Miloš Zeman

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“ v roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman ve svém výroku popisuje, které odbory Kanceláře prezidenta republiky mu poskytují informace o zákonech, jež jsou mu předány v souvislosti s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu.

Organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky:

V souladu s výrokem jsou hlavními zdroji informací v souvislosti s legislativním procesem Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

Odbor analytický shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace pro potřeby prezidenta republiky o činnosti:

• Poslanecké sněmovny a Senátu, zejména pokud jde o obsah návrhů zákonů, mezinárodních smluv, dokumentů EU a dalších nelegislativních materiálů, včetně jejich projednávání ve výborech a komisích Parlamentu ČR;
• Vlády ČR a jejích poradních orgánů, pokud jde o obsah legislativních i nelegislativních materiálů majících zásadní politický nebo hospodářský dopad;
• Ministerstev, pokud jde o obsah koncepčních materiálů a plnění úkolů podle legislativního i nelegislativního plánu vlády a dále ostatních správních úřadů, orgánů územní samosprávy, politických stran, ekonomických subjektů, odborových i jiných nestátních právnických osob.

Odbor legislativy a práva připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky, která souvisí s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu a při výkonu jeho exekutivních pravomocí. Odbor legislativy a práva plní jako orgán prvního stupně povinnosti stanovené Kanceláři zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí Odboru legislativy a práva je pak Oddělení legislativní.

Ačkoliv je pozice opozičních stran v době nouzového stavu a stavu legislativní nouze oslabena a aktivity vlády jsou viditelnější, nelze opozici považovat za neaktivní. Opozice vystupuje především prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které se týkají vládních návrhů zákonů, nebo jiných návrhů na změnu současné situace.

Opoziční strany (TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti a STAN) společně představily již 6. dubna návrhy na pomoc firmám a OSVČ. Tyto návrhy byly představeny jako pozměňovací návrhy k vládním zákonům. 

Další návrhy představují jednotlivé opoziční strany samostatně. Mezi ně patří například ekonomický balíček ODS, ekonomická opatření TOP 09 nebo balíček legislativních opatření KDU-ČSL. Hnutí STAN představilo plán uvolňování restriktivních opatření. Návrhy opozice se z větší části týkají ekonomických záležitostí.

Na jednání Poslanecké sněmovny (42., 43. a 44. schůze), kdy se v současné době jedná pouze o vládních návrzích zákonů, opozice podala nespočet pozměňovacích návrhů, a to v oblasti zdravotnictví (např. k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře), ekonomiky (např. k návrhu zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií) a dalších.

Pro lepší porozumění výroku prezidenta Zemana uvádíme širší kontext, ve kterém byl pronesen. Miloš Zeman na dotaz týkající se potřeby sociálního smíru odpověděl takto: „Já si myslím, že pokud jde o sociální smír, tak lidé se chovali skvěle a zodpovědně. Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Tady už ten sociální smír prostě je.“ Miloš Zeman tedy naznačuje, že Pavel Fischer, obdobně jako Miroslav Kalousek, vnesl do veřejného prostoru určitý jev, který by měl narušit sociální smír.

Právě v kontextu předcházejícího výroku, kdy podle prezidenta Zemana měl Miroslav Kalousek vyhlásit občanskou válku, nelze slovo „vyhlásit“ ani v tomto výroku interpretovat jinak, než že měl Pavel Fišer buď deklarovat, že sám vlastizradu spáchá, či k tomuto činu nabádat ostatní.

Senátor Pavel Fischer však na svém twitterovém účtu kritizoval pouze vládní představitele, kteří byli na ruzyňském letišti převzít dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Tento čin označil za „hraničící s vlastizradou“. 

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Pavel Fišer vlastizradu nevyhlásil. Pouze popsal chování premiéra a dalších členů vlády v minulosti jako „hraničící s vlastizradou“.

Miloš Zeman zde zřejmě mluví o vyjádření Miroslava Kalouska na Twitteru, které napsal v reakci na návrh Ministerstva obrany zvýšit pravomoce premiéra a vlády v období krize.

Mám pouze tři revolvery. V takové situaci mi bude ctí stát s nimi vedle Vás. Doufám ale, že k tomu nedojde. Nicméně jsem připraven.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

A o tweetu zveřejněném o pár minut dříve.

Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

Miroslav Kalousek tedy občanskou válku nevyhlašoval a k ozbrojenému odporu přímo nevyzýval. Pouze upozornil na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané v případě odstraňování demokratického řádu lidských práv právo na odpor.

V souladu s výrokem obsahuje teletext ČT na straně 132 (k 22. 4. 2020) tabulku s počty obětí pandemie (COVID-19) na jeden milion obyvatel. 

Tabulka momentálně obsahuje údaje o 30 zemích, což je o 2 víc než ve výroku Miloše Zemana. Tato malá nepřesnost může být způsobena aktualizací tabulky (poslední aktualizace 21. 4. 2020 v 16:30). Bohužel se nám nepovedlo dohledat archiv teletextu ČT, z tohoto důvodu nelze tato část výroku spolehlivě ověřit.

Tabulka potvrzuje slova Miloše Zemana, jelikož jako zemi s nejmenším počtem úmrtí na milion obyvatel skutečně uvádí Českou republiku, kterou následuje stát Izrael.

Nemůžeme hodnotit, zda se v případě dotací na solární elektrárny jedná o vyhozené peníze. Můžeme pouze zhodnotit, zda se skutečně jedná o dotaci ve výši 30 mld. Kč.

„Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl René Neděla, náměstek pro energetiku. Již z tohoto výroku jednoznačně vyplývá, že ze státního rozpočtu nemůže každoročně odcházet 30 mld. Kč pouze na solární elektrárny. Prezident Zeman však ve svém výroku neuvádí, že se jedná o „vyhazování“ peněz jen ze státního rozpočtu, a tak předpokládáme, že hovoří o penězích, které jsou placeny jak státem, tak i soukromými subjekty.

Z celkové částky více než 45 mld. Kč bylo v roce 2018 na obnovitelné zdroje vyhrazeno 43,7 mld. Kč. Zbytek částky byl vyhrazen na podporu kogeneračních elektráren. Solárním elektrárnám pak byla z těchto zdrojů poskytnuta podpora ve výši 29,2 mld. Kč, v roce 2017 se jednalo o 27 mld. Kč. Tyto částky ovšem zahrnují nejen finance zprostředkované státním rozpočtem, ale i spotřebiteli, jak již bylo zmíněno výše. Kolik pak dodává finančních prostředků na podporu solárních elektráren samostatný stát není zjistitelné. Jedná se totiž o podporu programu týkajícího se obnovitelných zdrojů jako celku. Z předchozích čísel ovšem jednoznačně vyplývá, že dotace státu na solární elektrárny nemohou dosahovat částky 30 mld. Kč ročně.

Miloš Zeman je kritikem solárních elektráren již několik let. Jedna z jeho prvních kritik pochází již z roku 2013, proto můžeme konstatovat, že prezident na toto téma upozorňuje déle než tři roky. Se zvyšující se částkou, určenou na podporu solární energie, se také zvyšuje částka, kterou prezident disponuje ve svých argumentacích. V posledních třech letech, o kterých prezident hovoří, však kritizoval především částky v rozmezí 26 až 27 mld. Kč.

Přestože předpokládáme, že Miloš Zeman nehovoří pouze o prostředcích státního rozpočtu, ale souhrnně o všech zdrojích dotací pro solární elektrárny, je třeba poukázat na to, že v minulosti opakovaně zaměňoval výši dotací na všechny obnovitelné zdroje s dotacemi pouze na solární energetiku.

Podobný výrok pak pronesl i minulý týden. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 30 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti, a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,“ řekl Zeman již v pořadu televize Prima Partie 12. dubna 2020. 

Je ale třeba upozornit, že zatímco v minulých výrocích přičítal celých 30 miliard výdajům státního rozpočtu, nynější výrok je již přesnější, když se dá chápat i tak, že oněch zmiňovaných 30 miliard jsou celkové výdaje na podporu fotovoltaických elektráren, nikoliv pouze výdaje státního rozpočtu.

Tento výrok je vyňat se samotného závěru vánočního projevu prezidenta, kdy prezident Zeman kromě zdraví, štěstí a dlouhých let přeje také bolest.

„(...) trochu vás překvapím. Chtěl bych vám popřát bolest. Ale víte jakou bolest? Takovou bolest, o které mluvil Tomáš Masaryk, když řekl: Myšlení bolí.“

Citát je obsažen ve spisu Hovory s T. G. Masarykem, který v letech 1928–1935 sepsal Karel Čapek, a to na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem. V kapitole Myšlení a život (str. 184) Masaryk mj. hovoří o tom, jak těžké je dospět k poznání:

„Myšlení jasné bolí – bolí ztráta mýtu, bolí často poznávat věci nové; je i noetická xenofobie – odvozuji nejen z xenos, cizinec, nýbrž i to xenon, věc cizí a neznámá; i v myšlení je člověk bytostí zvykovou. Pravá moudrost, pravé poznání je věčně mladé, věčně hybné a nové – tedy i zkušenost je nám věčně nová: herrlich wie am ersten Tag, řekl bych s Goethem. – Spokojen?“

Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které vznikly spalováním fosilních paliv, podílela nejvíce Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého z celkového množství 37,89 Gt vyprodukovaných celosvětově. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt. Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA.

Podíl států Evropské unie na celkových emisích oxidu uhličitého činil v roce 2018 9,13 %. Pro srovnání, emise Číny tvořily 29,71 % celkových emisí, Spojeným státům připadá z celku 13,92 %.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace jednotlivých zemí je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele se Spojené státy v roce 2018 umístily na 13. místě (16,14 tun CO2/ob.), Česká republika je v tomto žebříčku již na 22. místě (10,44 tun CO2/ob.) a Čína na 37. místě (7,95 tun CO2/ob.). Všechny země EU jsou na 50. místě s 6,78 tun CO2/ob.

Podle údajů ze zprávy (.pdf, str. 5) ERÚ byl za první tři čtvrtletí roku 2019 podíl fotovoltaických elektráren na výrobě elektrické energie brutto 3,18 % a netto 3,38 %.

Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici data za čtvrté čtvrtletí, nejedná se zatím o plnohodnotné meziroční srovnání. Protože však 3 %, která uvádí Miloš Zeman, odpovídají v rámci naší tolerance prozatímním hodnotám pro rok 2019, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Procentuální zastoupení elektřiny vyrobené v ČR solárními elektrárnami se za posledních pět let pohybuje nad hranicí 2,5 %.

Zdroje dat ke grafu: 2015, 2016, 2017, 2018. Tabulka s hodnotami vždy v souboru pdf na straně 5.