Ověř to! Ověřeno!

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.

Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.

V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.

Výrok Stanislava Humla je pravdivý. Ministr vnitra Jan Kubice skutečně dne 30. srpna 2012 pro ČTK prohlásil, " Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta bylo účelové, ve vteřině odstoupím..."

Kateřina Klasnová předkládala tento návrh (sněmovní tisk 763 a 894) celkem třikrát a to v září a listopadu 2012 a nyní v květnu 2013.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o deficitech státního rozpočtu a celkového zadlužení ČR k HDP hodnocen jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase nastoupila v létě 2010, má tedy za sebou sestavení tří rozpočtů. Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ve všech z těchto tří let byl deficit přes 100 mld. Kč. Konkrétní údaje např. server Euroekonom ze zdrojů Ministerstva financí.

Stejně tak poměr státního dluhu k HDP neustále stoupá.

Vývoj můžete vidět v tomto grafu založeném na datech Eurostatu. Je otázkou, co míní Sobotka obratem "za nás" - ČSSD jako strana (data od roku 98) nebo až jeho aktivní působení ve vládě? V obou případech ovšem výsledná data nepopisují výrok Sobotky jako pravdivý.

Vyjdeme-li z roku 2002, kdy vládu přebral Vladimír Špidla (po Miloši Zemanovi), v jehož vládě působil Bohuslav Sobotka jako ministr financí, stoupl poměr státního dluhu k HDP z 27,1% (2002) na 45,8% (2012).

V době, kdy ČSSD předávala vládu ODS (rok 2006), činil tento poměr 28,3%, není tedy pravdou, že vláda pravice schodek zdvojnásobila. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící. Procentuální rozdíl mezi dvojnásobkem zadlužení z roku 2006 a současností je přes 10 %, což nelze považovat ani za přibližný údaj. Výrok předsedy ČSSD je tedy hodnocen jako zavádějící.