Miroslav Kalousek

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.

V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).

Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.

Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "

Nepodařilo se nám najít žádný zdroj, který by potvrzoval pravdivost tohoto výroku. Pro zajímavost předkládáme celkový audit Evropského účetního dvora na toto téma.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě citací slov ministra financí. V televizní debatě Partie z 23.9 na Prima Family ministr uvedl doslovně: " ...chceme to s panem ministrem Kubou předložit do vlády, že by otázka obchodu s pohonnými hmotami, protože tam je to opravdu ten velký makroekonomický problém, že by nebyla živností volnou, ale že by byly živností vázanou, že by byla vázána na udělování licencí. A já jsem hluboce přesvědčen, už jsem to řekl tento týden, že bychom tuto úvahu měli rozšířit na veškeré zboží zatížení spotřební daní, asi s výjimkou piva, ale na cigarety a na etanol rovněž."

O tomto postoji Miroslava Kalouska jsme se mohli dočíst také před jeho vystoupením na Primě, v článku z 19. září.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010 určili koalici stran ODS, TOP 09 a VV 118 z 200 mandátů.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Volební program TOP 09 (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 na straně 9 říká, že vláda nechce zvyšování daní, ale na straně 19, jak pan ministr Kalousek ve výroku zmiňuje, připouští možnost zvýšení nepřímých daní v návaznosti na výpadek příjmů průběžného důchodového systému způsobený penzijní reformou.