Petr Fiala: nový ministr školství - budou reformy?; (Ne)spokojenost se zdravotnictvím - Leoš Heger (TOP09) vs. David Rath (ČSSD)

V materiálu (.pdf) s názvem Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty, který Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009, jsou diskutovány možné varianty spoluúčasti studentů na financování. Autoři k možné výši zápisného uvádí: "Orientačně lze uvažovat o maximálně jeden a půl násobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do semestru, tj. dnes cca 2 400 Kč, resp. o trojnásobku měsíčního sociálního stipendia jako zápisného do ročníku, tj. dnes cca 4 800 Kč (tj. přepočteno na měsíc cca 400 Kč)" (str.35 citovaného dokumentu).

Výrok ministra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok poslance Ratha není pravdivý, neboť podle stenoprotokolů zástupci ČSSD na tuto konkrétní změnu neupozorňovali.

Souhlas obou rodičů v případě nezletilých pacientů je vyžadován v rámci zákona č. 372/2011 Sb.(.pdf), o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), § 35 bod 2a).

V průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně opozice velmi tvrdě kritizovala tento návrh. Sám David Rath napadal tento tisk z několika úhlů, nicméně jak dokládají stenoprotokoly z jednání, § 35 přímo rozporovala (konkrétně např. ve 2. čtení - v obecné rozpravě) pouze poslankyně Marková (KSČM), která také v případě této konkrétní změny podala pozměňovací návrh.

Historie celého Sněmovního tisku zde. V 1. čtení vystoupili za ČSSD poslanci Rath a Koskuba, ti však zmíněný bod nekritizovali. V průběhu 2. čtení vystoupil za ČSSD poslanec Seďa, který zmíněný bod také nekritizoval. V průběhu 3. čtení pak vystoupili za ČSSD poslanci Sobotka, Seďa, Rath. Proti souhlasu obou rodičů opět nevystoupili.

K usnesení Senátu, který sněmovně návrh vrátil, se pak vyjádřil ministr Heger a poslanec Šťastný, samotné hlasování pak dopadlo následovně.

Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.

Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).

Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě mediálních vyjádření zástupců všech 3 koaličních subjektů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Premiér Nečas skutečně 2.5. 2012 vyjádřil Fialovi "plnou podporu" (jeho vyjádření lze shlédnout také např. i v tomto vydání OVM). Podpory se Fialovi dostalo také od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který se o něm v OVM z 29.4. 2012 vyjádřil jako o "báječném kandidátovi". Také Karolína Peake podle České televize považuje Fialu za "mimořádně kompetentního".

Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.

„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .

Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.

V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.

26. ledna 2009 vláda projednala a vzala na vědomí tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání (.pdf). V uvedeném materiálu bylo navrhováno a diskutováno zavedení školného s možností odloženého a kontingenčního splácení (viz. odst. 97 výše uvedeného materiálu). Jiné varianty spoluúčasti studentů materiál nezmiňuje.

Univerzita Karlova přispěla do diskuze o změnách v oblasti vysokého školství vytvořením a zveřejněním materiálu (.pdf), nazvaného Perspektivy dalšího vývoje českého vysokého školství - obecná východiska a náměty. Tento materiál Univerzita Karlova zveřejnila 14. května 2009. V kapitole IV. 2 daný materiál diskutuje čtyři možné varianty financování, které vycházejí z principu spoluúčasti studentů na financování studia - upravení současných poplatků, zápisné, platby za opravné zkoušky a školné - a odůvodňuje uvedení těchto variant potřebou rozšířit diskusi o spoluplatbách tak, aby se nevěnovala pouze školnému.

Jelikož se z dostupných zdrojů nepotvrdila informace o tom, že by v českém politickém prostředí (např. v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka I. a II., volebních programech politických parlamentních stran do voleb v roce 2006 apod.) bylo navrhováno zápisné před tím, než ho jako jednu z variant navrhla Univerzita Karlova v roce 2009 ve výše uvedeném dokumentu, hodnotíme výrok nového ministra školství jako pravdivý.

Dle stanovisek Rady Vysokých škol (RVŠ), jež je orgánem reprezentace vysokých škol a České konference rektorů (ČKR), která je orgánem reprezentace vysokých škol složeným z jejích rektorů, je financování vysokých škol v dlouhodobém deficitu.

ČKR např. upozorňuje na zmiňovaný deficit již pro rok 2007 (.pdf), a to ve výši 2,28 miliardy Kč. Tiskové prohlášení (.doc) RVŠ sleduje a predikuje deficit rozpočtu vysokých škol od roku 2009 (pro rok 2009 1,4 miliardy Kč, 2010 3,1 miliardy Kč a 2011 4,1 miliardy Kč).

Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).

O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je zavádějící, protože prováděcí předpisy zákona o zdravotní péči sice stanovují standardy hodnocení kvality péče pacienty v případě lůžkových zařízení, nikoli ale pro všechny druhy lékařské péče obecně.

David Rath v tomto případě se vší pravděpodobností hovoří o zákonu č. 372/2011 Sb. (.pdf), o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten v 9. části o hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb stanovuje, že minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče stanoví prováděcí předpis.

Tyto standardy jsou pak ovšem definovány pouze v prováděcím předpisu č. 102/2012 Sb. (.pdf), o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Vyhláška jako jeden ze svých standardů stanovuje "sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péče". Standard je pak mj. splněn, jestliže "je vedena evidence všech stížností a podnětů pacientů (...) včetně způsobu jejich vyřízení."

Jestli má být tato evidence opravdu vedena formou "knihy přání a stížností", o které hovoří David Rath, či jiným způsobem, žádný ze zákonů nebo předpisů explicitně nedefinuje. Tuto připomínku můžeme ale považovat pouze za technickou. Hlavní ovšem je, že se jedná o hodnocení kvality pouze v případě lůžkové zdravotní péče (tj. primárně nemocniční zařízení), Rath ovšem mluví o "lékařích" obecně, zahrnuje zde tedy i jiné formy poskytování lékařské péče než lůžkové, které ovšem zákonem ani vyhláškou takto upraveny nejsou.

Ani vyhláška č. 92/2012 Sb. (.pdf), o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, která velmi jasně a přesně vyjmenovává veškeré obligatorní vybavení (nejen) lékařských ordinací, žádnou věc jako knihu a přání stížností nevyžaduje. Výrok poslance Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok ministra zdravotnictví Hegera hodnotíme na základě informací VZP jako pravdivý.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny se skládá ze třiceti členů. Dvě třetiny z tohoto počtu, tedy dvacet členů, je voleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Zbylých deset je jmenováno vládou. Seznam aktuálních členů je uveden na webových stránkách VZP. Naprostá většina z nich jsou aktuální poslanci, případně držitelé jiných politických postů, proto ani proti označení "tvrdí politici" nemáme výhrady.

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Výrok poslance Ratha hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dohledaného složení správní rady VZP v roce 2004.

David Rath ve svém výroku vymezuje období (jeho nástup do pozice ministra zdravotnictví), před níž podle něj nebyli ve správní radě VZP přítomni politici. Rath byl ministrem jmenován 4. listopadu 2005, před tímto datem by podle výroku poslance neměli být ve správní radě VZP politici. Jak je však zřejmé ze zdrojů z výroční zprávy VZP (.pdf) z roku 2004, tak v této době byli členy správní rady politikové také. Za všechny lze jmenovat tehdejší poslance Milana Cabrnocha (ODS), Miloše Pateru (ODS), Lucii Talmanovou (ODS), Antonína Seďu (ČSSD), Jarmilu Boháčkovou (ČSSD), Svatomíra Recmana (KSČM) nebo tehdejší senátorku Ludmilu Müllerovou (v té době KDU-ČSL).

Výrok Davida Ratha tak není pravdivý, neboť již před jeho nástupem na Ministerstvo zdravotnictví byli ve správní radě VZP zastoupeni politici.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, podle zákona č. 298/2011 Sb., je skutečně definována nadstandardní péče (konkrétně tedy "ekonomicky náročnější varianta"). Rozdělení zdravotní péče najdeme v §13 daného zákona, konkrétně v odstavcích (1) a (4).

(1) "Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení (...)

(4) "Pokud lze zdravotní péči uvedenou v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče v základní variantě"

Výrok Leoše Hegera se shoduje se stávajícími zákony, hodnotíme jej tedy jako pravdivý.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

David Rath hovoří o poměru výdajů na doplatky na léky na spotřebním koši, proto se při ověřování výroku budeme opírat o statistiku rodinných účtů, kterou zajišťuje ČSÚ. Statistiky rodinných účtů vycházejí z výběrového šetření 3000 rodin a jsou čtvrtletně aktualizovány. Jejich principem je zkoumání spotřebního koše domácností a podílů jednotlivých výdajů.

Dle statistiky rodinných účtů činila výše výdajů na léky předepsané lékařem (a tedy doplatky) v roce 2006 516 korun na osobu za rok, tedy o 216-316 korun více než uvádí David Rath. Výdaje na léčiva a zdravotnické prostředky celkem činily v tomto roce 1 554 korun na osobu za rok (oba údaje je možné dohledat zde , v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

Nejaktuálnější data ze statistiky rodinných účtů byla publikována za rok 2010, ale bohužel nelze dohledat konkrétní hodnotu výdajů na léky na recept, pouze celkový údaj za léčiva a zdravotnické prostředky, který činil 2 243 korun za osobu za rok (možno dohledat zde, v tabulce 1b) (.xls nebo .pdf).

V případě, že David Rath při citování dat z roku 2006 nevycházel ze statistik rodinných účtů, ale ze souhrných dat, zachycujících celkové výdaje domácností na doplatky za recepty předepsané lékařem, podhodnotil by tak svůj údaj o 428 až 328 korun, jelikož dostupné statistiky za rok 2006 udávají výdaje obyvatelstva na doplatky ve výši 6 452 milionů korun, což při tehdejší velikosti populace činí 628 korun na osobu za rok (publikace ÚZIS Odhady celkových výdajů na léky 2002-2006 je dostupná zde (.pdf, str. 1)). Souhrnné informace za rok 2010 nebo novější bohužel nejsou ještě dostupné.

Jelikož se David Rath v případě informací o výdajích na léky v roce 2006 poměrně výrazně mýlil, ale na druhou stranu nejnovější dostupná data, na základě kterých lze druhou část výroku Davida Ratha ověřovat, jsou z roku 2010, hodnotíme celkově jeho výrok jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť dne 31.12. 2011 byla ukončena komplexní revize úhrad léků, kterou prováděl Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Cílem této revize bylo mj. posoudit účinnost jednotlivých léků a cenově rozlišit mezi léky účinnými a méně účinnými.

Za doby Rathova ministrování skutečně došlo k omezení výše hrazené péče.

David Rath byl ministrem zdravotnictví mezi listopadem 2005 a zářím 2006. V této době podepsal vyhlášku č. 550/2005 (.pdf) , která stanovila výši a limity úhrad ("co pojišťovny platí") pro leden až červen 2006. Pokud srovnáme tuto vyhlášku a vyhlášku č. 50/2005 platnou pro leden až červen 2005, vidíme Hegerem zmíněné rozdíly v limitech:

přílohy vyhlášky (.pdf) pro rok 2006 omezují mj. hrazené léky a zdrav. prostředky výší 98 % úhrady poskytnuté v 1. pololetí předchozího roku (referenční období). Připouštejí nárůst zejména, pokud se změní struktura pacientů daného lékaře, jinak je ale platný limit 98 %.

Ve vyhlášce platné v roce 2005 (ministryní byla Milada Emmerová) přitom takové omezení nenajdeme, pouze srážku z poskytnutých úhrad v případě překročení jejich výše v referenčním období. Nikoli takto přísný práh.

"Co pojišťovny platí" tedy bylo s posvěcením ministra D. Ratha významně omezeno. Hegerův výrok je pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě § 39c (5) zákona č. 298/2011 Sb., který říká následující: " V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.“

Dále ještě uvadíme Seznam doporučených plně hrazených léčivých přípravků v nejčastěji předepisovaných ATC skupinách na květen 2012,

Vzhledem k informacím, které jsou uvedené v zákoně o veřejném zdravotním pojištění hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle informací na oficiálních stránkách projektu elektronických zdravotní knížek (IZIP) je tvrzení pravdivé.

Internetové stránky společnosti IZIP, spravující systém elektronických zdravotních knížek, potvrzuje, že společnost byla založena v roce 2001. Jelikož její jedinou oblastí činnosti byly zdravotní knížky, lze potvrdit slova Leoše Hegera o počátcích projektu v témže roce.

Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.

3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.

Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.

V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.

Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.

Dne 10. 11. 2005 byla uvalena tzv. nucená správa na VZP, která trvala do 2. května 2006. V této době byl ministrem zdravotnictví David Rath. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2006, který byl schválen nuceným správcem až 14. dubna 2006, je v kapitole 3 zmíněn záměr ukončit v roce 2006 podporu projektu IZIP.

4. září 2006 se ministrem zdravotnictví stal Tomáš Julínek a 15. září 2006 se předsedou správní rady VZP stal Marek Šnajdr. Ve zdravotně pojistném plánu (.pdf) VZP na rok 2007, z října roku 2006 (tedy měsíc po nástupu Marka Šnajdra do vedení správní rady VZP), je v kapitole 5. 2 zmíněn záměr čerpat provozní prostředky také ve prospěch projektu IZIP.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako pravdivý.

Soud dal Rathovi částečně za pravdu, ale nepotvrdil, že šlo o tunelování.

Rath se odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2009, (upozornila na něj např. ČT), který definitivně zamítl žalobu na Ratha ze strany poslance Ouzkého. O tom Rath řekl, že tuneloval veřejné peníze VZP ku prospěchu soukromé firmy.

Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že tento výrok "je v souzeném případě kritickým hodnotícím úsudkem", nešlo tedy o urážku na cti žalujícího. Říká ale rozsudek, jak tvrdí Rath, "že skutečně jde o svého druhu tunelování VZP" a dává Rathovi za pravdu?

Citujeme: "Podle odvolacího soudu měl žalovaný reálný podklad, jímž předmětné expresivní hodnocení odůvodnil"; "výběrové řízení na předmětnou zakázku neproběhlo, zakázku získala obchodní společnost, v níž je žalobce, jako poslanec a člen sněmovního výboru Parlamentu, společníkem a jednatelem, apod.".

Soud tedy nedává Rathovi přímo za pravdu ve výroku, že Ouzký tuneloval VZP. Uznává existenci nějakých reálných podkladů, ale nepotvrzuje do jaké míry byly zmocňující pro daný výrok, ani nedeklaruje, že by Rathův "kritický soud" byl přesný.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící - soud žalobu poslance Ouzkého zamítl, ale nedal Rathovi jasně zapravdu.

V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.

V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.

Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.

Výrok pana Davida Ratha hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmiňovaný posudek, odhadující hodnotu projektu IZIP, se serveru Demagog.cz prozatím nepodařilo získat.

Média uvádí, že celý projekt doposud za dobu své existence stál celkem okolo 2 miliard korun. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti IZIP Jiří Pašek zmínil v pořadu Interview ČT24 posudek, který byl vypracován v létě roku 2010 firmou PricewaterhouseCoopers, ve kterém se hodnota společnosti pohybovala mezi 800 miliony a 1,5 miliardy korun. Druhý posudek (neuvedené firmy) stanovil hodnotu IZIP v intervalu 1,2 až 4 miliardy korun. O zveřejnění posudku, který uvádí David Rath, jsme společnosti IZIP požádali a čekáme na odpověď.