Miroslav Kalousek

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.

Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.

Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.

Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2011 prostřednictvím více než 10 000 kontrol skutečně zajištěno přes 1500 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí Kalouska tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2012 doposud provedeno více než 8 000 kontrol, během nichž bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí tedy na základě této tiskové zprávy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok označujeme za nepravdivý.

Podle tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012 bylo za posledních pět let (nikoliv čtyři) v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu v 285 případech. Na základě tohoto faktu označujeme výrok za nepravdivý, neboť si ministr financí uvedením pouhých čtyř let svůj argument vylepšuje.

Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:

"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."

Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.

Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."

Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.

Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.

Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.

Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.