Demagog.cz

Nově zvolený předseda KDU-ČSL Marian Jurečka

Hostem Interview Plus Českého rozhlasu byl nový předseda lidovců Jurečka. Mluvil především o svých plánech do budoucna, možnostech spolupráce s dalšími politickými subjekty či nástrahách volebního systému.

Ověřili jsme
Český rozhlas PLUS ze dne 27. ledna 2020 (moderátor Michael Rozsypal, záznam)

16 ověřených výroků

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Já jsem na sjezdu delegátům řekl, že já teď v tento okamžik opravdu preferuji to, aby KDU-ČSL dokázala sama za sebe získat větší důvěru u lidí, aby lidé měli důvod o volbě KDU-ČSL uvažovat, tím, že dokážeme řešit praktické problémy.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se na mimořádném sjezdu, který proběhl 25. ledna 2020, skutečně rozpovídal o svých preferencích ohledně směřování své strany.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se o své straně rozhovořil v průběhu svého kandidátského projevu (video, čas 1:38:30) na post předsedy strany v rámci mimořádného sjezdu KDU-ČSL dne 25. ledna 2020.

„Stojím tady dnes proto, protože jsem zvyklý – a chci – pracovat a nechci utíkat před odpovědností. (...) Nejsou mi jedno dvě věci, kam bude směřovat KDU-ČSL a jak se bude vyvíjet osud naší země,“ řekl na úvod Jurečka. Poté pokračoval popisem svých preferencí ohledně směřování strany (čas 1:41:06): „(...) Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost (...), pokud budeme mít odvahu, pracovitost a důvěryhodnost, tak můžeme stát opět na bedně.“ Nabádal, aby místo spekulací, s kým jít do koalice, byla strana silná. „Naším úkolem je obrazně řečeno vystoupit z davu opozice.“ Podle Jurečky stranu tíží ztráta sebedůvěry. „Mohu vám slíbit, že pokud budu zvolen vaším předsedou, tak tuto poraženeckou náladu vyženu daleko od nás.“ „Není čas přemýšlet, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády (...) musíme nejprve bojovat za naše občany a až pak vyjednávat s kým budeme tančit na politickém parketu,“ uvedl. „Chci, aby volič TOP 09, STANu, Pirátů, ODS, nebo i hnutí ANO, ČSSD o nás více slyšel a začal vážně uvažovat o naší volbě,“ doplnil Jurečka (čas 1:44:07).

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Protože v okamžiku, kdy máte 2–3 strany, tak to znamená 10 nebo 15 % minimálně volebního výsledku.

Volební klauzule nutná pro vstup strany do Poslanecké sněmovny České republiky činí pro koalice složené ze dvou stran 10 %, ze tří stran 15 %.

skrýt celé odůvodnění

Marian Jurečka mluví o uzavírací klauzuli potřebné pro koalice stran. Jedná se o minimální podíl platných hlasů, který musí daná koalice získat, aby měla nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR. Koalice dvou stran tak pro vstup do Poslanecké sněmovny potřebuje získat alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

My jsme podali novelu volebního zákona.

Skupina poslanců KDU-ČSL podala návrh novely volebního zákona 13. listopadu 2019. Mezi navrhovateli byl i Marian Jurečka.

skrýt celé odůvodnění

O novele volebního zákona promluvil Marek Výborný z KDU-ČSL už na jaře roku 2018. Nutnost novelizovat volební zákon odůvodnil tím, že současný systém údajně diskriminuje malé strany a malé kraje. Hlavním argumentem byl rozdíl mezi počtem hlasů na jeden poslanecký mandát v posledních volbách do Poslanecké sněmovny u nejsilnější a nejslabší strany. Znovu na toto téma hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas 15. listopadu 2019.

Návrh předložili poslanci KDU-ČSL včetně Mariana Jurečky dne 13. listopadu 2019. Vláda návrh projednávala 16. prosince 2019 a postavila se k němu nesouhlasně. Odůvodnila to tím, že navrhovaná změna je příliš významná a že na dané téma neproběhla dostatečná společenská diskuse. Poukázala také na legislativně-technické nedostatky. Organizační výbor však 9. ledna 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh projednat (.doc, str. 1).

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Je zde také Ústavní soud, který může rozhodnout o tom, že například některé části volebního zákona nejsou v pořádku, jsou v rozporu s ústavou.

Ústavní soud ze své pozice má právo zrušit zákon či ustanovení, které odporuje ústavnímu pořádku.

skrýt celé odůvodnění

Ústavní soud je jako instituce zakotven přímo v Ústavě České republiky, konkrétně jej řeší články 83 – 89, kde se také vymezuje jeho působnost a kompetence. Článek 87 specifikuje, že Ústavní soud rozhoduje, mj. „o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem“.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Toto načítací kvórum je jedno z nejpřísnějších v Evropě, které vůbec, vůbec Česká republika má.

Marian Jurečka mluví o aditivní klauzuli, tedy podmínkách vstupu volebních koalic do skrutinia. Podle volebního zákona musí mít v ČR koalice vzniklá ze dvou stran alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. V jiných evropských zemích jsou podmínky mírnější.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR musí mít pro postup do skrutinia (zjednodušeně řečeno sčítání volebních hlasů) koalice dvou stran minimálně 10 % hlasů. Pokud je kandidující koalice utvořená ze tří stran, musí dosáhnout výsledku 15 %.

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě přísnější. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd. K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do dolní komory parlamentu tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř a více stran. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice ze dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

I v ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldávii samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika má pro koalice vstupní klauzuli nejvyšší v Evropě. V Maďarsku je používán stejný systém a českému modelu se pak blíží i italský systém.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

My jsme na krajské úrovni zhruba třetí nejsilnější stranou v rámci republiky.

KDU-ČSL má na krajské úrovni jednoho hejtmana, ale v počtu krajských zastupitelů je po posledních volbách až pátá.

skrýt celé odůvodnění

Pokud započítáme všechny mandáty v krajských zastupitelstvech, pak KDU-ČSL získalo 61 mandátů pro jimi navržené kandidáty, z čehož je jen 58 členů strany. To je až 5. nejlepší výsledek hned za ANO 2011 a jejich 176 mandáty, ČSSD se 125 mandáty, KSČM s 86 mandáty a 76 mandáty ODS navržených zastupitelů. Tyto strany postavily samostatné kandidátky do všech krajů. Ve statistice stranických příslušníků je KDU-ČSL až 6., započítáme-li kategorii 83 zastupitelů bez politické příslušnosti.

Po volbách zaujímá ANO 2011 hejtmanské křeslo v Středočeském kraji, Karlovarském kraji, Jihomoravském kraji, Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. ČSSD má hejtmanské křeslo v Jihočeském kraji, Plzeňském kraji, Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina. KSČM mají hejtmanském křeslo v Ústeckém kraji. KDU-ČSL zaujímá křeslo hejtmana pouze ve Zlínském kraji. Hejtmanské křeslo v Libereckém kraji patří Starostům pro Liberecký kraj.

Třetí příčku na krajské úrovni tedy KDU-ČSL zaujímá pouze v počtu hejtmanů a tato příčka je ještě sdílená. Na počet krajských zastupitelů je až 5. ze všech politických stran.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Jsme stranou, která vyhrála komunální volby.

Nejvíce úspěšných kandidátů v komunálních volbách navržených politickými stranami bylo navrženo KDU-ČSL. Většina komunálních zastupitelů je ale nezávislá a bez politické příslušnosti.

skrýt celé odůvodnění

Komunální volby se konaly na podzim roku 2018. Na rozdíl od sněmovních voleb, v komunálních volbách kandiduje velký počet subjektů do velkého množství zastupitelstev, a proto se místo procentuálních zisků zaměříme na celkové počty mandátů v zastupitelstvech v celé ČR.

Na komunální úrovni se v zastupitelstvech obcí, městysů a měst po volbách nachází 3 493 zastupitelů navržených KDU-ČSL a 1 106 zastupitelů s politickou příslušností KDU-ČSL. To vše z celkového počtu 59 455 křesel. Nejvíce navržených kandidátů zasedajících na obecní úrovni jsou navrženi jako nezávislí kandidáti, kterých je 43 902, pak až jsou kandidáti KDU-ČSL. Většina 53 502 zastupitelů nemá politickou příslušnost. V ukazateli navržených kandidátů jako strana KDU-ČSL zabírá sice první místo, ale dle stranické příslušnosti je až druhá v porovnání s ODS a jejími 1 175 stranickými zastupiteli.

V zastupitelstvech městských částí nebo městských obvodů sedí opět nejvíce nezávislých kandidátů, 587 z 2 495 křesel. Dle navrhující strany je zde KDU-ČSL až 5. nejzastoupenější strana se 139 křesly po České pirátské straně s 146 křesly, STAN s 155 křesly, ANO 2011 s 331 a ODS s 444 křesly. Dle politické příslušnosti opět první příčku zabírají zastupitelé bez politické příslušnosti s 1 128 křesly. Nejvíce stranických příslušníků v zastupitelstvech městských částí nebo obvodů má ODS s 369 křesly, pak ANO 2011 s 282 křesly a pak až KDU-ČSL s 113 křesly.

Na komunální úrovni tedy KDU-ČSL vede nad všemi dalšími politickými stranami s 3 632 úspěšných navržených zastupitelů. Ne však na stranickou příslušnost, kde s 1 219 stranickými křesly pokulhává za 1 544 stranickými křesly ODS. Oba tyto výsledky jsou však zanedbatelné s nezávislými kandidáty a kandidáty bez stranické příslušnosti, jichž je většina ze všech 61 950 komunálních křesel. Pokud bychom posuzovali počet úspěšných kandidátů navržených politickými stranami a hnutími, lze opravdu tvrdit, že KDU-ČSL vyhrála komunální volby v roce 2018. Vzhledem k tomu, že nezávislí kandidáti netvoří homogenní politický subjekt, který by jako takový mohl volby vyhrát, hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL opravdu porazila všechny ostatní strany a hnutí.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

(...) těch 6 senátorů, které obhajujeme (...)

Čtyřem senátorům zvoleným za KDU-ČSL a jednomu senátorovi a jedné senátorce zvoleným za KDU-ČSL a Stranu zelených (SZ) vyprší mandát v říjnu 2020, kdy se budou pravděpodobně konat příští pravidelné volby do Senátu České republiky.

skrýt celé odůvodnění



Následující pravidelné volby do Senátu České republiky pravděpodobně proběhnou v říjnu 2020, kdy třetině senátorů vyprší mandát.



KDU-ČSL na svých webových stránkách uvádí celkem 15 senátorů. V říjnu 2020 vyprší mandát čtyřem senátorům zvoleným za KDU-ČSL, konkrétně Ing. Františku Bradáčovi, Ing. Jiřímu Carbolovi, MUDr. Aleně Šromové a PhDr. Zdeňku Papouškovi, a dále také dvěma senátorům zvoleným za KDU-ČSL a Stranu zelených, prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc.RNDr. Jitce Seitlové.



Seznam senátorů najdete také na webových stránkách senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých.

Za KDU-ČSL a SZ byl zvolen i senátor Václav Láska, kterému letos v říjnu také vyprší mandát, dnes je již ale členem politického hnutí Senátor 21, které sám založil.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL bude skutečně obhajovat šest současných mandátů, které tento rok vyprší.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

I v našem Olomouckém kraji vytváříme dnes koalici 4 subjektů.

V Olomouckém kraji byla skutečně vytvořena koalice 4 stran a hnutí, která se plánuje utkat o krajské mandáty ve volbách v roce 2020. Členy koalice jsou KDU-ČSL, Strana zelených, TOP 09 a hnutí ProOlomouc.

skrýt celé odůvodnění

V Olomouckém kraji se o mandáty v krajských volbách v roce 2020 plánuje utkat koalice složená ze čtyř aktérů, a to KDU-ČSL, Strany zelených, TOP 09 a lokálního hnutí ProOlomouc. Koalice měla být původně ještě širší, jejími členy měli být i Piráti a STAN. Ti se však ke koalici rozhodli nepřidat.

Já jsem od počátku upozorňoval kolegy na to, že u nás Pirátů tato varianta nemá velkou podporu a že to asi neprojde. Chtěli jsme jednat o jiných podobách,“ řekl krajský lídr Pirátů Petr Kapounek. Po odchodu Pirátů z jednání o vzniku koalice se ke stejnému kroku rozhodli i Starostové. „My jsme širokou koalici velmi podporovali, ale jednání nakonec ztroskotalo na Pirátech. Když odešli, tak bez nich taková koalice nedávala smysl,“ uvedl hlavní vyjednavač STAN Radim Sršeň.

V současném volebním období (2016–2020) vede Olomoucký kraj koalice složená z hnutí ANO 2011, ČSSD a ODS. Ve volbách tato koalice získala celkem 30 z 55 krajských mandátů.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

A to je výsledek ve volbách v roce 98 za předsedy Josefa Luxe, což byl tehdy zisk pro KDU-ČSL zhruba 580 tisíc hlasů.

V roce 1998 se konaly volby do Poslanecké sněmovny, přičemž KDU-ČSL získala 537 013 hlasů, v přepočtu 9 %. Předsedou strany byl v té době Josef Lux.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998 získala KDU-ČSL celkově 537 013 platných hlasů, což představovalo 9 %. Předsedou strany byl v té době Josef Lux, který se stal jejím předsedou již v roce 1990 a ve funkci zůstal až do roku 1998, kdy se ze zdravotních důvodů vzdal všech stranických funkcí.

Výrok Mariana Jurečky i přes nepřesnost hodnotíme, při použití standardní 10% odchylky, jako pravdivý.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Chceme pokračovat ve zvyšování slev na děti, kdy už jsme zavedli určitou progresi za Sobotkovy vlády, že na to druhé a třetí dítě ta sleva rostla.

Za vlády Sobotkova kabinetu, jehož byla KDU-ČSL členem, byla zavedena progresivní sleva na dani na druhé a třetí dítě. Ve vládním období poté docházelo k dalšímu navyšování těchto slev.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL byla jednou ze stran Sobotkovy vlády (společně s ČSSD a ANO), která vládla v období od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017.

Za vlády Bohuslava Sobotky byly zavedeny nové daňové slevy na dítě. Oproti minulosti, kdy byla výše slevy na dítě ve stejné výši bez ohledu na jejich počet, byla v roce 2014 (bod 218, účinné od 1. ledna 2015) zavedena nová sleva, kdy výše slevy pro druhé a třetí dítě narůstala (čtvrté a další dítě už byly beze změny), tj. sleva byla progresivní. Výše slev byly poté za Sobotkovy vlády dále navyšovány. Konkrétně se jednalo o změny v roce 2016 (čl. I, bod 9, účinné od 1. května 2016), v roce 2017 (bod 137, účinné od 1. července 2017) a ještě jednou v roce 2017 (část druhá, čl. III, účinné od 1. ledna 2018). Vývoj slevy na dani ilustruje následující graf.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Příjem na hlavu v té rodině, když je třeba čtyřčlenná, mají tam rodiče 2 děti, tak je zhruba 8 000 Kč příjem na hlavu, to je nižší, než je průměrný důchod v České republice.

Průměrný důchod v ČR je k září roku 2019 roven 13 436 Kč. Uváděný hypotetický příjem na hlavu je pak skutečně nižší než výše průměrného důchodu.

skrýt celé odůvodnění

Předseda lidovců Jurečka se ve svém výroku snaží dokázat, že výše příjmu členů čtyřčlenné rodiny v jedné domácnosti na hlavu může být teoreticky nižší než je velikost průměrného důchodu.

Dle údajů České správy sociálního zabezpečení byla výše průměrného důchodu na počátku 4. čtvrtletí roku 2019 rovna 13 436 Kč. Jurečkou uváděný příklad předpokládá teoretický příjem obou rodičů ve výši 16 000 Kč, což ve čtyřčlenné domácnosti o dvou rodičích a dvou dětech znamená příjem 8 000 Kč na hlavu.

Důchodce, který žije sám a který pobírá průměrný důchod, pak skutečně má větší příjem na hlavu než uváděná domácnost s dvěma dětmi.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

V tom návrhu, který já jsem představoval v loňském roce, bylo zhruba 11, celkem 11 opatření. Týkalo se to tam potom i vdov, vdovců, týkalo se to mladých lidí, kteří ještě studují, a kdybychom vzali jenom těch 500 korun měsíčně pro maminku za každé vychované dítě, tak je to částka, která se pohybuje, pokud se nepletu, někde okolo 10 miliard korun.

Lidovecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění obsahuje 12 návrhů, které se mimo jiného týkají vdov a vdovců, studentů či kompenzací matek. Předpokládaný rozpočtový dopad navrhovaného zvýšení výměry důchodů matkám o 500 Kč za vychované dítě představuje 16 miliard Kč ročně.

skrýt celé odůvodnění

Marian Jurečka společně se skupinou poslanců zvolených za KDU-ČSL předložil 29. března 2019 návrh (.pdf) novely zákona o důchodovém pojištění. Důvodová zpráva obsahuje celkově 12 návrhů, z toho 10 návrhů se týká vdoveckých důchodů, studentů a kompenzací matek.

Návrhy týkající se vdoveckých důchodů jsou následující:

  • „Navrhuje se zmírnění požadavků doby pojištění zesnulého manžela o 5 let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod.“
  • „Navrhuje se prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z 1 roku na 5 let.“
  • „Navrhuje se přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů – ze 4 na 8 let před dosažením důchodového věku.“
  • „Navrhuje se prodloužení období po skončení nároků, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze 2 let na 5 let.“
  • „Navrhuje se zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to že současných 50 % na 80 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti.“
  • „Navrhuje se, že jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odstavce 1 vyšší.“

Pro studenty se „navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995“.

Návrhy pro kompenzaci matek zní takto:

  • „Za účelem rychlé částečné nápravy nespravedlivě nízkých důchodů matek (případně otců v náhradní roli), které přispěly do důchodového systému tím, že pečovaly o děti a vychovávaly děti, [se] navrhuje zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě.“
  • „Navrhuje [se] snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku. To se podle důvodové zprávy může týkat například matek více dětí, kterým chybí náhradní doba pojištění.
  • „Dále se navrhuje umožnit matkám (v obdobných případech otcům, kteří o děti pečovali místo matky) dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez současné sankce.“

Podle bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by náklady na přidání 500 korun za každé vychované dítě dosáhly 16 miliard korun ročně. Stejnou částku uvádí také důvodová zpráva (.pdf, str. 8). Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka nesprávně vyčíslil rozpočtový dopad zvýšení výměry důchodu o 500 Kč, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

(...) vlastně toto stejné chtějí aplikovat i v Rakousku (...)

V Rakousku chce nová vláda zavést roční síťové karty na veřejnou dopravu.

skrýt celé odůvodnění

Tento výrok byl pronesen v kontextu, kdy Marian Jurečka popisuje svůj návrh na vytvoření jakési „Lítačky“ čili karty, na kterou by mohli občané ČR jezdit po celé republice v rámci železniční a městské hromadné dopravy. Jurečka tvrdí, že obdobný návrh připravuje i rakouská vláda.

Rakouská vláda složená z koalice lidovců a zelených, v jejímž čele stojí Sebastian Kurz, představila na začátku ledna svůj program. V něm si dává za cíl dosažení uhlíkové neutrality, a proto chce například zdražovat létání a naopak podpořit by chtěla veřejnou dopravu. Podle programového prohlášení vlády mají být zavedeny (.pdf, str. 122) roční síťové karty na veřejnou dopravu. Za 1 euro denně by měli mít Rakušané možnost cestovat veřejnou dopravou v rámci jedné spolkové země, za 2 eura v rámci jedné spolkové země a země sousední a za 3 eura na den na celém území Rakouska.

Marian Jurečka

Marian Jurečka

Největším výrobcem elektrické energie je dneska Skupina ČEZ.

V roce 2018 vyprodukoval ČEZ téměř 72 % elektřiny vyrobené v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Roční zpráva o provozu energetické soustavy ČR 2018 (.pdf, str. 5) Energetického regulačního úřadu uvádí, že celková brutto výroba elektrické energie v ČR činila za tento rok 88 002 GWh. Údaj brutto znamená celkovou produkci elektřiny včetně té, kterou elektrárny spotřebují na svůj vlastní provoz (tamtéž, str. 3). Podle svých vlastních statistik vyrobila za rok 2018 Skupina ČEZ 63 081 GWh brutto elektrické energie.

V roce 2018 tak Skupina ČEZ vyprodukovala skoro 72 % elektřiny vyrobené v ČR. Obdobné procento elektřiny vyrobila i v předchozích letech (jednotlivé zprávy o provozu energetické soustavy jsou dostupné zde).

Marian Jurečka

Marian Jurečka

To podání (na zrušení některých částí volebního zákona, pozn. Demagog.cz) je tady od senátorů už někdy před rokem podáno.

Návrh senátorů na zrušení některých částí volebního zákona byl Ústavnímu soudu podán 13. prosince 2017, to jest více než před dvěma lety.

skrýt celé odůvodnění

Návrh 21 senátorů na zrušení některých částí volebního zákona byl podán k Ústavnímu soudu 13. prosince 2017.

Navrhovatelé ve svém podání uvádějí, že „současný volební systém pro volby do PSP předně porušuje základní ústavní zásadu rovnosti hlasů“ (str. 5). Konkrétně napadají některá ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky. Senátoři upozorňují na údajnou protiústavnost rozdělení ČR do 14 nestejně velkých volebních obvodů současně s uplatněním tzv. d’Hondtovy metody pro zjišťování mandátů v takto vymezených obvodech (str. 2). Podle navrhovatelů takto nastavený systém téměř znemožňuje malým stranám, aby získaly své zástupce ve volbách do Poslanecké sněmovny například v krajích Karlovarském a Libereckém (str. 5). Dále senátoři ve svém podání navrhují zrušit načítací kvorum pro koalice (str. 2), pro něž v současnosti platí, že koalice 2 stran musí obdržet pro získání poslaneckého mandátu min. 10 % hlasů, koalice 3 stran min. 15 % a koalice alespoň 4 stran min. 20 % hlasů.