Demagog.cz

Předseda ODS pro Týden

Petr Fiala v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Týden popsal, jak z jeho pohledu vypadají jednání o vládě. Zaměřil se zejména na odpovědnost pánů Babiše a Zemana v tom, že Česká republika stále nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Mluvil rovněž o různých konkrétních hlasováních, které poslanci se zájmem veřejnosti v poslední době absolvovali.

Ověřili jsme
Časopis Týden ze dne 16. dubna 2018 (moderátor Jiné, záznam)

8 ověřených výroků

Petr Fiala

Petr Fiala

Špatná zpráva je, že nemáme šest měsíců po volbách vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Jednání se vedla jen asi poslední čtyři týdny.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť jednání o vytvoření vlády či o její podpoře probíhají mezi hnutím ANO a dalšími subjekty (SPD, ČSSD a KSČM) déle, než Fiala uvádí. Po neúspěšném prvním pokusu se vyjednává mezi těmito stranami o programu i podpoře vlády. Tato jednání tedy běží od ledna.

Předseda vítězného hnutí ANO začal jednat o podpoře své menšinové vlády ještě v minulém roce. Sešel se se zástupci všech sněmovních stran. Tato jednání nicméně zahájil až několik dní po jmenování vlády, tedy v době, kdy už ubíhala třicetidenní lhůta, v níž je nutné dle Ústavy Poslaneckou sněmovnu požádat o vyslovení důvěry. Babiš zde tedy nejednal přímo o složení vlády (to už bylo dáno), ale výhradně o její podpoře.

V lednu 2018 jeho vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Poté se soustředila na jednání s ČSSD.

Krátce poté však hnutí ANO jednání s ČSSD přerušilo s tím, že chce počkat na nové vedení. Několik dní po této volbě, tedy v únoru, začaly oba subjekty znovu jednat a i přes další přerušení jednání i nadále pokračují.

Kromě ČSSD jedná (jednalo) hnutí ANO také s dalšími subjekty. V posledních měsících komunikoval Babiš a další zástupci hnutí ANO s komunisty a SPD. A to průběžně. S komunisty hnutí řešilo např. programové otázky, které mohly vést k podpoře vlády v lednu, s Tomiem Okamurou také.

I pokud vezmeme v potaz jednání jen o případné druhé Babišově vládě, zástupci stran spolu jednají výrazně déle, než Fiala uvádí, a proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Podle veřejných vystoupení byla ČSSD připravena jít až na hranu a tolerovat trestně stíhanou osobu v čele vlády výměnou za ministerstvo vnitra. Riskovali konflikt v členské základně, ale ani to Babiš původně neakceptoval.

Jednání mezi hnutím ANO a stranou ČSSD o možné koalici bylo ukončeno začátkem dubna 2018. ČSSD požadovala, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný Andrej Babiš. Druhou možností bylo, že ho budou uznávat jako premiéra výměnou za ministerstvo financí či vnitra. Ani jeden z jejich požadavků nebyl akceptován. Andrej Babiš uvedl, že ČSSD nabídli pět ministerstev, ale nebylo mezi nimi ministerstvo financí a vnitra. Další variantou, o které jednali, byla vláda bez předsedů obou stran. Tato varianta byla rovněž odmítnuta.

ČSSD nebyla jednotná v názoru, zda jít znovu do koalice s ANO, nebo ne. Proti byl hlavně Bohuslav Sobotka, který však oznámil svůj odchod z vysoké politiky. Se spoluprací dále nesouhlasili senátoři za ČSSD a proti se vymezili i Mladí sociální demokraté.

Týden poté, co bylo jednání ukončeno, hnutí ANO uvedlo, že by chtělo obnovit jednání o vládě s ČSSD. Předseda ČSSD Jan Hamáček se na svém twitterovém účtu vyjádřil, že ČSSD je otevřena serióznímu jednání.

Výrok označujeme za pravdivý, protože ČSSD byla ochotná akceptovat Andreje Babiše jako premiéra v případe, že by získala ministerstvo financí nebo vnitra.

Petr Fiala

Petr Fiala

Jak to, že máme místopředsedy Sněmovny z SPD i KSČM? Protože to umožnilo hnutí ANO. To je klíčové.

Hlasování o místopředsedech PS není veřejné, není tedy možné říci, jak kteří poslanci hlasovali. Nicméně z veřejných prohlášení hnutí ANO lze tuto podporu pro místopředsedy z SPD a KSČM potvrdit.

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je tajná. Toto upravuje § 75, odst.1 jednacího řádu. Ve veřejném hlasování poslanci pouze rozhodují o počtu místopředsednických křesel. V listopadu 2017 se tak rozhodlo o tom, že místopředsedů bude pět. Hned v prvním kole volby byly obsazeny čtyři posty, místopředsedy se stali Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD), Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Petr Fiala (ODS) byl zvolen až v dalším kole.

Z vyjádření hnutí ANO vyplývá, že svoji podporu věnovali Vojtěchu Filipovi. Reagovali tím na podporu ze strany komunistů při volbě předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Stejně tak hnutí ANO avizovalo i podpoření Tomia Okamury. Tomu vyjádřili důvěru i později, když se v únoru 2018 pokoušeli poslanci odvolat Okamuru z funkce místopředsedy PS kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Hnutí ANO se proti tomuto kroku ohradilo a ohlásilo, že odvolání nepodpoří.

Petr Fiala

Petr Fiala

Tato koalice (myšleno hnutí ANO, SPD a KSČM, pozn. Demagog.cz) ve Sněmovně existuje a funguje. (...) Opakuje se to na každé schůzi, kdy spolu tyto tři strany hlasují.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu.

Analýza ve zkratce sleduje, nakolik podobně hlasují poslanci, a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor, politolog a analytik sdružení KohoVolit tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala, nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Výrok je hodnocen z tohoto důvodu jako pravdivý, i když je korektní zmínit, že jde o stav platný k dnešnímu dni a do budoucna se může vyvíjet.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Petr Fiala

Petr Fiala

ANO nevyužilo možnost odvolat Tomia Okamuru za jeho skandální výroky.

Jan Bartošek za KDU-ČSL podal letos v únoru návrh na odvolání Tomia Okamury z postu místopředsedy Sněmovny kvůli jeho kontroverzním výrokům (4:45) o koncentračním táboře v Letech.

Poslanci KDU-ČSL sehnali 86 podpisů - tedy dostatek, aby se mohlo hlasovat o zařazení bodu na program, což však nakonec neprošlo. Z hnutí ANO hlasovalo pouze pět poslanců.

V březnu se poté odehrála mimořádná schůze, kdy poslanci KDU-ČSL sesbírali více než 40 podpisů k žádosti o ni. Nedošlo však ke schválení mimořádné schůze a hlasování o odvolání Tomia Okamury se nekonalo. Z hnutí ANO pro schválení programu hlasoval pouze jeden poslanec.

Vzhledem k hlasování poslanců ANO o projednávání odvolání Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Stačí, aby ANO netrvalo na tom, že premiérem musí být Andrej Babiš – a minimálně ČSSD a lidovci jsou ochotni vládnout na půdorysu bývalé koalice.

Je pravdou, že po volbách se bývalé strany koalice vyjádřily, že by se členy vlády mohly stát. ČSSD aktuálně s hnutím ANO jedná, lidovci slovy svého prvního místopředsedy tuto možnost také připustili, ovšem za podmínky, že by v čele nestál trestně stíhaný člověk. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pozice KDU-ČSL k otázce účasti na vládě byla veřejně reflektována několikrát. Ke spolupráci na vládě, která má trestně stíhaného předsedu, se KDU-ČSL stavěla negativně, ať už slovy svého předsedy (například pro Lidovky.cz, Echo24), či přímo na oficiálních stranických stránkách.

Marian Jurečka v únoru roku 2018 uvedl: „Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.

KDU-ČSL však nedávno přišla i s vlastní variantou, navrhuje menšinovou vládu ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „Odmítáme, že by existovaly jen dvě možnosti. Buďto vláda s premiérem Babišem, nebo předčasné volby,“ uvedl předseda strany Pavel Bělobrádek.

I při současném vyjednávání mezi ČSSD a ANO nový předseda ČSSD Jan Hamáček několikrát zopakoval, že zásadní podmínkou je sestavení vlády bez trestně stíhaného předsedy. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Například při volbě vedení Sněmovny jsme se domluvili na Demokratickém bloku za nějakým konkrétním účelem, něco s jeho pomocí prosadili a on pak přirozeně zanikl. V pondělí jsem v Brně podepsal koaliční dohodu s TOP 09, STAN a Zelenými o kandidatuře rektora Mikuláše Beka do Senátu. V Ostravě půjdeme v obecních volbách s TOP 09 a Soukromníky.

Předseda ODS Petr Fiala mluví o příkladech spolupráce mezi občanskými demokraty a dalšími stranami. Uvádí dva konkrétní příklady spolupráce, a to jednak tu na úrovni Poslanecké sněmovny, a dále další dvě, které se týkají blížících se podzimních voleb.

Demokratický blok, sdružení poslanců ze čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN), vznikl za účelem společného postupu při ustavení Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2017. Postupoval při volbě vedení Sněmovny společně s cílem (jak sám deklaroval) „rychlého a férového“ ustavení Poslanecké sněmovny.

Dále ODS spolu s dalšími třemi výše zmíněnými stranami podpořila Mikuláše Beka v jeho kandidatuře do Senátu a konečně v Ostravě se skutečně vytvořil blok ODS, TOP 09 a Soukromníků.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fiala popisuje spolupráci různých subjektů v jednotlivých případech korektně.

Petr Fiala

Petr Fiala

ODS pořád roste, když jsem ji přebíral, měla preference pět procent, v posledních sněmovních volbách získala jedenáct procent.

Petr Fiala byl do čela ODS zvolen v lednu 2014. Podle agentury CVVM (.pdf, str. 3) se preference ODS za leden 2014 pohybovaly opravdu kolem 5 %.

Podle agentury Median se volební preference ODS pohybovaly v lednu okolo 7 % (.pdf, str. 6). V posledních sněmovních volbách získala ODS 11,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a i když se preference v jednotlivých průzkumech mírně liší, faktem je, že 5% preference odpovídá konkrétnímu zdroji.