Andrej Babiš

Andrej Babiš v kontextu výroku odmítá kritiku Národní rozpočtové rady (NRR), podle které vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026 porušuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. NRR zároveň označil za „zbytečnou instituci“, jejíž roční provoz podle něj stojí 27 milionů korun.

Rozpočet NRR

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, který vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Je zřízena podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a tvoří ji předseda a dva další členové, kteří jsou voleni na šest let. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády a ostatní členy volí také dolní komora, ovšem na návrh Senátu a České národní banky.

Podle zmíněného zákona je zřízen také Úřad Národní rozpočtové rady, který zajišťuje odborné, organizační, administrativní, personální a technické zabezpečení NRR. Rozpočet NRR a Úřad NNR je hrazen ze stejné samostatné kapitoly státního rozpočtu. Podle schváleného rozpočtu na rok 2025 byly celkové výdaje na činnost Úřadu NRR 27 194 002 korun. Jak je vidět na následujícím grafu, podobné výdaje měl úřad i v minulých letech.

Závěr

Schválené výdaje Úřadu Národní rozpočtové rady, který zajišťuje zabezpečení činností Národní rozpočtové rady, dosáhly v roce 2025 celkem 27,2 milionu korun. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru mluví o rozpočtu na obranu a říká, že jeho kabinet plánuje audit výdajů schválených za předešlé Fialovy vlády. Jako příklad uvádí nákup amerických letounů F-35, od kterého však už podle Babiše nejde odstoupit. Moderátorka se ptá, zda by Babiš v případě zrušení nákupu stíhaček dostal pozvání do Bílého domu. Babiš připomíná, že na oficiální návštěvě v Bílém domě již byl.

Babišova návštěva Bílého domu

Andrej Babiš se v březnu 2019 během svého předchozího funkčního období coby předseda vlády setkal v Bílém domě s tehdy úřadujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Během setkání řešili například kybernetickou a energetickou bezpečnost, vzájemný obchod, spolupráci ve vědě a výzkumu nebo situaci na Blízkém východě. Babiš po jednání uvedl, že Trumpa mj. přesvědčoval, aby nezaváděl cla na produkty evropského automobilového průmyslu.

Bývalý velvyslanec v USA a neúspěšný kandidát do Senátu za ODS, TOP 09 a STAN a současný poradce prezidenta Michael Žantovský uvedl, že přijetí Babiše v Oválné pracovně bylo provedeno ve „velkolepém“ aranžmá, které je vyhrazeno hlavám státu. Návštěvu hodnotil jako „návrat České republiky a možná i celé střední Evropy na mapu zahraniční politiky Spojených států“. Od roku 2011, kdy Bílý dům navštívil tehdejší premiér Petr Nečas, byl Babiš prvním českým premiérem na bilaterální návštěvě u amerického prezidenta. V roce 2024 se s americkým prezidentem v Oválné pracovně setkal také Petr Fiala. 

Závěr

Andrej Babiš během svého předchozího funkčního období jako předseda vlády přijal pozvání do Bílého domu, kde se osobně setkal s tehdy úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru po volbách kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 deklarovány výdaje ve výši desítek miliard korun a reálný rozpočtový schodek je kvůli tomu vyšší, než je uvedeno v zákoně o státním rozpočtu. V této souvislosti uvádí, že se podle něj měly zastavit i výkupy pozemků pro zmíněné dopravní stavby.

Pozemky pro Pražský okruh

Pražský okruh je dálniční obchvat hlavního města, který je v současnosti dokončený přibližně z poloviny. V provozu je zatím 40 km z plánovaných 83 km, konkrétně jižní a západní části propojující dálnice D1, D5, D6 a D7. Nedokončené zůstávají jihovýchodní a severní úseky.

V červnu 2022 byl zahájen výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, ihned poté, co stavba získala pravomocné územní rozhodnutí. Za výkupy pozemků pro umožnění stavby Pražského okruhu odpovídalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod vedením Ministerstva dopravy, které od počátku výkupů řídil ministr Martin Kupka (ODS). Do srpna 2024 bylo vykoupeno 90 % potřebných pozemků. Zbývající část byla řešena vyvlastněním. Samotná stavba úseku 511 byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení je plánováno na konec roku 2027.

Severní úseky okruhu tvoří tři navazující části: úsek 518 Ruzyně–Suchdol, úsek 519 Suchdol–Březiněves a úsek 520 Březiněves–Satalice. Během vlády Petra Fialy u těchto úseků probíhala přípravná fáze. V září 2024 stavba získala kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí EIA. Zahájení stavby je plánováno postupně od roku 2027 u úseku 518 (.pdf, str. 4) a od roku 2028 u úseků 519 (.pdf, str. 4) a 520 (.pdf, str. 4). Dokončení celého Pražského okruhu je plánováno do roku 2031.

Informaci o tom, že by se výkup pozemků severního úseku zastavil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Naopak, Deník.cz začátkem října citoval generálního ředitele ŘSD Radka Mátla, podle kterého výkupy pozemků severní části okruhu již započaly. Tuto informaci potvrzuje i vyjádření dalších osob spojených s projektem.

Pozemky pro dálniční úsek Praha-Tábor

Výkupy pozemků pro středočeskou dálnici D3 (úsek Praha–Tábor) byly zahájeny v červenci 2025, kdy ŘSD začalo rozesílat první nabídky na odkup vlastníkům. Zároveň probíhala informační kampaň pro majitele pozemků a již v létě 2025 byly uzavřeny první kupní smlouvy, což potvrdil generální ředitel ŘSD. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028 s dokončením v letech 2031–2032. Informaci o údajném zastavení výkupů jsme ve veřejně dostupných zdrojích rovněž nenašli.

Závěr

K realizaci nedokončeného jihovýchodního úseku pražského okruhu stát již všechny potřebné pozemky získal a na konci roku 2024 zahájil stavbu. Podle informací z počátku letošního října taktéž započal výkup pozemků pro severní úsek okruhu. Výkupy pro úsek Praha–Tábor byly zahájeny v létě 2025. Informace o údajném zastavení těchto projektů se nám nepodařilo dohledat a nedávná vyjádření osob zapojených do projektů nasvědčují, že výkupy stále probíhají. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Migrační pakt

Migrační pakt neboli Pakt o migraci a azylu nahrazuje dosavadní tzv. dublinský systém, ve kterém hlavní odpovědnost za zpracování žádostí o azyl nesou státy, do kterých žadatelé při cestě do EU vstoupili. Klade si za cíl sjednotit postupy, urychlit řízení migrace a spravedlivěji rozložit odpovědnost za přijetí uprchlíků mezi státy. Jednou z novinek je povinná, ale flexibilní solidarita: Evropská komise každý rok navrhne a Rada schválí roční rezervoár solidarity s nejméně 30 000 relokacemi a alespoň 600 miliony eur ve formě finančních příspěvků. Státy si formu zapojení volí – mohou uprchlíky přijmout, zaplatit finanční ekvivalent (zhruba 20 000 eur za každou relokaci), nebo přispět jinou podporou (např. personálem nebo vybavením).

Historie přijetí

Evropská komise pakt o azylu a migraci formálně představila v roce 2020. Ministři vnitra v Radě EU následně v červnu 2023 schválili části paktu kvalifikovanou většinou. Pro hlasovalo 21 států, proti byly pouze Polsko a Maďarsko. Na schvalování se podílel i Evropský parlament, který v dubnu 2024 na svém plenárním zasedání schválil deset právních předpisů, které pakt představují.

Finální přijetí paktu proběhlo v květnu 2024, kdy jej Rada schválila po úsecích opět kvalifikovanou většinou. Polsko a Maďarsko hlasovaly jako jediné země u všech projednávaných aktů proti. Po schválení byly předpisy paktu publikovány v Úředním věstníku EU a pakt vstoupil v platnost 11. června 2024. Schválená legislativa by měla nabýt účinnosti v červnu 2026.

Účinnost předpisů

Komise v červnu 2024 přijala společný prováděcí plán, který pro EU i členské státy stanovil milníky při zavádění právních předpisů paktu, aby mohl být uplatňován od poloviny roku 2026. Členské státy měly do prosince 2024 dodat své národní prováděcí plány. Česká republika již částečně zavedla požadavky paktu do svých zákonů.

Většina paktu nabyde účinnosti 12. června 2026. Výjimkou je krizové nařízení, které bude účinné až od 1. července 2026. Už od 11. června 2024 navíc platí povinnost Komise vydávat zprávu o azylu a migraci. Část paktu přejatá do českých zákonů bude rovněž účinná od 12. června 2026.

Závěr

Většina opatření migračního paktu nabyde účinnosti 12. června 2026. Jednou z výjimek je krizové nařízení, které bude účinné až od 1. července 2026. Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na otázku, jak chce financovat svou hospodářskou strategii a zároveň snižovat zadlužení státu. Jako jedno z plánovaných opatření zmiňuje snížení korporátní daně z 21 % na 19 %. V této souvislosti se odvolává na vyjádření šéfky Finanční správy, která podle Babiše uvedla, že by toto opatření bylo fiskálně neutrální, tj. nebude mít dopad na celkové hospodaření státního rozpočtu.

Korporátní daň

V roce 2023 vláda Petra Fialy jako součást konsolidačního balíčku odsouhlasila zvýšení daně z příjmů právnických osob (tedy tzv. korporátní daně) z 19 % na 21 %, které vstoupilo v účinnost v lednu 2024. Ministerstvo financí od tohoto kroku očekávalo dodatečný přínos do státního rozpočtu ve výši cca 22 miliard korun ročně. Hnutí ANO v rámci kampaně před sněmovními volbami slíbilo vrátit sazbu zpět na 19 % (.pdf, str. 4).

Vyjádření Simony Hornochové

Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová v prosinci 2023, tedy ještě před zavedením vyšší sazby korporátní daně, řekla, že opatření podle jejího názoru nepovede k reorganizaci podniků nebo jejich přesunu do zahraničí. Téměř rok po začátku účinnosti uvedla, že zvýšení sazby vedlo ke zvýšenému výběru daně z příjmů právnických osob. Ve veřejně dostupných zdrojích ani v mediální databázi Newton se nám nepodařilo dohledat, že by Hornochová komentovala plán hnutí ANO na snížení daně z příjmů pro firmy zpět na 19 %.

Závěr

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nevyplývá, že by ředitelka Finanční správy Simona Hornochová někdy řekla, že návrat sazby daně z příjmů právnických osob na 19 % by byl pro rozpočet fiskálně neutrální. Naopak ve svých dřívějších vyjádřeních uvedla, že zvýšení sazby na 21 % vedlo ke zvýšenému výběru daně z příjmů právnických osob. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na dotaz týkající se jeho vztahů s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, slovenským premiérem Robertem Ficem a případné spolupráce při prosazování společných zájmů v rámci Evropské unie. Uvedl, že je připraven spolupracovat s každým, kdo bude hájit stejné zájmy jako Česká republika. Jako příklad zmínil snahu o zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory, proti kterému se měl nedávno vyslovit i německý kancléř Friedrich Merz.

Zákaz výroby spalovacích motorů

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila. Evropský parlament návrh schválil v únoru 2023 a Rada EU ho přijala přibližně o měsíc později.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, pouze má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Vyjádření Merze k chystanému zákazu

Friedrich Merz, který se stal německým kancléřem letos v květnu, se už v roce 2023 postavil proti zákazu výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 s tvrzením, že transformace k udržitelnosti má být dosaženo pomocí technologií, nikoli zákazů.

Podle agentury AFP se Merz v říjnu 2025 vyjádřil, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Uvedl, že německé automobilky, jako jsou Volkswagen, BMW nebo Mercedes-Benz, vyjadřují obavy o konkurenceschopnost svých elektromobilů ve srovnání s čínskými výrobci. Po pozdější schůzce se zástupci automobilového průmyslu podle agentury Reuters kancléř řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila.

Postoj hnutí ANO k zákazu

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti kritizoval Petra Fialu za to, že dovolil přijetí zákazu výroby aut se spalovacími motory a nevyjednal pozdější termín, a to přestože Fiala krátce po jmenování jeho vlády do úřadu zákaz označil za nepřijatelný. Babiš už před sněmovními volbami v září 2021 konec výroby aut se spalovacími motory odmítl, když řekl, že Česko bude dál vyrábět tyto auta.

Před volbami do Evropského parlamentu v březnu 2024 se proti zákazu ohradila např. i bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která tvrdila, že „se spalovacími motory se ještě musí něco udělat,“ a že spoléhá „na nové složení Evropského parlamentu.“

Slib prosazovat zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory mělo hnutí ANO také ve svém programu do letošních sněmovních voleb (.pdf, str. 21). Hnutí mj. uvádí: „Každý musí mít možnost si bez diktátu Bruselu vybrat, zda chce jezdit klasickým autem nebo elektromobilem“.

Závěr

Německý kancléř Friedrich Merz se vyjádřil proti konci výroby aut se spalovacími motory mj. na schůzce se zástupci automobilového průmyslu v říjnu 2025. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítl plánovaný zákaz už v září 2021 se slovy, že Česko tato auta bude dál vyrábět. Zákaz před volbami do Evropského parlamentu kritizovala také bývalá ministryně za hnutí ANO Klára Dostálová. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na otázky týkající se budoucí zahraniční politiky, kterou by jeho vláda po svém jmenování prosazovala. Reaguje přitom na dotaz, zda už jej kontaktoval ukrajinský prezident Zelenskyj. Andrej Babiš odpovídá, že si spolu již volali a měli relativně dlouhý hovor. Zároveň také uvádí, že se s ukrajinským prezidentem domluvili na návštěvě jeho země po sestavení vlády, a dodává, že spolu již několikrát mluvili.

První setkání Andreje Babiše a Volodymyra Zelenského

První setkání, které mezi bývalým českým premiérem a tehdy nově zvoleným prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským proběhlo, se konalo během Valného shromáždění OSN v září 2019 v New Yorku. Tehdejší premiér Babiš během něj se Zelenským řešil vztahy obou států i pozici zemí Visegrádské skupiny a v rámci českého předsednictví V4 pozval ukrajinského prezidenta do Prahy na setkání s jejími dalšími zástupci. Volodymyr Zelenskyj zase pozval Andreje Babiše na Ukrajinu.

Cesta Andreje Babiše na Ukrajinu

Andrej Babiš v listopadu 2019 navštívil Ukrajinu, kde jednal s tehdejším ukrajinským předsedou vlády Oleksijem Hončarukem, tehdejším předsedou ukrajinského parlamentu Dmytrem Razumkovem a také se samotným prezidentem Zelenským. Jednalo se o první návštěvu českého premiéra na Ukrajině po jedenácti letech. Andrej Babiš tehdy znovu pozval prezidenta Zelenského na jednání V4 do Prahy.

Podle vyjádření Andreje Babiše na síti X z 9. října 2025 se jednalo o jejich třetí a zároveň zatím poslední setkání. O žádném dalším společném jednání jsme žádné zmínky nenalezli ani v médiích, ani na Babišových sociálních sítích. V lednu 2023 v rámci prezidentských voleb Babiš mimo jiné zmínil, že „s prezidentem Zelenským jednal i ve Skotsku“ (video, čas 21:28). Toto tvrzení se nám z veřejně dostupných zdrojů nicméně ověřit nepodařilo. Oba politici se ale účastnili klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow v listopadu 2021. S dotazem, zdali tam Babiš jednal se Zelenským nebo se s ním případě setkal při jiné příležitosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO Martina Vodičku, který nám ke dni vydání naší analýzy neodpověděl.

Telefonát mezi Babišem a Zelenským

Den před námi ověřovaným rozhovorem pro Deník.cz si prezident Zelenskyj a Andrej Babiš telefonovali. V rozhovoru měl předseda hnutí ANO vyjádřit svou podporu a popřát Zelenskému, aby válka na Ukrajině co nejdříve skončila. Oba se podle Babiše zároveň domluvili na možném budoucím setkání, kdy by Andrej Babiš osobně přijel na Ukrajinu. Podle Volodymyra Zelenského budou další spolupráci řešit právě během osobního setkání.

Závěr

Předseda hnutí ANO skutečně s Volodymyrem Zelenským mluvil už nejméně třikrát. Z veřejných zdrojů jsou známé dvě osobní schůzky obou politiků, jedna během Valného shromáždění OSN v New Yorku v září roku 2019, druhá během cesty Andreje Babiše na Ukrajinu v listopadu téhož roku. V říjnu 2025 si spolu telefonovali. Podle Babišova příspěvku na síti X z letošního října dokonce došlo už ke třem osobním setkáním, k tomu třetímu jsme však nedohledali doklady. Obrátili jsme se proto na tiskového mluvčího hnutí ANO, odpověď jsme ke dni vydání analýzy nedostali. Oba politici spolu však skutečně mluvili alespoň třikrát vč. telefonních hovorů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš reaguje na otázku moderátorky ohledně kampaně před prezidentskými volbami v roce 2023, ve kterých ve druhém kole kandidoval proti současné hlavě státu Petru Pavlovi. V kontextu výroku tvrdí, že se kampaň vyostřila kvůli přístupu tehdejší vládní pětikoalice, a dodává, že Pavel proti němu nevedl agresivní kampaň. Následně opravuje redaktorku a uvádí, že neříkal, že by chtěl Pavel zavléct Česko do války, ale že pouze vyzdvihoval svoje kvality diplomata.

Předvolební kampaň

Andrej Babiš zjevně naráží na své předvolební billboardy, které se objevily po prvním kole voleb a na kterých stálo „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“. Tento slogan byl předmětem kritiky, po prezidentském duelu v Blesku Babiš ovšem uváděl, že billboardy měnit nechce, a dodal, že ilustrují jeho snahu ukončit válku a zprostředkovat mír.

Andrej Babiš tedy o svém tehdejším protikandidátovi, který je armádním generálem ve výslužbě a v minulosti byl náčelníkem generálního štábu české armády a předsedou Vojenského výboru NATO, na billboardech explicitně nemluvil. České televizi nicméně předvolební slogan v návaznosti na probíhající kritiku, že je urážlivý vůči vojákům, tehdy vysvětloval slovy: „Samozřejmě na tom billboardu mluvím o panu Pavlovi a možná místo voják tam mělo být generál.“ (video, čas 3:59) Později se objevily billboardy s textem „Generál nevěří v mír. Volte mír. Volte Babiše“.

Závěr

Andrej Babiš správně uvádí, že v kampani před prezidentskými volbami v roce 2023 používal slogan, ve kterém stálo, že nezavleče Česko do války, jelikož je diplomat, a ne voják. Ačkoliv text Petra Pavla explicitně nezmiňoval, Babiš později upřesnil, že slogan, resp. billboard mluví právě o Pavlovi. Zjevně tak naznačoval, že právě Pavel by ČR mohl do zatáhnout do války. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš (ANO) v kontextu výroku kritizuje rozpočtové hospodaření vlády Petra Fialy a tvrdí, že na podporu Ukrajiny jeho vláda ve státním rozpočtu nevyčlení žádné peníze. Poté reaguje na otázku, zda se bude Česko pod jeho vedením dále podílet na muniční iniciativě. Odpovídá, že ani do ní nechce investovat prostředky z rozpočtu, a současně zpochybňuje transparentnost samotného programu. Poté uvádí příklad rozpočtu vojenské rozvědky, ve kterém se podle něj objevilo 4,7 miliardy korun, a podrobnosti o této částce nebyly sděleny.

Financování rozvědky

Finance určené Vojenskému zpravodajství jsou součástí rozpočtu Ministerstva obrany (.pdf). Pro rok 2024 byly původně plánovány výdaje na strategické zpravodajství ve výši přibližně 7,56 miliardy korun (.pdf, str. 61). Podle státního závěrečného účtu však konečné čerpání dosáhlo 12,04 miliardy korun, oproti původnímu plánu šlo tedy zhruba o 4,5 miliardy korun více (.pdf, str. 61). O navýšení informoval také server Aktuálně.cz, který uvádí částku 12,4 miliardy korun.

Mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek uvedl, že k navýšení rozpočtu došlo kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině. Detaily rozpočtu jsou však podle jeho vyjádření utajené. Vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva obrany Richard Vítek se k navýšení odmítl veřejně vyjádřit, a to právě kvůli utajení. Otázka měla být projednána na zasedání sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, jejímiž členy byli mimo jiné i čtyři zástupci hnutí ANO. Zasedání komise se podle pozvánky konalo 11. září 2025 (.pdf). Zpráva o působení vojenské rozvědky za rok 2024 byla projednávána v režimu tajné. Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, na co se zvýšené finanční prostředky použily.

Závěr

Podle státního závěrečného účtu narostly výdaje směřující k vojenské zpravodajské službě v roce 2024 oproti původnímu plánu přibližně o 4,5 miliardy korun. Změnou rozpočtu se měla zabývat sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, jejímiž členy byli i čtyři poslanci hnutí ANO. Protože však projednání související zprávy probíhalo v utajeném režimu, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda jeho členové měli přístup k důvodům tohoto navýšení. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na otázku, zda by jako premiér revidoval vztahy s Ukrajinou. Vysvětluje, že státní rozpočet je momentálně „na dně“ a nejsou v něm prostředky pro přímou finanční pomoc Ukrajině. Dodává, že české zbrojařské firmy mohou dále exportovat svoje zboží na Ukrajinu a Česká republika bude Kyjev podporovat prostřednictvím unijního rozpočtu a přímé humanitární pomoci.

Rozpočet EU

Evropská unie přijímá dlouhodobé výdajové plány, tzv. víceleté finanční rámce, kde si stanovuje výdajové priority a limity na několik let dopředu. Stávající dlouhodobý rozpočet byl sestaven na období 2021–2027. Kromě dlouhodobého rozpočtu se přijímá i roční rozpočet. Ten stanovuje výdaje a příjmy na daný rozpočtový rok, a to podle částek schválených v dlouhodobém rozpočtu.

Návrh rozpočtu předkládá Evropská komise a ten poté schvaluje Evropský parlament a Rada EU, které tvoří tzv. rozpočtový orgán. Unijní rozpočet, na rozdíl od státních rozpočtů členských států, musí být vyrovnaný. Je financován převážně z vlastních zdrojů, kam spadají příspěvky členských států odvíjející se od výše jejich hrubého národního důchodu (HND) nebo příspěvky založené na dani z přidané hodnoty. Další vlastní zdroje získává Unie například z cel.

Unijní pomoc Ukrajině

V letech 2022–2024 Evropská unie poskytovala finanční podporu Ukrajině prostřednictvím balíčků makrofinanční pomoci. Od roku 2024 začala Unie Ukrajinu podporovat také pomocí tzv. Nástroje pro Ukrajinu.

Návrh unijního rozpočtu na rok 2026 zatím počítá s makrofinanční pomocí Ukrajině ve výši 300 tisíc eur (.pdf, str. 20) a podporou v rámci Nástroje pro Ukrajinu nejméně ve výši 3,9 miliardy eur (str. 23). Představitelé EU dále navrhují poskytnout Ukrajině půjčku ve výši 140 miliard eur, která by byla financovaná ze zmražených ruských státních dluhopisů.

Závěr

Rozpočet Evropské unie je financován primárně z příspěvků členských států. Podle návrhu rozpočtu na rok 2026 přislíbila pomoc Ukrajině nejméně ve výši 3,9 miliardy eur. Skutečně tedy platí, že Česká republika bude podle aktuálního návrhu přispívat na podporu Ukrajiny prostřednictvím unijního rozpočtu. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.