnoprávní televize RAI (.pdf). Dostupný je zde tak i bod 5.1 (.pdf, str. 11), který Komise nezveřejnila. V něm se AstraZeneca zavazuje Evropské unii dodat „přibližně 30 až 40 milionů dávek do konce roku 2020, 80 až 100 milionů dávek v 1. čtvrtletí roku 2021“ a zbytek z celkových 300 milionů dávek (str. 2) ve 2. čtvrtletí. Na konci smlouvy lze také nalézt předpokládaný časový rozvrh dodávek za jednotlivé měsíce (str. 40).

Ačkoliv tuto smlouvu Evropská komise nezveřejnila a její části byly tajné, celé znění smlouvy publikovala italská stanice RAI a je tedy dnes dostupné veřejnosti. Ivan David správně upozorňuje na to, že Evropská komise plné znění smlouvy dodnes nezveřejnila, uvádí však, že jsou některé části smluv dodnes utajené. Tím vyvolává dojem, že veřejnost tato ustanovení dodnes nezná. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pro kontext uveďme, že zveřejnění této smlouvy souvisí se sporem Komise se společností AstraZeneca, který nastal kvůli tomu, že tato firma za první čtvrtletí roku 2021 do EU nedodala dohodnuté množství vakcín. Doplňme, že v pátek 23. dubna Evropská komise na společnost AstraZeneca podala žalobu. „Důvodem je, že některé části smlouvy nebyly dodrženy a společnost nedokázala přijít se spolehlivou strategií, která by zajistila včasné doručení vakcín,“ uvedl mluvčí Evropské komise Stefan De Keersmaecker.