Nejdelší jednání o důvěře vládě

Pro kontext uveďme, že zde Patrik Nacher mluví o jednání o vyslovení důvěry nové vládě Petra Fialy, které ve Sněmovně začalo 12. ledna ráno. V rozhovoru Nacher zmiňuje (video, čas 3:36), že poslanci původně plánovali skončit kolem půlnoci, celé jednání se nicméně podle jeho slov prodloužilo především v důsledku večerního vystoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky: „Potom pan ministr Jurečka vystoupil a řekl, že si vlastně pro tu důvěru, pro ty opoziční hlasy vůbec nepřišel, že je to vlastně nezajímá, a v té chvíli se to rozjelo. Rozjel se ten celý maraton znova.“

Co se týče průběhu jednání, k jeho zahájení došlo ve středu 12. ledna 2022 v 9:00. S krátkými přestávkami poslanci jednali až do čtvrtka 13. ledna do 7 hodin ráno, kdy bylo jednání přerušeno do 18 hodin téhož dne. Kabinet Petra Fialy následně získal důvěru ve čtvrtek 13. ledna přibližně v 19:30. První část projednávání tedy trvala 22 hodin, druhá část pak asi 1,5 hodiny. Celkově tedy jednání o důvěře vládě probíhalo rekordních 23,5 hodiny.

Kdyby jednání opravdu skončilo o půlnoci, jak uvádí Patrik Nacher, trvalo by 15 hodin. Jak lze vidět v žebříčku délky jednání o vyslovení důvěry od roku 1993, který zveřejnil například Deník N, bylo by však i 15hodinové jednání výjimkou. Delší nebo stejnou dobu totiž trvaly jen dvě z celkových 17 jednání, jejichž předmětem bylo vyslovení důvěry vládě. Prvním z nich je minulé jednání o menšinové vládě ANO s ČSSD z roku 2018, které trvalo 16 hodin. Druhý případ lze dohledat až v roce 1996, tedy před 26 lety, kdy druhá vláda Václava Klause získala podporu Sněmovny až po necelých 16,5 hodiny.

Je tedy pravda, že 15hodinové jednání, o němž mluví Patrik Nacher, by bylo stejně dlouhé nebo kratší než „některá“ předcházející jednání. Jelikož by však jednání v délce 15 hodin bylo delší než téměř 90 % všech jednání o vyslovení důvěry vládě v historii ČR, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pro kontext nejdříve uveďme, že s prvními informacemi o netransparentním financování hnutí STAN přišla 15. prosince MF DNES. Podle jejích zjištění přicházely po volbách v říjnu 2021 na transparentní účet hnutí STAN platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“.

Lukáš Vlček tímto výrokem mimo jiné poukazuje na to, že podle jeho slov hnutí STAN neporušilo žádný zákon. Přesněji § 18 zákona č. 424/1991 Sb., podle něhož politické strany a hnutí nesmějí přijmout dar „od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti“. Ve výpisech z transparentních účtů hnutí STAN u Fio banky a České spořitelny, na nichž jsou evidovány přijaté dary od roku 2017, jsme skutečně nenašli žádný záznam o daru od zahraniční právnické osoby. Nutné je zde však uvést, že některé dary pocházejí od firem, které sice jsou zapsány v českém obchodním rejstříku a v České republice podnikají, jejich koncovým vlastníkem jsou však zahraniční společnosti.

Příkladem může být například společnost Nemohold, která 6. prosince 2021 darovala hnutí STAN 100 000 Kč. Tuto společnost přitom, jak vyplývá ze zápisu (.pdf, str. 44) z letošní valné hromady, z 66 % vlastní, a tedy i ovládá kyperská firma Urbania Investments, Ltd.

Další dary v celkové hodnotě přesahující půl milionu korun pak hnutí STAN získalo během listopadu a prosince 2021 od firem DBK Management, Budějovická Alej a MAT Corporation. Upřesněme, že firmu Budějovická Alej vlastní DBK Praha, jejímž jediným akcionářem je – stejně jako v případě firmy DBK Management – právě MAT Corporation. V ní pak všechny akcie vlastní kyperská společnost GL&P Investments, Ltd. Dary v řádu desetitisíců pak tyto společnosti poslaly hnutí STAN také v říjnu a prosinci 2020.

Zmiňme, že například Hospodářské noviny o společnosti GL&P Investments, Ltd., uvádějí, že nelze zjistit, kdo za firmou opravdu stojí, a dodávají, že „v registru skutečných majitelů je uvedena dvojice kyperských občanů“.

Lze říci, že hnutí STAN – alespoň podle veřejně dostupných dat – nepřijalo dar od „zahraniční právnické osoby“. Jelikož však STAN přijal několik darů od společností, jejichž jediným vlastníkem je kyperská firma GL&P Investments, Ltd., hodnotíme výrok jako zavádějící.

Během rozpravy, která předcházela hlasování o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka konkrétně uvedl: „Já se přiznám, že jsem tady nepřišel ani žádat o důvěru vás, zástupců těchto dvou politických stran (ANO a SPD, pozn. Demagog.cz). Opravdu já jsem tady přišel žádat o důvěru poslance naší koalice, našich 108 poslanců.“ 

Uveďme, že Jurečka ve svém vyjádření reagoval na předchozí vystoupení poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, kteří využili svého práva a jednotlivě u řečnického pultu vysvětlovali své důvody, proč novou vládu při hlasování nepodpoří. Jednání Sněmovny, které začalo 12. ledna v 9 hodin ráno, se proto poměrně protahovalo. 

Právě výše citované vyjádření, které Marian Jurečka pronesl přibližně v 11 hodin večer, ale i další večerní vyjádření členů vlády poté vyvolala reakci opozice, na což svým výrokem poukazuje i Patrik Nacher. Poslanci tak s krátkými přestávkami jednali až do 13. ledna do 7 hodin ráno. Další projednávání poté následovalo 13. ledna večer, kdy už došlo k samotnému hlasování, jehož prostřednictvím nová vláda důvěru Sněmovny skutečně získala.

Doplňme, že chvíli po svém projevu Marian Jurečka zveřejnil informaci v podobném znění také na svém twitterovém účtu. 

Během jednání Sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě Patrik Nacher několikrát ve spojitosti s úsporami, které kabinet Petra Fialy deklaruje ve svém programovém prohlášení, připomněl jeden z dřívějších návrhů ODS. Přesněji se jedná o pozměňovací návrh (.pdf) k návrhu státního rozpočtu na rok 2021, který ODS předložila v prosinci 2020. Přinést měl úspory až 80,8 miliardy korun, jak také ve Sněmovně zmiňoval Patrik Nacher:

„Na co zapomněl (Zbyněk Stanjura, pozn. Demagog.cz), nebo neodpověděl, co jsem mu podtrhl, je to, jestli, jak se teď hledají ty úspory, jestli nepoužijete ten pozměňovací návrh úspor 80 miliard, který jste dali minulý rok.“

Pro úplnost dodejme, že žádnou z navrhovaných úspor (.pdf, str. 26–29) při schvalování rozpočtu na rok 2021 Sněmovna nepřijala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura poté na vyjádření Patrika Nachera reagoval slovy: „To byl pozměňovací návrh poslaneckého klubu ODS. Pro ODS je to základ vyjednávání s koaličními partnery, na tom se nic nemění. Když se podíváte na naše pozměňovací návrhy v několika posledních letech, tak přesně poznáte oblasti, na které jsem cílil.“

Patrik Nacher tedy Zbyňka Stanjuru ve výroku necituje zcela přesně, ale interpretuje jeho vyjádření svými vlastními slovy. Výrok nicméně celkově hodnotíme jako pravdivý. A to i vzhledem ke skutečnosti, že například hnutí STAN, tedy jeden z koaličních partnerů ODS, dříve uvedlo, že v rozpočtu na rok 2022 je možné najít úspory jen zhruba ve výši 60 miliard korun.

Na závěr ještě doplňme, že Patrik Nacher ve výroku mluví o tom, že ODS uváděný pozměňovací návrh podala „minulý rok“. Občanští demokraté nicméně návrh předložili již na konci roku 2020, tedy v předminulém roce. Jedná se však jen o poměrně drobnou nepřesnost, a na naše celkové hodnocení výroku tak nemá vliv.

Lukáš Vlček hovoří o potřebě kontinuity mezi jednotlivými vládami. Tu měli dle jeho slov zdůrazňovat vládní poslanci při jednání o důvěře vládě. 

O tom, že předchozí vláda odvedla „velký kus práce“, na který by bylo dobré navázat, hovořil například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přislíbil také navázat na některé konkrétní projekty týkající se například záchranné služby. Ve své řeči zmínil také potřebu spolupráce mezi vládou a opozicí, a to nejen v rámci výboru pro zdravotnictví. 

Také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyjádřil radost nad tím, že podle jeho slov „má na co navazovat“. Podobně jako ministr Válek kvitoval možnost spolupráce, která by měla navázat na spolupráci předchozí. Dále v projevu uvedl, že plánovaná digitální transformace nesmí ohrozit již probíhající projekty.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura naopak kritizoval předchozí vedení svého úřadu. V mnoha případech musí dle svých slov „začít od nuly“. Zdůraznil například absenci plánů na důchodovou reformu či nového zákona o daních z příjmů.

O potřebě kontinuity a možnosti navázat v některých oblastech na předchozí vládu nicméně opravdu někteří vládní poslanci hovořili. Výrok Lukáše Vlčka tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Na začátek uveďme, že Patrik Nacher hovoří (video, 10:18) o situaci, kdy bylo při večerní části prvního dne jednání o důvěře vládě přihlášeno k rozpravě 26 poslanců. Tento počet se dle jeho slov během chvíle snížil na 21, k čemuž mělo dojít po domluvě v Poslanecké sněmovně. „My jsme opravdu už si napsali kolem desáté hodiny, že budou vystupovat jenom ti stínoví ministři a ti ostatní poslanci že to velmi zkrátí nebo se odhlásí. Také v jeden moment to kleslo z 26 na 21 přihlášených, aby se to nenatahovalo,“ uvedl konkrétně Nacher.

Jak je zřejmé ze záznamu jednání Poslanecké sněmovny, přibližně ve 21 hodin bylo do rozpravy přihlášeno (video) celkem 26 poslanců. Po 22. hodině se počet přihlášených poslanců skutečně snížil (video) na 21.

Pro hodnocení výroku je ovšem nutné dodat, že během této hodiny neklesl počet přihlášených poslanců z důvodu, že by se odhlásili z rozpravy. Za uvedenou dobu se odhlásil pouze jeden (video) poslanec, a to ve 22:10. Důvodem poklesu tak byl zejména fakt, že během uvedené doby vystoupili v obecné rozpravě se svým projevem 4 přihlášení poslanci.

Upřesněme, že zhruba ve 20:50, kdy bylo do rozpravy přihlášeno zmiňovaných 26 poslanců, na plénu hovořila (video) poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Po jejím projevu a po projevech přihlášených poslanců (video) Raise, Králíčka a Stržínka (všichni hnutí ANO) klesl tento počet na 22. Toto číslo pak ukazovala tabule v Poslanecké sněmovně (video) i v době projevu Taťány Malé (ANO). Během něho se ve zmiňovaných 22:10 odhlásil jeden poslanec, a celkové číslo přihlášených tedy kleslo na 21.

Na závěr tedy shrňme, že z celého znění vyjádření Patrika Nachera vyplývá, že pokles přihlášených poslanců spojuje s jejich odhlášením z rozpravy. Ačkoli je pravdou, že počet přihlášených mezi devátou a desátou hodinou skutečně klesl z 26 na 21, nebyl tento pokles způsoben odhlášením řečníků, nýbrž tím, že za tuto dobu několik z přihlášených již řečnilo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící. 

Pro kontext dodejme, že jednání začalo 12. ledna v 9 hodin a trvalo až do 13. ledna do 7 hodin, poté bylo přerušeno. Pokračovalo 13. ledna večer, kdy byla vládě Petra Fialy vyslovena důvěra. Jednalo se tak o nejdelší jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě. Více se délce jednání věnujeme zde.

Pro kontext uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na vystoupení Mariana Jurečky v Poslanecké sněmovně 12. ledna při hlasování o důvěře vládě Petra Fialy. Jurečka tehdy konkrétně řekl, že přišel žádat o důvěru poslance své koalice, a ne „ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme“. Své vyjádření poté také zopakoval i na svém twitterovém účtu.

Ve vládě Bohuslava Sobotky, která se skládala z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, působil současný předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jako ministr zemědělství. Funkci vykonával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017, tedy téměř 4 roky.

Několik vládních poslanců si v rámci svých vystoupení na 6. schůzi Sněmovny, na které se jednalo především o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, neodpustilo kritiku opozičních poslanců z řad hnutí ANO.  

Například poslanec Marek Benda (ODS) při své řeči zmínil: „Dlouhou dobu jsem myslel, že to bude normální, ale když jsem slyšel poslance Kolovratníka (poslance za ANO, pozn. Demagog.cz), kterého jinak pokládám za poměrně racionální bytost, jak říká šestou větu: A na závěr..., tak jsem pochopil, že to dnes racionální nebude (…).“ Pro úplnost uveďme, že v tomto případě Marek Benda Martinu Kolovratníkovi trochu křivdil, protože ten ve svém předcházejícím, přibližně 25minutovém vystoupení použil podobnou formulaci pouze zhruba čtyřikrát.

Patrik Nacher nicméně ve svém výroku pravděpodobně reaguje na slova poslance Pavla Žáčka (ODS), který ve svém příspěvku pronesl: „Je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše.“ Proti Žáčkově vyjádření se ihned ohradili následující řečníci Robert Králíček či Alena Schillerová z hnutí ANO, kteří ho žádali, aby je neurážel.

Později při projednávání také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprosil poslance z hnutí ANO, aby své projevy „nečetli z papírů“. Kritizoval také to, že některá vystoupení opozičních poslanců podle něj nesouvisela se situací řešenou na aktuálním jednání. „A když už si to píšete sami nebo možná u některých je to někým jiným napsáno, tak poprosím, ať jsou tam potom relevantní pravdivé informace,“ dodal Jurečka.  

K psaným projevům se následně vyjádřil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): „Očekával jsem debatu. Někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer, nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata.“

Během téměř 24 hodin dlouhé schůze, na jejímž závěru získal Fialův kabinet důvěru, tedy skutečně zazněly invektivy podobné těm, které zmiňuje Patrik Nacher. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský, člen hnutí Starostové a nezávislí, oznámil 10. ledna na svém Twitteru přijetí na půlroční stáž na americké Oregonské státní univerzitě, kde získal stipendium. 

Následně dodal, že stáž konzultoval jak s předsedou STAN Vítem Rakušenem, tak s premiérem Petrem Fialou, kteří ho v tomto podpořili. V souvislosti s tím také, dle svých slov, rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu STAN. 

Jan Farský měl odlétat do USA ve čtvrtek 13. ledna, avšak kvůli hlasování o důvěře vlády let odložil a zůstal. Po zveřejnění informací o jeho pobytu v USA se zvedla vlna kritiky, kdy opozice požadovala rezignaci Farského na jeho poslanecký mandát. Navzdory této kritice však Farský na stáž do USA odcestoval.

Závěrem uveďme, že poslanec Nacher ve svém výroku hovoří o době 8 měsíců, po kterou má poslanec Farský chybět ve Sněmovně s tím, že informace o této lhůtě má pocházet od hnutí STAN. Žádné takové přímé vyjádření se nám nepodařilo dohledat. Nicméně sám poslanec Farský 11. ledna v pořadu Události, komentáře (video od 34:00) řekl, že původní plánovaná doba jeho pobytu v USA činila skutečně 8 měsíců. V současné době má ale údajně „předjednáno“ zkrácení této lhůty na půl roku. 

Jak toto předjednání dopadne, nelze v současnosti predikovat. Nicméně vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných zdrojů lze dovodit, že pobyt Farského v USA může trvat až 8 měsíců, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.

Nejprve zasaďme výrok do kontextu. Kauza neprůhledného financování hnutí STAN se začala řešit již v polovině prosince, kdy MF DNES zveřejnila informace o tom, že hnutí Starostové a nezávislí dostalo po volbách finanční příspěvky v hodnotě přes 3 miliony korun. Příspěvky přicházely v sumách od 100 do 200 tisíc korun. Měly pocházet od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo společnosti z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. 

O den později pak také MF DNES uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Poslanec Nacher nicméně odkazuje především na článek ze čtvrtka 13. ledna, který vyšel na webu Seznam Zprávy. Ten analyzoval povolební finanční dary hnutí STAN a upozornil na to, že za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný. Proti zbylým dvěma bylo navíc trestní stíhání vedeno v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Ačkoliv hlavním tématem textu Seznam Zpráv nebyla primárně neprůhledná struktura financování spojená s firmami z Kypru, o které hovoří poslanec Nacher, článek se o ní zmiňuje. „Finance poskytly mimo jiné společnosti vlastněné neprůhlednými skořápkami na Kypru a v Lucembursku,“ stojí v něm například. Vzhledem k tomu, že s touto kauzou přišla jako první MF DNES a později ji doplnily i Seznam Zprávy, můžeme říct, že se o ní hovořilo opakovaně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že hnutí „vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Předně uveďme, že Lukáš Vlček (STAN) zde reaguje na otázku moderátora, který se jej ptal (video, čas 16:20) „kdy a podle jakého klíče a komu“ bude hnutí STAN vracet některé problematické sponzorské dary, o čemž dříve mluvil předseda hnutí Vít Rakušan. Ten 13. ledna hovořil o vracení darů v případě, že by se potvrdilo, že je Starostům a nezávislým poslali trestně stíhaní lidé či lidé usvědčení z trestné činnosti.

Pro kontext zmiňme, že s kauzou problematických povolebních finančních darů hnutí STAN přišla MF DNES 15. prosince. Podle jejích zjištění v předcházejících několika měsících přicházely na transparentní účet STANu platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. MF DNES pak také o den později uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Nové informace o financování Starostů a nezávislých se poté v médiích objevily ráno 13. ledna 2022, tedy právě v den rozhovoru, jak uvádí Lukáš Vlček. Podle tehdy uveřejněných zjištění webu Seznam Zprávy za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný a proti zbylým dvěma se vedlo trestní stíhání v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Kvůli informaci o darech od trestně stíhaných osob či jejich firem kritizovala hnutí STAN nejen například Pirátská strana, která požadovala vysvětlení, ale především zástupci opozice. Hnutí SPD a ANO proto hned 13. ledna navrhovaly, aby se záležitost probírala na plénu Sněmovny a také aby byla vytvořena sněmovní vyšetřovací komise, která se „sponzorským darům bude věnovat“. Předseda SPD Tomio Okamura kromě jiného navrhoval, aby byl Vít Rakušan kvůli možnému střetu zájmů odvolán z funkce ministra vnitra. K tomu nicméně nedošlo.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že „hnutí vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Na závěr shrňme, že výrok poslance Vlčka je odpovědí na otázku, která se týkala vracení darů především ve spojitosti s trestním stíháním některých sponzorů hnutí STAN. Ačkoliv se celá kauza problematického financování STANu řeší již od prosince, zprávu o zmíněném trestním stíhaní firem přinesl článek Seznam Zpráv skutečně v den rozhovoru, tedy 13. ledna. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský oznámil odjezd na půlroční stáž ve Spojených státech amerických na Oregonské státní univerzitě na svém Twitteru 10. ledna 2022.

Podle svých vlastních slov požádal Farský o stipendium před necelými dvěma lety a o získání podpory se dozvěděl již v březnu minulého roku. Od té doby tedy skutečně věděl o možnosti odcestovat na tuto půlroční stáž. Definitivní rozhodnutí odjet podle něj padlo v prosinci 2021 po rozhovoru s premiérem Petrem Fialou. V prosinci se o jeho rozhodnutí dozvěděl také poslanecký a senátorský klub hnutí STAN.