Demagog.cz

Václav Klaus ml. a jeho Trikolóra

V březnu 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS a o tři měsíce později založil nové politické hnutí. V rozhovoru pro Deník se vyjádřil k otázkám bezpečnosti a vojákům v Afghánistánu. Velkým tématem bylo také životní prostředí. Jaké jsou podle něj stavy škodlivých látek v ovzduší v ČR i ve světě? Neopomenul ani oblast školství, inkluzi a její opodstatnění.

Ověřili jsme
Deník ze dne 16. června 2019

7 z celkově 17 ověřených výroků

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

A získal jsem nejvíc preferenčních hlasů, dvakrát víc než všichni ostatní dohromady.

Václav Klaus mladší získal ve volbách do PS v roce 2017 nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů za ODS. Získal také téměř dvojnásobek přednostních hlasů oproti dalším kandidátům v pořadí. Nelze ale tvrdit, že získal dvakrát víc hlasů než všichni ostatní dohromady.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší kandidoval za ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kandidoval v Praze ze třetího místa kandidátní listiny. Celkem získal 22 635 preferenčních hlasů, což bylo nejvíc ze všech zvolených kandidátů za ODS.

Druhý největší počet preferenčních hlasů za ODS obdržel nynější předseda strany Petr Fiala, který kandidoval v Jihomoravském kraji, kde získal 13 006 hlasů.

Další dva kandidáti v pořadí přednostních hlasů získali okolo 12 000 hlasů.

Václav Klaus mladší tedy získal nejvíce preferenčních hlasů z ODS a získal téměř dvakrát více hlasů než další jednotliví kandidáti za stranu. Nelze ale tvrdit, že měl dvakrát více hlasů než ostatní kandidáti dohromady. Zbytek zvolených kandidátů za ODS obdržel přes 113 000 preferenčních hlasů.

Co se týče kandidátní listiny ODS v Praze, ze které byl Klaus zvolen, tak platí to stejné. Klaus sice získal dvojnásobek hlasů oproti jiným kandidátům (Jana Černochová či Bohuslav Svoboda), nezískal ale dvakrát více hlasů než všichni dohromady. Na pražské kandidátní listině figurovalo celkem 36 kandidátů, kteří dohromady získali 98 296 preferenčních hlasů. Bez započtení preferenčních hlasů Václava Klause mladšího tedy ostatní kandidáti z pražské kandidátní listiny získali společně 75 661 preferenčních hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jsme tam (na misi v Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) na základě spojenecké úmluvy, kterou je třeba dodržet.

Účast na misích v Afghánistánu závisí na výběru zahraničního angažmá ze strany vlády a Ministerstva obrany, které pak musí schválit Sněmovna. Akcí v Afghánistánu se ČR účastní dobrovolně, neboť její přímá účast není podmíněna žádnou mezinárodní dohodou.

skrýt celé odůvodnění

ČR se účastní současné mise NATO v Afghánistánu Resolute Support na základě schválení návrhu Ministerstva obrany vládou a následným schválením Poslaneckou sněmovnou. Aktuální nasazení schválila vláda 11. dubna 2018 a následně tyto schválila i Poslanecká sněmovna. ČR se tedy účastní zahraničních misí ze svého samostatného rozhodnutí, takové rozhodnutí je však nutné ke každému dlouhodobému vyslání vojáků do zahraničí. Povahu tohoto rozhodnutí popisuje ve své řeči při projednávání nasazení sil a prostředků MO v zahraničních misích na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. června 2018 bývalý ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a jak v případě Afghánistánu ukazují například i jednotlivá prohlášení hlav států na summitech NATO od roku 2016:

„Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky.“

Je pravdou, že po událostech 11. září 2001 byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy, který zavazoval členy NATO k akci. Zde je podstatná tato pasáž, která určuje míru účasti:

„...poskytne okamžitou pomoc napadené smluvní straně nebo napadeným smluvním stranám, individuálně a ve shodě s ostatními smluvními stranami, způsobem, který uzná za nutný, včetně použití ozbrojené síly, pro obnovení a udržení bezpečnosti Severoatlantické oblasti.“

V kontextu angažmá v Afghánistánu je také podstatným faktem, že se USA rozhodly nevyužít této aktivace článku 5 a neřešit situaci v rámci struktur NATO. V podstatě vedly nezávislou paralelní operaci Enduring Freedom, ke které se dobrovolně i mimo NATO přidala ČR poskytnutím svých speciálních sil.

Síly ISAF byly ustanoveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN. V roce 2003 řízení této mise převzalo NATO. Česká republika se na misi ISAF podílela téměř od jejího začátku. Misi ISAF pak od 1. ledna 2015 vystřídala již výše zmíněná operace Resolute Support.

Na druhou stranu, ani v rámci NATO, či v průběhu americké operace Enduring Freedom neexistovala žádná smlouva, která by ČR zavazovala k přímé účasti na misích v Afghánistánu. ČR a její armáda se účastnila a účastní spojeneckých operací zcela dobrovolně, aby prokázala svůj spojenecký potenciál (.pdf, s. 11–12).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se ale budeme držet faktů, tak po počátečních úspěších nyní drtivou část Afghánistánu ovládá hnutí, které má v nějaké míře asi podporu místního obyvatelstva.

Z žádných informací nevyplývá, že by drtivou část Afghánistánu ovládal někdo jiný než ústřední vláda. Hnutí Taliban má dle posledních zpráv významný vliv/kontrolu nad 12 % okresů oproti vládním 54 % okresů, rozdílové okresy jsou sporné.

skrýt celé odůvodnění

Není pravdou, že by hnutí Taliban ovládalo drtivou část území Afghánistánu. Podle dat ze zprávy SIGAR (data přelom 2018/2019) o kontrole území – okresů v těchto hodnotách – Taliban kontroluje asi 12 % okresů a vláda 54 %, zbývajících 34 % je sporných.

Zdroj: SIGAR (.pdf, s. 70)

Stejná zpráva ukazuje, že podobný poměr je i v kontrole obyvatelstva, kdy Taliban kontroluje cca 11 % proti vládním 64 %.

Dodejme, že nehodnotíme míru úspěšnosti koaličních sil. Cíle operace se vyvíjely od svržení režimu podporujícího mezinárodní terorismus až po postkonfliktní rekonstrukci a podporu nového režimu. Situace v Afghánistánu je přitom po 18 letech konfliktu zřejmě jiná. Současný Taliban není zcela stejnou organizací jako ten existující na počátku války a mezi stranami konfliktu navíc probíhají mírová jednání.

Zároveň může docházet i k proměně veřejného mínění u obyvatelstva, jak ukazuje zpráva speciálního představitele UNIMA nebo skutečnost, že podpora Talibanu u afgánské populace je překvapivě nízká, jen mezi 18-20% (pdf., s. 43).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Nerespektují ho (panel OSN ke klimatu, pozn. Demagog.cz) Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie. Když jsme to spočítali, z šesti miliard lidí na planetě ho nerespektuje asi 5,8.

USA, Čína, Indie i Brazílie jsou členy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), přičemž nikdy nedaly najevo úmysl nerespektovat IPCC. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld.

skrýt celé odůvodnění

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. Panel byl založen Programem OSN pro životní prostředí a Světovou meteorologickou organizací v roce 1988 z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu. IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy; technické a speciální zprávy, které se věnují klíčovým problémům z oblasti změny klimatu.

Zprávy IPCC nejsou pro členské státy závazné. Vzhledem ke své odborné povaze jsou relevantní pro tvorbu enviromentálních politik, ale nikdy nepředepisují podobu přijímaných opatření. IPCC ve svých zprávách upozorňuje na rizika spojená se změnou klimatu a dává doporučení k předcházení negativním vlivům změny klimatu.

Pokud se podíváme na Klausem ml. zmíněné čtyři státy, žádný z jejich představitelů ani oficiálních orgánů nikdy neuvedl, že by daný stát přestal respektovat IPCC samotný. Donald Trump však například naznačil, že je skeptický ohledně nezávislosti autorů zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C, která byla vypracovaná na základě výzvy Konference OSN o změně klimatu v Paříži. Spojené státy, Kuvajt, Saudská Arábie a Rusko na klimatické konferenci v Katowicích v prosinci 2018 zablokovaly rezoluci ke zmíněné zprávě IPCC.

Zvláštní zprávu IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C připravilo 91 autorů a recenzentů, přičemž jedním z jejích hlavních je Jiang Kejun z čínského polostátního Energetického výzkumného ústavu. Čína také v souladu s touto zprávou již stanovila rok 2030, jako rok od kterého začne snižovat celkové emise. Na rozdíl od Indie, která zatím žádné takovéto kroky nepřijala.

IPCC v současné době tvoří celkem 195 států světa, včetně zmíněných Spojených států, Číny, Indie a Brazílie. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld. Kromě toho, že číslo uvedené Václavem Klausem ml. neodpovídají skutečnosti, nelze také bez dalšího zaměňovat postoj vlád jednotlivých zemí k Mezinárodnímu panelu pro změnu klimatu za postoj každého jednotlivého obyvatele daného státu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, přestože lze zablokování rezoluce ke zvláštní zprávě IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C chápat, jako možné nerespektování IPCC ze strany USA. Avšak žádný z představitelů ani oficiálních orgánů USA se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že by přestali akceptovat IPCC jako samotnou instituci. Ostatní země vyjmenované Klausem ml. celkově akceptují IPCC a jeho zprávy. Například Čína podniká kroky v souladu se zprávou IPCC.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

To je politický marketing (varovná slova desítek vědců o ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin, mizení korálových útesů či deštných pralesů, pozn. Demagog.cz) partičky vládních i nevládních úředníků a aktivistů. Od vzniku planety zaniklo asi šest milionů druhů a řada jiných vznikla. Jde jen o strašení veřejnosti.

Odborníci podílející se na práci Mezivlád. panelu pro změnu klimatu jsou nominováni 195 členskými státy. Rozsáhlé vědecké důkazy ohledně klimatické změny či ničení ekosystémů nelze považovat za pouhé strašení. Odhady počtu druhů na Zemi i rychlost vymírání druhů se značně liší.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že varovnými slovy vědců, respektive politickým marketingem, jsou míněny závěry Mezivládního panelu pro ochranu klimatu – např. zpráva o změně klimatu z roku 2014 (zejména str. 44–46). Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. IPCC spadá pod OSN a jeho členy je 195 států světa.

Autoři vědeckých zpráv jsou do pracovních skupin nominováni členskými státy IPCC a jsou vybíráni na základě své vědecké expertízy. Například na nejnovější hodnotící zprávě se podílelo 831 expertů, kteří byli vybráni z 3598 nominací. Pracovní skupiny IPCC jsou tedy složeny výhradně z odborníků nominovaných členskými státy. Kromě těch, kteří jsou vybráni přímo do pracovních skupin, mohou spolupracovat i ti, kteří byli členskými státy nominováni, ale nebyli vybráni. Všichni, kteří se podílí na práci panelu, jsou tedy nominováni členskými státy. Nelze s jistotou říct, zda jednotliví odborníci jsou aktivisty, případně zda je zaměstnává stát či soukromý subjekt. Odkazovat se tedy musíme na jejich odbornou způsobilost, kterou nelze obecně označit za politický marketing.

Pracovní skupiny neprovádí vlastní výzkum, ale jejich úkolem je zhodnotit vědeckou, technickou a socioekonomickou literaturu relevantní pro porozumění změně klimatu, jejím dopadům a rizikům včetně možností adaptace a zmírnění dopadů.

Otázka vymírání a vzniku nových druhů rostlin a živočichů je značně komplikovaná, a to zejména kvůli odlišným odhadům celkového počtu druhů na Zemi. Existuje mnoho odhadů, které sahají od 2 milionů druhů (přičemž 1,4–1,8 mil. druhů již bylo identifikováno) až po 1 bilion druhů. OSN ve svém reportu ohledně vymírání druhů odhaduje, že na Zemi v současné době existuje okolo 8 milionů druhů. Z tohoto počtu, podle OSN, čelí až 1 milion riziku vymizení v následujících dekádách. Stejně tak odhady rychlosti vymírání druhů se liší (0,01 % až 0,1 % ročně). Na míře vzniku nových druhů také neexistuje shoda. Zatímco někteří vědci tvrdí, že dochází k celkovému poklesu biodiverzity, někteří poukazují na vliv člověka na vznik nových druhů.

Ve věci korálových útesů existuje, stejně jako u rostlin a živočichů, několik možných budoucích vývojů. Na základě vědeckých článků a matematických modelů je možné, že korálové útesy do roku 2050 prakticky vymizí. Na druhou stranu se nedá ani vyloučit, že situace se v dalších 100 letech prakticky nezmění.

Tropické pralesy jsou ohroženy především aktivitou člověka. Podle informací OSN bylo mezi lety 1980 a 2000 zničeno na 100 milionů hektarů, což má negativní dopad na už tak problematické globální oteplování. Jak prokazují studie, tropické pralesy dokáží snižovat sílu globálního oteplování, ale jen v případě, že nejsou narušovány lidskou aktivitou. Mapa níže poukazuje na pokles zalesnění v jednotlivých státech od roku 1990 do roku 2015.

Zdroj: Our World in Data

Zprávy IPCC o změně klimatu a ohrožení živočichů a jejich prostředí lze jen stěží označovat za pouhé strašení veřejnosti. Výše zmíněná zpráva, podobně jako ostatní zprávy IPCC, je podložena tisíci odborných zdrojů (viz str. 1018–1037) a na její přípravě se podílely stovky odborníků z celého světa.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jestli ji něco ničí, tak ekologičtí magoři, kteří nechali rozmnožit kůrovce na celém území republiky.

Za rozmnožení kůrovce může především vysazování smrkových monokultur a teplé, suché počasí. Kácení stromů není ve všech případech napadených lesů efektivní.

skrýt celé odůvodnění

V interview Seznam zprávy děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Marek Turčáni uvádí, že důvodů pro rozmnožení kůrovců je mnoho a souvisí spolu. „Monokultury smrků, které byly vyžádány společností, dokážou zabezpečit velice kvalitní a vhodné dříví pro všechny možné účely, ale jsou zároveň velice rizikové co se týče kůrovce,“ řekl Turčáni v rozhovoru. Na otázku, zda jsme si pěstováním smrků kůrovce do lesů přivedli, odpověděl, že to je v podstatě tak (2:40). Za rozšíření kůrovců mohou podle děkana také suchá teplá léta.

V tiskové zprávě fakulta uvádí, že „hlavní důvody této situace je jednak vysoké zastoupení smrkových porostů pokrývajících rozsáhlé souvislé plochy a stejnorodá porostní struktura, která je mimořádně příznivá pro vznik přemnožení a další šíření kůrovce. Druhou hlavní příčinou je klimatická změna, v důsledku které dochází k rychlejšímu vývoji kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.“

Profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že na Moravě dosavadní metody na obranu proti kůrovci selhávají. Příčinou jsou podle něj dvě věci. „Je to kombinace dvou různých věcí. První je, že klimatická změna opravdu nastává a žijeme v období s vysokými teplotami a ještě srážkově extrémně chudém. Přispívá k tomu ale i určitá bezzubost hospodaření státních Lesů, jejich systém je málo pružný na to, aby dokázal na mimořádné situace reagovat. Všechny práce se soutěží v tendrech, vše dlouho trvá. Než se vykácí strom, který je napadený, uteče často hodně času.“

Ve zprávě zároveň uvádí, že v určitých situacích je legitimní proti kůrovci i nezasahovat. „Autoři upozorňují na nutnost kvalifikovaného posouzení, zda aktivní management kůrovce na dané lokalitě skutečně efektivně přispěje k omezení jeho šíření a je ekonomicky smysluplný. V opačném případě je legitimní alternativou proti kůrovci nezasahovat a využít dostupné zdroje v jiných oblastech. Zpráva také poukázala na zásadní mezery v poznatcích o reálné účinnosti mnoha používaných metod ochrany lesa, jejich ekonomické efektivnosti a vedlejších vlivů – což jsou fakty, které jsou dlouhodobě přehlíženy ve většině evropských zemí.“ Správci Národního parku České Švýcarsko se rozhodli nechat smrky napadlé kůrovcem na místě. „Lze očekávat, že do všech těchto nepůvodních smrčin se ten kůrovec bude postupně šířit. Proto jsme se rozhodli dále proti kůrovci striktně nezasahovat, protože by to znamenalo opravdu rozsáhlé a velkoplošné odlesnění,“ vysvětluje lesnice národního parku Dana Vebrová.

Ve své výroční zprávě (.pdf, str. 66) Česká inspekce životního prostředí uvádí, že „i když je v rámci činnosti složky ochrany lesa ČIŽP věnován problematice kůrovců značný prostor, není stav v některých částech ČR kontrolně zvládnutelný. Důvodem je skutečnost, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 63 801 ha dozorovaných lesů.“ Ve výroční zprávě (.pdf, str. 63) je zmíněný kalamitní stav v Zlínském kraji, který je podle inspekce způsobený nepříznivými klimatickými podmínkami, nevhodně volenými, místu neodpovídajícími prostředky (použití lanovek), a nedostatek odborně vyškolených pracovních sil. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji způsobuje ohrožení kůrovcem nedostatečná kontrola ze strany vlastníků lesů.

Podle sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR k šíření kůrovce přispívá bezzásahový režim. „Na jednom stromě napadeném kůrovci se při plném obsazení během jedné generace vyvine 100 až 200 tisíc jedinců. V klimatických podmínkách podobných roku 2018 dochází k vývinu 3 generací kůrovců.  Kůrovec hledá po výletu vhodné zeslabené stromy v nejbližším okolí pro založení nové generace. Při přemnožení i ve vzdálenosti stovek metrů. Existují však i výzkumy, které ukazují šíření v řádu desítek kilometrů. Mezi odborníky je to považováno za kontroverzní téma. Výzkumem ale bylo doloženo takové šíření pomocí kombinace aktivního letu a unášením vzdušnými proudy. (...) Podle SVOL je třeba přehodnotit priority, které společnost má. Je třeba opustit, alespoň dočasně, koncept bezzásahového režimu v lesích a vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště.“

Za rozšířením kůrovce stojí mnoho faktorů, především smrkové monokultury a suchá teplá léta. Podle SVOL k šíření kůrovce přispívá i bezzásahový režim a podle ČIŽP má na situaci svůj podíl nedostatek vyškoleného personálu a nedostatečná kontrola lesů vlastníky. Bezzásahový postup nepodporují pouze ekologové, ale i správci parku České Švýcarsko. Problémy s kůrovcem nezpůsobila jediná skupina lidí, jak naznačuje Václav Klaus ml. Nejvhodnější postup se u každého napadeného lesa liší a existují různé názory na to, jak se s kůrovcovou kalamitou u nás vyrovnávat.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Hnutí ANO vyhrálo poslední šestery volby.

ANO vyhrálo volby do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny a do zastupitelstev krajů. Při určité interpretaci bylo i vítězem komunálních voleb. V senátních volbách však strana nezískala největší počet senátorů.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získalo ANO 21,18 % hlasů a 6 mandátů, nejvíce ze všech stran.

Ve volbách v roce 2018 se do zastupitelstev obcí dostalo 34 965 kandidátů z místních sdružení s 15,14 % hlasů, hnutí ANO získalo samostatně 14,88 % hlasů a 1676 zastupitelů a 16 zastupitelů v koalicích s jinými stranami, např. ČSSD získala samostatně 1882 zastupitelů s 5,17 % hlasů, ODS 2281 zastupitelů s 11,09 % hlasů.

V Českých Budějovicích získalo ANO 12 zastupitelů a 21,21 %, v Brně získalo ANO 18 zastupitelů a 23,03 %, v Karlových Varech 12 zastupitelů a 23,86 %, v Jihlavě 10 zastupitelů a 22,61 %, v Hradci Králové 11 zastupitelů a 23,83 %, v Liberci 11 zastupitelů a 21,36 % (zde bylo ANO až za Starosty pro Liberec, kteří získali 16 zastupitelů), v Ostravě 21 zastupitelů a 32,72 %, v Olomouci 14 zastupitelů a 26,67 %, v Pardubicích 13 zastupitelů a 26,66 %, v Plzni 13 zastupitelů a 22,20 % (zde získalo ANO stejný počet zastupitelů jako ODS, které dostalo 22,11 % hlasů), v Praze bylo ANO až páté, získalo zde 12 zastupitelů a 15,37 %, v Ústí nad Labem získalo 9 zastupitelů a 20,65 % a ve Zlíně získalo 9 zastupitelů a 18,81 % (zde získali stejný počet zastupitelů jako STAN, kteří měli 18,58 %).



ANO tedy vyhrálo volby ve většině velkých českých měst a ve všech z nich se dostalo do místního zastupitelstva. Hnutí celkově získalo méně zastupitelů než ČSSD nebo ODS, na druhou stranu však ANO získalo více hlasů. Tento paradox plyne z rozdílnosti velikosti obcí, v nichž se stranám typicky dařilo. U místních sdružení, která získala nejvíce zastupitelů i hlasů, se jedná o velké množství autonomních subjektů. Hnutí ANO tak může i nemusí být považováno za vítěze komunálních voleb.

Ve volbách do Senátu v roce 2018 získalo ANO jednoho senátora, ODS volby vyhrála a získala 9 senátorů, v Senátu mělo po volbách ANO 7 senátorů. V roce 2016 získalo ANO 3 senátory, zatímco KDU-ČSL 5 senátorů. V roce 2014 získalo ANO 4 senátory. Přehled složení Senátu v roce 2016 a 2018 poskytuje Český statistický úřad.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 vyhrálo ANO s 29,64 % hlasů, v současné době má ve sněmovně 78 poslanců.

Ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2016 získalo ANO nejvíce hlasů s 21,05 % a 176 zastupitelů, zisk je to především v porovnání s volbami v roce 2012, kdy strana teprve vznikla a neměla žádného krajského zastupitele.