Miroslav Kalousek

V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný z důvodu problematického určení celkových investic do protipovodňových opatření v jednotlivých letech na základě zákonů o státním rozpočtu a informací z Ministerstva zemědělství. Níže v tomto komentáři jsou uvedeny alespoň veškeré dohledané informace.

V zákonech o rozpočtu ČR v letech 1998-2006 můžeme nalézt následující finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření ve výši:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 1998 23 mil. Kč (+ 200 000 000 Kč investiční program Protipovodňová opatření) 1999 30 mil. Kč (+ 230 650 000 Kč) 2000 50 mil. Kč (+ 201 332 000 Kč) 2001 28,2 mil. Kč 2002 990 mil. Kč 2003 890 mil. Kč 2004 721,37 mil. Kč 2005 250 mil. Kč 2006 5 mld. Kč (zde jsou finanční prostředky ovšem spojeny s prostředky na odstraňování povodňových škod. V podrobnější zprávě (.pdf, str. 161) jsou jednotlivé údaje rozepsány podrobněji v tabulce, po vypuštění nesouvisejících výdajů a výdajů na odstranění škod po povodních dostaneme sumu 145,8 mil. Kč)

Dále rozmezí let 2010-2013:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 2010 940 mil. Kč 2011 530 mil. Kč 2012 1 390 mil. Kč 2013 uvádí pouze prostředky na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu - 139 mil. Kč Dále je možné dohledat v souvislosti s ochranou před povodněmi od r. 2002 program s názvem Prevence před povodněmi. Jeho průběh je rozdělen celkem do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření, nebo informace (.pdf) o přípravě III.etapy realizace protipovodňových opatření).

První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), je přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč. 380 z 397 projektů je v současnosti (tisková zpráva z 22. března 2013) již dokončená nebo rozestavěná. Pro třetí etapu v období 2014-2020 je podle koncepčních návrhů odhadovaná výše 10-12 mld. Kč, což představuje 1,7 mld. Kč ročně. Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k tomu, že kromě jasně stanovených investic dohledatelných přímo ve státním rozpočtu, existují nebo existovaly i další programy, kde není zcela jasné, jaký poměr financí šel z národního rozpočtu a jakým dílem to byly "peníze z Evropské unie". Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek hovoří o investicích BEZ "Evropských peněz", hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat potřebné informace pro rok 2013 a 2014.

V souvislosti s protipovodňovými opatřeními bylo nicméně podle zákonů o státním rozpočtu na jednotlivé roky investováno do protipovodňových opatření v roce 2010 celkem 940 mil. Kč a v roce 2011 celkem 540 mil. Kč. Dohromady je to tedy 1,47 miliard, tedy o 170 mil. Kč více, než uvádí Miroslav Kalousek.

Je ovšem pravdou, že vyšší zdroje financí plynou České republice např. z Fondu soudržnosti EU. Operační program Životní prostředí (.pdf), který je využíván (.pdf, str. 4) od roku 2009 se ve své prioritní ose 1 zabývá tématem vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, což dále specifikuje v oblasti podpory 1.3 - Omezování rizika povodní a prioritní ose 6, oblasti podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny. V těchto případech bylo do roku 2013 předpokládané využití podpory ve výši 2,5 mld. Kč, resp. 5,13 mld. Kč.

Výše podpory projektů dosahuje až 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Dalšími projekty jsou například nadnárodní spolupráce v rámci povodí Labe a Dunaje - programy LABEL a Ceframe.

V letech 2003 až 2006 lze skutečně hovořit o hospodářském růstu. Podle údajů Českého statistického úřadu činil růst HDP (%) v jednotlivých letech:

Rok Růst HDP (%)20033,820044,720056,820067,0

Je také pravda, že Bohuslav Sobotka zastával v letech 2003 až 2006 post ministra financí. Konkrétně to bylo v rámci tří vládních kabinetů: vlády Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004); vlády Stanislava Grosse (4. 8. 2002 - 25. 4. 2005) a vlády Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 - 16. 8. 2006).

Výdaje na protipovodňová opatření také v letech 2003 - 2005 nepřevýšila 1 miliardu korun (viz tabulka).

Rok Částka vydaná na protipovodňová opatření 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 145 800 000*

*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)

Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:

- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.

- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.

- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.

- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.

- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).

Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.

Na základě Ústavy České republiky hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

V článku 63 Ústavy České republiky se píše: „Prezident republiky dále pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí." Prezident republiky tedy skutečně vedoucí zastupitelských misí nejmenuje, ale pověřuje. Velvyslanci pak spadají právě do této kategorie vedoucích zastupitelských misí.

Ministr mluví o prostředcích, získaných z tzv. povodňové daně, tj. dočasného snížení daňové slevy na poplatníka v roce 2011. V červenci 2011 jeho úřad zveřejnil odhad příjmu z povodňové daně a plán rozdělení těchto prostředků na nápravu povodňových škod. Celkové příjmy byly odhadnuty na 4 mld. korun a na roky 2012 a 2013 byl plánován výdej cca čtvrtiny. Bohužel jsme již nedohledali ani konečný údaj o dodatečných příjmech z povodňové daně, ani přehled výdajů, který by ukázal "zůstatek". Ve vyjádření z února 2012 ministerstvo financí odkazuje na jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu, ve kterém ale vyčíslení příjmů ze snížení slevy na poplatníka nenajdeme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož informace, na které Miroslav Kalousek odkazuje, jsou v důvodové zprávě přítomna na místě, které M. Kalousek označil.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o změně daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je dostupná ke stažení zde (.pdf). Na stránce 235 začíná kapitola č. 8. "Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy" a následující tři strany jsou vyplněny grafy a tabulkami.

Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.

"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."

Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.

Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.