Miloš Zeman

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR definuje nejen mentální retardaci obecně, ale také její jednotlivé stupně.

Při lehké mentální retardaci se IQ pohybuje přibližně mezi 50 až 69, což u dospělých osob odpovídá mentálnímu věku 9-12 let. Tento stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho dospělých je ale schopno práce a úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k životu společnosti. Tato diagnóza zahrnuje lehkou slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu a debilitu.

Co se týče významu slov (.doc, str. 10) „mentální postižení“ a „mentální retardace“, tak skupina autorů uvádí mentální postižení jako pojem nadřazený, do kterého spadá mentální retardace, jiná skupina autorů tyto pojmy chápe jako synonyma, tedy slova stejného významu. Obecně pak převládá přístup, že se jedná o slova podobného významu a i v rámci odborných textů jsou zaměňována.

Miloš Zeman skutečně kritizoval inkluzivní vzdělávání už při jejím projednávání ve Sněmovně na začátku roku 2015:

„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity.“

Tím rozpoutal debatu o selektivním vzdělávání a jeho názor vyvolal rozbouřené reakce řady politiků i dalších aktérů (MF Dnes, 28. 1. 2015, str. 5), přičemž tyto reakce byly téměř bez výjimky zamítavé.

S prezidentovým vyjádřením nesouhlasili, nebo jej za něj přímo kritizovali: Jan Michalíkz Ústavu speciálněpedagogických studií Univerzity Palackého, Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, Petr Fiala, Alena Gajdůšková, Marcel Chládek, ombudsmanka Anna Šabatová, Národní rada osob se zdravotním postižením, Tereza Laubeová, která je kvůli mozkové obrně na vozíku, Jiří Dienstbier (ČT24.cz, 15. 1. 2015), Bohuslav Sobotka, Jiří Zlatuška, Jiří Mihola, František Vácha, Michaela Marksová Tominová, Anna Putnová, ředitel Jedličkova ústav Petr Hrubý (ČT 24, 15. 1. 2015, Události, komentáře), poslanci Bohuslav Svoboda a Ivana Dobešová (ČRo Plus, 15. 1. 2015, 18:00 zprávy), Petr Gazdík, Soňa Marková, Jiří Junek, Jana Drápalová, europoslankyně Věra Jourová, Tomáš Feřtekz EDUinu, Markéta Adamováa rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Vojáka v poli Miloše Zemana tak obhajoval jeho mluvčí a Jan Veleba. Marta Semelováa Rudolf Volejníkzaujali spíše neutrální postoj a ještě před výrokem prezidenta se proti inkluzi ve vzdělávání vymezil Radek Pokornýv Protiproudu, který věc popsal jako „cikánskou výbušninu“.

Ani debata ve Sněmovně nepřinesla výroky proti inkluzi, jak podrobněji popisujeme u ověření výroku Jiřího Zlatušky.

Prezident si protiřečí, neboť rozsáhlou mediální debatu o inkluzi tehdy rozpoutal on sám svým kritickým příspěvkem, o němž hovořil v předchozí větě.

Tento výrok přejala všechna média a proti vyjádření se vymezovali politici napříč politickým spektrem. Avšak absenci více „protestních hlasů“ je nesmyslné připisovat „potlačování mediální sféry“, což ukazuje i to, že se nesouhlasné příspěvky neobjevily ani na půdě sněmovny, která je mimo potlačovací moc médií.

Reakci politiků na Zemanův výrok a sněmovní debatu podrobněji popisujeme u předchozích výroků.

V současnosti je ministrem dopravy Dan Ťok, do funkce byl jmenován 4. prosince 2014. Je skutečně již 10. mužem na tomto postu od roku 2007.

Za posledních 8 let se v této funkci vystřídali:

• Antonín Prachař (29. ledna 2013 - 13. listopadu 2014)
• Zdeněk Žák (10. července 2013 - 29. ledna 2014)
• Zbyněk Stanjura (12. prosince 2012 - 10. července 2013)
• Vít Bárta (13. července 2010 - 21. dubna 2011)
• Radek Šmerda (21. dubna 2011 - 30. června 2011)
• Pavel Dobeš (1. července 2011 - 3. prosince 2012)
• Gustáv Slamečka (8. května 2009 - 13. července 2010)
• Petr Bendl (23. ledna 2009 - 8. května 2009)
• Aleš Řebíček (9. ledna 2007 - 23. ledna 2009)

Zmíněná dohoda o majetkovém vyrovnání mezi Pražským hradem a katolickou církví byla podepsána v pátek 4. března 2016.

Na základě dohody stát římskokatolické církvi přiznává klášter sv. Jiří, budova Nového proboštství a kostel Všech svatých, přičemž církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Užívání některých budov v areálu jak státem, tak církví pak bude sdílené. Římskokatolická církev se v dohodě taktéž zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala do pěti let opraví.

Právě tento aspekt předmětné dohody kritizoval v červenci 2015 v rámci jejího projednávání kardinál Miloslav Vlk. Je ovšem výraznou nadsázkou, že by jednání Hradu popsal jako vydírání. Přesto není pochyb o tom, že s dohodou hluboce nesouhlasí a považuje ji dokonce za protizákonnou.

Kardinál Vlk řekl následující: "Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy."

Před tuto nezanedbatelnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť vyjádření kardinála Vlka je skutečně negativní.

Nejnovější údaje Českého statistického úřadu pocházejí ze 3. čtvrtletí roku 2015. Tehdy činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v rámci ČR 26 072 Kč. Průměrná měsíční mzda v Karlovarském kraji činila 22 519 Kč, což bylo nejméně v rámci ČR. Naopak nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, 33 167 Kč.

Co do počtu obyvatel je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci obyvatel skutečně nejmenším krajem v České republice, co do rozlohy pak třetí za Prahou a Libereckým krajem.

Bohatství (či chudobu) kraje je pak možné posuzovat podle různých ukazatelů. Pro mezinárodní srovnání úrovně jednotlivých regionů se v rámci EU používá HDP na obyvatele, který v Karlovarském kraje dosahoval v roce 2014 277 tisíc korun, což je nejméně z celé ČR. Jedná se o pouchých 68,4 % průměru ČR.

Jako další indikátor můžeme použít například průměrnou mzdu, která je v Karlovarském kraji také nejmenší v republice, jak dokládáme v následujícím výroku. Na základě těchto ukazatelů hodnotíme výrok jako pravdivý, další údaje pak situaci jen dokreslují.

V Karlovarském kraji nedosahuje 6,9 % domácností příjmů životního minima, což je sice vysoké číslo, ale v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nedosahuje životního minima ještě větší procento domácností (7,8 % v Ústeckém kraji a 7,5 % v Moravskoslezském kraji, zdroj Český statistický úřad, .xlsx).

Druhý nejnižší je i průměrný čistý disponibilní důchod jednotlivých domácností.

Nezaměstnanost v Karlovarském kraji dosahuje 7,06% (Český statistický úřad k 31.12.2015), zatímco v mnoha dalších krajích je nezaměstnanost vyšší. Například v Ústeckém kraji dosahuje nezaměstnanost 8,91% a v Moravskoslezském 8,56%.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k tomuto faktu se již Řecko v minulosti samo přiznalo.

Již v roce 2004 Řecko potvrdilo, že jedno z maastrichtských kritérii - kritérium o veřejném dlhu - v skutečnosti nenaplnilo. Vykázaná hodnota 1,89 % v sobě totiž nezahrňovala výdavky na obranu a další položky a Řecko tak v 2001 vstoupilo do eurozóny. V listopadu 2004 o tom informoval například portál Euractiv.cz

Údaj o pravděpodobném objemu čínských investic v ČR uvedl Miloš Zeman při své návštěvě Číny v září roku 2015. Za přihlížení prezidenta při podpisu smluv pak jedna největších soukromých čínských společností CEFC oznámila nákup téměř 50% podílu v české letecké společnosti Travel Service, která drží podíl 34 % (.pdf str. 3) v Českých aeroliniích.

Dále CEEF převzala podíl 79,4 procenta ve společnosti Pivovary Lobkowicz, vstoupila do českých firem Médea Group a vydavatelství Empresa Media. Právě do skupiny Empresa Media přísluší společnost Barrandov Televizní Studio a.s. provozující Televizi Barrandov. Čínská společnost taktéž koupila většinový podíl v nejstarším ligovém fotbalovém klubu v Česku - Slavii.

Předmětnou částku deseti miliard však bohužel z veřejných zdrojů nelze potvrdit, neboť z výše uvedených transakcí lze dohledat výši ceny akvizice pouze u Pivovarů Lobkowicz (hodnota 1,9 mld. Kč). S ohledem na tuto skutečnost označujeme výrok jako neověřitelný, neboť nejsme schopni celkový objem investic přesně kvantifikovat.

Školský zákon v § 161, odstavci 2 explicitně zmiňuje normativy připadající na jednoho žáka nebo studenta škol zřizovaných kraji. Normativem se rozumí výše státního příspěvku. Je tedy pravdou, že rozpočet škol souvisí s tím, kolik žáků nebo studentů danou školu navštěvuje. Vzhledem k tomu, že tyto normativy jsou stanovovány každoročně, případná vyloučení budou mít na nadcházející verzi rozpočtu opravdu negativní vliv.

Podle deníku Právo, jehož informaci převzaly Novinky.cz, mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová uvedla, že ministerstvo už delší dobu připravuje nový systém financování. Ten nebude založen na financování dle počtu žáků, ale na stanoveném maximálním rozsahu vzdělávání – větší důraz tak bude kladen na počet pedagogů. Tato změna by měla zamezit případům, kdy se vedení školy zdráhá vyloučit problémového žáka z obavy nad ztrátou finančních prostředků.

Peníze ze státního rozpočtu se tedy školám skutečně vyplácejí na základě počtu žáků. To může mít za následek setrvání i ne zcela bystrých či bezproblémových žáků. Nový systém financování se v dlouhodobém měřítku připravuje, v tuto chvíli má však prezident Zeman pravdu.