My musíme jednat (o novém evropském komisaři). My jsme o tom zatím nejednali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.
O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.
Protože (...) jednou jsme tam vyslali pana Kužvarta (do Evropského parlamentu), který na první tiskovce odpovídal na otázky novinářů "I am very optimistic", a když to řekl pošesté (smích Daniely Drtinové), tak jsme zjistili, že nemluví anglicky. Tak potom ho ČSSD stáhla a poslali pana Teličku.
Prvním kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku byl v roce 2004 skutečně Miloš Kužvart.
Jeho posledním a vrcholným vystoupením jako kandidáta na eurokomisaře, se stala tisková konference, na které novináři přítomni v Bruselu ptali na jeho názory na evropskou ústavu. Miloš Kužvart se totiž zmohl pouze na větu: "I am very optimistic." S těmito slovy si vystačil na veškeré další dotazy. Po tomto mezinárodním faux pas se o čtyři dny později sám vzdal kandidatury
Tři dny po Kužvartově rezignaci oznámila vláda premiéra Vladimíra Špidly, že nominuje na tuto pozici někdejšího hlavního vyjednavače Česka s Evropskou unií Pavla Teličku.
DD: Pane vicepremiére, kdo bude nový eurokomisař? (...) AB: To se musíme domluvit v koalici a potom samozřejmě to závisí od dohody frakcí v Evropském parlamentu, protože ten taky má do toho, co říct, a potom tam čeká našeho kandidáta velice důležitý pohovor.
Evropský parlament má na složení Komise skutečně značný vliv. Evropský parlament nejdříve schvaluje předsedu Komise (spolu s Radou EU) a schvaluje potom také Komisi jako celek. Tomuto schvalování předchází slyšení v parlamentních výborech podobného zaměření jako portfolio budoucího Komisaře.
Komise je zodpověná Parlamentu, který ji případně může i odvolat.
Jednotlivé Komisaře pak nominují členské státy (obvykle vláda), portfolia rozděluje předseda Komise.
Pan Kalousek zmrazil platy státních zaměstnanců. Snížil jim platy o deset procent. Zmrazil důchody, dal důchodcům směšných 48 korun.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý v obou jeho částech: Miroslav Kalousek nezmrazil důchody ani platy státních zaměstnanců.
Nečasova vláda omezovala valorizaci penzí a pro rok 2014 důchody vzrostly o průměrných 45 korun. Vyhlášku o změně jejich výše ze září 2013 sice podepsal už ministr nového Rusnokova kabinetu František Koníček, ten však zároveň takové zvýšení důchodů považoval za nemravné a skoro by řekl, že stát by se za něj měl omluvit. Podle svých slovs tím ale nemohl nic dělat. Není pravdou, že by Kalousek zmrazil důchody: v letech, kdy byl ve funkci, penze narůstaly každoročně.
V roce 2010 vláda omezila objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o 10 % (nezredukovala tedy plošně platy všem státním zaměstnancům); snížila například platové tarify u příslušníků bezpečnostních služeb. Všechny mzdy však nebyly zmražené, neboť i Andrej Babiš uvádí, že „učitelé dostali v roce 2011 o dvě miliardy korun navíc a v roce 2012 o čtyři miliardy korun.“
Na Slovensku mají například agenturu na řízení likvidity. Tam řídí peníze státu online. Tam je 50 bankéřů v agentuře a každý den dělají online obchody.
Na základě informací z webových stránek agentury hodnotíme výrok ministra financí Andreje Babiše jako zavádějící.
Slovenská Agentura pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL) byla zřízena v rámci balíku ekonomických reforem Slovenska v roce 2002, během kterých byl zřízen tzv. systém státní pokladny. ARDAL je rozpočtovou organizací napojenou na státní rozpočet, která je orgánem státní správy, a spolupodílí se na rozpočtové strategii Slovenska. Mezi hlavní úkoly agentury patří (podrobněji viz statut – .pdf) operativní řízení (refinancování) a optimalizace státního dluhu, řízení likvidity státu a celého systému státní pokladny, analýza finančního trhu a provádění finančních operací – realizace obchodu (.pdf) se státními cennými papíry, např. formou pravidelných aukcí státních dluhopisů. Podle poslední výroční zprávy z roku 2012 (.pdf) však agentura zaměstnává pouze 21 osob, z toho 17 osob ve státní službě (str. 8).
Tam jsou doběhy, ještě v roce 2004 dokonce ministerstvo nakupovalo nějaké, nějaké deriváty od nějaký banky za 5,9 procenta.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme na základě komunikace s Ministerstvem financí jako pravdivý.
Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací o státním dluhu České republiky z té doby jsme se obrátili přímo na Ministerstvo financí a od Ing. Radka Ležatky (zástupce tiskového mluvčího) se nám dostalo této odpovědi: „Ano, v portfoliu státního dluhu existuje 20letý swap(druh finančního derivátu, pozn. Demagog)z roku 2004, kde platíme téměř 5,9 %...bohužel v té době, se to na web ještě nedávalo(data tedy nejsou dostupná online, pozn. Demagog).
A potom je to samozřejmě podvody s DPH, ty takzvané karuselové obchody, kdy všichni odborníci říkají, že v Čechách je to řádově asi 2,7 procenta HDP. A samotní pracovníci finančního úřadu mi říkali, že je to v desítkách miliard.
Výrok Andreje Babiše o odhadu daňových úniků z DPH hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr financí směšuje dohromady dvě odlišné věci – úniky DPH obecně a tzv. karuselové obchody.
Číslo 2,7 % se skutečně objevuje ve studii (str. 29, .pdf) sestavené odborníky pro účely Evropské komise, ze které Babiš údajně vycházel. Toto číslo ze zdrojů Eurostatu je ale tzv. VAT gap, což je sice rozdíl mezi předpokládanou výší výběru na DPH a skutečném výběru, nicméně (jak studie vysvětluje na str. 24) tuto částku netvoří jen podvody, natož výhradně karuselové, ale také například úlevy na dani či nedobytné pohledávky.
Další dodané materiály (str. 30), s Finanční správou ČR jako zdrojem, navíc hovoří pro stejný rok o čísle 2,11 %. Tato data nám poskytl Darek Kysela, asistent ministra financí.
Dodáváme jen, že všechna dostupná čísla jsou z roku 2011, a je pravděpodobné, že se od té doby změnila. Česká republika (jak je znázorněno na str. 33 studie) je jednou ze zemí, jež se od r. 2000 v této oblasti výrazně zlepšuje.
Pro úplnost dodáváme, že není v našich silách zjistit přesný obsah komunikace ministra financí s pracovníky finančních úřadů, tato skutečnost se však do hodnocení výroku nepromítá.
Evropská unie doporučuje, abysme refinancovali ropné produkty ze státních hmotných rezerv. To je další projekt, který Slováci zrealizovali. A to se jednal o tom s panem ministrem Kažimírem slovenským.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo k tomuto tvrzení dohledat žádné potvrzující informace.
Mandatorní výdaje jsou 700 miliard. Platy státních zaměstnanců včetně odvodů jsou řádově 160, nebo 170. No a potom vlastně máme odvod do EU, který se nám sice vrací.
Podle údajů (.pdf) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky budou mandatorní výdaje pro rok 2014 celkem 706 835 milionů korun.
Ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtuČR na rok 2014 (.pdf; str. 35) je uvedeno: " Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 132,51 mld. Kč a proti roku 2013 došlo k jejich zvýšení o 4,33 mld. Kč ".
Otázkou tedy zůstává, co přesně myslel Andrej Babiš pod pojmem "platy státních zaměstnanců". Jelikož jsou však platy státních zaměstnanců v návrhu zákona o státním rozpočtu uvedeny společně se mzdovými náklady příspěvkových organizací a tvoří dohromady 132,51 mld., bereme v potaz tato data. Andrej Babiš navíc použil slovo "řádově", proto jeho výroku dáváme o něco větší toleranci.
Ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014, § 1 odstavci 6 stojí následující: "Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 98 025 537 898 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 400 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.". Dá se tedy mluvit o "vracení se" peněz z EU.
S velkou výhradou hodnotíme výrok na základě výše uvedených informací jako pravdivý.
...díky ODS nemáme finanční policii. To nám ODS zrušila.
Útvar odhalovaní korupce a finanční kriminality SKPV (zkráceně Finanční policie nebo FIPO) byl rozpuštěn k 1. lednu 2007, tedy v ministerském období Ivana Langera, člena ODS.
