Nová vláda - nová krize?

Výrok se odkazuje na bleskový průzkum veřejného mínění společnosti SANEP, který odhalil, že v souhrnu 52,8 % dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády. Také v souhrnu 53,1 % dotázaných souhlasí s tím, že toto rozhodnutí o jmenování Jiřího Rusnoka prezidentem Milošem Zemanem není v rozporu s přáním voličů. Je tedy pravdivým tvrzením, že nadpoloviční většina dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka novým premiérem, toto rozhodnutí by ovšem podle průzkumu mělo být také spojeno se snahou o co nejrychlejší vypsání předčasných voleb.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.

Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.

Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:

“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”

Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.

Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).

Jiří Rusnok dle dostupných zdrojů oficiálně opustil ČSSD 29. ledna 2010. Není také známo, že by se stal členem jiné politické strany. Na druhou stranu je třeba upozornit na existující spojení Jiřího Rusnoka a politické strany SPOZ, kde zastává funkci ekonomického poradce. Objevil se též na prvním místě kandidátnílistiny SPOZ v Praze-Vinoři během komunálních voleb v roce 2010. Formálně však jejím členem není.

Oficiální webové stránky vlády České republiky uvádějí dne 25. června 2013 zprávu, že Jiří Rusnok " dostal od prezidenta republiky Miloše Zemana pověření sestavit vládu odborníků ".

Na návrh předsedy vlády jmenuje prezident republiky také " ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů " (Ústava ČR, článek 68 odst. 2). Stejně tak je vláda povinna podle odstavce č. 3 předstoupit do 30 dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Dle těchto informací lze tedy výrok Jiřího Rusnoka označit za pravdivý. Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem lze zhlédnout také na videu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze serveru Naši politici.

"V letech 2003 - 2005 působil Martin Pecina ve funkci náměstka ministra průmyslu, od roku 2005 do roku 2009 byl předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v květnu 2009 byl jmenován ministrem vnitra ve vládě Jana Fischera a od roku 2010 je opět členem statutárních orgánů několika společností, od roku 2011 je místopředsedou představenstva a generálním ředitelem VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s."

K zatím poslednímu mírnému zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč.

Designovaný premiér se tedy v tomto svém výroku značně odchyluje od reálného stavu věci, jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).

Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.

Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.

V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.

Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.

Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.

DPH se za poslední roky postupně zvyšuje, a to v obou sazbách. Přehled jednotlivých změn naleznete v článku serveru Podnikatel.cz. Že má zvyšování DPH negativní dopad na rozpočet zdravotnictví, uvedl i ministr v demisi Leoš Heger. Nepodařilo se nám však najít konkrétní částku, kterou tato zvyšování zdravotnictví stojí. Podle dokumentu zpracovaném v roce 2012 Ministerstvem zdravotnictví se ale odhadované náklady spojené se zvyšování daní pohybují okolo 3,5 mld. Kč za rok 2012. Nedokážeme ale určit, jak vysoká by částka byla celkově za několik “posledních let”.

Podle průzkumu CVVM z června 2013 například vyplývá, že důvěra ve vládu poklesla v červnu na pouhých 18 % (Tabulka 1), zároveň 71 dotazovaných vyjádřilo nespokojenost se současnou politickou situací.

Zároveň podle bleskového průzkumu společnosti SANEP by přivítalo nebo spíše přivítalo demisi Nečasovy vlády více než 80 % respondentů.

Také výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, citovaný Václavem Moravcem v OVM potvrdil, že pokračování současné koalice chce jen pětina lidí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 skutečně získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %), a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53).

Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.

Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.

Již jednou jsme ověřili, že se v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013 koalice ODS, TOP 09 a LIDEM skutečně shodla na jednotné kandidátce na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Koalice dále 25. června oznámila, že disponuje podpisy 101 poslanců, kteří vyjádřili podporu Miroslavě Němcové.

Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.

KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.

Návrh zákona o státním rozpočtu je podle stránek Poslanecké sněmovny potřeba předkládat nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového (kalendářního) roku, tedy skutečně do 30. září. Předkládat jej může pouze vláda. Přípravu státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

ČSSD uvažovala nad dvěma termíny předčasných voleb: 6. a 7. září či 13. a 14. září.

Výrok se vztahuje k druhé Topolánkově vládě, která fungovala od 9. ledna 2007 do 26. března 2009, přičemž v demisi pokračovala až do 8. května 2009.

V rámci této vlády zastával Miroslav Kalousek, v té době člen KDU-ČSL, post ministra financí a Karel Schwarzenberg post ministra zahraničních věcí, kam byl nominován Stranou zelených. Ve stejných funkcích pak oba ministři působili i v Nečasově vládě po sněmovních volbách 2010.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.

Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.

Výrok hodnotíme na základě dat Eurostatu jako pravdivý.

Míra nezaměstnanosti do věku 25 let ve Španělsku dosáhla v roce 2012 výšky až 53,2 %. To je mírně sice o tři procentní body více, ale Martin Kuba svému výroku nepřidává a vůči celkové míře nezaměstnanosti téhle věkové skupiny je to odchylka velmi mírná.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí již ve druhé vládě Mirka Topolánka, která získala ve sněmovně důvěru díky dvěma poslancům ČSSD Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, kteří při hlasování o důvěře opustili sál, čímž snížili kvórum a umožnili vládě získat důvěru. Tito dva poslanci byli poté v médiích zmiňováni jako přeběhlíci.

Je sice pravda, že koalice disponuje podpisy 101 poslanců, nicméně s tímto prohlášením přišla 25. června, tedy den po demisi expremiéra Petra Nečase.

Prezident Zeman však již v pondělí 24. června potvrdil, že má v plánu jmenovat úřednický kabinet. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář pak tvrdí, že oznámení koalice o podpoře 101 poslanců přišlo pozdě a prezident Zeman nechtěl na poslední chvíli měnit plán sestavení úřednické vlády.

Nebylo to tedy tak, že by Miloš Zeman ,,najednou” oznámil záměr jmenovat úřednickou vládu proti existující podpoře 101 hlasů pro Miroslavu Němcovou, jak tvrdí Martin Kuba. Tato podpora byla ve skutečnosti oznámena koalicí až den poté, co prezident Zeman deklaroval záměr jmenovat úřednický kabinet.

ČSSD konkrétně chtěla omezit pravomoci prezidenta v oblasti jmenování členů bankovní rady ČNB či v oblasti udělování milostí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl: “ ..strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu ”.

Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

ČSSD se nechala slyšet, že nebude vylučovat členy své strany, kteří zasednou do Rusnokovy vlády, ale apeluje na ně, aby se sami vzdali členství. Konkrétně Bohuslav Sobotka řekl: „Máme důležitější starosti, jde nám o to rozpustit Sněmovnu a vylučování není to, čím by se teď soc. dem. zabývala“, zároveň dodal: „Počkáme, až bude zveřejněn seznam členů prezidentské vlády, a pokud tam bude někdo ze členů soc. dem., tak předpokládám, že ho vedení strany vyzve, aby ze soc. dem. odešel“.

Stanislav Gross „vzpomínal“ na svého strýce Františka Vika podle serveru iDNES 17. ledna 2005. Podle výzkumu agentury STEM měla ČSSD v lednu roku 2005 podporu 13,9 % voličů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se v lednu roku 2005 pohybovaly volební preference ČSSD kolem 14,5 %, v únoru téhož roku pak přesně 14 %. V době odstoupení Stanislava Grosse (25. dubna 2005) byly volební preference ČSSD 10,5%.

Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.

KSČM nepodpořila ani jedním hlasem návrhy státních rozpočtů vládní koalice pro roky 2011, 2012 i 2013. Nikdo se ani nezdržel, všichni hlasovali proti, až na ojedinělé nepřihlášené, resp. omluvené poslance/poslankyně.

V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.

Nehodnotíme, jestli bylo politické rozhodnutí o minimální mzdě chybou nebo ne, naše hodnocení se týká pouze druhé části výroku. K zatím poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo na základě Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. ze dne 6. prosince 2006, které vstoupilo v platnost od 1. ledna 2007. Dle Ministerstva práce a sociálních věcí tedy již sedmým rokem minimální mzda činí 8 000 Kč. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.

Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.

Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.

Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.

V roce 2005, kdy byl tehdejší premiér Stanislav Gross donucen odstoupit kvůli nejasnostem ohledně financování jeho bytu, jmenoval Václav Klaus po Grossově demisi novou vládu v čele s tehdejším místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.

Samotné složení vlády doznalo jen minimálních změn. Došlo k výměně na postu ministra zemědělství, informatiky a ministra bez portfeje.

Byla sepsána nová smlouva o spolupráci mezi stranami ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, které dohromady držely většinu ve sněmovně, na kterou se tento dokument odkazoval. Ta byla také následně potvrzena vyslovením důvěry Paroubkově vládě 13. května 2005.

Od roku 1990 lze sice najít případy, kdy byl prezidentem jmenován premiér, který pouze počítal s tolerancí opozice a nedisponoval tedy nutně šancí na většinu, přesto zde určitý předpoklad většiny na základě dohod existoval.

Prvním takovým případem byla druhá vláda Václava Klause po volbách v roce 1996, kdy se pro vyslovení důvěře vlády vyjádřilo pouze 98 poslanců, avšak vláda získala důvěru díky toleranci ČSSD (61 poslanců nepřihlášeno).

Dalším případem je pak například sestavování vlády Miloše Zemana z roku 1998, kdy tento menšinový kabinet získal důvěru pouze díky opoziční smlouvě, na jejímž základě se 63 poslanců ODS zdrželo hlasování a ČSSD tak získala převahu s pouze 73 přítomnými poslanci.

Dále pak například vláda Mirka Topolánka v roce 2006 nezískala potřebný počet hlasů pro vyslovení důvěry (pro 96, proti 99). Lze tedy říct, že prezident ČR při jmenování premiéra od roku 1990 bral ohled na přání sněmovny a možnost zisku většiny, resp. u 1. vlády Mirka Topolánka byla vzata v úvahu podpora případné vlády nejsilnější stranou ve Sněmovně.

Nikdy však nedošlo k situaci, kdy by vláda neměla prakticky žádnou podporu ve Sněmovně.

U prezidenta Miloše Zemana se skutečně po rezignaci premiéra Nečase v Lánech vystřídali zástupci významných parlamentních stran na jednání o možném budoucím vývoji.

O úřednické vládě otevřeně mluvil pouze Karel Schwarzenberg (TOP09), který na otázku na úřednickou vládu odpověděl, že prezident “ naznačil, že by mu to vyhovovalo, ale netrval na ní zvlášť ”. Úřednickou vládu údajně odmítli zástupci ČSSD, zatímco Vojtěch Filip (KSČM) tvrdil, že o možnosti úřednické vlády s prezidentem nejednali. Zástupci ODS pak při své schůzce s prezidentem trvali na pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády.

V Lánech byli i zástupci Věcí veřejných, podle Víta Bárty se však s prezidentem bavili spíše o “garancích nezávislosti celého vyšetřování, které se dotýká současné vládní a parlamentní krize” či o “obavách VV ze zneužití vojenského zpravodajství v rámci vyšetřování kauzy CASA”.

Samozřejmě nemůžeme hodnotit, co všechno zaznělo za zavřenými dveřmi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Tripartita (tedy zástupci vlády, podnikatelů a odborů) se nedohodla na výši růstu minimální mzdy - odbory navrhovaly růst na 8 600 Kč, zatímco podnikatelé na 8 400 Kč.

Tyto složky tripartity tedy podporovaly zvýšení minimální mzdy. Ministryně Ludmila Müllerová na to odpověděla: “Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun”. Miroslav Kalousek tedy pravdivě říká, že byť se uvedené dvě strany neshodly, obě požadují zvýšení minimální mzdy.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož interpretace ústavních zvyklostí v tomhle ohledu není etablovaná. Lze však říci, že krok Miloše Zemana vyvolal velké diskuze a objevují se i hlasy podporující názor Miroslava Kalouska.

Například politologové oslovení Českou televizí se shodují na tom, že počínání Miloše Zemana jde proti dosavadním ústavním zvyklostem - tedy, že prezident jmenuje vládu, která má reálnou šanci získat v Poslanecké sněmovně podporu. “ Zeman vnímá ústavu jako text, ve kterém hledá doslovná znění. Nevnímá ji v kontextu dalších zákonů, neboli co mi ústava nezakazuje, to mohu dělat,” řekl například v ČT politolog Aleš Balcar.

Je třeba podotknout, že ale nepanuje shoda nad závazností těchto ústavních zvyklostí. " Naše ústava je postavena na modelu parlamentní demokracie, základem je skutečnost, že vláda má podporu parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Podle ústavních zvyklostí měl prezident jmenovat vládu, která má reálnou možnost důvěru v Poslanecké sněmovně získat. Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory," uvádí ústavní právník Marek Antoš.

K tvrzení Miroslava Kalouska se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace a proto ho hodnotíme jako neověřitelný.

Řeč je o probíhajícím vyšetřování ÚOOZ, v rámci kterého byli z korupce obviněni bývalí poslanci Petr Tluchoř, Ivan Fuchsa a Marek Šnajdr. Vyšetřování stále probíhá a není zcela jasné, jaké všechny konkrétní důkazy policie shromáždila a jaké jednání vedlo k obvinění. Nedá se tedy ani posoudit, jestli získané posty byly odměnou za odchod z vlády, či nikoli. Navíc platí presumpce neviny a do rozhodnutí soudu se faktická podstata výroku ověřit nedá.

Podle webu poslanecké sněmovny leží v tuto chvíli ve sněmovně 203 návrhy zákonů v různém stadiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákona, pod kterou jsou podepsáni Jeroným Tejc či Bohuslav Sobotka, tato novela byla předložena 12. července 2011 a nyní je ve druhém čtení.

Ve sněmovně leží také návrh zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církevními a náboženskými společnostmi předložený skupinou poslanců KSČM v březnu 2012, který byl zatím projednán pouze v organizačním výboru, nebo například návrh zákona o majetkovém přiznání z května 2012.

Nedá se však říci, že by ve sněmovně ležely už dva roky předlohy, které by vůbec nikdo neprojednával, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”

Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.

Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".

Vzhledem k nejasnosti dat hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle studie v odborném měsíčníku Statistika & My byla na úrovni minimální mzdy v roce 2011 odměňována necelá tři procenta zaměstnanců. Jako “na úrovni minimální mzdy” je ale označena platová skupina 8 000 - 8 800 Kč, tj. i mírně přesahující minimální mzdu.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR za rok 2012 Ministerstva práce a sociálních věcí zase ve své tabulkové části (.xlsx) v tabulce CR M6P uvádí podíl zaměstnanců v platovém pásmu do 8 000 Kč - 0,44 %. Tuto informaci lze nalézt i v textové části (.pdf, str. 25).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu nejasnosti “zapadání” Temelína do energetické politiky.

Aktualizace (pdf. str.34) Státní energetické koncepce z listopadu 2012 počítá s realizací výstavby a uvedením do provozu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín do roku 2025. Na serveru patria.cz najdeme vyjádření ministra Kuby z rozhovoru pro Hospodářské noviny: “ garantovaná cena elektřiny z Temelína by se zavedla až po období dotací obnovitelných zdrojů, ve výsledku by tak měla celková cena elektřiny pro domácnosti i průmysl klesnout. Bavíme se o letech 2028 a dá l.”

Není tedy jasné, jestli se za “zapadnutí” považuje samotná dostavba dvou bloků, nebo až realizace návrhu po skončení podpory obnovitelných zdrojů energie.

Principem systému contract for differences je vyrovnávání cenových výkyvů tím, že se stanoví pevná smluvní cena. Pakliže by tedy cena vyrobené energie byla vyšší, než stanoví smlouva, pak by musel výrobce vyplácet odběrateli rozdíl a naopak.

V Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) České republiky z listopadu 2012, je tento mechanismus skutečně přímo označen jako contract for differences (str. 81). Mezi dílčími cíli je zde uváděno i ,,Podporovat omezení tržních deformací a jejich vlivu na trh s elektřinou. Do doby odstranění těchto deformací umožnit zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie.” V dokumentu se ale také píše, že mechanismus by mohl být zaveden pouze pakliže ,,evropský či regionální trh s elektřinou nebude díky tržním deformacím schopen generovat dlouhodobě stabilní signály pro investice”. (str. 90)