Andrej Babiš

Andrej Babiš během svých výjezdů opakovaně explicitně slíbil, že se do regionů bude investovat.

Při návštěvě Mladé Boleslavi, slovy Andreje Babiše:

„Jsme velice rádi, že Škoda Auto je připravena zásadně investovat do této oblasti a jsme připraveni na tom participovat. Dnes jsme probrali konkrétně jedenáct investic do dopravní infrastruktury, z toho jsou dvě na železnici. Hlavně jsou to ale silnice a přivaděče z dálnice. Celková investice je 1,7 miliardy.“

Z návštěvy Ústeckého kraje (čas od 1:30):

„Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, která usiluje o vlastní kardiocentrum, určitě si to ta nemocnice zaslouží, protože vybudovala skvělou onkologii a jsou tam šikovní doktoři.”

Z návštěvy Libereckého kraje (čas od 0:15):

„Dávají tam jen 10 milionů ročně, ale je tam potřeba 100, takže my tam příští rok posílíme ten program.”

Případně ve věci brněnského hokejového stadionu a cyklistického velodromu, slovy Petra Vokřála:

„Její výstavba je ovšem podmíněna tím, že současně s tím musíme podle toho, jak jsme slíbili, postavit nový cyklistický ovál, tedy velodrom, přičemž obě stavby by měly být dokončeny do roku 2022, maximálně 2023.“

Peníze se slibovaly i v Mělníku. Na opravu Národního divadla, Invalidovny a Národní galerie. Slib daňových pobídek pro BMW na Sokolovsku. Nad rámec výjezdů do regionů se však údajně slíbilo i 30 miliard do školství, snahu finančně podporovat učitele vyjádřil Babiš i formou samostatného videa. Tento demonstrativní výčet hodnotíme jako dostatečný pro označení výroku za nepravdivý.

České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.

Pokud se ovšem podíváme na výši investic za poslední roky, zjistíme, že od té doby, co je Andrej Babiš členem vlády (ať již ministrem financí, nebo premiérem), investice nerostou stále.

Babišovi lze přičítat údaje od roku 2015, na tento rok poprvé sestavoval rozpočet jako ministr financí. V roce 2015 byly investice historicky nejvyšší, došlo totiž ke spotřebování evropských peněz na konci programového období. Od tohoto roku investice výrazně poklesly, a to dokonce pod úroveň let, kdy vládly pravicové vlády, které se potýkaly s ekonomickým poklesem.

Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.

Hlavním cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu, práce a lidských zdrojů. ESF se zaměřuje na tzv. měkké projekty, které mají podporovat a rozvíjet výše zmíněné.

David Sventek (ODS) v roce 2014 jako generální sekretář vyjednával s mandátem české vlády s Evropskou komisí Dohodu o partnerství.

Dohodao partnerstvíje dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) v programu 2014–2020. Obsahem Dohody o partnerství je také příloha k naplňování předběžných podmínek, které musí být splněny, aby ČR mohla čerpat finanční prostředky z fondů. Dohoda o partnerství byla schválena v srpnu 2014 po tříletém procesu tvorby dokumentu (procesu, který zahrnoval období vlády ODS).

Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti v období 2014–2020, mj. specifická nařízení o Evropském sociálním fondu.

Dále, dle nařízení EU z roku 2013 (č. 1303/2013):

„Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013“

Dle Dohody o partnerství (.pdf, str. 135) ČR splnila požadavek legislativy na minimální podíl ESF a podíl ESF na zdrojích strukturálních fondů v programovém období 2014–2020 byl 22,32 %.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když se procenta v Babišově tvrzení mírně liší. Dodejme, že nehodnotíme Babišovo vyjádření „nadiktoval nám Brusel“.

O tom, že přáním trenéra Nováka je výstavba stadionu na Vysočině, mluvil do médií brněnský primátor Vokřál z ANO. Faktem je, že plán na stavbu stadionu v Brně se neuskutečnil. Nicméně další aspekty (např. že nově jde o projekt z Polska nebo že biatlonisté jsou v této věci proti) nejsou veřejně dohledatelné, a výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Vláda se, narozdíl od Babišova tvrzení, ve vydání stanoviska usnesla a většinově se shodla. Konkrétně 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu prezentuje vláda body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, které se týkají především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů.

Jak už jsme psali v jednom z výroků výše, toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5). K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., odst. 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády, což je v tomto případě splněno. Vláda se tak na tomto stanovisku shodla výraznou většinou. Pokud by se vláda na stanovisku neshodla, pak by tato skutečnost musela být uvedena v zápise z jednání (podle jednacího řádu Čl. X., odst. 3).

Co se týká výroku Petra Fialy, ten se na začátku března nechal slyšet, že vláda v demisi má pouze svítit a topit a měla by se chovat zdrženlivě. Babišův výrok se týká schválení neutrálního stanoviska vládou ohledně zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. Ve svém předchozím výroku Babiš vyjádřil, že vláda toto stanovisko vydala, protože se neshodla.

Vláda jako sbor se ale shodla na tomto neutrálním stanovisku. Tento výrok je tedy, na rozdíl od předchozího, hodnocen pravdou, jelikož zde již Babiš správně uvádí, že se vláda na tomto stanovisku shodla.

Vláda 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., bod 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

Andrej Babiš odpovídá tímto způsobem na dotaz interpelujícího předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který se táže, zda bude probíhat výběr nového šéfa GIBS transparentně. V kontextu této otázky má Babiš pravdu, protože historicky výběrové řízení na tento post veřejně neproběhlo.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) funguje od 24. listopadu 2011, oficiálně pak pracuje od počátku roku 2012. Ze zákona o GIBS vyplývá, že ředitele inspekce jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády a po projednání věci v Bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Ředitel GIBS je zároveň předsedovi vlády odpovědný.

Co se týče historie ředitelů Generální inspekce, první z nich, Ivan Bílek, byl premiérem Nečasem jmenován 25. listopadu 2011 nejprve jako prozatímní šéf, následně 30. července 2012 jako ředitel GIBS.

Bílek rezignoval na svůj post v listopadu 2015 poté, co ho k tomu vyzvali někteří členové vlády Bohuslava Sobotky (včetně premiéra samého). Na začátku prosince 2015 pak byl do čela GIBS jmenován dosavadní náměstek ředitele Michal Murín, který úřad provizorně řídil po odstoupení Bílka.

Výše popsaný postup platí pro konkrétního nominanta vlády a premiéra, nicméně Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ukládá určitá kritéria pro zájemce o volné služební místo. Pro ředitele GIBS jsou požadavky zejména alespoň 12 let ve služebním poměru u bezpečnostního sboru a minimálně magisterské vysokoškolské vzdělání. Tato kritéria splňují především vedoucí republikových bezpečnostních útvarů, popřípadě jejich náměstci.

Konkrétní praxe volby jednoho nominanta vlády není veřejně známá, nicméně podle dikce zákona by se mohlo jednat i o výběrové řízení. To znamená, že nějaké výběrové řízení skutečně proběhnout mohlo, avšak nikoli transparentně – s vědomím veřejnosti – ale například v rámci pohovorů členů vlády s jednotlivými kandidáty.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Babišem zmíněná podoba zákona zahrnující zákaz působení bývalých senátorů a poslanců se na plénum Sněmovny nikdy nedostala a byla zastavena již Legislativní radou vlády.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh skutečně obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8). S tímto návrhem zákona vyjádřila nesouhlas Legislativní rada vlády. Skupina dvaceti pěti poslanců, především z hnutí ANO a dále z KDU-ČSL, STAN a Úsvitu, návrh tohoto zákona předložila rovnou ve Sněmovně, avšak ve verzi, která již odstavec o účasti bývalých zákonodárců v dozorčích radách apod. neobsahovala.

Poslanecký návrh zákona byl předložen v únoru 2017, nicméně dřív, než se o něm hlasovalo, proběhly volby, a projednávání tak bylo ukončeno.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože dotyčný odstavec o účasti bývalých poslanců a senátorů byl z návrhu vyjmut ještě dřív, než se dostal do Sněmovny. Navíc v této podobě ho předložila skupina poslanců, kde poslanci hnutí ANO tvořili většinu (konkrétně 15 z 25).

Během rozpravy v PS skutečně předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek premiérovi návrh tzv. nominačního zákona předal, jak vyplývá mimo jiné ze stenoprotokolu:

„Takže my vyslyšíme přání pana premiéra a rád bych toho využil, abych představil náš nominační zákon, který upravuje jmenování, výběr osob do řídicích a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a také upravuje vlastnickou politiku státu. Ostatně kterou už vláda jednou neúspěšně projednávala. Věřím, že se vám ten zákon bude líbit. Dokonce i upravuje, že by se ten transparentní nominační postup vztahoval i na osoby, které jsou vládou jmenovány do Všeobecné zdravotní pojišťovny a do resortních pojišťoven. Takže teď vám ho tady dám, pane premiére. (Předává složku premiérovi).“

Andrej Babiš v reakci na to odpověděl: „A panu Michálkovi, co mi tady hodil ten zákon, děkuji. Určitě to budeme číst, a pokud to bude fajn, určitě to podpoříme. Děkuji.“ Jakub Michálek na dotaz Demagog.cz uvedl, že s Andrejem Babišem mluvil ještě později soukromě. Omluvil se za způsob předložení návrhu zákona (podle jeho slov jej chtěl podat, ale nechtěně je téměř „hodil“) a premiér mu skutečně řekl, že zákon podpoří.

Je nicméně třeba dodat, jak upozornil sám Michálek, že zákon rozšíření pravomocí NKÚ nepochází od Pirátské strany. Více pravomocí NKÚ mají sice Piráti ve svých prioritách (. pdf, str. 15), ale dosud sami žádný návrh zákona nepodali. Poslední návrh tohoto zákona je vládní a vládou je dosud projednáván.

Při své řeči na plénu sice premiér Babiš neslíbil pirátskému návrhu tzv. nominačního zákona bezpodmínečnou podporu, ale protože tuto podporu přislíbil předsedovi klubu Michálkovi později soukromě, hodnotíme výrok jako pravdivý.