Demagog.cz

Volby do Evropského parlamentu III.

Třetí předvolební diskuse na České televizi se zaměřila na lídry menších neparlamentních uskupení. Velkým tématem byla efektivita čerpání evropských dotací a korupční podezření, která se kolem využívání eurofondů vyrojila. Na stole bylo i údajné zaplavování Česka evropskými směrnicemi, ke konci se debata stočila k podpoře alternativních zdrojů energie.

Ověřili jsme
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP ze dne 14. května 2014 (moderátor Václav Moravec, záznam)

6 z celkově 32 ověřených výroků

Ondřej Liška

Ondřej Liška

My jsme na to tlačili, ale evidentně ten odpor ODS a ostatních stran byl tak obrovský, že my jsme sami s našimi 6 poslanci proti 194 jsme nedokázali protlačit toto (řeč je o zákonu o státní službě - pozn. Demagog.cz).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ve volebním období, kdy byla Strana zelených zastoupena svými 6 poslanci ve sněmovně, tak se o zmíněné normě hlasovalo dvakrát, přičemž nejméně v jednom z těchto hlasování, které je dohledatelné, Zelení vystupovali proti dalšmu odložení účinnosti zmíněného zákona.

Poslanecká sněmovně ve volebním období 2006–10 schvalovala tato odložení dvě: nejprve o dva roky v roce 2006 a poté o další tři v roce 2008.

V roce 2006 pro návrh na odložení účinnosti hlasovalo 159 poslanců a poslankyň, zatímco proti jich bylo 11. Mimo šesti členů klubu Zelených proti hlasovalo i pět lidoveckých poslanců a jedna poslankyně KSČM se spolu se dvěma poslanci ODS zdržela.

Poslankyně za Zelené Kateřina Jacques vyjádřila ve svém sněmovním projevu nesouhlas sezávažnou problematikou odložení účinnosti a snažila se přesvědčit kolegy, aby podpořili tento nezbytný zákon, který byl slíben i v koaliční smlouvěTopolánkovy vlády.

O dva roky později hlasování bohužel probíhalo bez elektronického hlasovacího zařízení, a je proto znám pouze konečný počet hlasů (ano: 97, ne:7).

Oběodložení navrhoval tehdejší ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas.

Poslanci Zelených (nejméně v 1 případě - druhé hlasování nelze doložit) skutečně hlasovali proti opětovnému odložení účinnosti tohoto zákona a byli ve výrazné menšině. Nebyli sice ve svém postoji zcela osamoceni, nicméně je pravdou, že stáli proti drtivé převaze poslanců, kteří opětovné oložení podporovali.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Evropská unie vyšla vstříc těm členským zemím při čerpání v minulém období a řekla dobrá, nechcete, abychom vám koukali pod prsty, tak si tu kontrolu řešte sami. Celou dobu, co tam seděl ministr Kalousek, tak to spadalo pod zodpovědnost ministerstva financí a ukázalo se, že ministerstvo financí nehrálo a to se ukázalo i v tom posledním auditu, tu roli, kterou to hrát mělo, a proto unikaly peníze tam, kam neměly.

V minulé finanční perspektivě Evropské unie (pro roky 2007-2014) byla kontrola skutečně svěřena do rukou ministerstva financí. Stránky ministerstva pro místní rozvoj uvádí ohledně řízení fondů EU následující: " Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu fungující v rámci Ministerstva financí centrálně odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU. " V tomto období také působil Miroslav Kalousek jako ministr financí, nejprve ve druhé vládě Mirka Topolánka a posléze ve vládě Petra Nečase. Pokud jde o chybnou roli ministerstva financí, Ondřej Liška odkazuje na poslední audit Evropské komise, který prokázal pochybení ze strany krajů i kontroly samotného ministerstva, což připustil i Miroslav Kalousek. Odpovědnost podle něj však nesly regionální rady.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Zelení naopak iniciovali zprávu v Evropském parlamentu, která se velmi kriticky postavila k biopalivům 1. generace, my je nepodporujeme.

Evropský parlament skutečně v roce 2013 podpořil (hlasování zde) pokročilá biopaliva na úkor těch tzv. 1. generace, která mohou konkurovat potravinové výrobě. Zelení rovněž stáli za tímto návrhem (.pdf). Zpravodajem této zprávy byl poslanec Evropského parlamentu z frakce Zelených Claude Turmes.

Ten v této zprávě mimo jiné uvedl, že (str. 86): "Zpravodaj se domnívá, že jsou zde přesvědčivé důkazy pro to, aby byl opuštěn cíl povinných 10 % paliv z obnovitelných zdrojů. Pozornost věnovaná biopalivům by měla být kvalitativní než jen čistě kvantitativní.

V následujících odstavcích rozděluje možné zdroje biopaliv na "go" (tedy ty, které Zelení podporují) a "no-go" (ty, proti kterým protestují, paliva první generace). Mezi "go" patří především odpadky a zbytky, mezi "no-go" patří ty, které negativně ovlivňují světovou produkci potravin.

Tento postoj se pak promítá do konkrétních pozměňovacích návrhů, kupříkladu návrhu č. 2 (str. 6 dokumentu). Celá zpráva je tak velmi kritická k biopalivům první generace a navrhuje změny, jak omezit jejich užívání.

O kritickém postoji strany k biopalivům první generace svědčí i řada dalších prohlášení na stránkách evropských Zelených (např. zde nebo zde).

Tento výrok jsme změnili z původního hodnocení "něověřitelné" na základě podkladů dodaných Stranou zelených, za což jim děkujeme.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Když si přečtete náš volební program, který je společný pro všechny zelené strany v Evropské unii, které společně kandidují, tak tam uvidíte celý soubor velmi konkrétních návrhů jak demokratizovat a otevřít evropské instituce.

Na základě Společného manifestu Evropské strany Zelených hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve zmíněném dokumentu (.pdf, str. 16) skutečně najdeme celý oddíl nazvaný " Za životaschopnější demokracii ", v jehož rámci je vyjmenováno několik návrhů, které by podle názoru Zelených pomohly větší demokratizaci a otevřenosti evropských institucí. Je to například posílení iniciativy občanů, větší možnost podávat žaloby u ESD, vyšší kontrola občanů nad politikami EU, ať už přímá nebo skrze posílené národní parlamenty, a další.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Český výbor pro evropské záležitosti v české parlamentu vůbec není populární, protože je tam nejvíc práce, ale je to nejdůležitější výbor v celé sněmovně, protože má nejvyšší pravomoc. To, co se usnese ve výboru pro evropské záležitosti, má váhu jako by se na tom usnesla celá sněmovna.

Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "

Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí

Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Ale to se bavíme o České republice.

Liška reaguje ve svém výroku na to, že osobně podporoval tzv. biopaliva. Petr Mach dokonce uvedl konkrétní den, kdy se o zmíněném bodu ve sněmovně hlasovalo. Předseda Zelených skutečně byl pro podporu biopaliv 17. března 2010 v rámci jednání o novele zákona o ochraně ovzduší.