Demagog.cz

Nová vláda pohledem opozice

Zástupci opozičních stran se v Událostech, komentářích střetli na tématu vzniku nové vlády. Piráti, SPD ani TOP 09 nový kabinet Andreje Babiše nepodpoří, mají k tomu různé důvody, z nichž některé uvedli i během své debaty.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 26. června 2018 (moderátor Světlana Witowská, záznam)

10 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

My jsme řekli voličům, že nevstoupíme do vlády, kde bude kdokoliv, kdo je spjatý s korupcí a opravdu protikorupční vláda Andreje Babiše, který je trestně stíhaný a Mirka Pocheho, což je pražský kmotr...

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, a to s ohledem na přirovnání Miroslava Pocheho ke kmotrovi. Je problematické určit, jak přesně by se měla tato charakteristika projevit. Byť lze skutečně ve veřejném prostoru zachytit informace, že Poche je silným zákulisním hráčem, z našeho pohledu nelze objektivně vyhodnotit uvedenou charakteristiku. Dodejme, že zbytek výroku je od Michálka podán korektně.

Piráti se ve své povolební strategii zavázali, že nebudou podporovat ani nevstoupí do vlády, v níž budou lidé s korupční minulostí:

Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.

Andrej Babiš je obviněn od října 2017 spolu s několika dalšími lidmi v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo. Poté, co byl Andrej Babiš ve sněmovních volbách 2017 zvolen znovu poslancem, a tím získal poslaneckou imunitu, bylo trestní stíhání na několik měsíců přerušeno. Po jeho opětovném vydání poslanci v lednu 2018 jeho trestní stíhání pokračuje.

Co se týče slov o pražském kmotrovi, neexistuje žádná obecně platná definice či vysvětlení toho, kdo může být označen za kmotra pohybujícího se v politickém prostředí a jaké musí splňovat charakteristiky pro takové označení.

Miroslav Poche má za sebou skandál s financováním ČSSD. V roce 2010 se Hospodářským novinám přiznal, že svůj několikasettisícový dar nechal skrytě rozdělit a rozepsat mezi jiné členy strany tak, aby strana z daru nemusela platit daň státu. Po tomto problému Poche rezignoval na stranické funkce.

Poche byl považován za součást známé zákulisní trojice Poche-Hulínský-Březina, která měla dominantní postavení v pražské organizaci ČSSD. Poche platí také za silného a vlivného vyjednavače uvnitř pražské i celostátní sociální demokracie. S Andrejem Babišem si v minulosti přes média o sobě vzájemně vyměnili několik vyjádření.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... my jsme jasně před volbami řekli několik důvodů, proč nikdy nemůžeme jít s hnutím ANO do vlády, a to nesouvisí jenom s trestním stíháním Andreje Babiše, takže v okamžiku, kdy ANO vyhráli volby, tak pro nás opoziční role byla jasně určena.

Tehdejší předseda TOP09 Miroslav Kalousek před parlamentními volbami vyloučil spolupráci s hnutím ANO 2011 jako takovým. V rozhovoru 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nehněvejte se, hnutí ANO mělo několik variant, kdy mohlo mít demokratické partnery (...), bylo tady několik subjektů, STAN, KDU-ČSL, svým způsobem i ODS, kteří řekli, že když premiér nebude trestně stíhaný, že jsou připraveni k dohodě.

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

My jsme měli povolební strategii, kterou jsme měli schválenou už před volbama, s ní jsme šli do voleb, voliči ji znali, a tam jsme jednoznačně řekli, že nepodpoříme vládu, ve které bude sedět člověk, který je spojený s korupcí nebo kde bude mít ANO dominantní postavení. Oni tam mají většinu teď.

Pirátská strana schválila povolební strategii v srpnu 2017, tedy ještě před parlamentními volbami. Ve strategii je mimo jiné uvedeno:

„Podpora vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Pokud jde o účast hnutí ANO, strategie hovoří takto: „V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018 a z patnácti postů (včetně ministerského předsedy) obsadili nominanti hnutí ANO deset. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pan předseda Fiala se mnou teď určitě nebude souhlasit, ale já jsem přesvědčen, že SPD je ve hře stále. Tady už půl roku stoprocentně funguje hlasovací koalice 115 poslanců ANO, SPD, KSČM a jestli něco takhle dobře funguje půl roku, bude to fungovat i dál.

Je pravdou, že subjekty ANO, KSČM a SPD spolu hlasují nejčastěji, neplatí však, že spolu hlasují neustále. SPD a KSČM např. nehlasovaly pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře. Následně pak strany nehlasovaly shodně při hlasování o vydání Babiše a Faltýnka. Subjekty rovněž hlasovaly neshodně, když poslanci z KSČM navrhovali to, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, po přeběhnutí mezi kluby.

Michal Škop z projektu KohoVolit.eu vytvořil analýzu hlasování jednotlivých poslanců a stran, jež byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu (data k 12. dubnu 2018). Dále Michal Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu tabulku, která rovněž sledovala, jak moc spolu jednotlivé subjekty hlasují. Podrobněji si o hlasování můžete přečíst v podobném, již dříve ověřeném výroku, např. zde.

Radim Fiala

Radim Fiala

Ne, ne, ne, já musím zareagovat na kolegu, pana poslance Kalouska, v tom, že my jsme chtěli, aby začala fungovat sněmovna, proto jsme hlasovali tak, jak jsme hlasovali. Dodržovali jsme poměrné zastoupení podle výsledků voleb. To si myslím, že není žádná koalice.

Radim Fiala se v tomto výroku ohrazuje vůči tvrzení Miroslava Kalouska, že v Poslanecké sněmovně funguje hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM a namítá, že hnutí SPD při hlasování dodržovalo poměrné zastoupení v orgánech sněmovny podle výsledků voleb.

Poslanci SPD hlasovali společně s ANO a KSČM pro návrhy na potvrzení předsedů sněmovních výborů, podvýborů a komisí již od ustavení nové Poslanecké sněmovny v listopadu 2017. Tyto tři poslanecké kluby svou silou 115 hlasů zajistily předsednické posty i pro Radka Kotena či Miloslava Roznera, což vyvolalo nesouhlas zejména stran tzv. Demokratického bloku.

Byť Radim Fiala tvrdí, že poslanecký klub SPD dodržoval poměrné zastoupení podle výsledků voleb, výsledné rozdělení předsednických pozic požadavek poměrnosti nesplňuje. Současná Poslanecká sněmovna má 18 výborů, 57 podvýborů a 14 komisí - celkově tedy 89 předsedů. Aby byl dodržen princip poměrnosti, měl by každý poslanecký klub mít 0,45 předsednických postů na jednoho poslance. Z tabulky lze vidět, že některé strany (SPD, ČSSD) jsou disproporčně málo zastoupeny a naopak například KSČM má více předsednických postů, než by jí podle volebního výsledku mělo náležet. KSČM má stejný počet poslanců jako ČSSD (15), ale má více než dvakrát vyšší zastoupení na předsednických pozicích a navíc pozici místopředsedy sněmovny.

Výrok je hodnocen jako zavádějící vzhledem k tomu, že výsledkem hlasování SPD (ale i ANO a KSČM) není poměrné zastoupení všech poslaneckých klubů v orgánech sněmovny, ale situace, kde jsou některé strany výrazně méně zastoupeny než jiné.

Co se týče samotné hlasovací koalice, již dříve jsme uvedli, že není pravdou, že by ANO, SPD a KSČM tvořily nějakou konzistentní hlasovací sílu. Jak vyplývá z analýzy Michala Škopa z projektu KohoVolit.eu, tyto tři strany spolu hlasují opravdu nejčastěji, ale přibližně v šestině důležitých hlasování hlasovaly odlišně.

Radim Fiala

Radim Fiala

Radim FIALA: Ano, samozřejmě, protože to je, to je člen sociální demokracie (Miroslav Poche, pozn. Demagog.cz), který říkal, že bychom měli přijmout islámské imigranty do České republiky.

Světlana WITOWSKÁ: Kdy to říkal?

Radim FIALA: V roce 2015 to psal.

Světlana WITOWSKÁ: Já myslím, že to takhle neříkal, on psal blog na iDNES a tam neříkal nic takového.

Radim FIALA: Ano, ano, dokonce ten nadpis je, že bychom se o ně měli postarat, že bychom je měli přijímat, že 525 imigrantů není přece žádný problém.

V článku Miroslava Pocheho s názvem Neotáčejme se k uprchlíkům zády se opravdu dočteme následující:

… počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat.

Dále:

Evropská unie je založena na principu solidarity a my jsme její součástí a jako takoví bychom měli kromě čerpání výhod být schopni pomoci i těm zemím EU na jihu Evropy, které nápor uprchlíků musí zvládat.(…)Proto se osobně přikláním k tomu imigranty v České republice přijmout a poskytnout jim prostor pro nový život.

Radim Fiala se ve svém výroku zmiňuje o přijímání „islámských imigrantů“, což není nikde v Pocheho článku explicitně napsáno. Nicméně kvóty navržené na základěDoporučeníKomise z 8. června 2015 se měly týkat 20 tisíc blíže neurčených osob z uprchlických táborů ze zemí mimo EU. Zejména se mělo jednat o podporu zemí obzvlášť silně stižených uprchlickou krizí a o zajištění bezpečného přechodu pro uprchlíky do Schengenu.

Vzhledem k prioritním oblastem, kterých se Doporučení týkalo, tedy:

In identifying the priority regions, the situation in the neighbourhood and the current migratory flows should be taken into account, in particular the link with the Regional Development and Protection Programmes in the Middle East, North Africa and the Horn of Africa.

Mělo se jednat o přemisťování uprchlíků zejména z Libanonu, Jordánu a Iráku, tedy ze zemí, na které se program RDPP zaměřuje přednostně. Tyto země přijímaly uprchlíky zejména ze Sýrie a Afghánistánu. Mezi dvaceti tisíci osobami určenými k přerozdělení se tak nepochybně nacházeli i jednotlivci muslimského vyznání. Nicméně potenciální množinu přijatých uprchlíků nelze automaticky popsat spojením „islámští imigranti“, v tomto ohledu se může jednat i o uprchlíky vyznání křesťanského či židovského. Proto hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Já myslím, že pan prezident republiky nemá kompetenci odmítnout jmenovat ministry, které mu předloží předseda vlády.

Předseda Michálek se ve svém vidění problematiky neshoduje s ústavněprávními kapacitami či zavedenou praxí. Proto jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Ústava České republiky vyjadřuje jmenování ministra prezidentem republiky v článku 68 odst. 2: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Z pohledu čistě gramatického výkladu ústava jinou možnost pro prezidenta než jmenování navrženého ministra nepřipouští. Praxe, ústavní právníci či logický výklad ústavy však hovoří jinak.

Jak uvádí ve svém komentáři k problematice Zdeněk Koudelka: ... z ústavy totiž neplyne, že by prezident republiky, byť posléze vázán návrhem předsedy vlády, nemohl odmítat některé osoby navržené na funkci ministra jako nevhodné nebo nepřijatelné.“ Stejně tak Jan Wintr, který je Koudelkou citován, připouští, aby prezident nehrál pouze ceremoniální roli, ale byl druhým párem očí, které dohlížejí, aby nebyl jmenován nějaký podezřelý, nedůvěryhodný, nebezpečný kandidát.

Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz dokonce jmenuje konkrétní příklady, kdy by prezident republiky dle jeho názoru nemusel navrženého kandidáta na ministra jmenovat.

Kdyby kandidát představený předsedou vlády nesplňoval nějaké zákonné podmínky, například ty v zákoně o střetu zájmů a ten střet zájmů by byl neodstranitelný v dohledném čase, nebo kdyby kandidát představoval bezpečnostní riziko na základě informací rozvědky nebo kontrarozvědky, protože je to agent cizí moci, nebo protože by nastaly nějaké krajní případy - typově jako že člověk je analfabet nebo něco takového -, tak mám pocit, že takovým návrhům prezident vyhovět nemusí.

Pokud jde o konkrétní případy nejmenování kandidáta ministrem v minulosti, lze se pozastavit například u Davida Ratha, kterého tehdejší prezident Klaus odmítl v roce 2005 jmenovat ministrem zdravotnictví, jelikož působil zároveň jako prezident České lékařské komory. Jmenován byl až po čtrnácti dnech, protože své působení v čele komory ukončil.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Žebříčkům popularity v minulosti vévodily osoby jako Stanislav Gross nebo Vítězslav Jandák.

Stanislav Gross byl nejmladším českým premiérem. Ovšem nejen to. Již v roce 1995 se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD, o tři roky později zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, v letech 2000–2004 byl ministrem vnitra a od roku 2002 zároveň i 1. místopředsedou vlády. Jeho kariéra gradovala následně v roce 2004, kdy se stal předsedou vlády, a 2005, kdy byl i předsedou ČSSD. Stejně jako rychlý byl jeho vzestup, tak rychle následoval i pád kvůli jeho neschopnosti dostatečně prokázat financování svého bytu na pražském Barrandově. Nicméně jak potvrzují výzkumy prováděné Centrem pro výzkum veřejného mínění, těšil se svého času obrovské popularitě, která se většinu času pohybovala kolem 70 % dotázaných.

I popularita Vítězslava Jandáka v letech 2005–2006 ministra kultury byla vysoká. Již v listopadu 2005 se dle agentury STEM stal nejpopulárnějším politikem, kdy již po dvou měsících ve funkci přeskočil v oblíbenosti premiéra Jiřího Paroubka. Trend zhruba dvoutřetinové podpory respondentů si podržel i v průběhu let 2005–2006, kdy se jako nestraník za ČSSD stal i lídrem jejich kandidátky do Poslanecké sněmovny.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Co jsem já viděl ty průzkumy, tak třeba v hlavním městě Praze sociální demokracie už je pod prahem volitelnosti kolem 4 %.

Vzhledem k tomu, že nejsou veřejně dostupné aktuální relevantní průzkumy preferencí jednotlivých stran v Praze, je výrok hodnocen jako neověřitelný.