Demagog.cz

Rok pandemie s Andrejem Babišem

Bamlanivimab, Ivermektin, Regeneron – i taková slova Andrej Babiš používal v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Kromě léků jsme se však podívali i do téměř 70 více či méně exotických států, o kterých se premiér stačil za necelou hodinu rozhovoru zmínit. Jakou vakcínu používají v Gabonu, Hondurasu či ve Spojených arabských emirátech? A s jakou zemí nemá Česko přímé letecké spojení? I to se dozvíte v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 28. února 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

21 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme domluvili pandemický zákon za 2 dny. !

Jednání vlády se zástupci opozičních stran o podobě pandemického zákona proběhlo v rámci tří schůzek a trvalo necelých 48 hodin.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jednání zástupců vlády s opozicí. Jednání se týkala podoby tzv. pandemického zákona.

Vládní návrh „zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů“ byl vládou schválen (.pdf) 15. února 2021. Doplňme, že návrh zákona se jen nepatrně liší od původní verze vládního návrhu zákona (.pdf), který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020.

S opozicí se Andrej Babiš sešel již v 11 hodin dopoledne 16. února, tedy den po schválení návrhu zákona vládou. Opoziční strany chtěly schválit pandemický zákon co nejdříve, aby nemusel být prodlužován nouzový stav. Doplňme, že také hejtmani vyzvali vládu, aby pandemický zákon projednala co nejrychleji.

Další schůzka vlády a opozice následovala ve středu 17. února. Na jednání Andrej Babiš přistoupil na většinu požadavků opozice. Podle závěrů jediným bodem rozporu zůstala otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Třetí schůzka následovala ve čtvrtek 18. února v ranních hodinách před jednáním Poslanecké sněmovny, na které se již před desátou dopolední ustanovila shoda na podobě systému odškodňování. Poslanecká sněmovna ještě týž den o návrhu pandemického zákona jednala ve stavu legislativní nouze. Vládní návrh zákona byl schválen.

Senát o pandemickém zákonu jednal 24. února a Poslanecké sněmovně návrh zákona vrátil. Senát požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jednání vlády a opozice ohledně pandemického zákona proběhlo během necelých 48 hodin. První schůzka vlády s opozicí se konala 16. února 2021 od 11 dopoledne, na podobě zákona se zástupci vlády a opozice shodli ve čtvrtek 18. února před desátou dopolední.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Maďarsko dostalo 130 000 vakcín Sputniku a 100 000 naočkovalo. !

Maďarsko mohlo v době rozhovoru ruskou vakcínou naočkovat nanejvýše 46 000 lidí. Z celkových 146 000 dávek Sputniku V bylo v daném okamžiku 100 000 prověřováno maďarským Národním střediskem veřejného zdraví.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve pro kontext uvádíme několik informací: Maďarsko se již dříve podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny. V té době její použití při hromadném očkování nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemělo dostatečné výrobní kapacity.

22. ledna 2021 nicméně maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V. Podle sjednané dohody by tak Maďarsko mělo získat dva miliony dávek této vakcíny, tedy množství, kterým je možné naočkovat jeden milion obyvatel. Dávky podle informací z konce ledna měly dorazit v rámci tří dodávek, přičemž první dodávka měla dle slov maďarského ministra zahraničí obsahovat vakcíny pro naočkování 300 tisíc lidí, druhá pro 500 tisíc a třetí pro 200 tisíc.

Uveďme, že vakcína Sputnik V není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Maďarsko však může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

První vakcíny Sputnik V poté v rámci výše zmíněné dohody do Maďarska dorazily 2. února, nicméně v mnohem menším množství, než o kterém se hovořilo dříve. Konkrétně se jednalo o 40 000 dávek, tedy počet vakcín, který by měl při očkování dvěma dávkami postačit pro 20 000 osob. Další dodávka 100 000 dávek dorazila 22. února. Samotné očkování vakcínou Sputnik V začalo v Maďarsku již 11. února ve čtyřech budapešťských nemocnicích.

Do 2. března bylo v Maďarsku, které také používá např. vakcíny společností Pfizer/BioNTech, Moderna či AstraZeneca, očkováno 758 037 lidí, z toho druhou dávku dostalo 253 368 lidí. Jaký počet dávek vakcíny Sputnik V bylo použito, se nám však ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Nicméně dodávku 100 000 dávek ještě 2. března prověřovalo maďarské Národní středisko veřejného zdraví (NNK) a k jejich vyočkování by mělo dojít až v následujících dnech. Proto mohlo Maďarsko v době rozhovoru použít maximálně 46 000 dávek, nikoliv 100 000, jak uvádí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme se domluvili na tom pandemickém zákonu (s opozicí, pozn. Demagog.cz)

Vláda se s opozicí po třech společných schůzkách shodla na znění pandemického zákona. Ten byl nakonec schválen v senátní verzi.

skrýt celé odůvodnění

Původní vládní verze pandemického zákona leží ve sněmovně od května 2020. Tento návrh ale neprošel ani prvním čtením. 

Aktivně se totiž začal proces schvalování pandemického zákona vyvíjet až s prodloužením nouzového stavu 14. února letošního roku, o který požádali hejtmani. Pro hejtmany bylo jednou z podmínek prodloužení nouzového stavu schválení pandemického zákona. Dodejme, že svou verzi pandemického zákona již v lednu předložila vládě Pirátská strana

Vláda schválila nový návrh pandemického zákona z pera ministra zdravotnictví Blatného 15. února (.pdf). Dodejme, že nový návrh se jen nepatrně lišil od toho původního, který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020. V dalších dnech se konaly tři schůzky vlády se zástupci opozičních stran, na kterých postupně krystalizovala společná shoda na podobě návrhu. Největším bodem rozporu byla otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Vládní návrh zákona byl již 18. února schválen Poslaneckou sněmovnou. Senát ho ale vrátil do Poslanecké sněmovny zpět a požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4). Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Andrej Babiš ve výroku poukazuje na shodu vlády a opozice na pandemickém zákonu. Ta opravdu vznikla po třech schůzkách vlády se zástupci opozice. Proti návrhu byla při obou hlasováních pouze SPD, část KSČM a nezařazení poslanci. Ostatní opoziční i vládní poslanci byli pro návrh.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Bamlanivimab, já jsem ho sehnal.

První dávky léku Bamlanivimab dorazily do České republiky 25. února. Lék byl nakoupen Fakultní Thomayerovou nemocnicí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Premiér Babiš o získání léku jednal v Maďarsku, byť nemůžeme přesněji posoudit jeho roli v dané věci.

skrýt celé odůvodnění

Bamlanivimab je lék americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Funguje na principu monoklonální protilátky IgG1, která blokuje a brání vstupu viru do buněk lidského těla. Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory covidu-19 (např. cukrovka, lidé starší 65 let).

Bamlanivimab byl v USA schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku.

2. února oznámil Andrej Babiš na svém Twitteru, že jedná o dodávkách zmíněného lékařského přípravku:

První dávky byly do Česka doručeny 25. února a zamířily do Thomayerovy nemocnice. Jednalo se o dávky pro 500 osob. Podle Registru smluv byly smlouvy o dodávkách léku Bamlanivimab podepsány mezi Eli Lilly a Fakultní Thomayerovou nemocnicí (11. a 16. února). Sama nemocnice pak na svých stránkách uvádí, že je centrálním místem pro výdej léku Bamlanivimab v České republice a smlouvy o dodávce byly podepsány ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo použití tohoto léku 11. února.

Premiér Andrej Babiš se při získání léku Bamlanivimab osobně angažoval. Při své zahraniční cestě do Maďarska 5. února prohlásil: „Jednali jsme o zkušenostech s protilátkou Bamlanivimab od firmy Eli Lilly, kterou se nám podařilo i zabezpečit. Česká republika by mohla dostat prvních 500 dávek už v únoru a chceme nakupovat dále. Je to látka, která brání tomu, aby pacient pozitivní na covid-19 skončil na JIP, respektive brání těžkému průběhu nemoci. Zkušenosti Maďarska, které již látku aplikuje, jsou pro nás cenné“.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, zahájila 4. února průběžné hodnocení přípravku Bamlanivimab. Tento přezkum stále pokračuje. Podávání tohoto léku není zatím v zemích Evropské unie běžné. Látku kromě České republiky nakoupilo také Německo nebo Maďarsko.

Byť nemůžeme plně posoudit roli, jakou hrál Andrej Babiš při vyjednávání o dodávce léku Bamlanivimab, jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, protože alespoň svojí cestou do Maďarska skutečně podnikl určitý konkrétní krok k získání léku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já se neživím politikou, já dělám zdarma, všechno posílám samoživitelkám.

Z výročních zpráv Nadace AGROFERT, pod kterou spadá Fond pro rodiče samoživitele, vyplývá, že jí Andrej Babiš skutečně posílá peníze. Z veřejně dostupných zdrojů však nemůžeme potvrdit, zda tyto sumy odpovídají čistému Babišovu příjmu z politické funkce.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš již několikrát hovořil o tom, že svůj plat posílá do Fondu pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT, ve které působí jako předseda správní rady. 

V roce 2014 uvedl, že na Fond jde celý jeho ministerský plat. V roce 2019, kdy už pobíral premiérský plat, se také zmínil: „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“ V následujícím roce v rozhovoru pro Blesk opět říkal (video, čas: 38:25–38:38): „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše potvrzují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Babišovy příjmy

Babišovy vedlejší příjmy v roce 2019 dosahovaly přes 114 milionů korun. Peníze mu přišly od firem spadajících do jeho svěřenského fondu, a to Agrofert (90,1 milionu) a Imoba (2,4 milionu). Další příjem tvořily peníze od lucemburské společnosti Sogelife (6,8 milionu), švýcarské Bank Vontobel (14,9 milionu). Od Hnutí ANO se mu dostalo 1 300 Kč a od Honebního společenstva Bžany 350 Kč.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci (tučně jsou zvýrazněny ty platy, které se týkaly Andreje Babiše):

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

  • 2013 – 55 900 Kč
  • 2014 – 55 900 Kč
  • 2015 – 57 600 Kč
  • 2016 – 65 700 Kč
  • 2017 – 71 000 Kč
  • 2018 – 75 800 Kč
  • 2019 – 82 400 Kč
  • 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

  • 2014 – 128 900 Kč
  • 2015 – 141 500 Kč
  • 2016 – 151 500 Kč
  • 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

  • 2017 – 190 700 Kč
  • 2018 – 203 600 Kč – 2,4 mil. Kč ročně
  • 2019 – 221 200 Kč – 2,7 mil. Kč ročně
  • 2020 – 243 800 Kč – 2,9 mil. Kč ročně

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Byť nemůžeme posoudit, zda premiér Babiš žije z premiérského platu, nebo ze svých vedlejších příjmů, vzhledem k tomu, jak zanedbatelnou část jeho celkových příjmů premiérský plat tvoří, lze předpokládat, že pro něj příjem z premiérské funkce není nepostradatelný. Zaměřme se však na to, zda všechny své „politické“ příjmy opravdu posílá Fondu pro rodiče samoživitele.

Příspěvky samoživitelům

Od založení Fondu pro rodiče samoživitele v roce 2013 Andrej Babiš pravidelně posílá peníze, a to:

  • 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
  • 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
  • 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581 Kč“
  • 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
  • 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112 Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
  • 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč
  • 2019 (str. 41) – 2 491 000 Kč

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Včera jsem se saským premiérem domluvil 15 000 vakcín AstraZeneca pro Cheb, Sokolov a Karlovy Vary.

Saský premiér Michael Kretschmer ve vyjádření pro německou regionální televizi MDR potvrdil, že tři německé spolkové země plánují do ČR zaslat 15 000 dávek vakcíny AstraZeneca. Ty by měly putovat do Karlovarského kraje, tedy i do Karlových Varů, Chebu a Sokolova.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o dohodě se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, který společně s premiéry Bavorska a Durynska České republice nabídl pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca. Saský premiér již 28. února 2021 pro německou regionální stanici MDR tuto informaci potvrdil s tím, že spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko plánují vakcíny do ČR začít dodávat od pondělí 1. března.

Dávky by měly směřovat do Karlovarského kraje, jak uvedl například i tamní hejtman Petr Kulhánek (KOA). Vakcíny by se tak měly dostat do Karlových Varů, ale i do Chebu či Sokolova. Petr Kulhánek dále pro regionální rozhlas uvedl, že tyto dávky umožní urychlení očkování pedagogů.

Uveďme, že německé spolkové země nejsou jediné, které přislíbily nebo již zaslaly vlastní zásoby dávek očkování proti covidu-19. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a v úterý 23. února do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna.

V pondělí 1. března poté bavorský premiér Markus Söder na tiskové konferenci také prohlásil, že Bavorsko společně se Saskem chtějí České republice poskytnout i rychlotesty.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

100 000 vakcín mi slíbila Ursula von der Leyen, že nám dá dřív, ale některé země to blokují.

Státy EU se 3. března rozhodly přenechat Česku 100 000 dávek vakcíny. Nicméně informace o tom, kolik dávek ke dni rozhovoru šéfka EK přislíbila premiérovi, ani o tom, že by poskytnutí dávek blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš v důsledku špatné epidemické situace i nedostatku vakcín požádal kolem 20. února Evropskou unii o poskytnutí aktuálně nevyužívaných vakcín ze společných nákupů. Podle zdrojů Hospodářských novin se předseda vlády v této záležitosti obrátil přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Evropská unie se tedy teď zabývá žádostí České republiky o dočasné poskytnutí vakcín nad množství, které má Česko přidělené v rámci společné unijní distribuce očkovacích látek. Podle vyjádření mluvčího Komise pro ČTK členské státy EU ve zvláště složité situaci mohou požádat o poskytnutí více dávek s tím, že stejné množství později ostatním státům vrátí. Posouzení má na starosti výbor složený ze zástupců všech unijních zemí.

Informace o tom, kolik dávek šéfka Evropské komise přislíbila premiérovi, nebo o tom, že by poskytnutí vakcín blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

Nicméně dne 3. března, tedy 4. den po ověřované diskuzi, Hospodářské noviny informovaly, že by měly státy EU přenechat Česku přednostně 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech na úkor zemí, které s pandemií bojují úspěšněji. Andrej Babiš o tom také informoval na Twitteru a poděkoval Evropské komisi, její šéfce Ursule von der Leyenové i členským státům. Podle něj by měly dávky dorazit do České republiky příští týden.

Doplňme, že Česko už využilo i možnost obrátit se na jiné státy, např. do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko nabídly pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Můj přítel Viktor Orbán se dneska (28. února 2021, pozn. Demagog.cz) nechal očkovat čínskou vakcínou.

Maďarský premiér Viktor Orbán se 28. února 2021 nechal naočkovat proti covidu-19 čínskou vakcínou Sinopharm.

skrýt celé odůvodnění

Viktor Orbán byl v neděli 28. února 2021 očkován proti onemocnění covid-19 čínskou vakcínou Sinopharm. Na svém profilu na Facebooku zveřejnil fotografie i video ze samotného očkování.

Čínská vakcína Sinopharm byla schválena maďarským regulačním úřadem 29. ledna a očkování touto látkou v Maďarsku začalo 24. února jako v první zemi Evropské unie. Objednáno bylo 5 milionů dávek, tedy množství dostatečné k naočkování 2,5 milionu maďarských obyvatel. Uveďme však, že vakcína Sinopharm není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš označil Viktora Orbána za svého přítele již v roce 2018 při návštěvě maďarského premiéra v Česku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vučić si objednal 4 miliony čínských vakcín a 2 miliony ruských.

Premiér Babiš již po své návštěvě Bělehradu zmínil, že si Srbsko objednalo 2 miliony dávek vakcíny Sputnik V z Ruska. Objednávku 2 milionů dávek Sputniku V potvrdil i Ruský fond přímých investic. Čínská státní televize pak uvedla, že Srbsko očekává dodání celkem 4 milionů dávek.

skrýt celé odůvodnění

Pro začátek uvádíme pár informací k očkování v Srbsku: K datu 2. března zde byl podán 1 501 917 dávek vakcíny, přičemž druhou dávku dostalo 530 863 lidí. V žebříčku zemí světa s největším počtem podaných dávek v přepočtu na počet obyvatel se tak Srbsko řadí na šestou příčku, v rámci Evropy je pak druhé po Velké Británii.

Uveďme, že v současnosti se v Srbsku se očkuje vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, od čínské společnosti Sinopharm a ruskou očkovací látkou Sputnik V.

Premiér Babiš spolu s expertním týmem lékařů, epidemiologů a virologů navštívil Srbsko v rámci pracovní cesty 10. února 2021. Jednal s premiérkou Anou Brnabićovou a prezidentem Aleksandarem Vučićem o postupu očkování proti covidu-19 a zkušenostech s bojem proti šíření epidemie.

Následně uveřejnil na svém facebookovém účtu video (čas 01:11), ve kterém popisoval svou návštěvu Srbska a zmínil, že si Srbsko objednalo 4 miliony vakcín z Číny a 2 miliony vakcín z Ruska. Tato informace o nákupu uvedeného počtu vakcín Sinopharm a Sputnik V se pak objevila i na stránce české vlády.

Ruský fond přímých investic (RDIF) již dříve potvrdil, že se se Srbskem dohodl na dodávce 2 milionů vakcín. První vakcíny Sputnik V dorazily do Srbska koncem prosince 2020. Touto vakcínou Srbsko začalo očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

První dodávka 1 milionu dávek vakcíny Sinopharm, kterou se mezi prvními nechal očkovat i srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar, dorazila do Srbska 16. ledna. Druhá dodávka v objemu 500 000 dávek dorazila 10. února a třetí dodávka s půl milionem dávek by měla do Srbska dorazit na počátku března.

Čínská státní televize CGTN na svém webu 12. února uvedla, že v následujících měsících Srbsko očekává dodávky 2,5 milionu dávek vakcíny Sinopharm, celkově by tedy podle tohoto zdroje Srbsko mělo obdržet 4 miliony dávek.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

65 zemí na světě chce ruskou vakcínu.

K datu rozhovoru schválilo používání Sputniku V 38 zemí světa. Představitelé některých dalších států se kladně vyjádřili k použití této vakcíny, např. Slovenska, Česka či Německa. Celkový počet států, které mají o Sputnik V nějakým způsobem zájem, se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš v rozhovoru uvedl, že 65 zemí světa „chce“ ruskou vakcínu. Pokud slovochce“ budeme interpretovat tak, že Sputnik V oficiálně schválilo, vyjde nám k datu ověřovaného rozhovoru výsledný součet 38 států, z toho Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. Ze zemí ležících v Evropě, které ovšem nejsou součástí EU, pak Sputnik V schválila Černá Hora, Srbsko, Republika srbská v Bosně a Hercegovině a San Marino.

Oficiální web Sputniku V uvádí v tiskové zprávě z 25. února výčet 37 států, v nichž byla tato vakcína schválena. Těmi jsou Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Černá Hora, Srbsko, San Marino, SAE, Írán, Guinea, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Libanon, Myanmar, Pákistán, Mongolsko, Bahrajn, Svatý Vincenc a Grenadiny, Kazachstán, Uzbekistán, Gabon, Ghana, Sýrie, Kyrgyzstán, Guyana, Egypt, Honduras a Guatemala. Dle informací z 27. února Sputnik V schválilo i Moldavsko, dohromady se tak ke dni rozhovoru jednalo o 38 zemí světa.

Na začátku března, tedy až po výroku premiéra Babiše, použití ruské vakcíny schválily Slovensko, Angola, Kongo, Džibutsko, Srí Lanka, Laos či Irák.

Pokud bychom slovo „chce“ interpretovali tak, že představitelé daných států vyjádřili zájem o získání ruské vakcíny, bude celkový počet států ještě vyšší.

Souhlas s použitím ruské vakcíny za určitých podmínek dříve vyjádřili představitelé unijních zemí jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Španělsko a představitelé České republiky či Slovenska. Uveďme, že v případě Slovenska jednání tamního premiéra Igora Matoviče vyústilo ve vládní krizi a koaliční partneři vlády probírají, zdali ve vládě zůstat.

Jelikož se nám však nepodařilo jasně stanovit, kolik států se vyslovilo alespoň neoficiálně pro ruskou vakcínu a zda počet dosahuje premiérem uváděných 65, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

6 zemí členských států Evropy chce ruskou vakcínu

Rakousko, Chorvatsko, Německo a Španělsko se vyjádřily pro očkování Sputnikem V, ovšem pouze po schválení lékovou agenturou EMA. Představitelé Česka a Slovenska hovoří o dodávkách ruské vakcíny ještě před jejím schválením, podobně jako se stalo v Maďarsku.

skrýt celé odůvodnění

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Regeneron jsem sehnal napřímo a jsem na to pyšný, druhý po Německu.

Německo lék REGN-COV2 společnosti Regeneron nakoupilo jako první země v EU již v lednu. O objednávce léku informoval Andrej Babiš 20. února. Doporučení ohledně jeho použití EMA vydala o šest dní později. Jaká byla role premiéra ve vyjednání dodávek, se nám však nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

REGN-COV2 je lék americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals, který funguje na principu monoklonálních protilátek, a to kasirivimabu a imdevimabu. Ty pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění, REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci. 

V USA byl lék společnosti Regeneron schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku. Tento tzv. „protilátkový koktejl“ byl jedním z léků podávaných exprezidentu Donaldu Trumpovi, poté co byl v říjnu pozitivně testován na koronavirus a hospitalizován v nemocnici.

Jako první země v Evropské unii, v níž zmiňovaný lék ještě schválen nebyl, v lednu 2021 tento preparát nakoupilo Německo. Přesněji se jednalo o 200 000 dávek, které se nejdříve měly používat jen na univerzitních klinikách.

Také český Státní ústav pro kontrolu léčiv v únoru následně doporučil používání léku REGN-COV2. Andrej Babiš poté 20. února informoval na svém twitterovém účtu o nákupu celkově 12 tisíc dávek léku.

Premiér také uvedl: „Podařilo se mi vyjednat nákup prvních čtyř tisíc dávek léku (…) přes EU by to ještě trvalo dlouho.“ Jaká byla skutečná role premiéra ve vyjednání dodávek léku, se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Nicméně i v rámci ověřovaného rozhovoru Andrej Babiš řekl: „Já od rána do večera tady bojuju za vakcíny, bojuju za ty léky. (…) kdo tady sehnal Regeneron, druhý v Evropě, já jsem ho sehnal. (…) já jsem obchodník, kdyby to měli shánět ti úředníci ministra zdravotnictví, tak ještě ho nemáme.“

Podle dostupných informací je pak ČR po Německu skutečně druhou zemí v Evropě, která lék nakoupila. Doplňme, že první dodávky REGN-COV2 by dle vyjádření FN Motol mohly do České republiky dorazit po 21. březnu.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčiva v rámci Evropské unie, zahájila průběžné hodnocení přípravku REGN-COV2 začátkem února. 26. února pak vydala ohledně jeho použití doporučení, na jehož základě se jednotlivé státy EU mohou rozhodnout o nasazení léku společnosti Regeneron. Lék však EMA ještě nezaregistrovala, nicméně Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo (.pdf, str. 1) jeho použití.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Arabské emiráty se nechaly naočkovat čínskou vakcínou.

Čínská vakcína Sinopharm je ve Spojených arabských emirátech schválena a používána.

skrýt celé odůvodnění

Úřady Spojených arabských emirátů jako první země na světě 9. prosince 2020 schválily čínskou vakcínu Sinopharm. Podle tamních úřadů je účinnost čínské vakcíny až 86 procent. Někteří odborníci však poukazují na nedostatek dostupných dat, která se týkají bezpečnosti a účinnosti této očkovací látky, a na nejasnosti při jejich zveřejňování.

Podle informací z 18. února bylo čínskou vakcínou Sinopharm ve Spojených arabských emirátech naočkováno přes 1,8 milionu lidí. Zda se jedná o počet osob, kterým byla podána jedna či dvě dávky této dvoudávkové vakcíny, nicméně ve zdroji není uvedeno.

Doplňme také, že tato arabská země, která má přibližně 9,8 milionu obyvatel (.pdf, str. 16), k očkování používá i vakcíny jiných výrobců, např. Pfizer/BioNTech. Ke zmíněnému 18. únoru bylo ve Spojených arabských emirátech celkem použito 5,4 milionů dávek vakcín. Spolu s Izraelem se tak Spojené arabské emiráty řadí k zemím s nejvyšším počtem podaných dávek na 100 obyvatel.

Do konce dubna plánují Spojené arabské emiráty naočkovat až polovinu svých obyvatel. Čínskou vakcínu chtějí také vyrábět a distribuovat do sousedních zemí.

Pro úplnost uveďme, že nyní už čínskou vakcínu Sinopharm k očkování používají i další země jako Maroko nebo Bahrajn, v Evropě pak také Maďarsko

Andrej Babiš

Andrej Babiš

On oslovil to Rusko v říjnu 2020 (Viktor Orbán kvůli dodávce vakcín, pozn. Demagog.cz).

Viktor Orbán v říjnu minulého roku oznámil, že Maďarsko jednalo s Ruskem ohledně vakcíny. Ta do Maďarska dorazila 2. února 2021 a od 11. února se vakcínou Sputnik V v zemi očkuje.

skrýt celé odůvodnění

Maďarská vláda oznámila 22. října 2020, že požádala zdravotnické experty, aby prozkoumali účinnost vakcín proti covidu-19 vyvinutých Ruskem a Čínou. Premiér Viktor Orbán na konci října uvedl, že Maďarsko jednalo s Ruskem a Čínou ohledně vakcín a na jaře by tak mohlo mít přístup ke dvěma nebo třem různým očkovacím látkám.

ČTK později uvedla, že „maďarské úřady použití ruského přípravku Sputnik V předběžně schválily 21. ledna", a to jako první země EU. 22. ledna následně Maďarsko s Ruskem uzavřelo smlouvu na dodávku celkem dvou milionů dávek této dvoudávkové vakcíny v průběhu několika dalších měsíců. 2. února do Maďarska dorazilo prvních 40 000 dávek Sputniku V a očkování touto vakcínou začalo 11. února 2021.

Uveďme, že ruskou očkovací látku Sputnik V, která byla vyvinuta v Ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, již 11. srpna 2020 schválilo ruské ministerstvo zdravotnictví. Evropská léková agentura (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, 4. března 2021 uvedla, že zahájila průběžné hodnocení ruské očkovací látky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Maďarsko (…) dostalo 500 000 čínské vakcíny.

Maďarsko zatím dostalo 550 000 dávek vakcíny od čínského výrobce Sinopharm.

skrýt celé odůvodnění

Čínská vakcína Sinopharm byla v Maďarsku schválena 29. ledna 2021. První dodávka této vakcíny v Budapešti přistála 16. února a zahrnovala 550 000 dávek očkovací látky. Maďarsko jí poté začalo očkovat 24. února, 26. února jí byl očkován například maďarský prezident János Áder a 28. února i premiér Viktor Orbán.

Doplňme, že čínská vakcína není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nicméně Maďarsko, které je první unijní zemí, která čínskou vakcínu začala používat, může podle evropských předpisů v době nouze použít vakcínu, která v EU ještě není schválena, ale pouze na vlastní zodpovědnost.

Výrok premiéra Babiše hodnotíme jako pravdivý, protože jím uvedených 500 tisíc dávek vakcíny odpovídá v rámci naší 10% tolerance skutečnosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

I na Slovensku to (maturity, pozn. Demagog.cz) odpustili.

Maturita na Slovensku se skládá z interní části (z ústní zkoušky a v případě jazyků také ze slohové práce) a u vybraných předmětů také z externí části, kterou tvoří písemný test. Tamní ministr školství zrušil jen část externí. V Česku byla zrušena písemná část zkoušky z jazyků.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš o slovenském případu mluví v kontextu debaty o úpravě letošních maturit v Česku. Proto jeho výrok interpretujeme tak, že obdobně poukazuje na úpravu letošních maturit na Slovensku, ke které došlo relativně nedávno, nikoli úpravu maturit v roce 2020.

Na Slovensku se maturita skládá ze dvou částí – externí a interní, které se podobají společnéprofilové části maturit v České republice. Externí část slovenských maturit, kterou tvoří písemný test, již 4. ledna 2021 zrušil (.pdf, str. 1) ministr školství Branislav Gröhling. Dodejme, že tato externí část probíhá jen u zkoušek ze slovenského jazyka, cizích jazyků a matematiky.

Interní část slovenských maturit pak tvoří ústní zkouška a u jazykových předmětů také písemná část (sloh). Branislav Gröhling 9. února uvedl, že slovenské Ministerstvo školství uvažuje i o zrušení slohové části. Dodal, že rozhodnout by se mělo do konce února. K tomuto tématu v pořadu TV Markíza Na telo PLUS také nicméně řekl: „Jestliže další 2–3 měsíce maturanti nepůjdou do školy, budeme muset uvažovat o jiném řešení.“

Zatím však stále platí, že by se tato část maturit měla uskutečnit v termínu od 12. dubna 2021. Ústní maturita by se měla uskutečnit v termínu od 17. května 2021. Od dubna až do června by se měly konat i praktické části maturit.

Ministr školství zároveň vyzval školy, aby zohlednily distanční vzdělávání a začlenily učivo do maturitní zkoušky ve zúženém rozsahu.

V Česku se maturitní zkouška skládá ze společné a profilové části. Společnou část tvoří didaktický test z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky. Profilová část se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 dalších povinných profilových zkoušek. Profilové zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. Další profilové zkoušky z jiných předmětů se mohou konat ve formě písemné, praktické, formou ústní zkoušky nebo maturitní práce s obhajobou.

Premiér Babiš chtěl, aby se letos v Česku zrušily didaktické testy. Nicméně ministr školství Robert Plaga rozhodl, že z povinných částí zruší jen písemnou část z jazyků, ústní zkouška i didaktické testy zůstanou (.pdf, str. 3). U českého a cizího jazyka se pouze prodlouží čas na vypracování o 10 minut na 85 minut a u matematiky o 15 minut na celkových 135 minut (.pdf, str. 2, 8). „Snažili jsme se najít řešení, které bude zohledňovat aktuální složitou situaci,“ popsal ministr školství Plaga.

Abychom to shrnuli, ani Česko, ani Slovensko zatím maturitní zkoušky nezrušily, zrušily jen jejich část.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

První jsme zrušili lety do Itálie, do Íránu, do Jižní Koreje.

Česko na jaře 2020 přímé letecké spojení s Íránem nemělo, 7. března však zastavilo vydávání víz ambasádou v Teheránu. Švédsko nicméně zakázalo přímé letecké spojení s Íránem již 2. března 2020. V případě zrušení letů do Itálie a Jižní Koreje však Česko první v Evropě bylo.

skrýt celé odůvodnění

V pondělí 2. března 2020 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které zakázalo provádění přímých mezinárodních letů z Jižní Koreje. Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření v reakci na návrh Bezpečnostní rady státu. Zákaz letů z Korejské republiky vstoupil v účinnost ve čtvrtek 5. března 2020.

Ve stejný den vydalo Ministerstvo zdravotnictví ochranné opatření (.pdf), které leteckým dopravcům zakázalo provádět přímé lety z některých italských regionů. Jmenovitě se jednalo o regiony Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie a Benátsko. Zákaz letů se tedy nevztahoval na celou Itálii, ale pouze na některé z jejích severních oblastí.

Pro úplnost dodejme, že opatření se netýkalo zákazů letů do těchto oblastí. Cestovní kanceláře tak zájezdy do Itálie plošně nezrušily. Ministerstvo zahraničí ovšem Čechům nedoporučilo cestovat do Itálie.

Opatření o plošném zákazu vycestování z České republiky (.pdf) bylo vládou přijato 13. března 2020. V účinnost vstoupilo od 16. března 2020. Až tímto opatřením se tedy fakticky zrušily lety do výše uvedených států.

Česká republika k 1. březnu 2021 nemá přímé letecké spojení s Íránem. Přímé letecké linky s touto zemí nemělo Česko ani v loňském roce. Premiér Andrej Babiš tedy chybně uvádí, že Česká republika zrušila lety z Íránu, jelikož tak kvůli absenci přímého leteckého spojení ani učinit nemohla. Ministerstvo zahraničních věcí již na konci února 2020 českým občanům doporučilo do Íránu vůbec necestovat a těm, kteří v zemi již byli, v co nejkratší době odcestovat. Až 7. března však bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení vydávání víz ambasádou v íránském Teheránu.

Evropské státy v tomto období až na výjimky nezakazovaly lety z výše uvedených oblastí. K 10. březnu 2020 pouze některé aerolinky rušily lety z Itálie. Již 2. března však Švédsko zastavilo přímé letecké spojení s Íránem.

Co se týče zemí mimo Evropu, např. Mongolsko zakázalo lety z Jižní Koreje již 24. února. Ve stejný den Omán uvedl, že ruší lety z Íránu. Ke konci února podobná opatření přijal rovněž Libanon, který zakázal lety z Íránu, Itálie a Jižní Koreje.

Ve stejnou dobu, kdy výše zmíněná opatření vydala Česká republika, zakázal Kazachstán vstup Íráncům na své území. K 2. březnu 2020 zakázal Kuvajt lety z Jižní Koreje, Itálie a Thajska.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Česká republika nebyla první zemí, která omezila pohyb lidí z Íránu na své území. Česko zastavilo udělování víz až 7. března. Švédsko však zakázalo zakázalo letecké spojení s Íránem již o pět dní dříve. V případě dalších zmiňovaných opatření pak bylo Česko první v Evropě.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když si vezmeme ten nouzový stav první, nouzový stav 12. 3., víte, kolik bylo nakažených? 22 a 3 lidi byli v nemocnicích.

Vláda opravdu 12. března 2020 vyhlásila nouzový stav, který byl postupně prodlužován až do 17. května. Dne 12. března také v České republice skutečně přibylo 22 nově potvrzených případů covidu-19, celkově byly v té době s covidem-19 hospitalizovány tři osoby.

skrýt celé odůvodnění

První nouzový stav byl v souvislosti s epidemií covidu-19 v České republice vyhlášen 12. března 2020 (.pdf), přesněji začal platit od 14:00 téhož dne, a to na dobu 30 dnů. Doplňme, že na jaře roku 2020 byl nouzový stav vládou postupně prodlužován až do 17. května.

Za 12. březen pak v ČR přibylo 22 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Celkový počet nakažených tak stoupl na 117. Podle dat Ministerstva zdravotnictví byly také k 12. březnu 2020 hospitalizovány celkem tři osoby

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dneska máme 7 000 (nových případů covidu-19, pozn. Demagog.cz), 1 400 na JIPkách.

27. února 2021 bylo nahlášeno dokonce 7 816 pozitivních testů na covid-19. Na jednotkách intenzivní péče bylo tento den 1 461 pacientů s covidem-19.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš ve výroku hovoří o v té době aktuálních údajích z 27. února 2021. K tomuto dni bylo hlášeno (.csv) 1 461 pacientů s covidem-19 na JIP. Premiér zde uvádí číslo 1 400. V jiné části rozhovoru pak říká (video, čas 15:56), že je téměř 1 500 lidí na jednotkách intenzivní péče. Oba tyto údaje lze chápat jako zaokrouhlení, a čísla uváděná Andrejem Babišem se tedy vejdou do 10% tolerance.

V sobotu 27. února bylo dle statistik Ministerstva zdravotnictví zaznamenáno 7 819 nových případů onemocnění covid-19. Andrej Babiš ve výroku uvádí 7 000 nakažených covidem-19, a je tak těsně za hranicí 10% tolerance.

Odchylka nad 10 % je však minimální a Babišův výrok má zjevně ilustrovat, že denní přírůstek počtu nakažených je vysoký. Skutečné číslo přírůstku nakažených bylo ještě vyšší. V tomto kontextu tedy výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

10,5 milionu vakcín, které máme dostat do konce června.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví by Česká republika měla do konce června 2021 dostat celkem 10,35 milionu dávek vakcín proti covidu-19.

skrýt celé odůvodnění

Výrok chápeme tak, že zde Andrej Babiš hovoří o celkovém počtu vakcín, které má Česká republika v daném období dostat, tedy včetně těch, které již dostala.

Z údajů Ministerstva zdravotnictví o uskutečněných a plánovaných dodávkách vakcín vyplývá, že do konce června 2021 by do ČR mělo dorazit celkem 10 349 863 dávek vakcíny proti covidu-19. Zaokrouhlený údaj 10,5 milionu se pohodlně vejde do naší obvyklé 10% tolerance, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost uveďme, že původní vládní očkovací strategie z prosince 2020 počítala (.pdf, str. 9) s dodáním 6,6 milionu dávek do konce června 2021. V lednu 2021 však Evropská komise vyjednala zvýšení dodávek od firmy Pfizer pro všechny členské země. Prosincová strategie rovněž nepočítala s dodávkami od firmy Novavax, které už jsou nyní v plánu zahrnuty.

Jako první byly do ČR dodány vakcíny od firmy Pfizer v prosinci 2020. Během ledna 2021 pak dorazily první vakcíny od firmy Moderna a v únoru i od firmy AstraZeneca. Na začátku roku 2021 měli všichni tři výrobci problémy s distribucí a dodaných dávek bylo ve skutečnosti méně, než bylo původně domluveno. Ministerstvo zdravotnictví nyní počítá s tím, že během dubna dorazí od těchto tří výrobců 2,3 milionu dávek vakcín a v dalších měsících dokonce o něco více. Od dubna 2021 ministerstvo rovněž počítá s dodávkami vakcín od firem Johnson & Johnson, CureVac a Novavax, které by do té doby pravděpodobně měly získat schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Uveďme také, že navíc k uvedeným dodávkám nasmlouvaným s výrobci dostala Česká republika také symbolických 5 000 dávek jako dar od státu Izrael. Kromě toho Francie přislíbila, že v březnu pošle do ČR 100 000 dávek vakcín. Tyto vakcíny však má ČR Francii později vrátit, proto je v našem ověření k celkovému počtu vakcín nepřičítáme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

17. 8. posíláme manuál na školy, semafor. 19. 8. Ministerstvo zdravotnictví oznamuje plošně, tak, jak se ptal pan Fiala, já jsem se taky ptal, co se stalo, se zjistilo, že zkrátka ty odborné skupiny pod Adamem Vojtěchem měly úplně jiný názor a jeho uvedly do omylu a potom on si udělal pořádek a od 24. 8. byla za to zodpovědná paní Rážová.

17. 8. vláda představila manuál pro školy, 19. 8. MZ ČR zveřejnilo mimořádné opatření upřesňující nošení roušek. Po jednání A. Vojtěcha a epidemiologů s premiérem vyplynulo, že každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor. Od 24. 8. je řídí hlavní hygienička Rážová.

skrýt celé odůvodnění

Na tiskové konferenci po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika dne 17. srpna 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že od 1. září bude znovu zavedena povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě a v uzavřených veřejných prostorech (s výjimkami restaurací a v případě škol v prostoru tříd).

Na stejné konferenci ministr školství Robert Plaga oznámil, že na jednání Rady byl představen společný Manuál Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství (.pdf), který se týká provozu škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 ve spojitosti s pandemií covidu-19. Tento manuál měl následně směřovat do škol. Doplňme, že dokument obsahoval také zmínky (.pdf, str. 5) o tzv. semaforu opatření v jednotlivých okresech, podle něhož se měly školy řídit.

Dne 19. srpna 2020 poté ministr zdravotnictví Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová vystoupili na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, která se týkala zveřejněného mimořádného opatření (.pdf) o povinném nošení roušek ve vnitřních prostorách, veřejné dopravě a školách.

Počínání vlády ohledně roušek v té době kritizoval šéf ODS Petr Fiala. „Před 3 týdny ministr Vojtěch slavnostně představil ‚semafor‘, podle něhož prý stát bude zavádět nová opatření. Dnes, když je skoro v celé republice semafor bílý, zavádějí se roušky zase plošně, včetně restaurací a kadeřnictví. Nedává Vám to smysl? Nevadí. To nikomu," napsal na Twitteru.

Dne 20. srpna se ministr zdravotnictví a epidemiologové sešli s premiérem Babišem. Tématem schůzky byla chaotická nařízení ohledně nošení roušek, ke kterým měl Andrej Babiš výhrady. Premiér Babiš po tomto jednání později označil epidemiologa Rastislava Maďara za toho, kdo přísná pravidla pro nošení roušek prosazoval. Babiš opakovaně v rozhovorech pro média tvrdil, že Vojtěch neměl dobré informace, protože každá pracovní skupina měla na nošení roušek jiný názor.

„Pan docent Maďar chtěl, aby plošná opatření byla bez ohledu na semafor. My jsme ale chtěli, aby opatření byla řízena semaforem a dalšími daty z chytré karantény, protože jinak semafor nemá smysl,“ řekl ještě 20. srpna Seznam Zprávám architekt chytré karantény Petr Šnajdárek, který se zmiňované schůzky také zúčastnil.

S podobou opatření, která prosazoval Rastislav Maďar a která měla začít platit od 1. září, tehdy nesouhlasili také někteří členové jeho týmu a další pracovní skupiny. „Na jednání naší skupiny padla řada názorů, že nesouhlasíme s tím, aby se to ve středu (19. srpna, pozn. Demagog.cz) vyhlásilo v tomto znění. Nechtěl jsem, aby roušky ve školách byly povinné,“ uvedl například epidemiolog a člen Maďarova týmu Roman Chlíbek.

Vzápětí bylo na tiskové konferenci 20. srpna oznámeno zmírnění plánovaných opatření. Lidé je podle nových pravidel měli nosit, jen když bylo v regionu vyšší riziko nákazy nemocí covid-19. „Jsme schopni vlastně reagovat velmi promptně, pokud by došlo k nějaké změně situace. (…) Došli jsme tedy k určitému závěru, který se týká úpravy toho mimořádného opatření, ale nikoliv jeho rušení, spíše lepšího zacílení tam, kde v tuto chvíli skutečně vnímáme to největší riziko z hlediska šíření dané choroby,“ odůvodňoval tehdy změnu rozhodnutí Adam Vojtěch.

Dne 21. srpna portál Seznam Zprávy přinesl informace o tom, že ministr Vojtěch přesunul všechny tři pracovní skupiny, které se zabývají řešením epidemie covidu-19, tedy skupinu laboratorní, klinickou a epidemiologickou, do takzvaného Integrovaného centrálního řídícího týmu (ICŘT) chytré karantény. Ten řídí právě hlavní hygienička Jarmila Rážová. Cílem vzniku ICŘT měla být lepší koordinace pracovních skupin. Změny měly platit od 24. srpna.

Dne 24. srpna také v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech, ve volebních místnostech nebo v případě vnitřních hromadných akcí nad 100 osob. Od 1. září pak byla zmírněná opatření uvedena do praxe – podle nového znění mimořádného opatření (.pdf) tak ve školách, v obchodech, ve službách typu kadeřnictví ani na sportovištích roušky povinné nebyly.