Mohl jste si všimnout, že v roce 2012 jsme bezpečně dodrželi deficit schválený.
Výrok je pravdivý. Zákon o státním rozpočtu pro rok 2012 původně počítal s deficitem ve výši 105 mld. Kč. Tisková zpráva ministerstva financí z 3. ledna 2013 pak uvádí konečný deficit státního rozpočtu 101 mld.
ČEZ je firma s majetkovou účastí státu s akciemi kótovanými na burze.
Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.
Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.
..chtěl bych poděkovat těm dvěma a čtvrt milionu voličů, kteří podpořili Karla Schwarzenberga.
Karla Schwarzenberga volilo v druhém kole prezidentské volby 2 241 171 voličů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Nicméně vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně. O předčasných volbách rozhoduje Poslanecká sněmovna, nikoliv prezident republiky.
Z Ústavy ČR vyvodíme toto:
Nejprve by musela Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě. Až poté nastupuje pravomoc prezidenta, který ji Poslaneckou sněmovnu může rozpustit a poté se do 60 dnů od toho rozhodnutí konají předčasné volby.
Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže
a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. (2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců. (3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
Samozřejmě, že prezident republiky jmenuje premiéra v okamžiku, kdy ten premiér není jmenován. On toho premiéra sice jmenuje, ale neodvolává.
Míněný je text Ústavy, konkrétně Hlavy třetí, článku 62, písmene a)
"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ..."
Výkladů této části je však možných vícero, kdy někteří ji interpretují doslovně a dávají tedy pravomoc prezidentovi odvolávat předsedu vlády, ale například ústavní právník Jan Kysela považuje tuto formulaci za nešťastnou a doplňuje, že se jedná spíše o snahu text stylisticky zjednodušit.
Tato vláda dodržela deficit poměrně hluboko pod schválenou hranicí.
Vládou schválená hranice deficitního státního rozpočtu na rok 2012 byla 105 (.pdf - str. 1) miliard Kč. Skutečná výše deficitu za loňský rok dosáhla 101 mld. Kč, tj. 4 mld. pod schválenou hranicí. Do jaké míry je to hluboko pod hranicí, ponecháváme na každém čtenáři.
Jakkoliv skoro celý rok slyšela, že neumí čerpat prostředky z fondů Evropské unie, tak rok 2012 byl nejlepší čistou pozicí v historii čerpání prostředků od roku 2004. Jestliže v roce 2004 se čerpalo velmi málo, v roce 2012 se vyčerpalo 74 miliard.
Dle údajů z Ministerstva financí ČR jsme zjistili, že v roce 2004 bylo z prostředků EU vyčerpáno 7,3 mld. Kč a od té doby měla výše vyčerpaných prostředků spíše vzestupnou tendenci, a to vyjma let 2005 a 2011. V roce 2012 bylo vyčerpáno 73,8 mld. Kč, což je oproti roku 2011, kdy bylo čerpáno pouze 30,8 mld. Kč, značné navýšení.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
O nedůvěře se za poslední rok, tuším, hlasovalo asi pětkrát z iniciativy opozice a ten postoj Poslanecké sněmovny je celkem stálý a neměnný.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v období od března 2012 do ledna 2013 se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě pouze třikrát z iniciativy opozice. Co se týče počtu hlasů, ty však skutečně zůstávají víceméně stejné a vyvážené.
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 86, proti: 93)
Já si dokonce vzpomínám na koaliční vlády, které žádnou koaliční smlouvu neměly, nikdo to po nich nepožadoval.
Výrok Miroslava Kalouska se nám nepodařilo ověřit na základě veřejně dohledatelných faktů.
V retrospektivní pohledu se nám podařilo najít zmínky o koaličních smlouvách v případě vlády Petra Nečase od roku 2010, obou vlád Mirka Topolánka v letech 2006-2009, vlády Jiřího Paroubka v letech 2005-2006, koaliční vlády Stanislava Grosse v letech 2004-2005, a vlády Miroslava Špidly v letech 2002-2004.
NIcméně se nám nepodařilo najít koaliční dohodu vlád Václava Klause. To však nemusí znamenat, že dané smlouvy neexistovaly. Bohužel tedy dle našeho posouzení nemůžeme dát Miroslavu Kalouskovi za pravdu, ale ani jeho tvrzení nemůžeme vyvrátit.
Samozřejmě 30% všech voličů pro Zemana není málo. Ale je tady 41% voličů, kteří k volbám vůbec nešli.
Výrok Miroslava Kalouska označujeme na základě údajů z volebního serveru Českého statistického úřadu volby.cz za pravdivý.
Podle výsledků prezidentských voleb dostal Miloš Zeman ve druhém kole prezidentských voleb 2 717 405 hlasů. ČSÚ pak evidovalo celkově 8 434 941 oprávněných voličů. Výpočtem pak můžeme zjistit, že Miloš Zeman ve druhém kole získal hlasy 32,22% všech voličů.
Co se týče volební účasti, ta byla ve druhém kole 59,11%, tedy 40,89% oprávněných voličů se k volbám nedostavilo. S mírným zaokrouhlením se jedná opravdu o 41%.
