Demagog.cz

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný o státním rozpočtu a sudetských Němcích

Předseda lidovců se v rozhovoru pro Právo věnoval velkým tématům, jako je schodek státního rozpočtu nebo porušování Ústavy. Dostalo se však například i na cenu zlevněného jízdného na lince mezi Heřmanovým Městcem a Chrudimí.

Ověřili jsme
Právo ze dne 20. července 2019 (moderátoři Marie Königová a Naďa Adamičková, záznam)

4 z celkově 21 ověřených výroků

Marek Výborný

Marek Výborný

Vládnou zde hnutí ANO a sociální demokracie s podporou komunistů a v zádech velmi často s SPD. !

Hnutí ANO, ČSSD a KSČM hlasují převážně pospolu. Podle výsledků hlasování podporovalo hnutí SPD první kabinet Andreje Babiše. Po ustanovení současné vládní koalice s ČSSD, které vyjadřuje podporu také KSČM, hlasuje SPD podobně jako ostatní opoziční strany.

skrýt celé odůvodnění

Druhý kabinet Andreje Babiše, který tvoří členové hnutí ANO 2011 a ČSSD, jmenoval prezident Miloš Zeman 27. června 2018. Vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 se 105 hlasy. Pro se vyslovili nejen členové hnutí ANO a ČSSD, ale i členové KSČM. Hnutí ANO muselo ustoupit požadavkům ČSSD a KSČM. Vláda tak již například nebude usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. 91 poslanců opozičních stran, tedy členové KDU-ČSL, ODS, Pirátů, SPD, STAN a TOP 09, vládu nepodpořilo.

Podrobnou analýzu hlasování zveřejnil v červenci letošního roku Deník N. Data zpracovával Michal Škop ze sdružení KohoVolit. Graf obsažený ve stejném článku znázorňuje umístění jednotlivých poslanců v závislosti na jejich hlasování v horní komoře Parlamentu po dobu posledního volebního období (celkem je zahrnuto 3860 hlasování od listopadu roku 2017 do července 2019). Z grafu lze vyčíst, že se během volebního období vytvořily dva hlasující bloky. První skupinu tvoří poslanci koaličních subjektů ANO, ČSSD a také KSČM, která vládě vyjádřila podporu. Druhou skupinu tvoří drtivá většina opozičních stran, tedy KDU-ČSL, ODS, Piráti, STAN a TOP 09. Okamurova SPD stojí mimo oba dva bloky.

Podle Deníku N z bližší analýzy hlasování vyplývá, že hnutí SPD dříve hlasovalo dohromady s vládním hnutím ANO: „Již dříve jsme sledovali, nakolik se hlasování jednotlivých poslaneckých klubů od začátku volebního období vyvíjela. Od voleb na podzim 2017 až do léta 2018, kdy vznikla koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM, měla k Babišovu hnutí blízko SPD. Sociální demokraté naopak manévrovali mezi vládou a opozicí. Po ustavení vlády se výrazně do opozice posunula SPD, která přišla o šanci vládu přímo ovlivňovat. Naopak ČSSD se stále více blíží k hnutí ANO, a utužuje tak hlasovací blok.“

Zdroj: Deník N.

Tuto shodu lze pozorovat například i ve výsledcích rozboru České televize. Analýza prezentuje výsledky hlasování, která se uskutečnila od 20. listopadu 2017 až do 10. července 2018 (tedy 2 dny před vyslovením důvěry novému koaličnímu kabinetu). Podle této analýzy, která bere v úvahu 642 nejednomyslných hlasování, se vládní hnutí ANO shodovalo v 77 % s KSČM a v 71 % s SPD.

Deník N pracuje s daty až do července roku 2019, kdežto analýza České televize se věnuje rozboru období od listopadu 2017 do července roku 2018. Lze pozorovat, že SPD již nehlasuje v souladu s vládní koalicí tak často jako dříve a její pozice je nyní spíše osamocená.

Pro období od jmenování druhé vlády Andreje Babiše, tedy od 27. června 2018, jsme zpracovali vlastní analýzu hlasování ve Sněmovně. S pomocí datového analytika Michala Škopa jsme pro tento účel zpracovali otevřená data, která na svém webu zveřejňuje Poslanecká sněmovna. Výpočet vycházel z podobnosti hlasování přítomných poslanců a nebral v potaz případné přeběhlictví (jeden poslanec je brán za člena jednoho klubu po celou sledovanou dobu). Jednotlivé strany nedosahují plné shody ani samy vůči sobě (např. SPD má shodu "jen" 93,7 % s SPD). To je zapřičiněno nejednotou stran při hlasování.

Z této datové analýzy plyne, že poslanci SPD v posledním přibližně roce hlasují převážně s opozicí. Soulad s hlasováním poslanců koaličních subjektů je jen 38,9 % (v případě ANO), respektive 38,8 % (v případě ČSSD). Jedná se o podobně nízká čísla shody s vládní koalicí, jaké dosahují například taktéž opoziční Piráti nebo lidovci.

Zdroj: psp.cz, vlastní výpočet

Marek Výborný

Marek Výborný

Proč moje děti, jako poslance, mají jezdit z Heřmanova Městce do Chrudimi za dvě nebo tři koruny?

Snížené jízdné u přímé autobusové dopravy z Heřmanova Městce do Chrudimi pro děti a mládež (6–18 let) je 4 koruny. Vlakem se dá z Heřmanova Městce do Chrudimi dostat, ale pouze s přestupy.

skrýt celé odůvodnění

Z Heřmanova Městce do Chrudimi jezdí přímo jen autobusy. Využít vlakovou dopravu se dá také, ale pouze s přestupy, a tudíž to zabere více času a je to i dražší. Dle dostupných dat stojí obyčejné jízdné u přímého autobusového spoje ze zastávky Heřmanova Městce, náměstí (tzv. tarifní zóna P710) do Chrudimi (tzv. tarifní zóna P700) na autobusové nádraží 19 Kč. Snížené jízdné pro děti a mládež (6–18 let) je 4 Kč. Dle druhů spoje přímého autobusu se jedná o vzdálenost od 10 do 11 kilometrů.

Snížené jízdné:

Vzdálenost dle IDOS:



Marek Výborný

Marek Výborný

MPSV nám vytýkalo, že by to stálo 18 miliard korun. Podle našich propočtů by to bylo asi 13 miliard (navýšení důchodů za výchovu dítěte, pozn. Demagog.cz).

KDU-ČSL předložila dva návrhy týkající se navýšení důchodů o 500 Kč za každé vychované dítě. Ve svém návrhu určili finanční náklady ve výši 16 miliard Kč. V pozměňovacím návrhu ale chybí podmínka výlučné péče. MPSV odhadlo náklady v hodnotě 30 miliard Kč.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL zde hovoří o navýšení důchodů matkám o 500 korun za každé vychované dítě. V rozhovoru upozorňuje na to, že by se týkalo matek, které mají nárok již pobírat starobní důchod a mají tedy odpracované roky.

KDU-ČSL předložila návrh (.pdf, str. 4, 8) na změnu zákona týkající se navýšení důchodů pro matky ke konci března 2019. Kromě matek by se mělo navýšení o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě týkat i mužů, kteří mají dítě ve výlučné péči. Výchovou dítěte je myšlena péče o něj po dobu deseti let do dosažení zletilosti nebo pokud se žena nebo muž ujal dítěte po jeho osmém roce věku a staral se o dítě až do jeho zletilosti, nejméně však po dobu pěti let.

V návrhu je dále uvedeno, že by předkládanými změnami došlo k navýšení výdajů v rámci důchodového systému, a to konkrétně cca o 16 miliard Kč. Avšak finální finanční dopad by dle navržených změn měl být pouze 8 miliard Kč, protože vydané peníze na důchody by poté skončily v domácí ekonomice, a tudíž by došlo k navýšení příjmů daně z přidané hodnoty.

Vláda vyjádřila (.pdf, str. 1) k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Mimo jiné uvádí, že dané změny by měly o dost vyšší finanční dopad než uvádí předkladatelé návrhu. Vláda však uvádí pouze celkovou částku za všechny navržené změny, a to cca 140 miliard Kč. Vláda též uvádí, že z důvodové zprávy není zřejmé, jakým způsobem by měly dodatečné příjmy deficit pokrýt.

Kromě popsaného návrhu změny zákona se KDU-ČSL snažila prosadit (.doc, str. 3) navýšení důchodů i v rámci pozměňovacích návrhů při projednávání novely zákona, a to o navýšení starobních důchodů o 900 Kč. V tomto návrhu však není uvedeno, zda se pozměňovací návrh týká pouze matek, nebo i otců, kteří mají dítě ve výlučné péči.

A právě z tohoto důvodu jej ministryně Jana Maláčová (ČSSD) kritizovala, jelikož byl napsán tak, že zahrnuje oba rodiče, a ne primárního pečovatele dítěte. V souvislosti s pozměňovacím návrhem poslankyně Golasowské a poslance Kaňkovského hovořila ministryně Maláčová na schůzi Poslanecké sněmovny o rozpočtových nákladech cca 30 miliard korun.

Marek Výborný

Marek Výborný

Vláda neustále oddaluje novelu exekučního řádu. A to i vinou neustálých výměn ministrů. Bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek mi sliboval někdy v únoru, březnu, že novela exekučního řádu by měla přijít do Sněmovny v průběhu dubna. Je červenec a stále nic.

Rozhovor Výborného pro Právo vyšel 20. července, což je 11 dnů poté, co vláda Sněmovně předložila novelu exekučního řádu. Slib byl dán bývalým ministrem Kněžínkem poslanci Výbornému pravděpodobně za zavřenými dveřmi, jelikož se nám o něm nepodařilo dohledat relevantní informace.

skrýt celé odůvodnění

Slib, který údajně dal bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek předsedovi KDU-ČSL Výbornému, byl pronesen pravděpodobně za zavřenými dveřmi, jelikož se nám o něm nepodařilo dohledat žádné informace. Je možné, že konverzace proběhla na schůzi Ústavně právního výboru, protože ministr je vždy zván na projednání zákona do výboru. Nabízí se také varianta, že Výborný čerpal z mediálních výstupů někdejšího ministra Kněžínka. Ten letos v březnu na panelové debatě Česko v době dluhů prohlásil, že Ministerstvo spravedlnosti přepisuje novelu exekučního řádu, jejíž pozměněná verze by se během pár měsíců mohla dostat na program jednání vlády.

Exekučnímu řádu a jeho přípravě jsme se věnovali již několikrát. Pro kontext si připomeňme, že celá oblast exekucí by měla být dle slibů vlády jednou z vládních priorit. Taťána Malá, která byla v současné koaliční vládě hnutí ANO a ČSSD jmenována ministryní spravedlnosti  v červnu 2018, chtěla v úřadu usilovat například o zrychlení vymahatelnosti práva a zkrácení soudního řízení, jmenování nových soudců nebo změnu insolvenčního zákona. Nakonec ale ve vládě vydržela pouhých třináct dní. 10. července 2018 ji na postu nahradil Jan Kněžínek. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je ve funkci od 30. dubna letošního roku, předložila vládě návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Vláda návrh na jednání vlády 1. července 2019 schválila a následně ho 9. července předložila sněmovně. Rozhovor poslance Výborného pro Právo, který ověřujeme, vyšel 20. července, což je jedenáct dnů poté, co vláda předložila Sněmovně novelu zákona. Rozhovor přitom mj. odkazuje k průzkumu agentury STEM z 18. července, a můžeme tedy dovozovat, že vznikl v rozmezí 18.–20. července, s dostatečným odstupem od předložení vládního návrhu.

Vládní návrh kritizuje Exekutorská komora ČR nebo Člověk v tísni. Komora varujepřed zavedením tzv. ‚sněhuláka‘ (koncentrace řízení) a také před novou povinností dlužníků hradit výdaje spojené s prováděním srážek ze mzdy.“ Dále se domnívá, že schválení novely by exekuce prodloužilo a dlužníci by nakonec zaplatili více.

Jaký vliv měly změny ministrů na přípravu novely exekučního řádu, však není možné z dostupných zdrojů zjistit.