Miloš Zeman

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící, neboť nošovická automobilka přešla na třísměnný provoz již v červenci 2020, navíc se jednalo pouze o návrat do režimu provozu, který fungoval již před zastavením výroby. Po publikaci rozhovoru jsme však zjistili, že provoz plánuje rozšířit kolínská TPCA, a to v únoru 2021.

Z kontextu slov prezidenta Zemana vyplývá, že srovnává situaci v tzv. první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020, kdy zastavily svůj provoz i automobilky, se situací, která následovala poté.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavřela při první vlně pandemie své evropské závody. Automobilka Škoda Auto, která je součástí německého koncernu, přestala vyrábět 18. března 2020. Premiér Babiš zdůraznil, že k zastavení výroby došlo z rozhodnutí majitele, nikoli vlády. Proto se Škody Auto neměly týkat kompenzační opatření. 

Výrobu zastavily i další v Česku působící automobilky. Od 23. března k tomuto kroku přistoupila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích a obdobně od 25. března i kolínská TPCA.

Výroba nakonec byla přerušena ve Škodě Auto na cca šest týdnů, v továrně Hyundai na více než tři týdny, a TPCA u Kolína nevyráběla dokonce skoro deset týdnů. Po pauze se navíc výroba rozjížděla postupně, například Hyundai vyráběla jen na dvě z obvyklých tří směn.

Výroba v továrně v moravskoslezských Nošovicích běží od třetího červencového týdne naplno ve třech směnách, stejně jako před pandemií. Svůj provoz však plánuje rozšířit kolínská TPCA, která je nově pod úplnou kontrolou společnosti Toyota. Od února 2021 by zde mělo dojít k rozšíření z dvousměnného na třísměnný provoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou nepřesnost, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Obecná míra nezaměstnanosti je podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu mezi 15–65 lety. Podle Eurostatu je obecná míra nezaměstnanosti v ČR v posledním dostupném měření z listopadu 2020 na 2,9 %.

Co se týče celé Evropské unie, ta má k listopadu 2020 podíl nezaměstnaných 7,5 %.

V porovnání s EU má ČR dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti, na první příčce se drží od roku 2016 (.pdf, str. 766).

Program Antivirus vláda schválila 31. března 2020. Jeho hlavním účelem je od počátku ochrana zaměstnanosti a poskytnutí pomoci zaměstnavatelům při snaze udržet své zaměstnance. Tato pomoc probíhá prostřednictvím částečné, či celkové kompenzace mzdových nákladů (.pdf, str. 2). 

Jiný model naopak představuje prezidentem Zemanem zmiňovaný kurzarbeit, tedy podpora v době částečné nezaměstnanosti (.pdf, str. 16). Uveďme, že v případě kurzarbeitu se zaměstnanci zkrátí pracovní doba, jeho mzda (či její větší část) však zůstává zachována (.pdf, str. 3), jako by pracoval plnou pracovní dobu. Za dobu „nepráce“ v této pracovní době pak mzdové náklady za zaměstnavatele přebírá a platí stát (.pdf, str. 15).

Dodejme, že tato podpora (kurzarbeit) je sice již nyní zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, dle vlády však její současná podoba není v případě koronavirové krize použitelná (.pdf, str. 13). A to především kvůli limitu výše příspěvku, který činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, což vláda označuje za podporu příliš nízkou (.pdf, str. 13). Nově tak chce v případě plošného uzavření provozů navýšit tuto podporu na 70 % průměrného čistého výdělku (str. 18).

Co se týče programu Antivirus, o podporu v jeho rámci mohli zaměstnavatelé žádat i zpětně, a to od data 12. března. V průběhu pandemie měl tento program tři různé formy, konkrétně Antivirus A (později i A plus), B a C. Ty se pak liší ve svém zaměření, a tedy v podmínkách, které určují možnost jejich čerpání.

Antivirus A se týká příspěvků do výše 80 % z vyplacené mzdy zaměstnancům a je určen nejen pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci museli zůstat v karanténě, ale i pro zaměstnavatele, kteří museli kvůli nařízením vlády výrazně omezit, či uzavřít svůj provoz. V rámci programu Antivirus A Plus, který byl schválen ve druhé polovině října, zaměstnavatelé ve vymezených případech mohou čerpat příspěvek ve výši 100 % vyplacené mzdy a odvodů. Pro zaměstnavatele, kteří byli protiepidemickými opatřeními zasaženi nepřímo, je poté určen Antivirus B. Výše podpory u něj byla stanovena na 60 % náhrady mzdy včetně odvodů. Antivirus C se pak týkal odpuštění části sociálního pojištění. 

V srpnu, kdy měl celý program původně končit, bylo vládou rozhodnuto o prodloužení jeho trvání ve verzích A i B, a to do konce října. Antivirus C pak jako jediný skončil v původním termínu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tehdy uvedla, že by program Antivirus měl být v budoucnu nahrazen právě dlouhodobým kurzarbeitem. O plánovaném přechodu z Antiviru na kurzarbeit v červenci hovořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V průběhu října nicméně vláda rozhodla o dalším prodloužení obou programů Antivirus do konce roku 2020 (.pdf). Později byl termín prodloužen až do konce února 2021. Z tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. prosince přitom vyplývá, že se dříve předpokládalo, že program Antivirus na konci roku 2020 skutečně skončí. Měl na něj navázat již zmíněný kurzarbeit, jeho zavedení však doposud nebylo schváleno, přičemž příslušný výše zmiňovaný návrh se nachází v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvádí, že k datu 11. prosince 2020 bylo v programech Antivirus A a B vyplaceno 21,8 mld. korun (.pdf, str. 1) a na podporu dosáhla každá čtvrtá firma z celkového počtu 263 tisíc podniků v ČR. K 11. lednu pak výše této podpory dosáhla hodnoty 25,3 mld. korun (.pdf, str. 1). Ministerstvo (.pdf, str. 2) dále uvádí, že i přes enormní pokles HDP nedošlo k vyšším dopadům na nezaměstnanost v ČR, jejíž míra zůstává nejnižší v rámci Evropské unie. 

Podle ekonomky Heleny Horské lze relativně nízkou míru nezaměstnanosti spojovat s podpůrnými vládními programy. Ačkoliv je dle nich pravděpodobné, že po jejich ukončení dojde k nárůstu nezaměstnanosti, lze předpokládat, že tato míra bude stále jedna z nejnižších v Evropě. Podíl nezaměstnaných osob v roce 2020 shrnuje následující graf. 

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit deklarovala v červenci také nezávislá expertní platforma KoroNERV-20. Na svých webových stránkách uvádí, že byť se program ukázal být úspěšným nástrojem na podporu ekonomiky, je nezbytné, aby byl pouze dočasného charakteru. Návrh členů se tedy týkal změny programu do podoby, která by připomínala německý kurzarbeit, přičemž upozorňovali také na výhodnější dopady na státní rozpočet z hlediska nákladů.

Důležitost přechodu na německý model kurzarbeitu zmínil například i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Nutnosti včasného ukončení programu Antivirus se věnovali i ekonom Mojmír Hampl a ekonomka Ilona Švihlíková v rámci pořadu Partie. Jejich kritika směřovala k umělému udržování pracovních míst nebo vysokým finančním nákladům na zmiňovaný program. Umělé udržování pracovních míst, která se již neobnoví, kritizuje i ekonom Pavel Bartoň. Jako negativní vnímá také to, že program uchovává při životě tzv. zombie firmy, jejichž existence může vést k poklesu produktivity daného sektoru. 

Česká národní banka má od roku 2010 nastavený inflační cíl na 2 %, s tolerančním pásmem o šíři jednoho procentního bodu. Když tedy Miloš Zeman říká, že inflace se dosud v České republice držela víceméně v okolí tohoto inflačního cíle, můžeme to chápat tak, že míra inflace se v poslední době pohybovala v rozmezí pásma vytyčeného ČNB mezi 1 až 3 %. 

Miloš Zeman mluví o tom, že „až dosud“ se míra inflace držela na této hladině. Jelikož svá slova doplňuje tvrzením, že „jestli bude inflace, řekněme, 3%, pořád se nic hrozného nestane,“ chápeme jeho výrok tak, že „až dosud“ znamená „až do nynějška“, ne například „až do loňského roku poznamenaného pandemií“. Pro posouzení výroku jsme pak zvolili období posledního čtvrtletí roku 2020, jelikož moderátorka se prezidenta ptá na ekonomické důsledky toho, že se „otevře vše, co bylo dosud zavřeno“. Zjevně tedy mluví o protiepidemických opatřeních vlády, která „zavřela“ mnohé provozovny právě na začátku čtvrtého čtvrtletí roku 2020.

Podíváme-li se na data zveřejněná Českým statistickým úřadem, pak vidíme, že během roku 2020 dosáhla inflace 3,2 % a nacházela se tak mírně nad uvedeným pásmem ČNB. Tempo inflace se však během roku spíše mírně snižovalo a během posledních tří měsíců roku 2020 se již pohybovalo pouze pod 3 %, tedy v pásmu vytyčeném ČNB. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože inflace se celoročně drží v těsné blízkosti pásma vytyčeného ČNB, v posledních měsících uvnitř tohoto pásma. 

Prezident Zeman tímto výrokem reaguje na výrok svého předchůdce Václava Klause, který se v dřívějším rozhovoru vyjadřoval k veřejným financím a nutnosti občanů šetřit. Konkrétně Václav Klaus uvedl (video, čas 20:52): „Když prostě ztrácím zaměstnání, tak musím prostě žít ze svých úspor, nemůžu si koupit nové auto, nové hypotéky, nemůžu obléhat všechna shopping centra před Vánoci, jak obléhána byla. To obléhání dokazuje, že nikdo utahování opasků prostě nepřijal.“

Termín utahování opasků hovorově označuje potřebu škrtů a snižování výdajů. Miloš Zeman tento výraz použil například v rozhovoru pro Televizní noviny tehdejší ČST dne 18. ledna 1990: „Naším národním cílem by měl být návrat do vyspělé Evropy. (…) Potřebujeme k tomu právě tu odloženou spotřebu, potřebujeme si utáhnout opasky.“ (video, čas 29:20–29:46).

Podle některých médií měl na počátku 90. let v souvislosti s tehdejší hospodářskou transformací používat tento výraz i Václav Klaus. Termín s Klausem spojil například i ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, a to v rámci rozhovoru zveřejněného na serveru Novinky.cz. 

Václav Klaus však na svých webových stránkách uvádí, konkrétně v rámci přepisu rozhovoru pro BBC z roku 2002, že je s ním toto heslo spojováno, ačkoliv jej nikdy neřekl. Toto tvrzení Václava Klause také podporuje vyjádření bývalého politika a předsedy Občanské demokratické aliance Daniela Kroupy. Ten v lednu 2011 uvedl, že ono utahování opasků bylo Václavu Klausovi připisováno neprávem, „neboť on nikdy o utahování opasků nehovořil“. Klausova argumentace podle něj měla spíše opačný význam.

Podobně odmítavě se o výrazu „utahování opasků“ vyjádřil Václav Klaus už dříve, přesněji v roce 1994 na mítinku ODS v Chomutově: „Sice je mi ten výrok přičítán, ale já jsem nikdy k utažení opasků nevyzval. (…) Já mám jiné heslo: Utažení opasků je příliš pasívní. Jsem spíše pro to, abychom si vyhrnuli rukávy a něco udělali.“ (Rudé právo. 9. listopadu 1994, rubrika Zpravodajství, str. 2.).

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 21. září 2020.

Valorizace důchodů pro rok 2021 vychází z nařízení vlády č. 381/2020 Sb.  Základní výměra důchodu se od ledna 2021 zvyšuje o 60 korun měsíčně. Procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod je tak od ledna 2021 navýšen přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vyhláška (.doc) Ministerstva práce a sociálních věcí z 19. září 2013 zvýšila penzi pro rok 2014. Vyhláška stanovila zvýšení základní výměry důchodů o 10 korun měsíčně. Procentní výměra důchodu vzrostla o 0,4 % (str. 2).

Pro rok 2014 tedy průměrný starobní důchod vzrostl o 45 korun. Jedním z důvodů, proč důchody vzrostly pouze o 45 korun, bylo, že nevzrostly reálné mzdy, od kterých se valorizace odvíjí.

Dalším důvodem nízkého růstu důchodů byla rovněž úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, která byla přijata vládou Petra Nečase. V tomto období se důchody zvyšovaly o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálné mzdy.

Návrh novely krizového zákona, který vláda Sněmovně předložila na konci minulého roku, v Poslanecké sněmovně podpořili všichni přítomní vládní poslanci i poslanci KSČM. Následně byl návrh v Senátu projednán dne 7. ledna 2021 na jeho 4. schůzi. Senát návrh zamítl, konkrétně zamítnutí novely podpořilo 59 ze 68 přítomných senátorů.

Uveďme, že návrh novely zákona o krizovém řízení má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Maximální pokuty vůči jednotlivcům novela ponechává na limitu 20 tisíc korun. Pokuty má být možné udělit nejen za porušování opatření proti koronaviru, ale i za další prohřešky proti krizovému zákonu. Novela také policistům a strážníkům dává obecné právo kontrolovat dodržování restrikcí a porušení pokutovat na místě. 


Senátoři při projednávání kritizovali to, že nová vládní opatření proti koronaviru jsou přijímána prakticky každý den a s mnoha výjimkami, a jsou tedy nepřehledná. Milionové pokuty by podle členů senátního Ústavně právního výboru nebyly pro živnostníky odstrašující, ale likvidační.  

Novelu krizového zákona nyní dostane k opětovnému projednání Sněmovna, která může Senát přehlasovat, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (tedy 101 poslanců). Vládní koalice společně s KSČM disponuje 107 hlasy.

Dle dat Eurostatu mělo v roce 2017 přístup k internetu 83 % českých domácností. Průměr Evropské unie (tehdy 28 států) byl o čtyři procentní body vyšší. Dodejme, že v roce 2019 mělo podle této statistiky v České republice přístup k internetu již 87 % domácností.  

Podobná data pak uvádí také Český statistický úřad (ČSÚ), dle něhož přístup k internetu v roce 2017 (.pdf, str. 22) mělo 77,2 % domácností. Uveďme, že data ČSÚ a Eurostatu se mírně liší, protože ČSÚ pracuje s počtem všech domácností, zatímco Eurostat započítává domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba mezi 16–74 lety (.pdf, str. 13).

Na závěr doplňme, že největší podíl v této statistice pro ČR tvoří domácnosti s dětmi a domácnosti ve vyšších příjmových skupinách (.pdf, str. 22).

Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident na základě § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, a to s předstihem nejméně 90 dní. Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje taktéž prezident s předstihem nejméně 90 dní na základě § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů. Prezident vyhlašuje i volby do zastupitelstev obcí, a to na základě § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Opět s předstihem 90 dní.

Žádná z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které vyhlašoval tehdejší prezident Václav Havel, nebyly vyhlášeny s větším předstihem než ty, které na konci loňského roku vyhlásil prezident Zeman. Uveďme, že Miloš Zeman vyhlásil sněmovní volby 28. prosince 2020 s termínem konání 8. a 9. října 2021. Mezi dnem vyhlášení (včetně) a dny konání voleb je tedy necelých 9 a půl měsíce, přesně 284 dní.

Největší předstih, se kterým vyhlásil sněmovní volby Václav Havel, byl zhruba 5 a půl měsíce, přesně 162 dní. Jednalo se o volby v roce 1996, jejichž termín byl vyhlášen 21. prosince 1995 a volební dny byly stanoveny na 31. května a 1. června 1996. Následující volby do Poslanecké sněmovny v letech 1998 a 2002 měly mezi vyhlášením a konáním rozmezí ještě kratší.

Jiná situace nastala u voleb do zastupitelstev obcí v roce 2002. Ty prezident Havel taktéž vyhlásil 30. ledna 2002 a konaly se 1. a 2. listopadu. Předstih vyhlášení před konáním voleb byl tedy 275 dní, tedy zhruba 9 měsíců. U voleb v letech 1994 a 1998 byl rozdíl mezi vyhlášením a konáním voleb opět menší.

S větším předstihem než letošní volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil v roce 1996 tehdejší prezident Havel volby do Senátu Parlamentu ČR. Volby byly vyhlášeny 21. prosince 1995 se dny konání stanovenými na 15. a 16. listopadu 1996. Volby byly tedy vyhlášeny s předstihem 330 dní, čili necelých 11 měsíců. S podobným předstihem jako letošní sněmovní volby byly vyhlášeny senátní volby v roce 2002. Rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení pochází ze 30. ledna 2002 a konaly se 25. a 26. října. Rozmezí mezi vyhlášením a konáním voleb bylo tedy 268 dní, čili téměř 9 měsíců. Senátní volby v letech 1998, 1999, 2000 pak byly vyhlášeny s kratším předstihem.

Neobvyklý rozdíl mezi termínem vyhlášení a konání komunálních a senátních voleb v roce 2002 prezident Havel odůvodnil tím, že „z hlediska jistoty občanů a perspektivy politických stran je lépe v termínu trochu ustoupit". Dohodl se na tom s tehdejším premiérem Milošem Zemanem. Senátní volby konané v roce 1996 pak vyhlásil Václav Havel ve velkém předstihu současně s volbami do Poslanecké sněmovny. Vyhlášením listopadového termínu senátních voleb tak v podstatě ukončil debatu o tom, zda by se první (a potažmo i každé druhé následující) volby do horní komory Parlamentu měly konat současně se sněmovními volbami či nikoliv (Právo, 21. prosince 1995, str. 4).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Václav Havel skutečně vyhlásil dvoje volby s podobným předstihem jako Miloš Zeman letošní volby do Poslanecké sněmovny, tedy zhruba 9 měsíců před jejich konáním. Jednalo se o komunální volby v roce 2002 a o volby do Senátu v roce 2002. V případě senátních voleb v roce 1996 pak Václav Havel vyhlásil tyto volby s ještě větším, přibližně jedenácti měsíčním předstihem.