Rekordní růst důchodů za Fialovy vlády? Nominálně ano, v reálném srovnání nikoli. Jejich zvýšení navíc vychází ze zákona

Předseda vlády 8. července v rámci své předvolební kampaně navštívil grilovačku ve Veselí nad Moravou. Následně z akce zveřejnil na facebooku i instagramu sponzorované video, ve kterém tvrdí, že za jeho vlády „nejvíc vzrostly starobní důchody v historii“. Dodává, že se průměrná penze zvýšila z přibližně 15 tisíc na 21 tisíc korun.

Valorizace

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. K nárůstu důchodů tedy dochází pravidelně právě díky valorizaci, ke které vláda musí přistoupit.

Do té doby, než vešla v účinnost vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024, probíhala ještě tzv. mimořádná valorizace. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl od poslední valorizace alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Nárůst důchodů během vlády Petra Fialy

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát. Poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 Kč, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 Kč přidal Babišův kabinet důchodcům navíc.

V roce 2022 došlo hned ke dvěma mimořádným valorizacím. První zvýšení nastalo 1. června 2022 a vycházelo z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %. Druhá mimořádná valorizace v září 2022 se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů tehdy vzrostl o 5,2 %.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu valorizace. Procentní výměra důchodů se zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 Kč. Na růstu důchodů se podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně prosadila (.pdf, str. 1) již vláda Andreje Babiše v létě 2021. Od 1. ledna 2024 pak důchody na základě vládního nařízení v průměru vzrostly o 360 Kč a od ledna 2025 se průměrně zvýšily o dalších 358 Kč.

Jak lze vidět na následujícím grafu, za celé období Fialovy vlády průměrná penze v nominálním srovnání vzrostla z přibližně 15 tisíc Kč na 21 tisíc (.pdf, str. 1). Premiér tak tento nominální růst popisuje správně. Výši důchodů je však nutné porovnávat také podle reálných hodnot, tedy se započítáním inflace, která snižuje kupní sílu důchodů. Inflace přitom zejména v době nástupu Fialova kabinetu rychle rostla. Celková míra inflace za dobu působení vlády Petra Fialy podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla přibližně 30 % a v roce 2024 dokonce reálné penze v některých měsících klesaly.

Jakou roli hrála vláda Petra Fialy při zvyšování důchodů? Pravidla řádné i mimořádné valorizace starobních důchodů jsou stanovena zákonem o důchodovém pojištění a k mimořádné valorizaci důchodů se dle zákona přistupovalo automaticky v případě vysoké inflace. Fialův kabinet tak ke zvýšení penzí přistoupit musel a nejednalo se o krok, který by pocházel z jeho vlastní iniciativy.

Změna pravidel valorizací

Vláda však nejednala pouze podle původního znění zákona, nýbrž přistoupila i k úpravě pravidel pro valorizace důchodů. V lednu roku 2023 došlo opět k nárůstu indexu spotřebitelských cen, a to více než o 5 % (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, zvýšil konkrétně o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle tehdy platných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 Kč.

Vládní koalice však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 Kč a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 korunám, což bylo o 1 010 Kč méně, než jaký měl být původní nárůst. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila a podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Zároveň vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), ve kterém nahradila mimořádnou valorizaci tzv. dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48) a podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí.

Tento návrh byl schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Novela zároveň upravila i výpočet řádné valorizace, kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jak tomu bylo před jejím přijetím. Valorizace důchodů se tím zpomaluje, byť se do ní i nadále započítává celá inflace.

Historické srovnání

Jak jsou na tom důchody za Fialovy vlády v historickém srovnání? Nominálně skutečně vzrostly nejvíce v historii (.pdf, str. 1). Reálné penze se však k březnu 2025 zvýšily pouze o 2,6 % a o rekordní nárůst se tedy nejedná. Jak lze vidět na grafu níže, při započítání inflace rostly důchody rychleji např. během působení Babišova kabinetu, kdy se zvedly o 15,6 %.

Inflace domácností důchodců

V dosavadním textu jsme psali o inflaci obecně, ČSÚ ale kromě indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) pro domácnosti zveřejňuje také přímo index spotřebitelských cen domácností důchodců, v jejichž případě se mírně liší tzv. spotřební koš zboží a služeb. ČSÚ domácnosti důchodců definuje jako domácnosti bez ekonomicky aktivních členů a v čele s osobou, „která pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího, a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah“ (.pdf, str. 3).

Pro výpočet valorizace se využívá právě inflace domácností důchodců a obecný růst cen se nebere v potaz. Jde přitom o nedávnou změnu a do června 2022 se vždy započítávala vyšší z obou hodnot.

Očistíme-li růst penzí během Fialovy vlády o inflaci domácností důchodců, penze dokonce klesaly. Např. za dobu působení Topolánkova, Sobotkova nebo Babišova kabinetu naopak vzrostly.

Shrnutí

Předseda vlády správně uvedl, že za jeho vlády vzrostl průměrný starobní důchod ze zhruba 15 tisíc na 21 tisíc Kč, a nominálně se tak zvýšil nejvíce v historii. Částky je ale třeba porovnávat také v jejich reálné hodnotě, tj. očištěné o inflaci. V tomto případě bylo tempo růstu průměrné penze nižší a během roku 2024 se oproti předchozím čtvrtletím důchody dokonce snižovaly.

Reálný průměrný starobní důchod se více zvýšil např. během působení Babišova kabinetu. Pokud bychom pro srovnání použili index spotřebitelských cen domácností důchodců, který sleduje ČSÚ, reálná penze se nejvíce zvýšila během Babišovy vlády. Za vlády Petra Fialy naopak klesá.

Petr Fiala ve videu navíc vyvolává dojem, že zvýšení důchodů je zásluhou vlády. Růst penzí se ale váže na inflaci a pravidla pro valorizace vychází ze zákona. Vláda tedy ke zvýšení důchodů musela přistoupit. Podobná tvrzení členů koaličních stran jsme ověřovali už v minulosti.

Fialův kabinet vedle toho přijal opatření, která změnila pravidla pro výpočet mimořádné valorizace, v důsledku čehož penze vzrostly méně, než původně měly. Vládní koalice také nahradila mimořádnou valorizaci dočasným příspěvkem, který zohledňuje růst cen pouze z 60 %. Dále změnila výpočet řádné valorizace, kam se od začátku roku 2024 promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoli polovina. Fialova vláda tak růst penzí do budoucna zpomalila.

Tvrzení, že průměrný starobní důchod vzrostl nejvíce během Fialova kabinetu, je tedy zavádějící.