Volby 2014 - Plzeň

Změna pro Plzeň kandiduje v celkem 5 obvodech. Do zastupitelstva města Plzeň a také na městských částech Plzeň 1–4. Celkem toto uskupení postavilo 138 kandidátů (data pochází z webu volby.cz), z nichž většina jsou ženy – celkem 72.

Pro posouzení pravdivosti druhé části výroku porovnáváme kandidaturu dalších stran v rámci těchto 5 volebních obvodů. Marek má pravdu i v této části. Žádný ze subjektů, který kandiduje v těchto 5 obvodech, nemá na kandidátce více žen než mužů. To dokládají opět data na webu volby.cz, která jsme důkladně analyzovali. Nejblíže alespoň paritě má volební strana Veřejné zájmy Plzně, poměr mezi muži a ženami na jejich kandidátkách je 83/75 ve prospěch mužů. V obvodu Plzeň 3 pak má tento subjekt na kandidátce 22 žen a 11 mužů, nicméně v součtu všech kandidátek je skutečně Změna pro Plzeň jediným subjektem, který většinu žen má.

Na základě informací z rejstříku ÚFIS a z webu města hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pojem dluhová služba, tak jak ho vymezuje Ministerstvo financí, zahrnuje zaplacené úroky a splátky vydaných dluhopisů, jistiny úvěru či leasing. Takzvaný ukazatel dluhové služby se pak počítá porovnáním těchto nákladů dluhové služby na dluhovou základnu, kterou tvoří příjmy města.

Údaje v naší tabulce pocházejí z ÚFISu (2010, 2011, 2012), ze Závěrečného účtu města Plzně za rok 2009 (.xls, odtud i čísla za rok 2007 a 2008), ze Závěrečného účtu za rok 2013 (.pdf, tyto údaje ještě nejsou dostupné v ÚFISu) a Rozpočtu města Plzně na rok 2014 (.pdf).

xxx20072008200920102011201220132014 (rozpočet) Příjem celkem (po konsolidaci) 25 541 831,07 a)5 791 117,51 a)5 230 389,00 a)5 811 609,715 387 279,575 852 834,555 214 450,00 d)5 511 999,00 g) Úroky 320 537,75 b)21 926,29 b)26 438,38 b)40 430,3144 871,5047 078,7459 684,00 e)66 870,00 h) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4130 916,10 c)158 124,63 c)351 905,26 c)350 924,63260 579,7792 841,2877 407,00 f)58 532,00 i) Dluhová služba celkem/3 4/5151 453,85180 050,92378 343,64391 354,94305 451,27139 920,02137 091,00125 402,00 Ukazatel dluhové služby (v %)/5 : 2/62,733,117,236,735,672,392,632,28

a) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 1, ř. Příjmy v daném roce
b) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 3, ř. Placené úroky
c) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 4, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
d) Závěrečný účet za rok 2013, str. 32, ř. Příjmy v daném roce
e) Závěrečný účet za rok 2013, str. 34, ř. Placené úroky
f) Závěrečný účet za rok 2013, str. 35, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
g) Rozpočet na rok 2014, str. 34, ř. Příjmy v daném roce
h) Rozpočet na rok 2014, str. 36, ř. Placené úroky
i) Rozpočet na rok 2014, str. 37, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček

Jak je z tabulky patrné, v posledních letech se naopak dluhová služba snižuje (po nárůstu v roce 2009), a to jak v absolutních číslech, tak v ukazateli, který porovnává náklady dluhové služby s celkovými příjmy města. To je způsobeno nízkými splátkami jistiny, samotná částka zaplacených úroků skutečně roste.

V rozhovoru pro Mladou frontu mluví lídr Změny pro Plzeň obecně o kandidátkách a míní nimi kandidátky této formace na plzeňský magistrát a také do zastupitelstev městských částí 1–4. Prvních 7 kandidátů na těchto listinách by tedy nemělo mít "kandidátskou zkušenost". Pro potřeby hodnocení výroku jsme zúžili analýzu na volební obvody "na magistrát" a do zastupitelstva Plzně 1. Je patrné, že kandidáti Změny pro Plzeň (prvních 7) mají v řadě případů kandidátskou minulost, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zastupitelstvo statutárního města

Analýzou dat ze serveru Volby.cz jsme zjistili, že prvních 7 kandidátů na kandidátce Změny pro Plzeň (Renáta Zoubková, Monika Adéla Šindelářová, Štěpán Esterle, Martin Marek, Jiří Novotný, Petr Baierl a Zdeněk Jůza) v roce 1994, 1998, 2002, 2006 ani 2010 nekandidovali do zastupitelstva magistrátu města Plzně ani do zastupitelstev městských částí.

Ovšem s jednou výjimkou. Tou je Petr Baierl, který v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva městské části Plzeň 3.

Podíváme-li se na další typy voleb (Marek nespecifikuje druh voleb, mluví o kandidatuře obecně), zjistíme, že kandidátskou minulost má (z předčasných parlamentních voleb 2013 v dresu hnutí Změna) sám lídr Marek, dále Zoubková, Šindelářová a opět Baierl.

V krajských volbách v roce 2012 pak do zastupitelstva Plzeňského kraje kandidoval za Stranu zelených opět Petr Baierl.

Plzeň 1 V první sedmičce kandidátů najdeme již zmíněnou Moniku Šindelářovou a opět Martina Marka, u nichž kandidatura reálně proběhla zhruba před rokem.

Dále pětka na kandidátce, Štěpánka Balcarová, kandidovala v roce 2012 v krajských volbách za Stranu zelených.

Vzhledem k nemožnosti zjistit, jak moc se jednotliví kandidáti znají nebo neznají, tuto část výroku nehodnotíme. Co se jádra výroku týče, není pravdou, že prvních sedm kandidátů nikdy nekandidovalo, proto je výrok nepravdivý.

Výrok Martina Marka pro Mladou frontu padl 4. září, hodnotíme jej tedy k tomuto datu (na účtu mohlo dojít od té doby ke znatelným pohybům).

Změna pro Plzeň založila svůj transparentní účet 13. května 2014. Do 4. září na něj vybrala přesně 16 528 korun. Konkrétně hnutí přispělo do této doby přes 40 lidí (nepočítáme Marka samotného).

Velkými volebními tématy v Plzni jsou zadluženostměsta a projektPlzeň – evropské hlavní město kultury 2015. V posledních letech se rovněž řešil název nového plzeňského divadla.

Změna pro Plzeň na svém webu prezentuje jako svá hlavní témata následující: Plzeň bez hazardu, petice za divadlo Miroslava Horníčka v Plzni, park v Komenského ulici – MO Plzeň 1.

Obyvatelé Plzně podepisovali petici, aby se divadlo nejmenovalo podle prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, nýbrž aby neslo jméno Miroslava Horníčka. Jak je patrné, členem petičního výboru byl i sám Marek. Primátor Plzně Martin Baxa v reakci na to začal prosazovat neutrální název divadla – Nové divadlo. Nové divadlo bylo s tímto názvem otevřenov září 2014.

Hazard byl rovněž velkým tématem letošních podzimních voleb, kdy TOP 09 usilovala o referendum o hazardu v termínu komunálních voleb. Straně se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů lidí pro to, aby bylo referendum vyhlášeno. TOP 09 byla ve snahách o referendum podporována také hnutím Změna pro Plzeň a Stranou zelených.

Zastupitelstvo odmítlo návrh na vyhlášení referenda již v dubnu 2014. Na tomto jednání byl také předložen návrh na nulovou toleranci hazardu, což iniciovala právě Změna (informace k tomuto jednání jsou dostupné na webu města – jednání zastupitelstva, bod 44).

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle náměstka primátora města Plzně Martina Zrzaveckého se na výkupu pozemků teprve pracuje, přičemž je na tyto výdaje pro letošní rok vyčleněno až 115 miliónů korun. Prvních 38 miliónů na výkup pěti pozemků dle něj bude asi vše, co se v rámci projektu stihne do konce roku, a zbytek prostředků bude přesunut.

Vedení města se však na základě memoranda (.pdf) uzavřeného mezi městem a krajem zavázalo vykoupit zhruba 200 pozemků za 130–150 miliónů do roku 2017 a v roce 2018 by se mělo začít s vlastní výstavbou.

Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.

Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.

Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".

Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.

Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.

Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.

Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.

Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.

Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na minulé mediální výroky Vladimíra Duchka.

Ten z role opozice varoval před obrovskými náklady (13,6 mld. Kč) pro městskou pokladnu spojenými s vybudováním nového depa. Tyto náklady byly podle něj za hranicí schopností plzeňského rozpočtu.

Sám Duchek přitom navrhoval alternativní variantu v podobě jednoduchého zázemí pro trolejbusy a autobusy, které by vyšlo na 300 mil Kč.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravda, že Duchek byl proti prodeji jakékoli majetkové části Plzeňské teplárenské, ovšem hlavní zásluhu na zachování stoprocentní majetkové účasti měla změna nabídky Sokolovské uhelné. Ta se na poslední chvíli vzdala požadavku na 34 % akcií plzeňských tepláren.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,

Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec

Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Při jednáních se pro média vyjádřil právě Duchek:

„...připomněl, že zastupitelstvo v roce 2004 odsouhlasilo, že město bude svůj vliv v teplárně posilovat, a ne se ho zbavovat“.

Duchek byl tehdejším technickým náměstkem primátora.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť hlavní přičinění na zachování 100procentní majetkové účasti města Plzně v PT měla změna podmínek nabídky Sokolovské uhelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, dle záznamů z hlasování zastupitelstva se Vladimír Duchek v tomto období v otázce organizace provozu na Americké třídě zdržel hlasování, v období předcházejícím však hlasoval pro.

4. 10. 2010 (tedy krátce před minulými komunálními volbami 15.–16.října 2010) uveřejnil Plzeňský deník rozhovor s Vladimírem Duchkem, v němž na otázku reportéra zda " Má být Americká třída bez aut nebo s nimi ?" Duchek odpověděl: " V minulosti jsem hlasoval pro zklidnění Americké a tento postoj zopakuji po volbách ".

Dle záznamů z hlasování zastupitelstva z 13. 3. 2014"o organizaci provozu na Americké třídě po skončení rekonstrukce Wilsonova mostu" (viz bod 15) se však Vladimír Duchek v otázce návrhu usnesení (.pdf) o zklidnění provozu zdržel hlasování. Přesný návrh usnesení zněl následovně: "Americká tř. bude zklidněna uzavřením Wilsonova mostu pro individuální automobilovou dopravu, na most bude povolen pouze vjezd BUS (městská doprava i ostatní autobusová doprava), cyklistů a vozidel taxi" (pozn. Demagog.cz, případně v rámci tzv. varianty B pouze úseku od Škroupovy po Resslovu ul., viz návrh usnesení). Návrh byl zastupitelstvem přijat s termínem realizace do 30. 6. 2014.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Vaněk je lídrem kandidátky politického uskupení nesoucího název Společně za Plzeň, což je koalice Plzeňské aliance, České pirátské strany, politického hnutí Změna, Starostů a nezávislých a Strany zelených. Zúčastněné strany oficiálně ohlásily vznik tohoto uskupení v pondělí 16. června 2014, a to v souvislosti s chystanými komunálními volbami na podzim téhož roku.

Pravidost výroku nám potvrdily 2 subjekty této volební koalice - konkrétně Plzeňská aliance (viz. níže) a také Česká pirátská strana. Nezkrácenou odpověď předsedy Plzeňské aliance přikládáme:

"Dobrý den,
koalice vznikala nekolik mesíců rozhovory mezi představiteli jednotlivých stran. Koaliční smlouvu podepsala nejprve Plzeňská aliance, Piráti, hnutí Zmena a Strana zelených. Společne jsme oslovili Petra Vaňka.Koalici jsme oficiálne představili v červnu na tiskové konferenci. Teprve poté přistoupil je te STAN.
S pozdravem
Pavel Denk
předseda Plzeňské aliance"

Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nedostatku veřejně dostupných dat a srovnání.

"Je to skutečně špičková technologie. Spalovna bude mít nejlepší emisní parametry v Evropě,"prohlásil při pokládání základního kamene spalovny v Chotíkově v září 2013 šéf ČKD group, dodavatel technologie do spalovny, Jan Musil. Zároveň upozornil na kladné reference subdodavatelů, německého výrobce spalovacích kotlů Martin či rakouský Zauner, zaměřený na čistění spalinových plynů.

Občanské sdružení Plzeňané proti spalovně Chotíkov však tvrdí, že použité technologie jsou staré dvacet let a využití energie tak nebude efektivní. Odvolávají se přitom ale na "neoficiální informace". Kontaktovali jsme občanské sdružení Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov a sdružení Arnika s žádostí o vyjádření, zatím jsme však nedostali odpověď.

Společnost Plzeňská teplárenská na e-mailový dotaz ohledně použité technologie odpovídá: "Jde o moderní technologii používanou v západní Evropě, Švýcarsku, Rakousku apod." Sám předseda představenstva Tomáš Drápela pak dodává: "Nebudeme se zásadně vyjadřovat k politickým prohlášením politiků před volbami. A pokud to jsou takové hlouposti, tak už vůbec ne".

V současnosti nejmodernější spalovna v České Republice je ta brněnská, jež prošla v roce 2011 výraznou modernizací. Dostupné technologické parametry spalovny Chotíkov však neumožňují srovnání.

Spalovna Chotíkov s plánovanou kapacitou 95 tisíc tun odpadu ročně je součástí Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, platného pro celý Plzeňský kraj. Provozovatelem a investorem je Plzeňská teplárenská, akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je statutární město Plzeň.

Podle studie EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí, skutečně dojde k nárůstu o několik stovek aut denně (str. 51, tabulka 12). Nárůst bude o trochu menší, pokud se podaří vybudovat obchvat města (str. 52, tabulka 15).

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.