Demagog.cz

Rok pandemie s Andrejem Babišem

Bamlanivimab, Ivermektin, Regeneron – i taková slova Andrej Babiš používal v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Kromě léků jsme se však podívali i do téměř 70 více či méně exotických států, o kterých se premiér stačil za necelou hodinu rozhovoru zmínit. Jakou vakcínu používají v Gabonu, Hondurasu či ve Spojených arabských emirátech? A s jakou zemí nemá Česko přímé letecké spojení? I to se dozvíte v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 28. února 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

3 z celkově 21 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já se neživím politikou, já dělám zdarma, všechno posílám samoživitelkám.

Z výročních zpráv Nadace AGROFERT, pod kterou spadá Fond pro rodiče samoživitele, vyplývá, že jí Andrej Babiš skutečně posílá peníze. Z veřejně dostupných zdrojů však nemůžeme potvrdit, zda tyto sumy odpovídají čistému Babišovu příjmu z politické funkce.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš již několikrát hovořil o tom, že svůj plat posílá do Fondu pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT, ve které působí jako předseda správní rady. 

V roce 2014 uvedl, že na Fond jde celý jeho ministerský plat. V roce 2019, kdy už pobíral premiérský plat, se také zmínil: „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“ V následujícím roce v rozhovoru pro Blesk opět říkal (video, čas: 38:25–38:38): „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše potvrzují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Babišovy příjmy

Babišovy vedlejší příjmy v roce 2019 dosahovaly přes 114 milionů korun. Peníze mu přišly od firem spadajících do jeho svěřenského fondu, a to Agrofert (90,1 milionu) a Imoba (2,4 milionu). Další příjem tvořily peníze od lucemburské společnosti Sogelife (6,8 milionu), švýcarské Bank Vontobel (14,9 milionu). Od Hnutí ANO se mu dostalo 1 300 Kč a od Honebního společenstva Bžany 350 Kč.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci (tučně jsou zvýrazněny ty platy, které se týkaly Andreje Babiše):

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

  • 2013 – 55 900 Kč
  • 2014 – 55 900 Kč
  • 2015 – 57 600 Kč
  • 2016 – 65 700 Kč
  • 2017 – 71 000 Kč
  • 2018 – 75 800 Kč
  • 2019 – 82 400 Kč
  • 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

  • 2014 – 128 900 Kč
  • 2015 – 141 500 Kč
  • 2016 – 151 500 Kč
  • 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

  • 2017 – 190 700 Kč
  • 2018 – 203 600 Kč – 2,4 mil. Kč ročně
  • 2019 – 221 200 Kč – 2,7 mil. Kč ročně
  • 2020 – 243 800 Kč – 2,9 mil. Kč ročně

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Byť nemůžeme posoudit, zda premiér Babiš žije z premiérského platu, nebo ze svých vedlejších příjmů, vzhledem k tomu, jak zanedbatelnou část jeho celkových příjmů premiérský plat tvoří, lze předpokládat, že pro něj příjem z premiérské funkce není nepostradatelný. Zaměřme se však na to, zda všechny své „politické“ příjmy opravdu posílá Fondu pro rodiče samoživitele.

Příspěvky samoživitelům

Od založení Fondu pro rodiče samoživitele v roce 2013 Andrej Babiš pravidelně posílá peníze, a to:

  • 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
  • 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
  • 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581 Kč“
  • 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
  • 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112 Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
  • 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč
  • 2019 (str. 41) – 2 491 000 Kč

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

100 000 vakcín mi slíbila Ursula von der Leyen, že nám dá dřív, ale některé země to blokují.

Státy EU se 3. března rozhodly přenechat Česku 100 000 dávek vakcíny. Nicméně informace o tom, kolik dávek ke dni rozhovoru šéfka EK přislíbila premiérovi, ani o tom, že by poskytnutí dávek blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš v důsledku špatné epidemické situace i nedostatku vakcín požádal kolem 20. února Evropskou unii o poskytnutí aktuálně nevyužívaných vakcín ze společných nákupů. Podle zdrojů Hospodářských novin se předseda vlády v této záležitosti obrátil přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Evropská unie se tedy teď zabývá žádostí České republiky o dočasné poskytnutí vakcín nad množství, které má Česko přidělené v rámci společné unijní distribuce očkovacích látek. Podle vyjádření mluvčího Komise pro ČTK členské státy EU ve zvláště složité situaci mohou požádat o poskytnutí více dávek s tím, že stejné množství později ostatním státům vrátí. Posouzení má na starosti výbor složený ze zástupců všech unijních zemí.

Informace o tom, kolik dávek šéfka Evropské komise přislíbila premiérovi, nebo o tom, že by poskytnutí vakcín blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

Nicméně dne 3. března, tedy 4. den po ověřované diskuzi, Hospodářské noviny informovaly, že by měly státy EU přenechat Česku přednostně 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech na úkor zemí, které s pandemií bojují úspěšněji. Andrej Babiš o tom také informoval na Twitteru a poděkoval Evropské komisi, její šéfce Ursule von der Leyenové i členským státům. Podle něj by měly dávky dorazit do České republiky příští týden.

Doplňme, že Česko už využilo i možnost obrátit se na jiné státy, např. do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko nabídly pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

65 zemí na světě chce ruskou vakcínu.

K datu rozhovoru schválilo používání Sputniku V 38 zemí světa. Představitelé některých dalších států se kladně vyjádřili k použití této vakcíny, např. Slovenska, Česka či Německa. Celkový počet států, které mají o Sputnik V nějakým způsobem zájem, se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš v rozhovoru uvedl, že 65 zemí světa „chce“ ruskou vakcínu. Pokud slovochce“ budeme interpretovat tak, že Sputnik V oficiálně schválilo, vyjde nám k datu ověřovaného rozhovoru výsledný součet 38 států, z toho Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. Ze zemí ležících v Evropě, které ovšem nejsou součástí EU, pak Sputnik V schválila Černá Hora, Srbsko, Republika srbská v Bosně a Hercegovině a San Marino.

Oficiální web Sputniku V uvádí v tiskové zprávě z 25. února výčet 37 států, v nichž byla tato vakcína schválena. Těmi jsou Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Černá Hora, Srbsko, San Marino, SAE, Írán, Guinea, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Libanon, Myanmar, Pákistán, Mongolsko, Bahrajn, Svatý Vincenc a Grenadiny, Kazachstán, Uzbekistán, Gabon, Ghana, Sýrie, Kyrgyzstán, Guyana, Egypt, Honduras a Guatemala. Dle informací z 27. února Sputnik V schválilo i Moldavsko, dohromady se tak ke dni rozhovoru jednalo o 38 zemí světa.

Na začátku března, tedy až po výroku premiéra Babiše, použití ruské vakcíny schválily Slovensko, Angola, Kongo, Džibutsko, Srí Lanka, Laos či Irák.

Pokud bychom slovo „chce“ interpretovali tak, že představitelé daných států vyjádřili zájem o získání ruské vakcíny, bude celkový počet států ještě vyšší.

Souhlas s použitím ruské vakcíny za určitých podmínek dříve vyjádřili představitelé unijních zemí jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Španělsko a představitelé České republiky či Slovenska. Uveďme, že v případě Slovenska jednání tamního premiéra Igora Matoviče vyústilo ve vládní krizi a koaliční partneři vlády probírají, zdali ve vládě zůstat.

Jelikož se nám však nepodařilo jasně stanovit, kolik států se vyslovilo alespoň neoficiálně pro ruskou vakcínu a zda počet dosahuje premiérem uváděných 65, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.