Válka proti teroru

Ve studiu Otázek Václava Moravce se tentokrát sešel ministr obrany Martin Stropnický s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem, který se specializuje na zahraniční a obrannou politiku. Krátce po teroristických útocích v Paříži a s nejvyšším stupněm bezpečnostích opatření v Bruselu nemohlo být téma jejich rozhovoru jiné než obranná politika, spolupráce v rámci NATO v boji s Islámským státem či stav české armády.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 22. listopadu 2015 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Martin Stropnický

Marek Ženíšek

0
0

Výroky

Martin Stropnický ANO
Marek Ženíšek TOP 09
Pravda 26 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 3 výroky
Neověřitelné 5 výroků

Martin Stropnický

Další dodávka (zbraní, pozn. Demagog.cz), která odešla tento týden, jsme dodali 10 milionů nábojů, 5 tisíc granátů a předali jsme už dvě L159ky.
Pravda

Dodávka zbraní do Iráku proběhla 19. listopadu 2015. Část daru byla určená irácké armádě a druhá část kurdským ozbrojeným silám.

Co se letounů L-159 týče, jejich odprodej je skutečně dojednán. Že dva z bitevníků jsou již na místě, o tom informuje např. Idnes, Reflex, Novinky.cz či České noviny (eng.) - zpravodajský server ČTK. Odkazují přitom na aeroblog Aerohisto, který sdílel fotky bitevníků stojících na letišti v bulharském Plovdivu a dále na agenturu Reuters.

O úspěšném obdržení letounu informují i některá zahraniční média, např. zde (eng.) či zde (arabsky).

Martin Stropnický

Ten jeden Schengen byl miniaturní, ten druhý už zahrnoval i nás, ale nezahrnoval třeba Itálii nebo, myslím, Španělsko.
Pravda

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

Martin Stropnický

Když si vezmeme HDP z roku 2013 a k tomu si vezmeme náš současný rozpočet Ministerstva obrany, tak jsme na 1,2.
Zavádějící

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Marek Ženíšek

Naopak jsou to lidé (ti, se kterými Zeman sdílel Albertov na 17. listopadu, pozn. Demagog.cz), kteří veřejně hovoří o tom, že kdo má jiný názor, tak by mu měla být odebrána politická a občanská práva.
Pravda

Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Marek Ženíšek

Rezoluce neřeší nic konkrétně, stejně to bude na těch jednotlivých státech, kdo se toho ujme a v jaké podobě.
Pravda

Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.

Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.

Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.

Martin Stropnický

Už teď je pravda, že Rusové docela masivně vyzbrojili Asadovo vojsko.
Pravda

Světová média shodně informují o ruských dodávkách zbraní a další techniky režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Tento fakt nevyvrací ani ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu na setkání rady Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Dušanbe v září 2015 prohlásil, že " (Rusko) podporuje syrskou vládu ... v boji proti agresi teroristů. Poskytuje jí a bude nadále poskytovat nezbytnou vojenskou techniku. "

Syrský velvyslanec v Moskvě Riad Haddad toto potvrdil v reakci na kritiku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že Rusko svou podporou Asadovu režimu riskuje prodloužení a prohloubení konfliktu. Řekl konkrétně, že " s Ruskem spolupracujeme již 30 - 40 let, a to v různých oblastech včetně vojenské. Ano, dostáváme od nich zbraně a vojenskou techniku, což je vše v souladu s dohodami mezi našimi dvěma zeměmi " (vyjádření pro agenturu ITAR-TASS převzala většina světových médií včetně Reuters).

Analýza (.pdf, str. 2) amerického Institutu pro výzkum války potvrzuje a dokládá " nové rozšiřování ruských vojenských sil v Sýrii, které začalo července 2015 a výrazně zrychlilo v srpnu a září ".

Z výše uvedeného je možné vyvodit, že vyzbrojování Asadova režimu ze strany Ruska probíhá, a to dlouhodobě. Také existuje důvodné podezření, že v posledních měsících toto vyzbrojování nabralo na intenzitě.

Analýza webu Armádní noviny ve dvou dílech uvádí typ zbraní a techniky, které Rusko v posledních letech Sýrii poskytlo. V první části web popisuje zejména dodávky, modernizaci a opravy letecké techniky (vrtulníky, bojová letadla, drony), ale také pozemní techniku (transportéry). V druhé části své analýzy pak web popisuje dodávky palných zbraní, a to od samopalů po odstřelovací pušky.

Ačkoli lze těžko přesně kvantifikovat "docela masivní vyzbrojení," jak o něm Stropnický mluví, tak vzhledem k dlouhodobosti dodávek zbraní a techniky z Ruska do Sýrie a s ohledem na rozmanitost těchto dodávek (od samopalů po leteckou techniku) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Stropnický

Já jsem mluvil s iráckým velvyslancem, který je teď nový v Praze, a on říkal, že si toho nesmírně cení (pomoci v oblasti dodávky zbraní, pozn. Demagog.cz)… a mimochodem naznačoval, že při rekonstrukci Iráku na to budou pamatovat a že se obrátí také na naše firmy a naše společnosti.
Neověřitelné

Irácký velvyslanec ocenil českou pomoc při jednání s ministrem Stropnickým. Nepodařilo se nám však v dostupných zdrojích najít informace o možné budoucí spolupráci při rekonstrukci Iráku.

Ministr obrany přijal 18. listopadu 2015 nového velvyslance irácké republiky Walida Hamed Shiltaga, který je ve funkci od srpna letošního roku. Na společném jednání velvyslanec ocenil českou pomoc v boji s ISIL. " Velvyslanec Shiltagh dále zdůraznil zájem Iráku na rozvoji spolupráce v obranné oblasti, mj. ve výcviku, obranném průmyslu nebo v dodávkách vojenského materiálu. " Rovněž bylo konstatováno, že obě strany budou o společných oblastech zájmu dále jednat.

Přímá spojitost mezi dodávkami a dalšími zakázkami pro české firmy však není průkazná a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Marek Ženíšek

Když poslouchám premiéra České republiky nebo vyjádření ministra MZV nebo paní Mogherini (šéfka evropské diplomacie, pozn. Demagog.cz), tak tam vidím určitou tendenci co nejvíce se vyhnout jakékoliv možnosti, která by měla charakter pozemní operace. Ať už je to vyjádření ministra zahraničí, které je téměř přes kopírák to, o čem hovoří paní komisařka, že tedy teď je nejdůležitější diplomacie, teď jsou nejdůležitější politická jednání.
Pravda

Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Martin Stropnický

Francie je velmi angažovaná v Africe, nota bene v Mali, kde pod ní působíme. Naše složky vlastně chrání francouzské velitelství Bamako.
Nepravda

Na základě informací o misi působící v Mali hodnotíme výrok jako nepravdivý. Naše jednotky totiž v Mali pracují v rámci výcvikové mise EU (EU TM), nikoliv pod francouzským velením. Velitelství mise EU TM sídlí v Bamaku, jeho bezpečnost mají na starosti právě čeští vojáci.

EU TM vychází z principů Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, operují zde vedle sebe jednotky více než dvaceti evropských států včetně Česka či zmíněné Francie, přičemž na celou EU TM v Mali od července dohlížíněmecký brigádní generál Franz Pfrengle.

Co se týče české pomoci, v Mali nyní od září 2015 operuje 6. jednotka AČR. „Úkolem jednotky je ochrana velitelství výcvikové mise EU TM (Training Mission) v Bamaku, provádění doprovodů velitele a štábu mise a částečně i výcvik malijské armády. Při plnění tohoto úkolu spolupracuje s francouzskými, německými a malijskými jednotkami,“ jak uvádí Ministerstvo obrany.

Martin Stropnický

Je to po dlouhé době, co v Radě Bezpečnosti někdo něco nevetoval.
Nepravda

V roce 2015 bylo zatím přijato celkem 53 rezolucí. Seznam všech vetovaných rezolucí Rady bezpečnosti je k nahlédnutí zde. V roce 2015 bylo právo veto použito zatím dvakrát, v obou případech Ruskou federací. Poslední veto v Radě bezpečnosti padlo na konci července 2015, kdy Rusko vetovalo návrh rezoluce OSN o zřízení tribunálu pro vyšetřování katastrofy letu MH17. Právo veta bylo tedy naposledy použito před čtyřmi měsíci. Od této chvíle do současnosti však bylo jednohlasně schváleno více než 10 rezolucí.

Jen dodáme, že výrok padl v souvislosti s otázkou, zda může rezoluce o prodloužení sankcí proti Rusku až do července 2016 (kvůli krizi na Ukrajině), na které se domluvily některé západní země na summitu G20, rozředit mezinárodní jednotu v boji proti Islámskému státu.

Martin Stropnický

Často se mluví o tom magickém článku 5 Alianční smlouvy – útok na jednoho je útokem na všechny a automaticky se to bere, že nám všichni přispěchají na pomoc. Tam je velmi důležitý článek 3, který, lidově řečeno, nabádá k tomu, aby každá ze zemí udělala maximum pro svoji obranyschopnost.
Pravda

Martin Stropnický má na mysli článek 5 Alianční smlouvy NATO, podle kterého:

„Smluvní strany souhlasí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich, v Evropě nebo v Severní Americe, bude považován za útok proti každé z nich, a proto se dohodly, že pokud dojde k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, v souladu s uplatněním práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51 Charty Organizace spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

Zmiňovaný článek 3 říká, že: „Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy(myšleno Alianční smlouvy), budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“

Martin Stropnický

Je potřeba si uvědomit, že na Ukrajině dochází poměrně často k porušení těch Minských dohod II.
Pravda

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.

Martin Stropnický

Máme závazky vůči Islandu, Baltským zemím, které potřebují ochranu vzdušného prostoru, které nemají své nadzvukové stíhačky a spoléhají na nás v tomto smyslu. Máme tam i programový závazek.
Pravda

Odsouhlasené závazky ČR v rámci NATO týkající se ochrany vzdušného prostoru pro Island jsou opakující se záležitostí programového závazku vůči NATO.

Vůči NATO existují krátkodobé a dlouhodobé závazky. Ochrana vzdušného prostoru se řadí mezi krátkodobé závazky. Ochranou islandského vzdušného prostoru byla ĆR pověřena v minulém roce na 5 týdnů (.pdf, str. 1). V tomto roce schválila vláda na základě Návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO nasazení leteckých sil v období na přelomu července a sprna 2015 (str. 2-4).

V Pobaltí je ochrana vzdušného prostoru zajišťována tzv. air policingem, kdy se členské státy NATO podílejí střídavě na ochraně Pobaltí. ČR se zapojila v roce 2009 a v roce 2012. Na základě současné situace a výskytu ských letadel ve vzdušném prostoru Pobaltí se tyto státy rozhodují o vytvoření vlastní letecké aliance pro vzdušnou ochranu.

Základní fakta o ochraně vzdušného prostoru v materiálu Ministerstva obrany zde.

Martin Stropnický

Je velmi zajímavé, že se objevuje varianta, že budoucnost Sýrie s Asadem by mohla být ve smyslu přechodného období. On sám měl v tomto smyslu včera docela zajímavý výrok, dokonce to ohraničoval časově, mluvil zhruba o dvou letech.
Zavádějící

Ministr Stropnický má pravdu v tom, že existuje varianta budoucnosti Sýrie pod dočasným vedením Asada. Podobné názory zaznívaly (The Economist) na Vídeňském kongresu o budoucnosti Sýrie. Na tomto kongresu došlo k dohodě (Wall Street Journal) na vytvoření nové ústavy a svobodných voleb do 18 měsíců.

Prezident Asad sice v rozhovoru pro italskou televizi Rai Uno mluvil o této dohodě a o osmnácti měsíčním časovém plánu pro tuto reformu, ale řekl, že časový plán pro tyto reformy začíná až po poražení terorismu (Syrian Arab News Agency). To znamená, že doba vlády prezidenta Assada může být výrazně delší než proklamovaných 18 měsíců až 2 roky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ještě musíme zmínit, že rozhovor s Asadem na tohle téma, který jsme našli je z 19.11 a nikoli z 21.11 jak Martin Stropnický tvrdil.

"Tento časový plán bude zahájen až poté, co bude poražen terorismus. Předtím nemá smysl žádný časový plán tvořit, protože nemůžete ničeho politicky dosáhnout, zatímco teroristé přebírají mnohá syrská území. Oni budou - oni již vlastně jsou hlavní překážkou skutečného politického pokroku."

Martin Stropnický

V Mali je řada různých teroristických organizací od Al Kájdy přes Tuarégy až já nevím po koho.
Zavádějící

V Mali operuje několik teroristických organizací. Jedná se o Al Murabitoon a Ansar al-Din, která zastupuje tuarégské rebely. Obě dvě organizace spolupracují s Al Kájdou.

Tuarégové jako etnikum nejsou teroristickou organizací. Pouze jejich část se dožaduje samostatného státu. V červnu 2015 uzavřeli tuaregové v severoafrickém Mali dohodu o míru. Vláda slíbila větší zastoupení ve vládních institucích a začlenění do bezpečnostních složek na severu Mali

Martin Stropnický

My v tom v Afghánistánu jsme jedni z mála neredukovali. My jsme tam skutečně zůstali na těch počtech i přesto, co se tam odehrálo za tragické ztráty na životech našich vojáků.
Pravda

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR

Martin Stropnický

Už teď je ta afghánská migrační vlna druhá nejpočetnější.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle nejnovější statistiky eurostatu bylo v druhém kvartálu roku 2015 afghánských žadatelů o azyl ve členských zemích EU druhý nejvyšší počet (26 995) hned za žadateli ze Sýrie (43 995).

Martin Stropnický

My jsme nebyli tázáni Maďary nebo Slovinci, abychom pomohli. Ta situace vyvolala z naší strany nabídku, která byla s díky přijata.
Pravda

Ministr obrany zřejmě mluví o posílení schengenské hranice českými vojáky.

Podle informací dostupných na stránkách Ministerstva obrany skutečně nápad na vyslání českých vojáků a příslušného vybavení na území Maďarska vzešel z české strany, což maďarský ministr obrany s radostí uvítal. Podobným způsobem vznikl impuls na podporu Slovinské strany.

Martin Stropnický

Na minulé vládě se dohodlo, že by se měl revidovat ten krizový režim, tedy ty čtyři stupně. Dostal to, myslím, za úkol ministr vnitra.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není doposud zveřejněn záznam z jednání vlády a nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit slova ministra obrany. Po zveřejnění záznamu bude výrok upraven.

V České republice nyní existují tři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Vedle nich pak stojí válečný stav.

Po teroristických útocích v Paříži z minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka ihned požádal o celkový bezpečnostní audit situace v České republice a zároveň požaduje na přelomu roku revidovat krizovou stupnici podle vzoru Velké Británie. Doslova řekl (Ihned): "Je to vlastně stupnice ohrožení, která bude zahrnovat identifikaci hrozeb jak z pohledu bezpečnostního aparátu, tak z pohledu schopnosti informovat veřejnost o daném stupni ohrožení.”

Martin Stropnický

Taky důležité je procento z celkového státního rozpočtu, tam jsme na 4 % v současnosti.
Pravda

Ministerstvu obrany bylo ve státním rozpočtu na rok 2015 vyhrazeno 3,6 % celkového objemu, pro rok 2016 se pak jedná o 3,82 % celkového rozpočtu. Budeme-li brát v potaz to, že ministr celkové procento zaokrouhlil na celé číslo, je jeho výrok pravdivý. Je nutné dodat, že pro mezinárodní srovnání či pro vyčíslení závazků vůči NATO se používá poměr výdajů na obranu vůči HDP, o kterém ministr mluví v dalším výroku.

Celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2016 dosahují podle návrhu částky 1 250,8 mld. Kč. Resort ministerstva Martina Stropnického disponuje rozpočtem 47,8 mld. Kč (což činí 3,82 %).

Tabulka ukazuje kolik % z rozpočtu tvořily výdaje na Ministerstvo obrany od roku 2010

rok 2010201120122013201420152016 % z celk. rozpočtu ČR4,123,693,663,573,463,593,82

Pro srovnání, rozpočet Ministerstvo vnitra v roce 2015 činí 55,1 mld. Kč (4,52% rozpočtu). Největší výdajovou kapitolou je pak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ročně pracuje s rozpočtem 533,3 mld. Kč (43,77%).

Martin Stropnický

Nás trestá relativně dynamicky narůstající HDP na víc jak 4% ve třetím kvartálu, pokud se nepletu.
Pravda

Česká republika se může pyšnit vysokým růstem své ekonomiky.

Predikce Ministerstva financí hovoří o celkovém růstu 4,5% HDP za rok 2015. Předběžný odhad Českého statistického úřadu pak počítá s růstem 4,3% HDP ve třetím kvartálu 2015.

Termínem "nás trestá" naráží Martin Stropnický na to, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu minimálně 2% HDP, což při značném růstu ekonomiky znamená vyšší výdaje. Návrh státního rozpočtu na rok 2016 (pdf, str. 7) zveřejněný Ministerstvem financí v říjnu tohoto roku počítá s navýšením rozpočtu na 47,8 mld. Kč. Ve výsledku se tedy procento prostředků vynaložené na obranu změní jen nepatrně, i když nominální narůst - pokud rozpočet projde v navrhované podobě - je značný, celkem jde o 4 mld. Kč.

Martin Stropnický

My máme koncepční materiál, který dopředu monitoruje, jaké jsou potřeby armády, v jakých složkách a jakých zbraní. Je to projednáno i ve výboru a teď to půjde do vlády.
Pravda

V současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany. Dokumenty reagují na změnu bezpečnostního prostředí s predikcí jeho vývoje v horizontu do roku 2025.

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky." (z projevu náčelníka generálního štábu na národní vyzbrojovací konferenci, 22.října 2015)

Koncepce prošla Výborem pro obrané plánovaní (.pdf) 3. září 2015. Dne 6.října 2015 byla koncepce podle slov premiéra Sobotky schválena (zvukový záznam, čas 4:21, .mp3) Bezpečnostní radou státu a předána na projednání Vládou ČR.

Martin Stropnický

To tady dlouho scházelo (myšleno zmiňovaný koncepční materiál, pozn. Demagog.cz) Nebudu tvrdit, že jsem to vymyslel já. Začali to někteří mí předchůdci jako pan ministr Vondra.
Pravda

Dle kontroly(pdf.,str.2-3) NKÚ chyběl do roku 2010 koncepční materiál rozvoje Armády České republiky. Dřívější materiály byly příliš obecné a umožňovaly nákup vojenské techniky bez dostatečně zdůvodněné potřeby.

V roce 2011 vypracovalo ministerstvo obrany koncepční materiál nazvaný Bílá kniha o obraně. V srpnu 2010 představil tehdejší ministr obrany Vondra odborný tým, který dostal za úkol tuto koncepci vytvořit.

Bílá kniha (pdf., str. 12) o obraně měla hlavně vymezit koncepční principy a konkrétní cíle pro stabilní rozvoj Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky. Reagovat měla na dopady tehdejší rozpočtové krize, také měla stabilizovat fungování ministerstva. To vše na základě aktualizace a zpřesnění funkcí, cílů a úkolů Ministerstva obrany.

Marek Ženíšek

Když bychom se podívali, tak k tomu nejrazantnějšímu propadu (financování ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) došlo 2009/10. Vláda po dvou letech vládnutí při ekonomickém růstu tak je stále na stejných hodnotách jako ve 2011, kdy naše vláda prováděla největší škrty.
Pravda

Trend snižování výdajů na obranu je zřetelný s jednou výjimkou od roku 2005. Za posledních 10 let se rozpočet Ministerstva obrany snížil o skoro 15 mld. Kč. V souladu s výrokem Marka Ženíška nelze označit roky 2009 a 2010 za "nejrazantnější propad" financování resortu (šlo ovšem o jeden z největších meziročních propadů), nicméně od roku 2010 dochází k pozvolnému snižování výdajů. Rozpočty Ministerstva obrany v letech 2005 až 2015 (tabulka č. 1)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 Rozp. v mld. Kč 58,455,454,949,851,847,743,842,040,842,043,8

zdroj: Ministerstvo obrany České republiky

Pro úplnost přikládáme i tabulku výdajů na obranu v procentech hrubého domácího produktu.

Výdaje na obranu jako % hrubého domácího produktu v letech 2005 a 2015. (tabulka č. 2)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 % 1,81,61,41,21,31,21,11,1*1,01,01,0*Materiály Severoatlantické aliance ukazují 1,1%, údaje Světové banky 1,0% zdroje: NATO, World Bank

Pravdu má Marek Ženíšek také v tom, že v roce 2014 a i v končícím roce 2015 se české ekonomice daří a roste. V roce 2014 šlo o 2% HDP, aktuální predikce Ministerstva financí pro rok 2015 je 4,5% HDP.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, reálně se na obranu v % HDP vydává stejně jako za vlády Petra Nečase v době škrtů. Výhrada se týká toho, že meziroční pokles v letech 2009-2010 nebyl největší, byl "pouze" jedním z největších.

Marek Ženíšek

I ten plán (myšleno zmiňovaný koncepční materiál, pozn. Demagog.cz) do r. 2020 je plánem, kde armáda chce zalepit díry, které v té armádě doposud jsou.
Neověřitelné

Jak jsme již uvedli v jednom z předchozích výroků, v současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany.

Náčelník GŠ AČR (.pdf) k tomu uvedl 22. října:

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky."

V obecných rysech lze tedy popsat základní cíle koncepce, nicméně ta není celá veřejně dostupná, nelze tedy potvrdit konkrétní body, jak o nich Marek Ženíšek mluví. V tuto chvíli tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, po zveřejnění koncepce výrok dopracujeme.

Marek Ženíšek

My jsme navrhli na výboru pro obranu navýšení ještě o 2 celé a něco miliardy (do rozpočtu ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz).
Pravda

O návrhu výboru informovalo Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Jde přesně o 2,28 miliardy.

Marek Ženíšek

Pan ministr Babiš jeden den říká, že chce podpořit armádu, pak zkrátka nechce podpořit ten návrh, který jsme udělali na výboru pro obranu.
Pravda

O výborovém návrhu informovalo i Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Nesouhlas vyjádřený ministrem Babišem zaznamenala Česká tisková kancelář. Informaci následně přebral například Rozhlas, Česká televize či Idnes.cz.

Ministr financí zároveň také přislíbil podporu armádě. První větší příslib padl v dubnu 2015 po návštěvě Pentagonu, kdy armádě slíbil dokonce 20 miliard. Dále svou podporu vyjádřil po ministerské návštěvě 73. tankového praporu v Přáslavicích například oficiální portál Informačního centra o NATO nebo Idnes.cz.

Martin Stropnický

Zhruba ta kapacita rozvoje armády se pohybuje na hranici 50 mld. rozpočtu a my bychom měli mít v roce 2017 52 mld.
Pravda

V roce 2017 by dle informací serveru natoaktual.cz rozpočet ministerstva obrany měl být 52 mld. Pojem "kapacita rozvoje armády" byl v daném výroku použit jako definice hranice, vyznačující množství financí nutné pro udržení stávajícího stavu armády. A dle vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu armády Petra Pavla z roku 2014 bylo vojáky odhadnuto na asi 50 mld.

Martin Stropnický

Jedna z priorit je přijímání nových vojáků. Po letech by tam měl být reálný nárůst, protože zhruba 600, 700, 800 lidí odchází každý rok, což je vlastně ten počet, kolik jsme přijali. A teď bychom rádi netto přijali 1000 lidí. Čili 1800 dohromady. Každý týden se hlásí asi 200 zájemců.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Konečná čísla počtu vojáků za letošní rok ještě nejsou známá a taktéž výhled na příští rok nelze předpokládat.

Z dostpuných zdrojů víme, že armáda ČR plánuje od roku 2016 přijmout každoročně 1800 vojáků. Ročně odchází z armády až 1000 lidí. Letos do začátku září se přihlásilo zhruba 5000 zájemců, což je asi 150 lidí za týden. Následující tabulka ukazuje stavy vojáků z povolání a jejich úbytek v posledních čtyřech letech.

RokStav vojáků z povoláníÚbytek vojáků201520864-147201421011-722201321733-18201221751

Zdroj: http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/fakta/vyvoj-skutecnych-poctu-osob-v-rezortu-mo-cr-v-letech-2011---1993-51566/

Marek Ženíšek

Já nesmírně vítám to, co se odehrálo teď v pátek na Radě ministrů vnitra a spravedlnosti, kde se dohodla celá řada opatření jako je větší sdílení výpisů rejstříků trestů a stejně tak ta opatření, která povedou k větší kontrole nebo evidenci těch podezřelých osob.
Pravda

Dle zprávy ministerstva vnitra se 20. listopadu na jednání ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci shodli jednotliví ministři na rozšíření vyměňovaných informací v rejstřících trestů a současně na zesílení operativních opatření na vnějších hranicích Unie.

Martin Stropnický

Máte třeba v armádě 300 kamionů Tatra. Jste s nimi spokojen, je to česká výroba, dává to lidem práci, vyváží se to v nezanedbatelném množství ven a tak dále. Je ten produkt v pořádku. Vy dostanete nějaký příděl peněz na konkrétní rok a potřebujete jich dalších 50. Správně byste neměl koupit dalších 50. Měli byste to rozsoutěžit – s Mannem, s Mercedesem a já nevím s kým vším možným. Takže by se báječně mohlo stát, když tu cenu třeba lehce podstřelí a pro vás to bude zákon sine qua non že prostě musíte koupit to nejlevnější tak budete mít ten český konvoj armádní strakatý.
Pravda

Proces zadávání veřejných zakázek ministr Stropnický značně zjednodušil. Nicméně budeme vycházet z jeho příkladu a za pomoci příručky (.pdf) k zadávání veřejných zakázek z pera MPSV jej rozebereme. Ve všech následujícíh případech, pokud není řečeno jinak, jde o ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách.

Zakázka Ministerstva obrany je hodnocena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. V oblasti obrany a bezpečnosti se pohybujeme, neboť vojenské kamiony spadají pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě se dle § 10a řídí zvláštními ustanovení o takových zakázkách. Nadlimitní je, neboť nákup 50 kamionů Tatra patrně přesahuje částku 5.244.000 Kč stanovenou nařízením vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách jako limit nadlimitních zakázek, kam spadá pod § 2 odst. 1 písm. b, neboť by šlo o vojenská vozidla, tedy položku 8702 z kapitoly 87 přílohy k tomuto nařízení. Veřejnou je v souladu s § 2 odst. 2 písm a, neboť jejím zadavatelem je Česká Republika. O veřejnou zakázku na dodávky jde dle § 8.

Pro takovéto zakázky velkého rozsahu a významu jsou pochopitelně nároky na výběrové řízení poměrně přísné. Přesto existuje několik východisek, jak navázat na dobrou zkušenost s osvědčenou firmou a vypsat tzv. jednací řízení bez uveřejnění, tedy rovnou zahájit jednání o obchodu s jediným dodavatelem.

Zákon počítá se situacemi jako krajně naléhavé případy, unikátní charakter dodávky (resp. jejího dodavatele), výzkumné účely či mimořádně výhodná nabídka od dodavatele v insolvenci. Výjimka, která by pak mohla dopadat na zmíněný případ, je rozšíření dosavadní dodávky z některých praktických důvodů dle § 23 odst. 5 písm. b. Jednat přímo s Tatrou by ministerstvo mohlo, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Pokud by tedy Tatra nedala nejlepší nabídku, dalo by se ji upřednostnit pod záštitou technického pohodlí či funkčnosti. Nelze tak ovšem činit na základě estetických preferencí. Další variantou by samozřejmě bylo uzavření rámcové smlouvy.

Poslední možnou variantou, kterou bychom chtěli zmínit, je skutečnost, že některé vozy mohou spadat pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě by dle § 10a

V zásadě však má ministr Stropnický pravdu. Zákon do určité míry svazuje veřejné zadavatele požadavky na transparentnost, rovné zacházení a základní kritérium pro nabídky - ekonomickou výhodností.

Martin Stropnický

A myslím, že se i dokonce trošku podceňuje i ten ekonomický efekt (sankcí, pozn. Demagog.cz), protože Rusko má obrovské výdaje na zbrojení teďko. Vytváří se taková iluze, že pořád je z čeho brát, ale myslím si, že už ta životní úroveň zaznamenala docela znatelný pokles, že jsem dokonce někde zaslechl o vydávání nějakých potravinových lístků pro ty nejpotřebnější.
Pravda

Agentura AP informuje o tom, že zatímco ruský ekonomický sektor čelil 10% ztrátám a Rusko směřovalo do recese, vojenský rozpočet se na začátku roku 2015 zvýšil o 33 % na 3,3 bilionu rublů (cca. 50 miliard dolarů).

Díky horšícím se ekonomickým předpovědím nakonec byla tato částka o 5 % snížena na 3,1 bilionu rublů, což je však stále nárůst o 25,6 % (The Diplomat).

Na druhou stranu, rozpočet pro rok 2016 již s dalším vysokým navyšováním nepočítá. Má jít o 0,8% navýšení (25,5 miliardy rublů), kdy však vlivem inflace naopak reálné výdaje na zbrojení klesají. Výdaje na obranu se však ve federálním rozpočtu mají pohybovat mezi 1/3 a 1/5 celkového objemu či v hodnotě 4-6 % ruského HDP (Politico, The Diplomat).

Pokud jde o pokles životní úrovně, o tomto tématu informuje více serverů. Jde nejen o pokles životní úrovně pro důchodce, pokles platů, ale svůj plat si kvůli horšící se ekonomice snížil i prezident a ruská vláda, o poklesu živ. úrovně mluví opozice a jde i o celkový obraz země způsobený pádem rublu, poklesem cen ropy, zvýšením cen dováženého zboží i vlivu sankcí. I kvůli tomu se v Rusku mluví o tom, že až 1/10 lidí dostane potravinové lístky (ČT, Echo24, Novinky).

Martin Stropnický

Gripeny v tuto chvíli nemají tu funkci vzduch - země. Ta bude až v tom modernizovaném typu zaváděna během příštího roku.
Neověřitelné

Bitevní letouny typu Gripen JAS-39 C/D, které má k dispozici 21. základna taktického letectva Čáslav, v současné době disponují softwarovou konfigurací MS 19 Block 3 a nemají vybavení k útoku na pozemní cíle (funkce "země-vzduch").

V březnu roku 2014 Vláda ČR rozhodla o prodloužení pronájmu letounů Gripen na období 2015 - 2027. Zároveň byla dohodnuta postupná modernizace softwaru i vybavení všech letounů Gripen využívaných Armádou ČR.

Tato modernizace by mimo jiné umožnila těmto letounům útočit i na pozemní cíle. Za tímto účelem ČR podepsala na summitu NATO ve Walesu smlouvu o nákupu 200 kusů přesných naváděných zbraní.

Nicméně výrok musíme zhodnotit jako neověřitelný, protože není možné dohledat, zda funkce země-vzduch bude českým Gripenům skutečně k dispozici již od příštího roku.

Martin Stropnický

MORAVEC:peníze, které v příštím roce dostanete, to navýšení, takže část toho půjde například do přezbrojení Gripenů, aby mohly útočit, protože to je zakázka za zhruba půl miliardy, jestli se nemýlím.

STROPNICKÝ: Co se týče Gripenů, tak to bylo v dlouhodobém financování, protože tam se dá plánovat, když máte smlouvu na tolik let dopředu, takže tam to nepřinese žádný tlak.
Pravda

Prodloužení pronájmu (strana 174) švédských stíhaček JAS-39 Gripen schválila vláda v březnu 2014, v květnu pak schválila jejich financování částkou 21 393,070 mil. Kč do roku 2027. Jedná se tedy skutečně o předvídatelný výdaj, s kterým je možné počítat dopředu.

Marek Ženíšek

Sankce právě působí velký problém Vladimiru Putinovi právě v oblasti ekonomiky, že tedy ty sankce jsou do jisté míry účinné.
Pravda

Ruské sankce, dohromady s poklesem ceny ropy, opravdu Rusku ekonomické problémy způsobují. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce v srpnu tohoto roku (2015) řekl, že sankce Západu mohou vyústit v 9% pokles ruského HDP.

MMF dále předpokládá, že se ruské HDP sníží o 3,4 % během celého roku 2015, vzhledem ke klesajícím reálným platům, vyšší nákladům na půjčky a poničené důvěře domácí poptávky. Západní sankce a ruské odvetné protisankce směřované proti importu jídla a zemědělských produktů, mohou být zodpovědné za cca. polovinu tohoto poklesu. (CNN, Daily Express). Jak píše Stratfor, sankce určitě nejsou jediným důvodem poklesu rublu a obtíží ruského bankovního sektoru, ale jsou enormní zátěží již velmi tíživého poklesu cen energií.

Marek Ženíšek

Rusko dnes má úplně jinou představu o tom, jak by asi Sýrie měla vypadat, má jiný názor na to, zda-li ponechat současného diktátora v Sýrii Asada či nikoliv, stejně tak asi Írán má jiné zájmy než-li Saúdská Arábie.
Pravda

V září 2015 prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že i přes pokračující zásobování syrského režimu prezidenta Bašára al-Asada zbraněmi, ještě není vojenská intervence v Sýrii na pořadu dne. Již 30. září se však stal uvažovaný zásah realitou. Původní tvrzení, že ruská letadla útočí pouze na pozice Dáeš (akronymem pro teroristickou skupinu Islámský stát) se během dalších dní ukázaly jako nepravdivé a vyšlo najevo, že jde především o vojenskou podporu režimu, neboť nálety směřují i vůči jiným opozičním i teroristickým organizacím. Putin navíc opakovaně prohlásil, že Asad je v čele země pro porážku Dáeš nutný. Tato podpora se však také postupně mění. V listopadu 2015 Rusko podepsalo dokument, ve kterém navrhuje 18 měsíců trvající reformní proces zakončený prezidentskými volbami. Ruské ministerstvo zahraničí ve stejném měsíci potvrdilo, že netrvá na tom, aby Asad zůstal v čele země.

Na druhou stranu americký prezident Barack Obama, stejně jako někteří jeho západní kolegové, nadále trvá na tom, že Asad musí z čela země pro řešení syrského konfliktu odejít. USA dále podporují syrské povstalce proti Dáeš a zároveň do Sýrie vysílají speciální vojenskou jednotku, aby bojovaly proti Islámskému státu, ne však přímo proti prezidentovi Asadovi. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta bude „úkolem amerických vojáků výcvik, poradenství a asistence“.

Pokud jde o Írán a Saúdskou Arábii, první jmenovaná země na počátku listopadu vyhrožovala, že z jednání o Sýrii odejde, pokud nebudou dostatečně konstruktivní. V tomto kontextu Írán mluvil přímo o negativní roli Saúdů. Dohromady s Ruskem navíc nahlas odmítá jakékoli vnější pokusy o svržení Asada. Naopak Saúdská Arábie zdůrazňuje, že by měl Írán odchod Asada přijmout a dohromady se Spojenými arabskými emiráty podporují syrskou opozici.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů