Volby 2017: Lídr ČSSD v Seznamu

První organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské strany vznikla 7. dubna 1878. Hnutí neslo název Sociálně-demokratická strana československá v Rakousku. Stalo se tak na sjezdu v břevnovském hostinci U Kaštanu.

Podobně jako Zaorálek se v minulosti vyjádřil také předseda KDU-ČSL, který uvedl, že programové prohlášení vlády z podstatné části konvenuje s programem strany.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože je mimo naše možnosti porovnávat volební programy koaličních stran s programovým prohlášením vlády a následně srovnat, nakolik se tyto jednotlivé dokumenty překrývají. Jednak jde o problém rozsahu a navíc se často do finálního prohlášení nepřenášejí totožné body, ale jejich kompromisní znění, jak se na tom shodli koaliční partneři. Je tedy téměř nemožné zcela korektně popsat, který daný bod ještě odpovídá programu jednotlivé strany a který s ním již nemusí být v souladu.

Připomínáme ale naši velkou analýzu plnění vládních slibů, ve které jsme ověřili, jak si koalice jako celek vedla v naplňování měřitelných slibů obsažených v programovém prohlášení vlády.

Lubomír Zaorálek ve svém výroku mluví o případech tzv. zajišťovacích příkazů. Ve veřejném prostoru vzbudila velký rozruch omluva Ivana Pilného, současného ministra financí. Ten měl, alespoň podle tvrzení Hospodářských novin, 19. září na rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny konstatovat fakticky to, co tvrdí Zaorálek.

Hospodářské noviny uvedly 25. září údajný citát Pilného:

„Omlouvám se za zlikvidované firmy, ale peníze šly do státního rozpočtu, mají z toho prospěch všichni lidé.“

Ministerstvo financí o den později v reakci na toto tvrzení vydalo jednak prohlášení, které popírá, že by se měl Pilný tohoto výroku na půdě výboru dopustit, zveřejnilo také záznam z tohoto jednání. Je pravdou, že na tomto jednání výrok nepadl. Zvukový záznam s vystoupením Pilného je dostupný na stránkách Michala Bláhy.

Hospodářské noviny následně 27. září původní tvrzení korigovaly na informaci, že Pilný měl původní prohlášení vyřknout při odchodu z jednání zmíněného výboru. K tomu však neexistuje žádný záznam, který by to mohl potvrdit. Z tohoto důvodu tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť nelze nijak doložit, zda Pilný skutečně danou věc řekl.

Dodejme, že zajišťovací příkaz je nástroj orgánů finanční správy, který slouží k zajištění úhrady daně, pokud hrozí, že daň bude nedobytná.

Zajišťovací příkaz na 340 milionů korun byl vydán vůči opavské společnosti FAU, což zapříčinilo její insolvenci a na její majetek byl v prosinci 2016 vyhlášen konkurs. Krajský soud v Ostravě rozhodl, že pro takto masivní zajištění nebyl dán důvod a rozhodnutí o vydání zajišťovacích příkazů v září 2017 zrušil.

Výrok nelze jednoznačně vyhodnotit, neboť není možné bez jakýchkoli pochybností potvrdit spojitost mezi Andrejem Babišem a užíváním zajišťovacích příkazů vůči jeho konkurenci. Ačkoli existuje audionahrávka, na které Andrej Babiš mluví o „klekání na FAU Přerov“, není na jejím základě možné bezpečně prohlásit, že zneužívá Finanční správu pro své podnikání, resp. pro boj se svou konkurencí.

Zajišťovací příkaz je jedním z nástrojů správce daně/Finanční správy, který může využít v případě:

„Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi...“

(Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 167)

Dle zprávy o počtu zajišťovacích příkazů vydané Generálním finančním ředitelstvím pro vládu z letošního července jich bylo od počátku roku do července 2017 vydáno 960 v celkové částce 1,168 miliardy korun. V loňském roce to bylo 1561 příkazů na 3,3 miliardy a rok předtím 1605 příkazů na 3,6 miliardy.

Finanční správa může vydat vícero příkazů na jednu firmu, loni se tedy příkazy týkaly 309 a o rok dříve 424 firem. Rostoucí počet příkazů byl zdůvodněn tím, že vzrostl počet vydaných příkazů na jednu firmu (z 1,63 v roce 2013 na 5,05 v roce 2016). (Zdroj: Ceska-justice.cz)

Zpráva GFŘ dále uvádí, že od roku 2013 do dubna letošního roku byly vydány příkazy na 1545 subjektů, z nichž se 549 odvolalo k Odvolacímu finančnímu ředitelství. Zrušených zajišťovacích příkazů bylo 20. Rovněž od roku 2013 proběhlo 186 soudních řízení s celkovým počtem 19 zrušených příkazů. Nerozhodnuto bylo dosud ve 112 případech.

Vzhledem k těmto údajům přistoupilo MF a GFŘ ke změně metodiky a možné změně zákona, kterou by se zavedla alternativa pro zajišťovací příkazy.

19. září se konalo jednání rozpočtového výboru na němž bylo jednomyslně odhlasováno, aby Finanční správa využívala zajišťovací příkazy jen ve výjimečných případech a navíc posuzovala jejich potenciální dopad na podnikatele. Ministr financí Ivan Pilný správu hájil a dokonce řekl, že jde vůči ní o „mediální štvanici“.

Údajnou spojitost s podnikáním Andreje Babiše mají dva případy. Prvním je společnost FAU, která vlastnila sklad pohonných hmot v areálu chemičky Precheza patřící do holdingu Agrofert. Dle článku HN měla mít chemička o sklad údajně zájem.

Loni v říjnu se FAU Přerov dostala po zásahu Finanční správy do insolvence a o dva měsíce později byla soudně poslána do konkurzu. V září letošního roku ovšem soud zrušil rozhodnutí celníků o zajišťovacích příkazech na 340 milionů korun, neboť se domnívá, že Celní správa neměla důvod pro takové zajištění prostředků.

K tomuto případu se také váže nahrávka anonymního twitterového účtu Julius Šuman, na které Andrej Babiš tvrdí: „Ty naši klekli na FAU Přerov, takže je to v insolvenci.“ Nicméně nahrávka je problematická v tom, že s jistotou neodpovídá na angažmá Andreje Babiše. Nevíme, kdo ji pořídil, proč a zda nejde o pouhý fragment, který v celém kontextu může ukázat danou věc v jiném světle. Prozatím není v této kauze veřejně dostupný dostatek informací.

Druhý případ s vazbou na holding Agrofert je krach rodinné firmy KM Plus podnikatele Michala Kovárníka, která se zabývala výrobou lepidel a chemikálií. Kauzou se podrobně zabývá pořad Zvláštní vyšetřování Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové na webu Seznamu.

Problémy této rodinné firmy přišly poté, co si Kovárník nakoupil tři nové stroje pro rozšíření výroby. Tehdy ho také kontaktoval člověk s vazbou na holding Agrofert a s informací o budoucím vývoji. Z důvodů podezření ze zneužití dotace a údajně neoprávněného odpočtu DPH se finanční úřad domáhá na KM Plus 29 milionů korun. Oprávněnost zajišťovacích příkazů potvrdil soud v Hradci Králové (oba rozsudky jsou dostupné zde).

Finanční správa vydala v této věci a v reakci na reportáž Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové prohlášení, že v případě firmy KM Plus nepochybila.

Web Seznam Zprávy vydal 19. října pak další text, ve kterém popisuje fakta, která nasbíral během sledování případu a dává je do kontrastu s vyjádřeními např. Andreje Babiše. Jednou z doplňujících informací je pak i samotný popis výše zmíněných rozsudků. Seznam uvádí:

" Tyto soudy neřešily podstatu věci - tedy jestli Michal Kovárník podváděl s dotací na rozšíření výroby své firmy KM Plus a šidil na daních. Dosavadní soudy ve skutečnosti řešily jen to, jestli byly splněny "formální podmínky" pro vydání zajišťovacích příkazů. Tedy posvětily celý proces - teprve na jeho konci má být rozhodování o vině či nevině. Firmu KM Plus to však již nezachrání, stát ji obratem zničil. "

Ani v jedné této kauze ovšem nelze s určitostí říct, že Andrej Babiš prostřednictvím Finanční správy likviduje podnikání či osudy lidí. Pro takové tvrzení není dostatek veřejně dostupných informací.

Doplnění: Výrok zpracovananý 18. září jsme 19. září doplnili o nový text serveru Seznam Zprávy, který vysvětluje další okolnosti kauzy KM Plus.

Sociální demokraté v dubnu letošního roku v ústředním výboru strany rozhodli vykonat referendum, které určí jejich prezidentského kandidáta. To má proběhnout v listopadu po parlamentních volbách. V květnu pak ale předseda ČSSD Bohuslav Sobotka prohlásil, že by mohli kandidáta, kterého podpoří, vybrat už v létě. V tomto případě šlo spíše o veřejné deklarace, které nenahrazovaly rozhodnutí stranických orgánů z dubna.

Celou volbu chtěla ČSSD uspíšit dle slov premiéra Sobotky kvůli vládni krizi, která proběhla během května 2017. Od vedení sociálních demokratů od té doby zazněly jména jako Sobotka, Štěch nebo Zaorálek. V létě však podporu žádnému ze zatím známých prezidentských kandidátů nedeklarovala a ani nepřinesla žádného vlastního kandidáta.

V programovém prohlášení z roku 2014 se vláda zavázala zvýšit minimální mzdu tak, aby se její výše přiblížila 40 % průměrné mzdy. Vláda pak během svého funkčního období zvýšila minimální mzdu třikrát – v roce 2015 na 9 200 Kč, v roce 2016 na 9 900 Kč a v roce 2017 na 11 000 Kč.

Vláda také schválila další navýšení minimální mzdy od roku 2018, a to na 12 200 Kč, což by mělo odpovídat 40,5 % průměrné mzdy. Pokud by se průměrná mzda držela stále na úrovni kolem 29 000 Kč, měl by se tento předpoklad vyplnit.

Jak vidíme na následujícím grafu v časovém srovnání, výška minimální mzdy se opravdu dlouho držela na stejné úrovni (osm tisíc korun, na tuto částku se dostala za Topolánkovy vlády). Minulá vláda (Rusnokova ani Nečasova) opravdu minimální mzdu nezvyšovala.

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %.

Platy zaměstnanců v sociálních službách se od července rovněž zvýšily, a to od 9,4 % až do 23 % podle příslušného platového tarifu. Tato zvýšení se mají dotknout zhruba 165 tisíc lidí.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. V září 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům. Stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

Od listopadu se navíc o 15 % zvýší platy učitelům a o 10 % ostatním zaměstnancům veřejné správy.

V kultuře za této vlády stoupl průměrný plat o 35 %, zvedly se i tarifní platy.

Obecně tak je možné konstatovat, že vláda se snažila státním zaměstnancům zvyšovat platy.

Je pravdou, že při nástupu současné koalice v lednu 2014 česká ekonomika fakticky nerostla. V dalších letech se růst ekonomiky výrazně zvýšil. Vliv na to má řada faktorů jako např. růst okolních zemí, s nimiž obchodujeme, nebo třeba i zvýšená spotřeba obyvatelstva. V rámci výroku hodnotíme pouze stav ekonomiky v době nástupu Sobotkovy vlády.

V roce 2013 bylo v ČR tempo růstu HDP záporné -0,5 %, růst se zrychlil v roce 2014 na 2,7 % a pokračuje dodnes. Nicméně pokles HDP v roce 2013 už byl přívětivější než pokles v roce 2012 (kdy bylo tempo růstu opět záporné, -0,8 %).

V současné době česká ekonomika stále roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Dle expertů se v posledním roce na růstu podílel hlavně export, který za posledních šest měsíců vzrostl o 4,7 %. Obchodní bilance byla ve stejném období v přebytku 18,8 miliard korun.

Na současném růstu se rovněž významně podílí silná domácí spotřeba, jež v prvním čtvrtletí také vzrostla, a to o 2,7 %.

Růst těchto dvou položek potvrzuje trend, který česká ekonomika zahájila v roce 2016, jak ukazuje i tento graf příspěvků jednotlivých složek k meziročnímu růstu HDP. Z něj je patrný rostoucí podíl domácí spotřeby na růst HDP.

Zdroj: Statistika a my

Dle dostupných informací stojí za současným dobrým stavem českého hospodářství jak stabilní export a poptávka v zahraničí, tak i sílící domácí spotřeba. Výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek mluví o zákonu o sociálním bydlení. Ten byl koalicí přislíben již v programovém prohlášení vlády. Konkrétně bod zněl:

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Až v březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Přes první čtení zákon neprošel i díky opakovaným vystoupením opozičních poslanců, kteří tak zabránili jeho propuštění dále. Na druhou stranu vláda jej předložila teprve půl roku před volbami, což při výrazně rozdílných postojích různých stran mohlo vést k snazšímu zablokování projednání.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vládě se skutečně nepodařilo prosadit zákon o sociálním bydlení, proti němu vystupovalo jak hnutí ANO (v daném případě ministerstvo pro místní rozvoj), tak i pravicová opozice.

Vyjdeme-li z dlouhodobých dat CVVM, tak je zřejmé, že se vláda Bohuslava Sobotky v porovnání s vládou Petra Nečase těšila větší důvěře obyvatel. V první polovině roku 2013 (tedy ještě před zásahem na Úřadu vlády), oscilovala veřejná podpora mezi 12–23 %.

Fakticky ihned po nástupu Nečasovy vlády začala důvěra v ni klesat. Naopak po sestavení kabinetu Bohuslava Sobotky se popularita vlády zvedla na nějakých 45 % a tuto míru si dlouho držela. Pokles pak koalice zaznamenala až v roce 2016 a v porovnání s předchozími sestavami (jak je z grafu CVVM patrné) nebyl tak výrazný.

Výrazný zlom směrem dolů v popularitě vláda utržila po proběhnuvší koaliční krizi (ze 40 na 23 %) na jaře letošního roku. Podle aktuálních dat se důvěra v kabinet pohybuje na hladině 28 %.

Je tedy pravdou, že po významnou dobu tohoto období se vládní sestava těšila důvěře, které minulé vlády fakticky nedosahovaly.

Kauza trestního stíhání Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) se vztahuje k údajnému zneužití dotací EU na stavbu Farmy Čapí hnízdo. Podle serveru Aktuálně.cz začalo vyšetřování okolností získání dotací na konci prosince 2015. Letos pak případ pokročil a policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka. V případu pak figurují i další členové Babišovy rodiny, přesný počet obviněných však není znám. V Poslanecké sněmovně pak došlo k hlasování o vydání Babiše 6. 9. 2017, kde ze 134 přítomných poslanců hlasovalo pro jeho vydání 123. Na začátku října 2017 pak policie Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka obvinila pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie a bylo zahájeno trestní stíhání, jak uvedly Lidovky.cz. Výrok je tedy pravdivý.

Komunisté dle svého volebního programu hodlají prosadit (5. téma: Bezpečnost a mírové soužití, 6. bod) celonárodní referendum o vystoupení České republiky ze Severoatlantické aliance. To potvrdil i předseda KSČM Vojtěch Filip v předvolební debatě České televize na téma zahraniční politiky 4. října 2017 (čas 1:39). Kromě toho Filip vyřkl myšlenku, že by mělo proběhnout referendum o setrvání ČR v Evropské unii, pokud by ho čeští občané požadovali.

Je třeba podotknout, že KSČM už v tomto volebním období, konkrétně v září 2016, podala návrh (.pdf) ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy. Ten se nedostal ani do prvního čtení, ale předseda Filip vyjádřil stanovisko, že podstatná je debata nad vojenskými závazky plynoucí České republice z účasti v NATO.