Demagog.cz

Otázky Václava Moravce - Královéhradecký kraj

Otázky Václava Moravce Speciál pokračovaly v debatách ke krajským volbám z Královéhradeckého kraje. Jako obvykle se na pódiu představilo 6 lídrů nejsilnějších stran v kraji. Hlavními otázky se točily především okolo stavu středního školství v kraji a také kolem situace ve zdravotnictví. Lídři jednotlivých stran se snažili diváky přesvědčit, že mají správná řešení pro kraj v oblasti učňovského a technického vzdělávání v kraji. Jistou část tohoto pořadu a také výroků politiků tvořily vzájemné ataky mezi jednotlivými lídry. Jednou z klíčových otázek kraje, což se odrazilo i v diskuzi, je situace nemocnice Náchod. Jednotliví politici mluvili o možnosti rekonstrukce nemocnice a také o využití finančních prostředků z nejrůznějších zdrojů pro tento projekt.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty ze dne 11. září 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

56 ověřených výroků

Rudolf Cogan

Rudolf Cogan

Dneska jsou obory, kam se hlásí jeden student, dva studenti, třeba kamenictví v Kopidlně nový obor, jeden student nebo žádná přihláška. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle Školského informačního portálu Královehradeckého kraje si na učební obor kameník střední školy v Kopidlně nikdo přihlášku nepodal.

Dle výše zmíněného informačního portálu je patrné, že v Královéhradeckém kraji je oborů, které mají problém se zájmem uchazečů, více. Například lze uvést obor aranžér Střední školy služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové nebo obor autotronik na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Hradec Králové.

Otakar Ruml

Otakar Ruml

Já mám příklad Broumov, kde je dneska jedno gymnázium, které má problémy se získáváním studentů do prvního ročníku, a je to jedna jediná střední škola v této oblasti . !

Výrok Otakara Rumla hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Tento výrok je totiž obtížně hodnotitelný. Ruml v jednu chvíli jmenuje město Broumov, ale vzápětí mluví o „oblasti“. Bohužel tuto „oblast“ už dále nespecifikuje a proto jsme se rozhodli držet se vymezení v rámci města Broumov.

Podle mapy středních škol okresu Náchod pak v Broumově skutečně působí jen jedno gymnázium. Pokud bychom však vycházeli z mapy CHKO Broumovsko, tak bychom kromě zmíněného gymnázia v Broumově v oblasti našli ještě např. Střední školu hotelnictví a společného stravování v Teplicích nad Metují. V celém okrese Náchod je pak ještě několik dalších středních škol.

Co se týče problému s nedostatkem studentů na broumovském gymnáziu, tak zde má Ruml pravdu, potvrzuje to např. článek v Učitelských novinách. O celkové situaci v kraji se lze více dočíst na webu Královéhradeckého kraje.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Můžeme se bavit o daňové výtěžnosti, o penězích, já nesouhlasím s tím, že by nějak razantně klesala daňová výtěžnost ve vztahu ke krajskému rozpočtu, tak tomu není, prostě ta čísla jsou jasná. !

Na základě údajů z rozpočtů Královéhradeckého kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skutečné krajské daňové příjmy a příjmy byly podle zpráv o čerpání rozpočtu vždy k poslednímu dni roku následující (procentní podíl je dopočítán):

rokdaňové příjmypříjmy celkempodíl daňových příjmů 2009 (.xls)2 909 890,3 Kč9 259 334,2 Kč 31,4% 2010 (.xls)3 017 756,9 Kč9 471 433,0 Kč31,9% 2011 (.xls)3 028 170,2 Kč8 888 478,3 Kč34,1%

Miloslav Plass má tedy správně nesouhlasí s tvrzením, že by klesala daňová výtěžnost ve vztahu k celkovému rozpočtu. Naopak, v tomto poměru, i absolutně, stoupá.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Já jsem měl vážný spor s Davidem Rathem právě o tom, jak se vede zdravotnictví na krajích. !

Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být".

Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel". !

Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.

Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."

Lubomír Franc

Lubomír Franc

V letošním roce ještě pan kolega Plass hlasoval pro úvěr a pro schválení toho rozpočtu na nemocnici. (nemocnice Náchod) !

Dle dokumentu o hlasování z jednání ze dne 22. 3. 2012 Miloslav Plass hlasoval pro návrh. Na hlasování o tomto návrhu (Realizace projektu Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod
Materiál č. ZK/N 6237
) bylo přítomno 32 zastupitelů. Návrh byl přijat 29 hlasy, tři zastupitelé (Miroslav Vlasák, Jan Michálek a Vladimír Dryml) se zdrželi.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

My dneska dáváme na stipendia šest milionů korun. (jde o stipendia v oblasti středního technického a učňovského školství)

Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Letošní rok je pozitivní v jedné věci, že nám nezačali ubývat žáci v učňovských školách a v technických školách.

Nepodařilo se nám dohledat statistiky na letošní školní rok 2012/2013. Je totiž pravděpodobné, že tyto statistiky ještě nejsou zpracované.

Pokud bychom měli srovnat počty přijatých studentů dle statistiky MŠMT Střední školy vyučující obory odborného vzdělávání včetně nástavbového studia (tabulka č.10) ve školním roce 2010/2011, kdy bylo přijato 5 723 studentů, a 2011/2012, kdy bylo přijato 5 633 studentů, tak rozdíl skutečně není příliš velký.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

To znamená, my jsme, já jsem si to počítal převčírem, my jsme dali teďka 250 milionů korun do vybavení právě center odborného vzdělání, a to jde do technického školství a to jde do učňovského školství.

KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.

V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:

COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

...jak je přitáhnout k tomu učňovskýmu a technickému školství, jsou tady projekty se Škodou, se Škodou, akciová společnost Škoda Kvasiny.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ve spolupráci se závodem Škoda Auto v Kvasinách proběhl ve volebním období 2008 - 2012 minimálně jeden vzdělávací kurz pro studenty VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou.

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Rychnov nad Kněžnou je jediná v Královéhradeckém kraji, která patří mezi vyšší odborné školy spolupracující se společností Škoda Auto (.pdf). Ve spojení se závodem v Kvasinách byl realizován odborný vzdělávací kurz v roce 2009 (.pdf - str. 47) a ve školním roce 2010/2011 (.pdf - str. 64) byla zahájena příprava několika dalších vzdělávacích programů.

Výroční zpráva ze školního roku 2011/2012 bohužel není v současnosti veřejně dostupná.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

My jsme realizovali už před šesti roky projekt, který byl na úrovni rady pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsme pořádali a organizovali setkání na úrovni úřadů práce, zaměstnavatelů, zástupců škol a snažili jsme se najít cestu, jak nastavit komunikační mosty právě mezi těmito institucemi, ve vztahu k rodičům, ve vztahu k propagaci těchto oborů a získání vlastně sympatií pro učňovské školství.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť Plass blíže nespecifikuje, o který projekt se jedná. Přesto se domníváme, že hovoří o Strategii rozvoje lidských zdrojů Královéhradeckého kraje (.pdf), která byla schválena krajským zastupitelstvem 3. dubna 2008. Bohužel se nám podařilo nalézt pouze záměr projektu a nikoliv dokument potvrzující jeho následnou realizaci.

V této strategii se píše: " Podmínkou úspěšného řízení rozvoje lidských zdrojů je participace a spolupráce všech důležitých partnerů působících v oblasti lidských zdrojů (podnikatelského sektoru, veřejné správy, sociálních partnerů i neziskového sektoru). " (str. 4)

Příprava projektu započala v Listopadu 2006 (str. 7) a specifickými cíli jsou mj.: " 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního a dalšího vzdělávání zahrnující motivaci obyvatel pro účast na dalším vzdělávání, uplatňování nových metod a technologií ve výuce včetně podpory rozvoje environmentálních vzdělávacích programů a celkové environmentální osvěty meziobyvateli.2. Zlepšení spolupráce a koordinace vazeb mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli, mezi firmami, institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnou a vývojovou sférou a to vše pro zajištění adaptability, flexibility, konkurenceschopnosti pracovních sil a zvyšování inovačního potenciálu " (str. 16).

Zde lze pak nalézt některé další dokumenty Rady pro rozvoj lidských zdrojů Královéhradeckého kraje.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Uvědomme si, že do školství dává kraj více než 326 milionů.

Výrok odpovídá aktuálnímu rozpočtu kraje pro rok 2012.

Pro rok 2012 jsou schválené výdaje (.xls) na kapitolu školství v Královéhradeckém kraji 345 504 tis. Kč. Toto číslo, ač se již poměrně výrazně odchyluje od Drymlem udávané hodnoty, skutečně představuje částku vyšší než 326 milionů Kč, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Pro kontext ještě uvádíme schválené prostředky na školství v předchozích letech, jednalo se o 317 845 tis. Kč v roce 2010 a 317 256,5 tis. Kč v roce 2011.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.

Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.

V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.

Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

My jsme zastavili optimalizaci, tady proběhla za poslední dva roky docela podstatná optimalizace. Mohl bych dát příklady Hořice, mohl bych dát příklady Nové Město a tak dále...

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V posledních dvou letech totiž proběhlo v rámci optimalizace krajského školství sloučení škol v Hořicích i v Novém Městě nad Metují.

Česká televize: " Od srpna (2011) by se tak například měly v Hořicích sloučit gymnázium, obchodní akademie a zemědělská škola. "

Aktuálně.cz o Novém Městě nad Metují: " Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku čeká sloučení s tamní střední průmyslovou školou. "

Mimo tyto zmíněné příklady optimalizace došlo například také ke sloučení Obchodní akademie a Střední školy veřejnosprávní v Hradci Králové.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

...my jsme zastavili teďka tu optimalizaci proto, protože pan ministr Dobeš sliboval, že nám bude řečeno, jak budou financovány ty školy. (myšlen je bývalý ministr školství Josef Dobeš)

Výrok Lubomíra France v tomto případě označujeme jako neověřitelný, takový slib bývalého ministra školství Josefa Dobeše se nám nepodařilo dohledat. Uvádíme alespoň doplňující informace.

Dne 23. května 2012 skutečně MŠMT oznámilo pozastavení reformy systému financování regionálního školství, a to do doby, než budou známy rozpočty pro období 2013 - 2014. Podle koncepčního záměru (.pdf, str. 4) reformy měla mít tato opatření " prooptimalizační a podpůrné působení ", tedy např. slučování a redukci škol.

Původní plán bývalého ministra školství Josefa Dobeše navrhoval financování škol podle naplněnosti tříd, proti tomu se ale zvedla vlna protestů (např. petice 62 500 občanů). Josef Dobeš z ministerského postu odstoupil 31. března 2012, aniž stihl reformu dokončit. Jak by mělo být financováno regionální školství tedy nebylo jasné, takovýto konkrétní slib Josefa Dobeše se nám však dohledat nepodařilo.

Pro doplnění: Nově by mělo financování probíhat podle příspěvků na žáka a zohlednění velikosti školy, lokality a dalších parametrů. Podle ČTK (např. na serveru iDnes) se jedná o " měkčí variantu ".

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Je pravdou, že regionálně jsou rozděleny některé školy tak, že je tam přebytek dětí na kapacitu a jinde ubývají.

Statistická data týkající se přebytku dětí na školách nebo úbytku žáků se nám dohledat nepodařilo, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Po České republice se však z úsporných důvodů slučují třídy a tímto se dostávají až na maximální počty 34 dětí. Jinde jsou zase počty žáků ve třídách nenaplněné.

Rudolf Cogan

Rudolf Cogan

Ročník 93, který teď končí na střední škole, má cca 6,5 tisíce studentů. Nastupující ročník má již jen 5 tisíc studentů, studuje 26 tisíc lidí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.

Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.

Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.

Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.

Rudolf Cogan

Rudolf Cogan

...nyní kraj zřizuje 48 škol.

Výrok Rudolfa Cogana na základě informací ze seznamu (.xls) škol, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj, hodnotíme jako nepravdivý.

Tento seznam je umístěn na webových stránkách kraje a lze v něm napočítat celkem 53 škol zřizovaných Královéhradeckým krajem. Údaje byly aktualizovány k 31. srpnu 2012.

Otakar Ruml

Otakar Ruml

My v podstatě máme i ve svém programu podporovat volnočasové aktivity mládeže.

Na základě volebního programu KSČM pro Královéhradecký kraj hodnotíme výrok Otakara Rumla jako pravdivý.

Ve volebním programu KSČM pro volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se v části Rozvoj a kvalita života píše následující: "Podpoříme rozvoj sportu jako aktivní i pasivní náplně volného času občanů všech věkových kategorií. Podpoříme dotace na volnočasové aktivity mládeže, dětským a mládežnickým organizacím, které povedou ke zvyšování fyzické odolnosti a odvádějí mladé lidi od drog a kriminality."

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Pro sbor dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji jde každoročně 7 milionů korun.

Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Ale pane redaktore, já bych vám chtěl připomenout, že to byl David Rath se mnou, který uvalil nucenou správu na VZP.

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Já jsem byl jako poradce v Mladé Boleslavi. Jasně jsem prohlásil do tisku, že nechci mít s takovými praktikami nic společného. (jde o problémy ve středočeském zdravotnictví)

Tento výrok souvisí s předchozím, který se týkal jeho sporu s Davidem Rathem. Dryml zde působil jako poradce a jasně i prohlásil, že se mu tamní praktiky nezamlouvají (podrobnější informace naleznete například v tomto článku) a kritizoval tehdy podezřelé zakázky. "Vždycky je podezřelé, když zakázku vyhraje jedna firma, ale ve skutečnosti staví jiná. Navíc taková, kerá nikdy žádnou nemocnici nepostavila," tvrdil také v té době Dryml.

Výrok proto označujeme za pravdivý, jelikož byl Dryml skutečně poradcem a skutečně se poměrně tvrdě vyjadřoval k manipulaci se zakázkami.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

A když jsem byl vícehejtmanem Královéhradeckého kraje, když jsem byl hejtmanem, když jsem byl vícehejtmanem kraje, měl jsem být hejtmanem, ale nebyl jsem, protože pan hejtman si to přes politické sekretariáty ČSSD udělal jinak, i když jsem měl o více než 8 tisíc preferenčních hlasů více.

Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.

V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.

Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.

Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.

Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Pan Dryml samozřejmě skončil v sociální demokracii a jako zastupitel proto, že nás de facto v roce 2009 nutil, abychom koupili vrchlabskou nemocnici za 140 milionů korun.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

Jsou tam problémy, když něco chcete postavit, podnikat, když tam chcete pořádat sportovní akci. (myšleno v chráněné krajinné oblasti)

Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.

§ 26

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí
je zakázáno
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se
souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými
přívěsy mimo silnice a místní komunikace
a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany
přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů
státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské
hospodaření, obranu státu a ochranu státních
hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární
službu,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) používat otrávených návnad při výkonu práva
myslivosti,
f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály
g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže,
h) provádět chemický posyp cest,
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
s bližšími podmínkami

(2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti
je dále zakázáno
a) umisťovat a povolovat nové stavby,
b) povolovat a měnit využití území,
c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-
li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou
oblast,

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady,
e) těžit nerosty a humolity.

(3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné
oblasti je dále zakázáno
a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území
obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie,
zejména prostředky a činnosti, které mohou
způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti,
struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně
poškozovat půdní povrch, používat biocidy,
měnit vodní režim či provádět terénní úpravy
značného rozsahu,

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory,
farmové chovy, bažantnice,

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice,
místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem
orgánu ochrany přírody.

Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Samosprávy v čele se starosty projevily nesouhlas. (proti možným průzkumům na těžbu břidlicového plynu)

Výrok je pravdivý, tento nesouhlas proti průzkumům a těžbě břidlicového plynu projevili starostové obcí a měst tzv. Náchodskou deklarací z 6. března 2012. Zde se podepsalo na 60 starostů. Proti těžbě se postavil také hejtman Lubomír Franc.

Průzkumné vrty a těžba břidlicového plynu firmou Basgas Energia Czech se měla dotýkat území Náchodska, Broumovska a Trutnovska. Původní rozsah navrženého území pro průzkum se podle dopisu (.pdf) Ministerstva životního prostředí týkal 56 obcí, nově navržené území zahrnuje 25 obcí. Ani s tím ale starostové nesouhlasí a právě 12. září 2012 se podle ČTK shodli na společném postupu.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Na Náchodsku se těžit nebude. Nesouhlasí s tím jak místní samosprávy, tak krajská samospráva. To je dané. A ministerstvo nesouhlasí taky. (s těžbou břidlicového plynu)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že kraj i obce se postavily proti těžbě, avšak otázka těžby břidlicových plynů na Náchodsku v současnosti stále není zcela dořešena, neboť není zcela definitivně vyjasněn především budoucí postoj Ministerstva životního prostředí.

Po odmítnutí původní žádosti firmy Basgas Energia Czech o průzkum území na Náchodsku a Trutnovsku Ministerstvem životního prostředí tato firma vypracovala novou žádost, která počítá s menším územím průzkumu. V nové žádosti jsou však stále zahrnuty 4 obce okresu Náchod.
Dle nejnovější iniciativy Ministerstva životního prostředí by pak mělo být uvaleno na průzkumy těžby břidlicových plynů moratorium do r. 2014. To však neznamená, že po uplynutí této lhůty se na Náchodsku skutečně těžit nebude. Ani sám současný ministr životního prostředí se výhledově k možné těžbě plynu z břidlic nestaví zcela odmítavě, když v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil:„Přiznávám, že nejsem příznivcem generálního zákazu".

V červnu 2012 se do kauzy vložil také Senát ČR, když byl senátory ODS a ČSSD Jiřím Oberfalzerem a Pavlem Trpákem předložen návrh zákona, který by zcela zakázal těžbu plynu pomocí metody hydraulického štěpení hornin. O návrhu by se mělo v Senátu hlasovat po krajských volbách.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

A jednal jsem s panem ministrem (myšlen je ministr Chalupa), který jednoznačně řekl: musíte udělat legislativu, já zatím dám určité moratorium, aby se získal čas. (o těžbě břidlicového plynu)

Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.

Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Ta změna zákona je připravená, je připravená v paragrafovém znění, a pouze záleží na předsedovi, předsedovi Senátu Štěchovi, kdy to zařadí. (zákon má zakázat těžbu břidlicového plynu)

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

A časově by to mělo vyjít tak, že do konce roku by tato zákonná norma měla být platná. (senátní návrh na zákaz těžby břidlicového plynu)

Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.

Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.

Rudolf Cogan

Rudolf Cogan

Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.

Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.

Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.

Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.

Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Kraj má zajištěný, nebo odsouhlasený úvěr ve výši 600 milionů korun. Přiznaná dotace je 124 milionů korun. (jde o finance na projekt opravy nemocnice Náchod)

Z dohledaných informací vyplývá, že Miloslav Plass měl pravdu ce se týče úvěru ve výši 600 milionů korun, ohledně dotace z Evropské unie však mluvil o 124 milionech, ve skutečnosti se jednalo o 125 milionů korun.

Podle informací ze serveru Královéhradeckého kraje jsou celkové náklady na dostavbu a modernizaci nemocnice v Náchodě vyčísleny na 1,169 miliardy korun.

Podle zpravodajského portálu České televize si na opravu náchodské nemocnice vzal kraj na 6 let úvěr ve výši 600 milionů koru, získal také evropskou dotaci ve výši 125 milionů korun. Podle serveru iDnes se bude kraj snažit o získání dalších 275 milionů korun z evropských fondů.

Výbor Regionální rady Severovýchod na svém zasedání v červnu 2012 schválil pro náchodskou nemocnici z fondů Evropské unie 125 milionů korun, nemocnice žádala celkem o 414 milionů.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Kraj schválil deficitní rozpočet ve výši 130 milionů korun. 137 milionů korun na příští rok.

Královehradecký kraj skutečně schválil rozpočet na rok 2013 s deficitem 137,5 milionu korun. Oproti současnému roku, kdy byl deficit 100 milionů, je to nárůst způsobený zejména chystanou přestavbou náchodské nemocnice. Není tedy pochyb o tom, že tento výrok můžeme považovat za pravdivý. Důvodovou zprávu k návrhu rozpočtu na rok 2013 lze nalézt zde (.pdf.).

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

...150 tisíc lidí, kam má spádovost... (nemocnice Náchod)

Na základě dohledaných údajů o nemocnici Náchod hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.

Podle informací z webových stránek nemocnice Náchod toto zařízení " v základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Výrok Pavla Bělobrádka tak neplatí sice absolutně, uvádí maximální číslo, které platí pouze pro specializované obory, nicméně je i tak hodnocen jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Pokud si vzpomínám, tak za vlády ODS tady byl návrh na celkový, celkovou rekonstrukci, která byla daleko více nákladná.

Žádné informace o dřívějších návrzích na rekonstrukci Náchodské nemocnice se nám nepodařilo dohledat. Pokud máte přesnější informace, rádi hodnocení upravíme.

Lubomír Franc

Lubomír Franc

My jsme v takzvaném hraničním projektu z evropských peněz. To znamená, dneska víme, že dostanem 123 milionů korun. (na investici do nemocnice Náchod)

Výrok můžeme označit za pravdivý - i když v materiálech Výboru Regionální rady Severovýchod figuruje částka 125 milionů korun. Původně nemocnice žádala o 414 milionů korun na svoji modernizaci, které ji byly přislíbeny v případě, že se uvolní prostředky z ROP Severovýchod.

Otakar Ruml

Otakar Ruml

Miliarda 160 milionů jsou předpokládané rozpočtované náklady. (na investici do nemocnice Náchod)

Modernizace nemocnice v Náchodě podle informací, které se nám podařilo zjistit, bude stát celkem 1,169 miliard korun. Z toho 600 milionů si kraj vezme na úvěr a 425 milionů chce získat z evropských fondů. Zbytek investice pak kraj zaplatí z vlastních peněz.

Rozpočtové náklady 1,169 milionů přibližně odpovídají číslu uvaděnému Otakarem Rumlem, proto označujeme výrok za pravdivý.

Rudolf Cogan

Rudolf Cogan

Škoda, že v té poslední 28. výzvě se našemu kraji více nedařilo, když pardubická nemocnice dostala 260 tisíc, svitavská 140, 260 milionů, svitavská 140 milionů. A my jsme dostali bohužel jen těch 125.

Dle rozhodnutí na zasedání Výboru Regionální rady Severovýchod ze dne 27. června 2012 bylo rozděleno následujícím subjektům:

Pardubická krajská nemocnice - 258,8 milionů korun

Svitavská nemocnice - 140,9 milionů korun

Oblastní nemocnice Náchod - 125 milionů korun

Panochova nemocnice Turnov - 24,9 milionů korun

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Spádovost je, okres Náchod má 112 tisíc. Přitom okres Trutnov, kde není žádná megalomanská nemocnice, má 120.

S jistou dávkou tolerance se dá výrok senátora Drymla označit jako pravdivý.

Webové stránky náchodské nemocnice uvádějí spádovost tohoto zařízení následovně: " V základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Co se týká nemocnice v Trutnově, webové stránky v sekci historie uvádí u roku 2003, že nemocnice v některých oborech má spádovost skutečně kolem 120 tisíc lidí. "Megalomanskost" obou nemocničních zařízení nejsme schopni korektně posoudit.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

Kraj je zadlužen s tím 600 milionovým úvěrem částkou 1,8 miliardy. To je obrovská částka. Na jednoho, na jednoho člověka včetně nemluvňat je to pro občana kraje, je to 3 372 korun.

Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.

Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.

Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

...nemocnici Rychnov, která má spádovost 72 tisíc obyvatel.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť webové stránky nemocnice uvádí přesně stejný údaj jako senátor Dryml.

Webové stránky doslova uvádějí: "Poskytuje standardní diagnostickou a léčebnou péči ve spádové oblasti bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, tj. asi 72.000 obyvatel a v téměř ve všech oborech působí nadregionálně." Na základě této informace hodnotíme výrok Vladimíra Drymla jako pravdivý.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

A náchodská nemocnice moc si ekonomicky nestojí dobře. A má určitý deficit ekonomický.

Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.

O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".

Miloslav Plass

Miloslav Plass

My budeme společně s kolegy vést kraj tak, jako jsme ho vedli v osmi letech, kdy ODS byla v čele kraje. To znamená, vybudovala zdravotnický holding.

Založení Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje bylo schváleno na 21. zasedání zastupitelstva Královéhradeckého kraje (str.8), které se konalo 26. června 2003. Konkrétně v usnesení č. 21/5272003.

ODS byla v čele kraje od konce roku 2000, kdy proběhly první krajské volby, do roku 2008, kdy hejtmanskou kancelář přebrala ČSSD. (Výsledky voleb z roku 2000, 2004 a 2008).

Za vlády ODS tedy byl založen a vybudován Zdravotnický holding, který funguje dodnes, a Výrok Miroslava Plasse můžeme hodnotit jako pravdivý.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Zvedla z dluhů krajské zdravotnictví. (myšlena ODS během vlády na kraji)

Za zavádějící označujeme výrok Miloslava Plasse na základě tiskové zprávy Královéhradeckého kraje a doplňujících zpravodajských článků. ODS se podle dohledaných informací podařilo dluh krajských nemocnic skutečně od roku 2003, kdy pod správu kraje nemocnice přešly, snížit. Zcela bez dluhů ale nemocnice nejsou.

ODS byla v čele kraje od roku 2000 do 2008 (zvítězila ve 2 volebních obdobích), kdy ji vystřídal nový vítěz krajských voleb - ČSSD.

Právě nové vedení kraje si objednalo audit hospodaření nemocnic a dalších zdravotnických zařízení pod správou Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. Ten ukázal, že nemocnice dlužily přes 170 mil. Kč a některé nemocnice hospodaří se ztrátou dlouhodobě. Nejhůře údajně dopadla Oblastní nemocnice Náchod, velké dluhy měla také nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Naopak trutnovská nemocnice jako jediná hospodařila se ziskem a bez dluhů. V roce 2003 měly v Královéhradeckém kraji nemocnice dlužit celkem 263. mil Kč a již v roce 2004 měl jejich dluh klesnout na 48 mil. Kč.

Zde se můžete podívat na tabulku zadluženosti krajů z článku na serveru týden.cz: Zdravotnické zařízeníDluhy za rok 2008Dluhy za minulá období ON Jičín a.s.10 mil. Kč12 mil. KčON Náchod a.s.42 mil. Kč49 mil. KčON Rychnov nad Kněžnou a.s.16 mil. Kč40 mil. KčON Trutnov a.s.zisk 700 tis. Kč-MN a.s. Dvůr Králové nad Labem1,1 mil. Kč2,5 mil. Kč

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Já už jsem to jednou předvedl jako předseda zadlužené strany. Propustil jsem 60 procent lidí a povedlo se to. Dluhy jsme výrazně snížili.

Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.

Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.

V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.

Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.

Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.

Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.

Vladimír Dryml

Vladimír Dryml

A zapojím občany do rozhodování prostřednictvím krajských referend. Je to i v našem volebním programu Zemanovců

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.

České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

To znamená, máme 20 procent komunikací v havarijním stavu.

Stav silnic, které jsou v havarijním stavu, je v kraji skutečně na úrovni 20%, podle reportáže České televize se na opravu silnic nedostává peněz a 60 milionů, které má k dispozici kraj, jsou pak nerovnoměrně investováný v rámci jeho území. Procentální hodnotu zhoršení stavu silnic se nám ale bohužel už nepodařilo dohledat.

Výrok označujeme za pravdivý, jelikož pětina všech komunikaci v Kralovehradeckém kraji je skutečně v havarijním stavu.

Miloslav Plass

Miloslav Plass

Druhotná zadluženost v opravách se nyní pohybuje od 8 do 10 miliard. Takové jsou odhady. (na silničních komunikacích)

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle serveru iDnes Královéhradecký kraj tvrdí, že na opravu cest v kraji by bylo potřeba asi 8 miliard korun.

Podle článku stejného serveru z dubna 2012 by Královéhradecký kraj potřeboval na opravy silnic 9 miliard korun.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Jestliže máme nějakých 14 tisíc míst skoro ve středních školách...

Na středních školách v KHK je v tomto roce "pouze" 12 387 míst.

Pokud v kontextu debaty chápeme výrok Pavla Bělobrádka o 14 tisících místech na SŠ jako počet žáků přijímaných do prvních ročníků, tak podle údajů Školského informačního portálu Královéhradeckého kraje je toto číslo ve skutečnosti 12 387 pro tento školní rok (vlastní výpočty, pozn.). Číslo se poměrně výrazně odlišuje od toho, co uvádí Bělobrádek, hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

...a dětí je zhruba z toho ročníku 7 tisíc, o 3 tisíce v posledních letech klesl vůbec populační ročník.

ČSÚ uvádí počet obyvatel 15 let věku (tj. populační ročník obvykle vstupující na SŠ) za rok 2009 (.xls) 5751, za rok 2010 (.xls.) pak 5293. Starší či novější údaje se nám nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.