Finančně analytický útvar není orgán činný v trestním řízení. Je to organizace zpravodajského charakteru, která dává informace celní správě, finanční správě a tam, kde detekuje trestnou činnost, nebo činnost, o které se domnívá, že mohl vzniknout závažný trestný čin, předává orgánům činným v trestním řízení.
Finanční analytický útvar (FAÚ) je organizační složkou Ministerstva financí, u které finanční instituce plní svou oznamovací povinnost. Byl zřízen vyhláškou Ministerstva financí č. 183/1996 Sb. na základě zákona č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz), nicméně FAÚ není orgánem činným v trestním řízení, ale může podat trestní oznámení. Charakteristika FAÚ a jeho činností je dostupná na webu MF nebo také ve Výroční zprávě 2011 (.pdf, str.4): " FAÚ je součástí celosvětové sítě Finančních zpravodajských jednotek, jejichž úkolem je zajistit uplatňování opatření proti praní peněz a financování terorismu vnitrostátně i v rámci mezinárodní spolupráce." Zaměřuje se na analytické a kontrolní činnosti a ve spolupráci se složkami státní správy doporučují opatření proti finanční kriminalitě v ČR. Na základě zjištěných údajů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
To učinili v desítkách případů, myslím si, že v loňském roce dokonce ve stovkách případů (Finančně analytický útvar předal podnět orgánům činným v trestním řízení, pozn.).
Finanční analytický ústav (FAÚ) jen v roce 2011 podal 256 trestních oznámení (Výroční zpráva 2011, str. 5 - .pdf). Data pro rok 2012 zatím nejsou dostupná. Nicméně počet podaných trestních oznámení během let 2009-2011 jsou následující:
200920102011Počet podaných trestních oznámení191*296**256***
* Výroční zpráva 2009 (str. 1 - .pdf) ** Výroční zpráva 2010 (str. 3 - .pdf) *** Výroční zpráva 2011 (str. 5 - .pdf)
Vzhledem k tomu, že data pro rok 2012 nejsou zatím veřejně dostupná, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Václav Moravec: Anebo by mohl ministr financí Miroslav Kalousek, když to učinil v ProMoPro, tak nás seznámit s tím, co investigoval finančně analytický útvar. Za to jsem dostal pokutu.
Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."
Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."
Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.
Občanský zákoník je platný dva roky a má být účinný v roce 2014.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, ačkoli Nový občanský zákoník (NOZ) skutečně nabývá účinnosti k 1. lednu 2014, jeho platnost je v současné době teprve jeden rok.
Právní předpisy nabývají platnosti v den svého vyhlášení ve Sbírce zákonů, v případě NOZ tomu bylo dne 22. března 2012. NOZ tedy ještě není platný dva roky.
Pan ministr Drábek přijal svoji odpovědnost (za pochybení při zadávání zakázek na MPSV, pozn.), rezignoval.
Dle oficiálního vyjádření (.wmv) ministra Drábka (TOP09) z 3. října 2012 je zřejmý jeho úmysl rezignovat z důvodu obvinění jeho 1. náměstka z podplácení při zadávání veřejných zakázek. Ministr Drábek se rozhodl složit funkci poté, co soud poslal náměstka Šišku do vazby.
"Jak jsem byl informován, stejně jako vy, dnes rozhodl soud o uvalení vazby na mého bývalého 1. náměstka Vladimíra Šišku. Já jsem již v minulých vystoupeních avizoval, že jsem připraven převzít politickou odpovědnost za činy svých podřízených. .... Rozhodnutí soudu je pro mě dostatečným důvodem abych naplnil to, co jsem avizoval. Rozhodl jsem se tedy rezignovat na funkci ministra práce a sociálních věcí a to k 31. říjnu 2012."
Ministr Drábek byl ve funkci od 13. července 2010.
Když se podíváte na ta čísla nezaměstnanosti, (..), je to skutečně rekordní číslo.
Výrok lze označit jako pravdivý. Ministr hovoří o statistice nezaměstnanosti za leden 2013 (.zip; uvnitř tabulka 2. Nez 2011_2013.xlsx). Z dostupných dat skutečně vyplývá, že absolutní hodnota počtu nezaměstnaných, tedy 585 809 osob, je nejvyšší v rámci sledovaného období 1995 až 2013 (viz tabulky o vývoji nezaměstnanosti do června 2004 a od července 2004). Problémem však je procentuální vyjádření míry nezaměstnanosti. Patrně nejpodrobnější statistiku o míře nezaměstnanosti poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě měsíčních přehledů. Vzájemně porovnatelná data jsou pak dostupná (.xls) v rozsahu leden 2005 až leden 2013. Pro leden 2013 míra nezaměstnanosti udávaná MPSV činila 8 %, což je opět nejvíce od roku 2005. Potřebná data pro porovnání v rámci delšího časového období nejsou, v důsledku změny metodiky MPSV pro výpočet míry nezaměstnanosti, dostupná.
V regionu Polsko, Slovensko mají ještě daleko větší nezaměstnanost, než máme my.
Podle aktuálních dat Eurostatu (tj. leden 2013) je nezaměstnanost v Polsku 10,6% a na Slovensku dokonce 14,9%, zatímco v České republice je pouze 7,0%.
Navíc z grafu vývoje nezaměstnanosti (za posledních 12 měsíců) lze vyčíst, že zatímco v ČR je úroveň nezaměstnanosti konstantní - lehce fluktuje kolem 7%, tak jak v Polsku, tak i na Slovensku má sice slabě, ale zcela evidentně rostoucí tendenci.
Metodika výpočtu nezaměstnanosti od Eurostatu (dle norem ILO)
Rakousko, Německo je na tom lepší (s nezaměstnaností, pozn.).
Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.
ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%
Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností (..).
Ministrova slova potvrzují údaje Eurostatu.
Podle údajů Eurostatu měla ČR v posledním čtvrtletí minulého roku nezaměstnanost ve výši 7,2 %. Ze 17 států eurozóny nižší míru nezaměstnanosti vykazovaly pouze 4 země, a to Lucembursko (5,1 %), Německo (5,4 %), Nizozemí (5,6 %) a Malta (6,9 %). Ze všech států evropské 27 pak byla nižší nezaměstnanost ještě v Rumunsku (6,7 %). Dá se tedy říci, že Česká republika skutečně patří mezi země s nižší mírou nezaměstnanosti.
Je ale třeba dodat, že pracujeme s daty, která jsou jednak neúplná a také již nemusí být zcela aktuální. V celkové statistice Eurostatu totiž chybí údaje za 4. kvartál 2012 u 3 zemí (Řecko, Rakousko a Spojené království).
(Já jenom říkám, že podíváte-li se do eurozóny a do Evropské unie, tak stále ještě Česká republika patří mezi země s tou nižší nezaměstnaností) a ta nezaměstnanost se zvyšuje všude.
Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.
Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1
V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.
Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.
Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
