Demagog.cz

Novoroční rozhovor s Andrejem Babišem

Andrej Babiš v rozhovoru v pořadu Týden v politice bilancoval rok 2018, ale také mluvil o plánech na rok 2019. Jak si vedou státní finance? Jaký je vztah země k EU? A jak pokračuje stavba dálnic? Ověřená fakt najdete v naší analýze.

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 1. ledna 2019 (moderátor Vladimír Keblúšek, záznam)

19 z celkově 38 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(Naše veřejné rozpočty) jsou přebytkové, snižujeme dále dluh – ke konci 2018 klesne z 32,2 % HDP z roku 2017 na 30,7 % HDP (pro rok 2018).

Ke snížení dluhu dochází v relativním vyjádření ku HDP, v absolutních číslech dluh roste. Stav dluhu pro rok 2018 vychází teprve z odhadu Ministerstva financí, konečný stav bude znám až později.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2019. Tento materiál (.pdf) vytvořený Ministerstvem financí, který počítá s údaji ČSÚ, skutečně uvádí státní dluh pro rok 2017 ve výši 32,2 % HDP. Dle této strategie by měl být dluh za rok 2018 ve výši 30,7 % HDP (s. 11). Samo ministerstvo zde však uvádí, že se jedná o pouhý odhad (vzhledem k tomu, že ještě není znám státní závěrečný účet ani konečná velikost HDP pro letošní rok).

Z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že český státní dluh ve vyjádření podílovém ku HDP v posledních letech klesá. Níže uvedený graf čerpá data z Eurostatu a jeho hodnoty se mírně liší od materiálu ministerstva, jelikož popisují dluh sektoru vládních institucí, nejen státní dluh. Klesající tendence je však zjevná. Pokud se ale podíváme na dluhovou statistiku v absolutních číslech, je v posledních letech patrný nárůst státního dluhu, např. v roce 2016 byl dluh 1613,4 mld. Kč a v roce 2017 pak 1624,7 mld. Kč. Používáme-li jako ukazatel relativní vyjádření výše dluhu ku HDP, musíme mít na paměti, že při rostoucím HDP může dluh podílově klesat, přestože v absolutních číslech roste. Andrej Babiš se však přímo odvolává na podílové vyjádření.

Co se týče přebytku veřejných rozpočtů, sektor vládních institucí byl za 2. čtvrtletí roku 2018 v přebytku 41,7 mld. Kč, nicméně i zde se zatím nejedná o konečnou hodnotu za celý rok. V 1. čtvrtletí míra zadlužení veřejných institucí meziročně klesla. Stejně tak klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 35,3 % HDP.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Rozpočet na rok 2019, který dramaticky navyšuje důchody, navyšuje platy učitelů ve školství, lékaři a sestřičky…

Výdaje na důchody se meziročně zvedly o 8,8 %. Platy učitelů se v průměru zvýšily o 15 %, nepedagogických pracovníků o 10 %. Odměňování lékařů vzrostlo o 2 % až 7 %, zdravotních sester o 15 %. Nehodnotíme, zda jde o navýšení dramatické, nicméně k navýšení došlo.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 13) meziročně výdaje na důchody vzrostly o 37,13 mld. Kč (8,8 %) na 461,33 mld. Kč; pro rok 2018 byly tyto výdaje ve výši 424,2 mld. Kč (.pdf, s. 13). Podle Nařízení vlády 213/2018 Sb. (§ 4) se základní výměra pro starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2019 zvyšuje o 570 Kč měsíčně, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 %. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3270 Kč. Důchody se tedy od ledna 2019 znatelně meziročně zvyšují.

V minulém roce se důchody podle Nařízení vlády 343/2017 Sb. (§ 4) zvyšovaly o 3,5 %, resp. 150 Kč, od ledna 2017 se podle Nařízení vlády 325/2016 Sb. (§ 4) důchod zvyšoval o 2,2 %, resp. 110 Kč. Každoročně dochází k valorizaci důchodů, a to o růst cen a polovinu růstu reálných platů. 

Platy zdravotnického a školského personálu zvýšilo nařízení vlády z října 2018.

Zvýšily se platy pedagogů. Od ledna 2019 došlo k nárůstu v průměru o 15 %, u nepedagogických pracovníků v průměru o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 26) je na platy zaměstnanců ve školství vyčleněno 945 mil. Kč.

Zdroj dat: Státní rozpočet ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 5) informuje o nerovnoměrném zvýšením platových tarifů lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví. Nárůst platů od 11. do 13. platové třídy je o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %. Dokument uvádí, že „od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 %.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že zdravotním sestrám, které pracují v dvousměrném provozu, vzroste plat o 5 tisíc Kč měsíčně, jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Ostatní nelékařský personál (například sanitáři) dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce Kč navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 30) je na platy zaměstnanců ve zdravotnictví vyčleněno 1,54 mld. Kč.








Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme růst. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Meziroční růst HDP se pohybuje na 3,1 %. S nezaměstnaností 2,2 % je ČR opravdu na prvním místě mezi zeměmi EU.

skrýt celé odůvodnění

Meziroční růst reálného HDP se podle České národní banky pohyboval v roce 2018 na 3,1 %. ČNB predikuje růst i pro další roky, konkrétně 3,3 % pro roky 2019 i 2020. Meziroční růst pro 3.čtvrtletí 2018 se dle dat ČSÚ rovná 2,4 %.

Česká republika má podle posledních dat Eurostatu z října 2018 opravdu nejnižší nezaměstnanost ze členských zemí EU, v říjnu to bylo 2,2 %. Zatímco průměrná nezaměstnanost osmadvacítky byla 6,7 %, ČR se dlouhodobě pohybuje v úrovni nízké nezaměstnanosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Slíbil jsem, že nikdo nám nebude diktovat pakty, kdo u nás bude žít a kdo u nás bude pracovat. Zpřísňujeme i kritéria na pobyt cizinců, pokud tady páchají nějakou trestnou činnost, tak budou vyhoštění, že to nebude trvat několik let, ale zkracuje se to.

Vláda předložila Sněmovně v červnu 2017 novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR, která zavádí některá nová pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců. Koaliční ČSSD pak přednesla pozměňovací návrh urychlující proces vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti.

skrýt celé odůvodnění

V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.

Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).

Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).

Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.

Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).

Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců. Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.













Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme s první vládou spěchali, protože jsem chtěl být na Evropské radě už 14. prosince

Termín jmenování první vlády Andreje Babiše byl prezidentem posunut na 13. prosince 2017, aby mohl Andrej Babiš reprezentovat ČR na summitu Evropské rady ve dnech 14. a 15. prosince 2017.

skrýt celé odůvodnění

Zmíněné zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 14. a 15. prosince 2017. Pro kontext uvádíme, že členy Evropské rady tvoří předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí EU. Na této radě reprezentoval ČR jako premiér již Andrej Babiš. Premiérem byl Babiš poprvé jmenován 6. prosince 2017. Prezident republiky pak jmenoval první Babišovu vládu jako celek 13. prosince 2017. Původní termín jmenování ministrů byl 15. prosince 2017. V listopadu 2017 vyjednal Andrej Babiš na společné schůzce s prezidentem posunutí termínu jmenování vlády na 13. prosince, právě z důvodu konání summitu Evropské rady: „Pan prezident mi potvrdil, že 6. prosince mě bude jmenovat premiérem. Zároveň jsem ho přesvědčil o dřívějším termínu jmenování vlády, a to 13. prosince, a to z toho důvodu, že 14. a 15. prosince je Evropská rada, která je velmi důležitá.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navrhovali jsme Evropě řešení na migrační krizi.

Andrej Babiš s určitými návrhy na řešení migrační krize opravdu přicházel a prezentoval je politikům dalších zemí.

skrýt celé odůvodnění

Část Babišova nápadu ohledně řešení migrační krize vyplývá ze srpnového rozhovoru českého premiéra pro Mladou frontu. Andrej Babiš trvá především na odmítání vpouštění dalších migrantů do Evropy, spolupráci zemí jižní Evropy při hlídání hranic či existenci konkrétního ekonomického plánu pro africké země.

„(...) chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. (...) Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená.“

Andrej Babiš v poslední době prezentoval svůj projekt na řešení migrace například v Itálii premiérovi Giuseppe Contemu či německé kancléřce Angele Merkelové.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pozice pana předsedy Hamáčka není jednoduchá, měli referendum a odsouhlasili vstup do vlády s hnutím ANO.

O vstupu do menšinové vlády s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše nepanovala v sociální demokracii vnitrostranická shoda.

skrýt celé odůvodnění

O vstupu ČSSD do vlády s hnutím ANO rozhodovali straníci prostřednictvím vnitrostranického referenda. To započalo koncem května loňského roku a v půlce června již bylo rozhodnuto. Referenda se zúčastnilo 64,75 % z téměř 18 tisíc členů ČSSD, z nichž se pro vstup do menšinové vlády Andreje Babiše vyslovilo 58,53 % účastníků referenda, proti pak 40,20 %.

O výrazné stranické podpoře tohoto rozhodnutí se tedy hovořit nedá. Proti byly ústecké a hradecké organizace i sociálnědemokratičtí senátoři, včetně předsedy Senátu Milana Štěcha. Hlavním argumentem bylo trestní stíhání premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Dalšími důvody byly rozdílné názory na zahraniční politiku či obavy z hlasovací koalice ANO-ČSSD-SPD. Petr Vícha, šéf sociálnědemokratické frakce v Senátu, se například nechal slyšet: "Respektujeme rozhodnutí předsednictva ČSSD jednat s ANO, ale trváme na tom, aby platilo, co bylo řečeno - tedy že ANO souhlasí s odstoupením premiéra, pokud bude odsouzen, což podle aktuálních výroků už není pravda."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsem rád, že to vypadá podle průzkumů, že vůči volbám jsme asi na stejném procentu, ale nepřeceňuji to.

Modely vytvořené na základě průzkumů veřejného mínění připisují hnutí ANO opravdu kolem 30 % hlasů, což je podobné jako volební výsledek hnutí v roce 2017.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do Poslanecké sněmovny z října 2017 získalo hnutí ANO 29,6 % hlasů.

Volební modely, které ukazují, jak by volby dopadly ve dnech dotazování, připravuje více výzkumných agentur.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo poslední průzkum v prosinci 2018 (.pdf, s. 3). Podle něj by hnutí ANO dosáhlo výsledku 33,5 % (respektive vzhledem k výběrové chybě se pohybuje mezi 30,4–36,4 %). Dlouhodobě (s. 5) se v modelech CVVM pohybuje hnutí ANO kolem 30% zisku.

Model Medianu (.pdf) z přelomu listopadu a prosince 2018 ukazuje, že by hnutí ANO volilo 29,5 % lidí (s. 7), přičemž i zde se hnutí ANO pohybuje dlouhodobě kolem 30 % (s. 8). Statistická odchylka je v modelu u velkých stran 3,5 p. b.

Podobně Kantar TNS v prosinci 2018 zaznamenal 32,5 % hlasů pro hnutí ANO (statistická chyba 3,1 p. b.).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Připravujeme programy, abychom ulehčili živnostníkům život. To znamená třeba projekt Moje daně.

Nelze posuzovat ulehčení života živnostníkům nebo úspěšnost projektů. Projekt MOJE daně je aktuálně ve fázi příprav.

skrýt celé odůvodnění

Projekt MOJE daně se připravuje, nehodnotíme tedy, jak usnadňuje život živnostníkům či jak je úspěšný.

Projekt MOJE daně představilo ministerstvo financí v červnu 2016, tehdy v čele s ministrem financí Andrejem Babišem. Podle něj projekt MOderní a JEdnoduché daně pro občany a podnikatele přinese jednodušší daňový systém po vzoru nejlepší světové praxe. Kromě nového zákona o příjmových daních je jeho součástí tzv. samovyměření, díky kterému odpadne poplatníkovi čekání na to, jak se správce daně vypořádá s podaným daňovým přiznáním. Projekt také počítá s elektronickým portálem pro správu daní, tzv. daňovým kioskem. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček říká: „Bude se vlastně jednat o virtuální finanční úřad. Kdo bude chtít, vyřeší všechny daně z domova. Ve svém účtu uvidí kompletní přehled o svých daňových povinnostech, historii, automaticky se mu vyplní některé údaje v daňovém přiznání a také bude moci portál využívat k jednoduchému účetnictví.“ Dodává, že se spuštění projektu předpokládá v roce 2020.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Většina obyvatel to (EET, pozn. Demagog.cz) vítá.

Podle agentury STEM vidí EET pozitivně 68 % obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Podle výzkumu STEM pro Ministerstvo financí z října 2018 vidí EET jako pozitivní opatření 68 % lidí. STEM vývoj názorů na EET sleduje agentura od roku 2016 a pozitivní hodnocení od té doby nekleslo pod 60 %. Podle tohoto výzkumu navíc EET podporuje 46 % lidí, nepodporuje ho 24 % respondentů.

Postoje živnostníků však tak jednoznačně pozitivní nejsou. Krátce po zavedení EET (prosinec 2016) ukázal průzkum mezi podnikateli, že se obávají negativních dopadů zavedení EET; toto uvedlo 49 % podnikatelů. Z toho tedy vyplývá, že zde budou rozdíly v průzkumech mezi podnikateli a většinovou populací, nicméně Andrej Babiš hovoří pravdu, neboť dle průzkumů z roku 2018 nahlíží většinová populace na EET pozitivně.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když vidím ten eurosummit, to je jih proti severu stejně jako o migrantech a kvótách, kde státy jako Nizozemsko nebo další poukazují na rozpočtovou neodpovědnost jiných států.

Migrační krize vytvořila tlak na jižní státy EU, které sever kritizují pro nedostatek solidarity. Finanční zaostalost jižních států EU je taktéž problémem, a to již od finanční krize z roku 2008. V současnosti je v tomto směru diskutovaným problémem otázka italského rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Z celkového počtu čtyř eurosummitů, které se konaly v roce 2018, se politický rozkol mezi „severem a jihem“ promítl zejména na eurosummitu 29. června 2018. Diskutovalo se totiž kontroverzní téma politiky EU v přístupu k migraci. Spor ohledně migrační politiky unie vznikl, jak uvádí komentátoři pro BBC, již migrační vlnou z roku 2015, která poštvala jižní státy proti severním. Itálie a Řecko si připadaly uprostřed migrační vlny zbytkem EU opuštěny a bohatší státy ze severu jako Německo, Rakousko a Švédsko vyčítaly nárazníkovým státům jejich neschopnost úspěšně kontrolovat hranici a migranty.

Téma migrace, i když v klidnějším duchu, bylo i předmětem eurosummitu v říjnu 2018. Na něm stále nedošlo k finální shodě napříč členskými státy, neboť politika Sebastiana Kurze či Mattea Salviniho není v souladu s postoji německé kancléřky Merkelové či nizozemských představitelů.

Co se týče rozpočtové neodpovědnosti jižních států, tak ta je tématem již od řecké finanční krize. V poslední době v tomto směru vyčnívá Itálie a její nevyrovnaný rozpočet pro rok 2019. Ten je kritizován Evropskou komisí a ministry financí eurozóny. Výrazné jsou výroky nizozemského ministra financí, který řekl například: „Není příliš překvapivé, ale je velmi znepokojující, že Itálie nerevidovala svůj rozpočet. (...) Tento rozpočet ohrožuje Pakt stability a růstu.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zajímá mě, jestli si dali do podmínek, což je podle zákona možné, že pokud firma odstoupí, tak to může převzít druhý v pořadí v soutěži, pokud s tím bude souhlasit. (…) Často se to soutěží jen na cenu.

Podobnou výhradu je možné si dle zákona o zadávání veřejných zakázek sjednat, pravdivá je i druhá část výroku.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš mluví o veřejné zakázce vypsané ŘSD, kterou získalo stavební konsorcium tvořené českou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas. To opravuje úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov. V úseku, který firma opravuje, došlo v prosinci ke kolapsu dopravy, přičemž řidiči trávili mnoho hodin v kolonách. Konsorciu již nabíhají pokuty za nedodržené termíny.

Zákon o zadávání veřejných zakázek možnost, kterou zmiňuje Andrej Babiš, nabízí. U nadlimitních zakázek (spodní hodnota nadlimitních zakázek je 149.224.000,- Kč, hodnota předmětné zakázky pak byla větší než 2 miliardy Kč) dle § 125 zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uzavřít smlouvu s druhým v pořadí v soutěži, pokud vítěz výběrového řízení smlouvu se zadavatelem nepodepíše v důsledku jeho vyloučení. Mimo to je ovšem možné v samotné veřejné zakázce vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění, a to dle § 100 odst. 2 téhož zákona. Pokud jsou podmínky změny a způsob výběru nového dodavatele (např. pořadím) určeny předem, lze si toto v zakázce vyhradit. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 345):

Příkladem možnosti změny v osobě dodavatele je taková změna, kdy veřejnou zakázku bude za vybraného dodavatele plnit například dodavatel, který se umístil jako druhý v pořadí. Takový postup zadavatele (změna vybraného dodavatele za dodavatele, který se umístil jako druhý v pořadí) nebude v rozporu se zákonem, pokud zadavatel již v zadávacích podmínkách jasně vymezil okolnosti, za kterých může k takové změně dojít, tj. (i) v zadávacích podmínkách byly jasně a nezpochybnitelně vymezeny podmínky pro změnu osoby dodavatele a (ii) způsob jakým bude nový dodavatel určen.

Tuto praxi lze vidět na příkladu veřejné zakázky malého rozsahu – sedacího nábytku pro Statutární město Ostrava (.pdf), obvod Ostrava-Jih – kde je rozhodujícím kritériem cena, vítěz i druhý v pořadí byli podle tohoto kritéria určeni (.pdf, str. 18–19), a v případě odstoupení vítěze zakázky je možné jej jednoduše nahradit takto dříve určeným „náhradníkem“. Kombinací rozhodujících faktorů se pochopitelně komplikuje vytvoření pořadníku.

Je pravdou, že pro velkou část veřejných zakázek je rozhodující cena. Podle studie (.pdf, str. 15) CEEC Research je cena rozhodujícím faktorem pro 45 % zadavatelů, u 42 % pak rozhoduje i kvalita, pokud však nemá vliv na cenu. Kvalitu i na úkor ceny pak volí jen 13 % zadavatelů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je potřeba vyřešit ty kamiony na dálnici. Tam myslím poslanci navrhli nějakou novelu.

Poslanci navrhli zákaz jízdy kamionům v levém jízdním pruhu.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterou navrhla skupina poslanců dne 20. 12. 2018 a která aktuálně čeká na stanovisko vlády, zakazuje řidičům v pracovních dnech od 6.00 do 22.00 hodin jízdu v levém krajním jízdním pruhu. Týká se to řidičů nákladních automobilů o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidičům jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 metrů (.pdf, bod 1).

Návrh novely zákona posoudí před projednáváním v zákonodárných sborech vláda. Předkladatelé navrhli, aby ji sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení a byla účinná hned po případném přijetí, tedy vyhlášením ve sbírce zákonů.




Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan předseda KSČM trvale kritizuje hlavně ministra dopravy.

Vojtěch Filip kritizuje ministra dopravy Daniela Ťoka (ANO) již delší dobu, především v souvislosti se změnami v dozorčí radě Českých drah nebo návrhem na privatizaci ČD Cargo.

skrýt celé odůvodnění

Výhrady ohledně činnosti ministra dopravy Daniela Ťoka vznesl Vojtěch Filip například v srpnu 2018 po odvolání pěti členů dozorčí rady ČD. V souvislosti s těmito změnami pohrozil, že by KSČM nemusela hlasovat pro státní rozpočet na rok 2019, pokud s ní vláda nebude předem konzultovat takto významné změny. Vojtěch Filip se postavil také proti návrhu ministra dopravy na prodej ČD Cargo: „Považuji to za další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem. Pan ministr si asi neuvědomuje, že jsme tranzitní zemí, kde doprava je strategickou záležitostí, a to nejen u dopravy osobní, ale i v dopravě zboží, tedy v nákladní dopravě.“

KSČM kritizuje Daniela Ťoka také kvůli prosincovému kolapsu dopravy na dálnici D1, a nebránila by se tak případným změnám na postu ministra dopravy.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme dohodu, že ministry za sociální demokracii jmenuje předseda Hamáček. Můžu vyjádřit názor, ale rozhodnutí je na něm. Kdyby byla rekonstrukce vlády, tak budu řešit ministry za hnutí ANO.

Tento postup se opírá o koaliční smlouvu mezi hnutím ANO a ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

V Koaliční smlouvě (verzi uveřejněné na iRozhlas.cz) mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD není tento postup dopodrobna upraven, nicméně v jejím čtvrtém bodu je uvedeno:

Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat. “

Na tento postup je též odkazováno v médiích, například zde a zde.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

ODS měla 6 ministrů dopravy.

ODS měla ve svých vládách opravdu 6 ministrů, kteří byli zároveň členy ODS.

skrýt celé odůvodnění

Ve vládách ODS figurovali následující ministři dopravy:

Vladimír Budinský a Jan Stránský byli ministry v první vládě Václava Klause (oba členové ODS). V druhé Klausově vládě byl ministrem Martin Říman (člen ODS). Aleš Řebíček (člen ODS) byl ministrem za první vlády Mirka Topolánka, pokračoval i v druhé vládě Mirka Topolánka a po jeho odvolání byl nahrazen Petrem Bendlem (člen ODS). Za vlády Petra Nečase se na postu ministra dopravy vystřídalo několik politiků: Zbyněk Stanjura (člen ODS) a nominanti Věcí veřejných Pavel Dobeš, Vít Bárta a Radek Šmerda.

Ministrů dopravy, kteří byli zároveň členy ODS, bylo opravdu 6. Jako nestraník za ODS ještě působil Gustav Slamečka (Fischerova vláda).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Potřebujeme dneska před povolením stavby 20–150 razítek.

Podle současného stavebního zákona je možné, že je rozpětí potřebných razítek takové, jaké popisuje premiér Babiš, a to podle povahy stavby i lokality, kde bude stát.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o stavebních povoleních v kontextu chystané rekodifikace, která má celý proces zjednodušit. Podle plánu legislativních prací vlády je předložení věcného záměru stavebního zákona plánováno na říjen 2019. Věcný záměr ani návrh nového stavebního zákona však nebyl doposud předložen.

Počet razítek, které žadatel musí ve stavebním řízení předložit, nelze přesně určit. Stavební záměr se totiž může dotýkat rozličných veřejných zájmů (ochrana přírody a krajiny, památkové péče, veřejného zdraví, technické a dopravní infrastruktury); ochranu veřejných zájmů zároveň zajišťují odlišné správní úřady. Od každého z nich přitom musí žadatel obdržet razítko. V případě rozsáhlých záměrů se ještě posuzuje vliv záměru na životní prostředí (EIA). Proto například projekt s několika desítkami bytů před podáním žádosti o územní rozhodnutí (rozhodnutí předcházející stavebnímu povolení) potřebuje razítka rovnou šedesátky dotčených orgánů.

Předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural zase dodává, že jejich projekt „jen v rámci územního řízení potřebuje více než 70 razítek“, přičemž samotné stavební řízení bude teprve následovat. Zatímco v roce 2017 byla Česká republika s 247 dny pro vyřizování stavebního povolení podle analýzy Světové banky Doing Business 2018 (ang, str. 13) na 127. místě, letos nás zkrácení o jeden den vyneslo na 156. místo (ang, str. 12). Analýza celkově počítá s minimem 21 řízení. Další následují, pokud (jak je výše naznačeno) dochází k zásahu do některého veřejného zájmu – stavba se dotýká ekosystému, cenných nerostů, vodních zdrojů atp.


Andrej Babiš

Andrej Babiš

Meziročně navyšujeme investice o 32 mld., jsou 122 mld.

V absolutních číslech byly kapitálové výdaje státu navýšeny na 122 mld. Kč, jak vyplývá ze zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. Oproti minulému roku tak výdaje tvoří nárůst o 32 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb.

V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Dodejme, že v dřívějších letech je podíl investic ku HDP vyšší.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Převzali jsme rozpočet 2018 a našli jsme 8,5 mld i se seškrtáním některých kapitol. 4 mld na opravy silnic druhé a třetí třídy jsme dali krajům, slevu na jízdné.

Babiš mluví o změnách upravujících strukturu státního rozpočtu pro rok 2018 v celkové částce 8,41 mld. Kč, které přijala vláda. Měly sloužit na financování vládních priorit z nevyčerpaných prostředků jednotlivých kapitol.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2018 přijala Poslanecká sněmovna 19. prosince 2017 (též hlasy hnutí ANO). Návrh tohoto rozpočtu sestavovala ještě předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky ve složení ČSSD, ANO, KDU-ČSL. V této vládě mělo hnutí ANO místo ministra financí. Nejdříve jím byl sám Andrej Babiš, a od 24. května 2017 zastával tuto funkci Ivan Pilný. Hnutí ANO se na sestavení rozpočtu též podílelo.

Vláda Andreje Babiše skutečně provedla v rozpočtu změny. Mimořádné státní dotace ve výši čtyř miliard korun určených na krajské silnice jsou složeny z vládních úspor jednotlivých ministerstev a jednu miliardu pak poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Stejně jako v předchozích letech budou peníze rozděleny podle délky krajem spravovaných silnic.

Vláda dne 27. března přijala usnesení č. 206, ve kterém schvaluje zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Rovněž schválila snížení výdajů v roce 2018 v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu ve prospěch rozpočtu Ministerstva dopravy na kompenzaci slev z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty v celkové výši 3,258 mld. Kč. Kvůli tomuto dokumetu se na Andreje Babiše vznesla vlna kritiky, že toto opatření bude zavedeno zejména na úkor Ministerstva školství.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na kritiku prohlášení, ve kterém se uvádí, že změny upravující strukturu státního rozpočtu na letošní rok, umožní financování aktuálních vládních priorit z nečerpaných prostředků jednotlivých kapitol. Mezi tyto priority patří zmírnění škod způsobených suchem a mrazem (2,15 mld. Kč), opravy silnic II. a III. třídy (3 mld. Kč) a kompenzaci slev na jízdné pro studenty a seniory (3,26 mld. Kč), což opravdu dává dohromady zhruba Babišem zmíněných 8,5 miliard Kč. Na tyto vládní priority se měly použít prostředky z jednotlivých kapitol, které se v roce 2018 nestačí utratit.