Otázky Václava Moravce Speciál - Liberecký kraj

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dvanáctého srpna 2012 informoval server iDnes.cz o zadlužeností obcí podle krajů, na zákadě studie CCB (Czech Credit Bureau).

Ve statistice dluhu obcí podle krajů (v Kč na obyvatele, bez Prahy) Liberecký kraj vede s 8 171 Kč na obyvatele. Druhý je Jihomoravský kraj se 7 288 Kč na obyvatele. Nejméně zadlužené jsou obce na Vysočině - jejich dluh činí 3 053 Kč na obyvatele.

Zveřejněné údaje předně odpovídají slovům Stanislava Mackovíka.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Povodně v Libereckém kraji v roce 2010 způsobily celkovou škodu za více než 8,2 miliardy korun. Podle hejtmana Stanislava Eichlera samotný kraj potřeboval "přes dvě miliardy" jen na opravu zničených silnic a mostů v majetku kraje, přičemž první hrubé odhady hovořily přibližně o 1,5 miliardě korun. Náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp hovoří také o škodách, které přesahují celkovou částku 2 miliardy korun. Detailní informace poskytuje oficiální dokument MŽP ČR (.pdf - str. 119) o povodních ze srpna 2010.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Deník.cz takřka doslova potvrzuje slova Lenky Kadlecové. Informuje, že podle Krajské správy silnic Libereckého kraje (na jejichž stránkách se nám ale tyto informace nepodařilo dohledat), bylo povodněmi zásadně poškozeno 15 úseků silnic, z nichž osm se silničářům podařilo opravit už loni. Letos na podzim mají začít práce na dalších čtyřech úsecích. Stejné informace lze nalézt i na serveru Aktuálně.cz, oba servery se shodují i v celkové částce nákladů na opravy, a to 660 milionech korun.

Analýza stavu dopravy v Libereckém kraji zveřejněná na serveru Libereckého kraje ale informuje, že povodněmi bylo v roce 2010 poškozeno celkem 38 úseků silnic II. a III. třídy, tedy krajských silnic.

Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Z přírodních poměrů půdy nad městem Česka Lípa Ploučnice (pdf. strana 3) přirozeně meandruje v široké údolní nivě. Na tomto území povodně na řece způsobují rozsáhlé rozlivy ještě před Českou Lípou. Na území města jsou povodněmi ohroženy primárně městské části Robeco, Pod Holým vrchem a průmyslová zóna Dubice.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že dotyčné osoby, jmenovitě libereckou primátorku Martinu Rosenbergovou, krajského radního pro ekonomiku Zdeňka Bursu a gen. ředitele nemocnice v Liberci Jiřího Veselku, policie obvinila v souvislosti se schválením odměn pro krajské radní ve funkcích dozorčí rady nemocnice. K zahájení soudního řízení však zatím nedošlo, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací z portálu Libereckého kraje hodnotíme výrok jako zavádějící.

Současné znění jednacího řádu bylo schváleno v hlasování 25. 1. 2011. Krajskou koalici tvoří ČSSD a SOS (Strana pro otevřenou společnost).

ProProtiZdržel seNehlasovalČSSD15001SOS1000KSČM8000ODS5151SLK0611

Z tabulky je zřejmé, že návrh prosadila nejen krajská koalice s podporou komunistů, ale i s podporou ODS.

Co se týče povahy jednacího řádu, potvrzují zjištěné skutečnosti slova Martina Půty. Aktuální jednací řád v článku VI. bodu 6 říká: "...Materiály pro jednání zastupitelstva, určené zastupitelům, budou krajským úřadem umístěny na webových stránkách kraje v sekci se zabezpečeným přístupem nejméně 9 dnů před jednáním zastupitelstva. Informace o umístění materiálů bude všem členům zastupitelstva oznámena na jejich e-mailové adresy. Návrh usnesení a důvodová zpráva ve verzi odpovídající zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, budou ve stejné lhůtě umístěny ve veřejně přístupné sekci webových stránek kraje." Z tohoto znění tedy lze odvodit, že materiály jsou před jednáním neveřejné. Nepodařilo se nám dohledat znění předchozí verze jednacího řádu, ale ve verzi schválené 21. ledna 2003 se v sekci o přípravě jednání zastupitelstva nikde nehovoří o umisťování materiálů do prostoru se zabezpečeným přístupem.

Výrok hodnotíme na základě dohledaného zdroje z ČT jako pravdivý.

Česká televize o problematice vysílače Ještěd informovala 4. srpna 2010, kdy ve svém textu uvádí, že: "... Koupit Ještěd chtělo už minulé vedení kraje, vyčlenilo na to 100 milionů korun." Současně bychom chtěli upozornit, že usnesení Rady Libereckého kraje ve volebních obdobích 2000-2004 a 2004-2008 nejsou dostupná. Na internetových stránkách kraje je pak doslova napsáno: „...Z důvodu ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, nejsou usnesení Rady Libereckého kraje, přijatá v tomto volebním období zveřejněna na webových stránkách. Všechna tato usnesení jsou dostupná na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.“

Výrok Lenky Kadlecové je hodnocen jako pravdivý, neboť částka 400 milionů na rekonstrukci Ještědu se skutečně ve veřejném prostoru objevuje.

Výše částky potřebná na opravu a rekonstrukci Ještědu se liší. Např. radní kraje Bursa (ČSSD) odhadl (iDnes.cz) tuto částku na 300 milionů, jindy odhady podle veřejných zdrojů (Aktuálně.cz) dosahují výše až 400 milionů. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.

Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.

Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.

Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Výrok Lenky Kadlecové na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR, závěrečného účtu Plzeňského kraje a internetového zpravodajství hodnotíme jako pravdivý.

Spojení " kraj je příliš zadlužen " je v tomto případě velmi subjektivní a každý si pod pojmem " příliš " představí jistě něco jiného.

Hodnocena je tedy jen část výroku o zadlužování kraje pod vedením sociální demokracie v celé republice. Zadlužení krajů jako celku - viz. Ministerstvo financí ČR. Zadlužení jednotlivých krajů - viz. E15.cz

Podle informací ze stránek ministerstva financí se kraje ČR zadlužují stále více od roku 2003 s jedinou výjimkou, a to rokem 2010, kdy byla po krajských volbách roku 2008 v čele 13 krajů ČSSD. Tehdy se dluh krajů poprvé snížil z 20,9 mld. Kč na 19,1 mld. Kč. Zadluženost se zvedla opět v roce 2011, kdy se dluh dostal na 22,3 mld. Kč. Data MF však zobrazují souhrnné zadlužení všech krajů ČR.

Pravdivost výroku Lenky Kadlecové potvrzuje především Plzeňský kraj, který podle závěrečného účtu (.pdf) pro rok 2011 za dobu své existence nepřijal půjčku ani úvěr a v současnosti nemá žádný dluh. Podle grafického znázornění (toto znázornění ukazuje fenomén ne/zadlužování ve všech 13 krajích, kde má ČSSD hejtmana) na stránkách deníku E15.cz je kraj nezadlužen minimálně od roku 2007, kdy byl v čele ještě hejtman za ODS. Své zadlužení snižují také kraje Jihočeský, Pardubický a Zlínský. Ačkoliv k zadlužování krajů dochází, kraje pod vedením sociální demokracie se skutečně nezadlužují v celé republice.

Ano, Krajská správa silnic Libereckého kraje skutečně spravuje více než 2000 km silnic II. a III. třídy. Jedná se přesně o 2098 km. Celkově pak spravuje 2493 km všech komunikací.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

Opoziční starostové v čele právě s Martinem Půtou označili v Libereckém kraji 130 nejhorších úseků silnic II. a III. třídy oranžovými cedulemi s nápisem "Tato silnice je v majetku Libereckého kraje". Informuje o tom na základě zprávy ČTK například Týden v Libereckém kraji. Článek odkazuje na slova Martina Půty, Deník.cz ale přináší i fotografii, na které lze zmíněnou ceduli vidět.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na stránkách Libereckého kraje je použit odkaz na nefunkční stránku MMR, a proto zde není možné informaci vyhledat. Nějaké informace o dotacích lze získat z tiskové zprávy z r. 2011: Liberecký kraj postupně likviduje následky loňských povodní, avšak o faktickém čerpání dotací ke konci r. 2011 zde informace nejsou.

Ministerstvo pro místní rozvoj v závěrečném účtu za rok 2011 na straně 54 uvádí bod 3. 8. Podpora obcím na odstraňování následků povodní z let 2009 a 2010 na základě nařízení vlády. V roce 2011 bylo v rámci tohoto programu vyčerpáno cca 20,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že povodně let 2009 a 2010 zasáhly více krajů, je pravděpodobné, že celková vyčerpaná částka do Libereckého kraje z tohoto programu nedosáhla výše 20 milionů Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak uvádí souhrnná zpráva (pdf.) Ministerstva životního prostředí na straně 119, celkové škody na povodních v Libereckém kraji skutečně činily 8,2 mld. Kč. Škody na silniční infrastruktuře činily až 2,2 mld. Kč.

Na základě informací z portálu Libereckého kraje, Asociace krajů České republiky a médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V analýze stavu dopravy na území Libereckého kraje jsou rozepsány prostředky, o které Liberecký kraj požádal na odstraňování povodňových škod. Patří mezi ně několik programů Ministerstva pro místní rozvoj, Fond Solidarity EU nebo dotace z Cíle 3 (přeshraniční spolupráce). Podle stránek Asociace krajů se vedou jednání i s mnoha dalšími ministerstvy.

Lenkou Kadlecovou zmíněné čerpání prostředků z ministerstva financí se dá doložit článkem České televize, který informuje o vzniklých nesouladech ve vyúčtování vládou schválené dotace čerpané skrz ministerstvo financí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.

Na základě informací ze stránek samotné školy i z ministerstva školství hodnotíme výrok jako pravdivý.

Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově je podle stránek školy nejstarší v Evropě, podle stránek ministerstva školství dokonce na světě. Stránky školy potvrzují také rok vzniku 1856.

Na základě informací ze stránek zmíněných škol hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Kamenickém Šenově jsou následující obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře.

V Novém Boru se na středoškolské úrovni dají studovat tyto obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Design interiéru a Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla.

Obě školy jsou tedy střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.

Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.

Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.

K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."

Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.

Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nebylo zastaveno vyplácení odměn a k jejich vracení docházelo postupně později.

Vyplácení odměn (a jejich zvýšení) v řádu desetitisíců pro radní kraje, kteří byli členy dozorčích rad některých krajských firem (např. Krajská nemocnice Liberec), vzbudilo negativní ohlas i reakci opozice. 24. listopadu 2011 bylo přislíbeno navrácení odměn, přesto ještě 12. prosince 2011 Pavel Petráček svou odměnu nevrátil. 11. června 2012 do situace zasáhla také Policie ČR a mj. obvinila i primátorku Liberce Martinu Rosenbergovou.

Čeká se tedy na to, zda obvinění porušili povinnosti při správě cizího majetku.

Pro doplnění: Ne všichni radní pobírali odměny.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť členové dozorčích rad akciových společností (Liberecká nemocnice a.s.) jsou posuzováni stejně jako členové představenstva těchto společností podle § 200 odst. 3 obchodního zákoníku. To, zda jsou členové dozorčí rady radní uvolnění či neuvolnění (upravuje zákon o č. 128/2000 Sb., obcích), nemá na uvedenou právní skutečnost vliv.

Obchodní zákoník (Zákon č. č. 513/1991 Sb.) ve svém aktuálním znění v § 200 odst. 3. zcela jasně hovoří o tom, že se na členy dozorčích rad rovněž vztahuje ustanovení § 194 odst. 6 (upravující představenstva akciových společností). Ten říká, že členové představenstva (v tomto případě dozorčí rady), kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na jednání ministrů z 25. června 2012 (.pdf) byl schválen návrh nových pravidel obsazování funkcí v podnicích patřících státu či samosprávě. Podle nových pravidel budou tyto pozice obsazovány na základě odbornosti, s podmínkou zveřejnění potřebných kritérií k výkonu dané funkce.

Výrok Jana Korytáře hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý.

Lukáš Martin je náměstek pro rozvoj, dopravu a technickou infrastrukturu města Liberce. Jak vyplývá z internetových stránek firmy KORID LK, spol. s.r.o. (je vlastněna ze 100 % Libereckým krajem) a jejím jednatelem je skutečně Lukáš Martin.

Na základě informací ze stránek Krajské nemocnice Liberec a. s. hodnotíme výrok jako pravdivý.

V dozorčí radě krajské nemocnice má sociální demokracie skutečně velké zastoupení. Konkrétně jsou zástupci ČSSD předseda Zdeněk Bursa a členové Martin Sepp, Milan Šír a František Hruša. Za KSČM je v dozorčí radě Stanislav Mackovík, Jan Marek zastupuje Liberec občanům. František Šebek, Pavel Buchvald a Dušan Morman zastupují nemocniční personál.

Generálním ředitelem je Jiří Veselka, ekonomickým ředitelem Jiří Kittner. Jiří Kittner je bývalým libereckým primátorem za ODS, Jiří Veselka dříve pracoval jako jeho náměstek. Dá se tedy říct že i on je dlouhodobě s ODS spřízněn.

Tento výrok označujeme za pravdivý.

Půta má totiž na mysli zákon o střetu zájmů 159/2006 Sb., jehož návrh byl tehdejší vládou (premiér Jiří Paroubek za ČSSD) předložen sněmovně 26. července 2005. Návrh byl přijat 25. ledna 2006 s účinností od 1. ledna 2007.

Pro doplnění: Pro návrh zákona hlasovala jak vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, tak opoziční ODS i KSČM. Přestože se několik poslanců zdrželo hlasování, nikdo z přítomných nebyl proti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.

Daný výrok nelze jednoznačně ověřit, neboť webové stránky společnosti KORID LK neuvádějí, zda firma při zadávaní veřejných zakázek využívá, či nevyužívá odborné služby jiné specializované společnosti.

Tyto informace se nám nepodařilo získat ani jinou cestou.

Společnost KORID LK, spol.s.r.o., jejíž vlastníkem je Liberecký kraj, byla založena 30. března 2005 rozhodnutím zastupitelstva Libereckého kraje za účelem praktického zastupování a uskutečňování svých dopravních zájmů a zájmů svých obyvatel.

Výrok Martina Půty musíme hodnotit jako neověřitelný, neboť i přes skutečnost, že popisuje správně rozdělování tzv. medvěda, není stále zveřejněno hlasování zastupitelstva.

Samotné jednání zastupitelstva Libereckého kraje z 28. srpna 2012 není sice na stránkách kraje stále zveřejněno (k 1. září - 14:00), nicméně lze výrok Martina Půty dokumentovat na návrhu jednání zastupitelstva. Konkrétně jde o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje". V tomto bodu bylo navrženo rozdělit celkem 1 247 994 Kč. Výrok bude doplněn po zveřejnění zápisu/usnesení z jednání zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 28. srpna 2012.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Dne 28. srpna 2012 zastupitelstvo skutečně rozdělovalo finanční prostředky (lidově řečeno porcování medvěda) prostřednictvím bodu 12 (.pdf - zápis): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fonda poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutíZastupitelstva a Rady Libereckého kraje. Celkově se pak rozdělovalo 1 247 994 Kč.

Výrok Martina Půty jsme nuceni hodnotit jako neověřitelný. Zrušení tzv. porcování medvěda nemělo být na pořadu jednání zastupitelstva 28. srpna 2012. Do současné chvíle však není Libereckým krajem zveřejněna informace o jednání, hlasování či usnesení zmíněného jednání, tudíž nejsme schopni s jistotou tvrdit, zda již byl tzv. medvěd zrušen či nikoliv.

V návrhu jednání zastupitelstva na den 28. srpna 2012 bylo tzv. porcování medvěda stále na pořadu jednání. Šlo o bod 12 (.pdf): Změna rozpočtu – rozpočtové opatření č. 174/12 - úprava kapitoly 935 – Grantový fond a poskytnutí dotací z grantového programu G-99 "Akce financované z rozhodnutí zastupitelstva a Rady Libereckého kraje".

V návrhu jednání není žádná zmínka o tom, že by měl být tento program na jednání tohoto zastupitelstva rušen. Je však nemožné to s jistotou potvrdit, neboť Liberecký kraj nemá zveřejněn zápis/usnesení/hlasování ze zmíněného jednání zastupitelstva. Po zveřejnění těchto informací bude odůvodnění tohoto výroku doplněno. V současné chvíli jsme ovšem nuceni hodnotit výrok jako neověřitelný.

Doplnění po zveřejnění zápisu: Navrhovaný program byl dodržen, zmíněný program (lidově řečeno porcování medvěda) zrušen nebyl, naopak na tomto jednání zastupitelstva byl rozdělen zhruba milion a čtvrt korun na nejrůznější projekty.