Andrej Babiš

Miloš Zeman byl zvolen prezidentem ve svobodných demokratických volbách v lednu 2013. Šlo o první přímé prezidentské volby. Ve 2. kole volby získal přesně 2 717 405 hlasů (54,80 %).

Předně uveďme, že nespekulujeme o tom, jak by se případně po volbách mohl zachovat libovolný politický subjekt. Ověřujeme pouze to, zda došlo ke spojení všech proti ANO v Královéhradeckém kraji.

Do zastupitelstva Královéhradeckého kraje se po krajských volbách v říjnu 2016 dostalo celkem 9 volebních subjektů: ANO 2011 (13 mandátů), ČSSD (6 mandátů), ODS (5 mandátů), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - Hradecký demokratický klub - Volba pro město (5 mandátů), KSČM (4 mandáty), Starostové a Východočeši (4 mandáty), TOP 09 (4 mandáty), Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů a SNK (2 mandáty), Piráti a Strana zelených Změna pro Královéhradecký kraj (2 mandáty).

12. 10. 2016 pak pět z devíti zmíněných stran (ČSSD, ODS, Koalice pro Královéhradecký kraj, Starostové a Východočeši, TOP 09) podepsalo dohodu o koalici v kraji.

Z informací oficiálního webu Královéhradeckého kraje vyplývá, že pět výše uvedených stran podepsalo 24. října 2016 koaliční dohodu.

Protože v opozici jsou kromě vítězného hnutí ANO 2011 další tři strany, nelze tvrdit, že se ve zmíněném kraji všichni spojili v koalici proti hnutí ANO 2011.

Andrej Babiš cituje studii The keys to togetherness: Coalition agreements in parliamentary democracies autorů Kaare Strøma a Wolfgang C. Müllera. Tito autoři publikovali data o koaličních smlouvách (tabulka 1 na straně 264), která vycházela z období 1945-1996 a pokrývala celkem 13 evropských zemí.

Konkrétně šlo o Rakousko, Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Švédsko.

Studie shodně uvádí Babišem citovaná čísla. Celkem autoři napočítali v těchto zemích 223 koaličních vlád, z nichž 87 žádnou koaliční smlouvu nemělo. Zbývající kabinety měly různé druhy smluv. To odpovídá 61 %, jak ministr uvádí.

Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný, neboť Babiš sice správně cituje studii, ta ovšem nepokrývá období posledních 20 let a navíc pracuje s omezeným vzorkem zemí. To je sice logické vzhledem k politické realitě poválečné Evropy, nicméně data mohou být nyní již výrazně odlišná - vzorek evropských zemí, ve kterých jsou skládány koaliční vlády, se po pádu východního bloku výrazně zvýšil.

Autoři také uvádějí (tabulka 2), že v průběhu času počet koaličních smluv stoupá. Zatímco ve 40. letech bylo takových dokumentů v koalicích 45 % a v 50. letech zhruba 50 %, v letech 90. mělo psanou koaliční smlouvu 70 % vládních koalic.

Dodáváme, že možnost zjistit přesná aktuální data o koaličních smlouvách v evropském prostoru po 2. světové válce přesahuje možnosti tohoto odůvodnění.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Především, první Topolánkova vláda nebyla koaliční, ale šlo o jednobarevný kabinet ODS. Dále také koaliční vláda Jiřího Paroubka smluvními dokumenty mezi stranami disponovala (měla hned dva), byť se formálně nejmenovaly "koaliční smlouva".

Předně uveďme, že pro potřeby koaliční spolupráce strany žádnou smlouvu uzavírat nemusejí, jde o jejich rozhodnutí, jak si případnou spolupráci uspořádají.

Vlády Václava Klause vládly v České republice v letech 1992 - 1997 ve formátu ODS, KDU-ČSL a ODA. Koaliční smlouvu skutečně neměly.

Kabinet Jiřího Paroubka nastoupil po pádu vlády Stanislava Grosse. V jednom ze starších výroků ministra financí jsme popisovali okolnosti této události. Dokument s názvem "koaliční smlouva" skutečně tato formace nepodepsala. Sociální a křesťanští demokraté a unionisté však podepsali dokument " Smlouva o spolupráci demokratických proevpropských stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. "

Šlo o vcelku krátký dokument, vláda ovšem nastupovala zhruba rok před řádným termínem voleb. Priorit bylo několik:

"5. Vláda ve svém programovém prohlášení naváže na programová prohlášení předchozích koaličních vlád. Smluvní strany za hlavní priority vlády vzniklé podle této smlouvy považují:

Ratifikaci Evropské ústavní smlouvy
Snížení daní z příjmů pro středně a nízkopříjmové skupiny
Příprava tezí důchodové reformy
Předložení zákona o střetu zájmů
Předložení zákona o úpadku
Schválení státního rozpočtu na rok 2006

6. Smluvní strany se nebudou podílet na schvalování návrhů mimo společnou vůli smluvních stran v těchto oblastech:- státního rozpočtu na rok 2006
- daní a poplatků, včetně zákonů na podporu jejich správy
- týkajících se ochrany vlastnictví
- zásadních rozhodnutí ve věcech zahraniční a obranné politiky státuK zajištění tohoto cíle v Poslanecké sněmovně bude uzavřena samostatná dohoda na úrovni poslaneckých klubů smluvních stran v Poslanecké sněmovně." Tato samostatná dohoda byla podepsána a řešila právě mechanismy spolupráce v Poslanecké sněmovně. Oba tyto dokumenty fakticky tvořily koaliční smlouvu mezi partnery ve vládní sestavě. Babiš se tedy mýlí, když tvrdí, že Paroubkova vláda takový dokument neměla.

Na druhou stranu, pravdou skutečně je, že Topolánkova vláda koaliční smlouvu neměla. Bylo to ovšem z důvodu, že tato vláda nebyla koaličním kabinetem, jak chybně uvádí vicepremiér Babiš, ale šlo o jednobarevnou vládu ODS doplněnou o několik nestraníků (např. Jiří Šedivý nebo Martin Štěpánek).

Co se týká zmíněné koncepce, jde o dokument s názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020.

Ten byl skutečně kabinetem projednávám 13. ledna 2016 s tím, že projednávání bylo následně přerušeno. Šlo o 11. bod zmíněného jednání.

Záznam z jednání (.doc) vlády k tomu uvádí:

"Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020čj. 1584/15

Vláda za účasti Policejního prezidenta projednávání materiálu předloženého ministrem vnitra přerušila.

Z 12 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12. "

Web vlády k projednávání uvádí:

" Projednání tohoto bodu vláda přerušila, nejprve bude ještě pokračovat debata o konvergenčním programu a výdajových rámcích. "

Aplikace uvedené koncepce (tj. nábor nových 4 tisíc policistů a modernizace techniky) by měla skutečně vyjít na 11 miliard, jak vyplývá z vyjádření policejního prezidenta. Podle ČTK i Babiš toto považuje za oprávněný požadavek, vyjádřil se tak v květnu 2016.

Sobotka po jednání vlády (video - čas 5:30) 13. ledna také uvedl, že " nikdo z členů vlády nezpochybnil ten záměr tak, jak ho ministerstvo vnitra ve věcné poloze položilo na stůl. " Uvedl také, že vláda musí řešit právě výdajové rámce a konvergenční program i v souvislosti s reformou policie, to Babiš vzápětí na stejné konferenci potvrdil.

Jelikož s sebou koncepce nese významné navýšení počtu policistů, je logické, že ji doprovází finanční nároky. Při implementaci náročných cílů (tj. nábor policistů a modernizace techniky), se kterými souhlasil i Babiš, tak byl ministr Chovanec nucen žádat o dodatečné prostředky.

Je tedy pravda, že jednání se přerušilo díky zvýšeným nákladům, Babiš ale zavádí, když toto navýšení klade za vinu ministru vnitra - jde o nezbytnou součást předložené koncepce.

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace, pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video). O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Ověřovaný výrok se tak zakládá na pravdě.

K přirovnání k Sarajevu: premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta. Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách.

Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti premiéru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.

Výrok je označen jako pravdivý, protože v koaliční smlouvě v kapitole 11.1 věnované Policii ČR je hned v prvním bodě řečeno:

" Zachováme základní organizační strukturu PČR – policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu (1 OSS) či úpravu současného systému v rámci PČR. "

K této koaliční smlouvě jsou připojeny podpisy všech koaličních partnerů a všech členů jejich poslaneckých klubů.

Podle zákona o Policii České republiky je skutenčně kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů v pravomoci policejního prezidenta a ministra vnitra.

Nemůžeme však hodnotit, zda skutečně došlo k porušení koaliční smlouvy či nikoliv. Tato smlouva je psána poněkud stručně a obecně, díky čemuž lze některé její pasáže interpretovat více způsoby a toto zhodnocení je tedy spíše otázkou pro právníky. Z tohoto důvodu se v rámci ověřování výroku věnujeme pouze faktům, která Andreji Babišovi dávají za pravdu.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí, došlo tak pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data ke dnu, o kterém ministr Babiš mluví.

Státní rozpočet na rok 2015 byl skutečně koncipován jako schodkový s výší deficitu 100 miliard korun. Zpráva o pokladním plnění za rok 2015 z 5. ledna 2016 ale dokládá, že výsledný schodek dosáhl Babišem uvedených 62,8 miliardy, byl tedy o 37 miliard nižší, než jak byl plánován.

Informace, kterými disponuje Babiš o pátku, nejsou veřejně dostupná. Pátkem myslí vicepremiér den před odvysíláním pořadu, což bylo 17. června. Ministerstvo ale zveřejňuje data o pokladním plnění státního rozpočtu vždy v měsíčním intervalu, nejnovější aktuální data za květen 2016 byla publikována 1. června další můžeme tedy očekávat až 1. července.

Poslední aktuální čísla v podstatě potvrzují slova Babiše, že v loňském roce dosáhl v tuto dobu rozpočet salda a nyní je stále v přebytku (byť v průběhu roku se do deficitu dostane). Konkrétní čísla k polovině měsíce však nejsou dostupná.