Andrej Babiš

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice správně popisuje genezi okolo reorganizace policie, není ovšem pravdou, že by ÚOOZ byl jediným protimafiánským útvarem. ÚOKFK, se kterým se má Šlachtův sbor sloučit, v minulosti vyšetřoval řadu velkých (i politických kauz,) nyní je součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje s rozsáhlou daňovou kriminalitou.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Pro Lidové noviny toto komentoval Pavel Zeman. Uvedl:

" Neznám podrobnosti toho plánu. A na nich dost záleží. Nicméně tímto krokem by vznikl útvar, který by měl téměř 900 lidí. Bojím se, že by byl těžko řiditelný. Mám strach, aby se to neprojevilo v kvalitě práce, která je naprosto zásadní pro každou trestní věc, stejně jako je zásadní, že nesmějí unikat informace. "

Náměstek Laube toto označil ve stejném textu skutečně za fámu, když řekl:

" Na tyto fámy, které tu vznikají, nemám odpověď. Zatím nebudu komentovat nic, co není schválené a řádně projednané, natož abych někde diskutoval na téma nějakého nového ředitele. "

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

15. června pak ministr vnitra oznámil, že podepsal diskutovanou reorganizaci.

Babiš tedy korektně popisuje genezi celé kauzy. Problémem je, že označuje ÚOOZ za jediný protikorupční útvar. ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou osobu).

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka. Tento útvar je také součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje proti daňovým únikům. Útvaru se již podařilo zajistit miliardové částky.

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jednak není pravdou, že by Moravec na Twitteru urážel paní Babišovou, navíc prohlášení, že moderátor mluví o vlastnictví farmy Čapí hnízdo, je dezinterpretováno. Moravec, stejně jako řada dalších médií, reagovali (Moravec v obou zmíněných tweetech) na fakt, že Babiš veřejně vyslovil větu, že farma není jeho a patří nějaké firmě v holdingu. Po tomto prohlášení média přinášela řadu důkazů dokládajících, že Babiš v tomto případě nemluvil pravdu. Je pravdou, že ze strany byla Moravce šlo o spekulaci, neboť skutečný vlastník nemůže být vzhledem k povaze vlastnictví (anonymní akcie) ani znám.

Andrej Babiš mluví o dvou tweetech, které publikoval Václav Moravec 9. a 14. března. Stalo se tak v souvislosti s vrcholící kauzou Čapí hnízdo, v níž je Agrofert ministra financí vyšetřován, že obešel dotační podmínky tak, že naoko vyvedl farmu mimo holding, aby se formálně stala "malou a střední firmou" a měla tak šanci dotaci cca 50 milionů získat. Toto není možné zcela doložit, neboť firma byla spravována prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy jasné, komu v rozhodnou dobu skutečně patřila. Média v této době přinášela řadu nepřímých důkazů, že stále patřila ministru financí - za všechny jmenujme např. Reportéry ČT, kteří kauzu mapovali a jejich reportáž Čí je Čapí hnízdo.

Zdroj: Reportéři ČT.

Dohledávání důkazů o tom, že ministr ve skutečnosti Čapí hnízdo vlastnil, vyvolala jeho vlastní slova pro Novinky.cz z 9. března 2016. Babiš zde uvedl:

" Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“

To objektivně v době, kdy toto řekl, nebyla pravda. Můžeme odkázat jednak na Reportéry ČT, nebo také na odkaz na Novinky.cz výše, obě média pracují s obchodním rejstříkem, který toto vyvrací. Po tomto Babišově prohlášení začala média přinášet fakta, stvrzující, že Babiš se v minulosti k farmě přímo hlásil (na Twitteru, v rozhovorech v médiích atd.), resp. jeho Agrofert měl registrovanou doménu pro tuto farmu.

V tomto duchu se vyjádřil i Václav Moravec, když publikoval tweet, ve kterém odkazuje na článek z OK Magazínu (část vyšla online na webu Blesk.cz, z něhož pochází právě fotografie, kterou Moravec zveřejnil).

Další tweet o Monice Babišové již Moravec nepublikoval. Ve výše uvedeném ji nijak neuráží, pouze poukazuje na rozpor mezi slovy Andreje Babiše o tom, že Čapí hnízdo není jeho a rozhovorem a článkem o paní Babišové, který uvádí:

" Soukromá vila Babišových na farmě Čapí hnízdo je stejná jako je její majitelka. Na nic si nehraje. Přizná, že má v oblibě krásné věci, ale nepotřebuje jich hromadit mnoho,“ konstatuje OK! Magazine.
A protože Monika Babišová je interiérová designérka, je jasné, že se na finální podobě venkovského sídla dost podílela. „Vím, že kvůli Andrejovi se lidé začali víc zajímat o mou práci. Interiéry se staly mou vášní, ale rozhodně si nemyslím, že jsem v tom lepší než kdokoli jiný. Je mi to vůči ostatním designérům trochu trapné,“ říká Babišová skromně. "

Druhý tweet, o které mluví Babiš, publikoval Václav Moravec 14. března 2016. Moravec zde skutečně naznačuje, že v rozhodnou dobu vlastnil stále Čapí hnízdo Andrej Babiš.

Babiš před poslanci 23. března během mimořádné schůze k této kauze uvedl, že " moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. "

Jak jsme uváděli výše, v době poskytnutí dotace bylo vlastnictví farmy prováděno prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy ověřitelné ani Babišovo tvrzení. Moravec tedy reagoval 9 dnů před prohlášením ministra financí zejména na spekulace, které prostřednictvím řady nepřímých důkazů spojovaly Čapí hnízdo s Agrofertem Andreje Babiše, byť ten to odmítal. V této době média přinášela řadu informací, které Babiše s Čapím hnízdem spojovaly - např. jeho staré tweety, rozhovor jeho ženy, který publikoval Moravec, registrace domény, obchodní rejstřík atp.

Kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje odbor hospodářské kriminality pražské policie. O napojení těchto policistů na Ivo Rittiga, resp. jejich podřízenost jemu, není možné doložit, takové informace nejsou dostupné. Je otázkou, odkud čerpá tyto informace ministr financí Babiš.

Tomuto odboru se dostalo mediálního zájmu poté, co deník Právo informoval o nálezu odposlechů v kanceláři šéfa tohoto oddělení.

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Web tohoto útvaru uvádí:

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Není tedy pravdou, že by Daňová kobra pod zmíněný útvar spadala. Útvar Babišem v posledních dnech kritizovaný jako zkorumpovaný - ÚOKFK - je součástí tohoto týmu.

Není možné ověřit, kdy přesně začal ÚOOZ odposlouchávat aktéry kauzy kolem České pošty, ani jaká část ÚOOZ na kauze pracovala. Tady je ale shrnutí případu:

Agrotec je stíhán jako jedna ze tří firem v souvislosti s kauzou manipulace zakázek pro Českou poštu: měl pro ni být VIP dodavatelem preferovaným nad jinými. Neovlivni.cz píše o policejní verzi událostí: „Převedeno do praxe – podle policejní verze měl Agrotec VIP postavení například v osmnáctimilionové zakázce na dodávku pneumatik pro vozový park pošty. Poté, co firma nesplnila kriteria, a hodnotící komise ji vyřadila, zasáhl spřátelený manažer pošty Patrik Z. a docílil zrušení celého tendru. Následně pošta vypsala soutěž novou a podmínky už ladil Patrik Z. přímo s odpovědným manažerem firmy Agrotec. Tím byl Pavel R., ředitel divize Iveco Moravia, která je součástí Babišovy společnosti.“

Razie v České poště a v Agrotecu proběhla v dubnu 2014. Provedl ji Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, nicméně není možné dohledat, zda šlo o pražskou centrálu nebo jednu z expozitur. (Plzeňská expozitura ÚOOZ nicméně podle Lukáše Čadka provedla razii na České poště v srpnu 2015: podnikatel Čadek se přel s Poštou o 27 milionů kvůli ušlému zisku a představitel ČSSD měl žádat úplatky pro stranu a pro ministra Chovance za to, že problém mezi Poštou a Čadkem urovnají. Expozitura z Plzně byla zmiňovaná proto, že jde o Chovancův domovský region.)

Podle informací Neovlivni.cz byli manažeři České pošty odposloucháváni v lednu 2013, kdy se zakázka pro Agrotec projednávala. Volby do Poslanecké sněmovny, se kterými Babiš odposlechy spojuje, byly v listopadu 2013, což by odpovídalo 2 měsícům (nikoliv týdnům) po volbách, podrobnější informace o počátku odposlechů však nejsou dostupné. Také není jasné, jaké osoby byly odposlouchávány (je možné, že pouze manažeři České pošty, jíž se případ primárně týká, a Agrotec mohl být do případu zatažen na základě tohoto vyšetřování.) Podání žaloby ohlásil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula 14. června 2016.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data ke dnu, o kterém ministr Babiš mluví.

Státní rozpočet na rok 2015 byl skutečně koncipován jako schodkový s výší deficitu 100 miliard korun. Zpráva o pokladním plnění za rok 2015 z 5. ledna 2016 ale dokládá, že výsledný schodek dosáhl Babišem uvedených 62,8 miliardy, byl tedy o 37 miliard nižší, než jak byl plánován.

Informace, kterými disponuje Babiš o pátku, nejsou veřejně dostupná. Pátkem myslí vicepremiér den před odvysíláním pořadu, což bylo 17. června. Ministerstvo ale zveřejňuje data o pokladním plnění státního rozpočtu vždy v měsíčním intervalu, nejnovější aktuální data za květen 2016 byla publikována 1. června další můžeme tedy očekávat až 1. července.

Poslední aktuální čísla v podstatě potvrzují slova Babiše, že v loňském roce dosáhl v tuto dobu rozpočet salda a nyní je stále v přebytku (byť v průběhu roku se do deficitu dostane). Konkrétní čísla k polovině měsíce však nejsou dostupná.

K tématu se pan ministr Babiš vyjádřil v reportáži časopisu Reportér Magazín. V tomto článku tvrdí, že se panem Šlachtou seznámil, až v době kdy se stal ministrem financí.

"Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie."

Ve stejné reportáži pan Šlachta schůzky s Babišem přímo nekomentoval. Potvrdil ale, že ze své funkce v nutných případech může provádět tzv "schůzkovou činnost", o které ale informuje své nadřízené.

"Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval."

Reporter článku Janek Kroupa ještě zmiňuje policejní zdroj, který mu naznačil, že oba zmínění se měli setkat již dříve. a to na přelomu let 2012-2013. Tuto informaci ale ministr Babiš odmítl. Sám reportér dochází k tomuto závěru: "O stycích mezi Andrejem Babišem a Robertem Šlachtou – kromě již zmíněného policejního zdroje – žádné další informace k dispozici nejsou."
Vzhledem na nedostatek dalších důkazů musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí, došlo tak pouze k omezení provozu těchto malých poboček.