Miroslav Kalousek

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k faktu, že posouzení takové interpretace Ústavy ČR by vyžadovalo kvalifikaci odborníka na ústavní právo.

V Ústavě ČR nalezneme dané téma v článku 63:

"(1) Prezident republiky dále ... k) má právo udělovat amnestii. (2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Od vyhlášené podoby amnestie se již ve čtvrtek 3. ledna distancovala TOP 09 usnesením svého předsednictva. V prohlášení tvrdí, že vláda o připravované amnestii nejednala, ministři za TOP 09 o ní nebyli informováni a dozvěděli se o ní až z novoročního projevu prezidenta republiky.

Předsedkyně nejmenší vládní strany LIDEM a vicepremiérka Karolína Peake v nedělní Partii řekla, že čeká, že vláda bude na nejbližším jednání diskutovat o amnestii. Informoval o tom například denik.cz.

Ministr spravedlnosti Blažek v rohovoru pro Radiožurnál ze dne 3.1.2013 potvrdil, že text amnestie měl k dispozici už před svátky. Také v oficiálním prohlášení ministerstva ze 3. ledna 2013 se dočteme, že ministerstvo spravedlnosti v této věci poskytovalo pouze formulačně-právní konzultace.

Připomínáme zde i výrok prezidentova tajemníka Jakla pro lidovky.cz, kde prohlásil, že na podobě amnestie pracoval široký okruh tří lidí.

Z těchto mediálních prohlášení lze usuzovat, že o chystané amnestii byl předem informován skutečně jen premiér a ministr spravedlnosti a vláda materiál, za který podle Ústavy ČR (čl. 63, odst 4) odpovídá, předem neprojednávala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ústava ČR s jakoukoli smlouvou mezi členy vlády nepočítá. Stejně tak ale nepočítá s programovým prohlášením.

Dle Ústavy ČR (čl. 68) prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh členy vlády. Není vůbec nutné, aby vláda byla "koaliční". Pro své setrvání ve funkci vláda pouze musí získat důvěru Poslanecké sněmovny. Tu v minulosti získaly nejen koaliční, ale i menšinové (Zemanova vláda z r. 1998) či úřednické (Fischerova vláda z r. 2009) kabinety, tedy i vlády bez koaličních smluv. Důvěru pak vláda může ztratit pouze vyslovením nedůvěry nebo zamítnutím žádosti o vyslovení důvěry ve sněmovně.

Ministr Kalousek ale zavádí, protože nad koaliční smlouvu vyzdvihuje programové prohlášení vlády. To přitom nemá větší právní význam než koaliční smlouva. Rozdíl mezi nimi je v tom, že prohlášení je čteno při projednávání žádosti vlády o důvěru ve sněmovně. Programové prohlášení Nečasovy vlády je dokonce z velké části s koaliční smlouvou totožné (vizte např. sekci zdravotnictví, str. 9 v obou textech). Vláda může vládnout bez koaliční smlouvy i bez naplňování programového prohlášení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Občanský zákoník (40/1964 Sb.) v § 39 říká:

"Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Výrok ministra Kalouska hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečně hlasoval proti návrhu poslance ODS Čechlovského a opakovaně veřejně odmítal rušení zdanění poslaneckých náhrad i v době před samotným hlasováním o tomto návrhu.

Zmíněný návrh (Novela zákona o platu představitelů státní moci) byl v Poslanecké sněmovně schválen 18. prosince ve stavu tzv. Legislativní nouze.

Pozměňující návrh (.doc), o kterém ministr Kalousek mluví, se týkal zdanění poslaneckých náhrad a podal jej poslanec ODS Jan Čechlovský. V odůvodnění jeho návrhu stojí: " Vzhledem k charakteru náhrad výdajů (vynakládaných na reprezentaci a na dopravu vlastním vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla komor Parlamentu) a účelu jejich použití je jejich zdanění a s tím související odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění ne zcela systémové a v určitém rozporu s koncepcí zdaňování příjmů. Institut náhrad totiž slouží k pokrytí předem definovaných výdajů. S ohledem na závazek obsažený v Koaliční smlouvě uzavřené dne 10. dubna 2012, jehož obsahem bylo, že poslanecké náhrady budou podléhat zdanění, se navrhuje, aby byly zrušeny pouze odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění z uvedených náhrad. Touto změnou se rovněž snižují výdaje kapitol, jichž se odvod pojistného z náhrad týká."Hlasování o tomto pozměňujícím návrhu pak vypadalo tak, že ministr financí byl skutečně proti. Nicméně již před samotným hlasováním veřejně opakovaně deklaroval, že je proti zrušení zdanění poslaneckých náhrad a to např. pro Týden.cz, Novinky.cz a také na svém webu z doby před samotným hlasováním.

Stránky Ministerstva financí ČR ke zmíněné studii nic bližšího neuvádí a ani z jiných zdrojů jsme nezískali potřebné informace.

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol, stejně tak 18. listopadu v OVM - Trvale udržitelná krize ? Situace se od té doby změnila jen velmi marginálně, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došli k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

Po vstupu v účinnost daňového balíčku od roku 2013 se složená daňová kvóta, slovy Miroslava Kalouska, dostala na úroveň 35,5 %. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. Jediný zdroj, který Kalouskovo tvrzení (tři až čtyři procentní body) potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Přesnou výši v penězích, kterou představuje jeden procentní bod složené daňové kvóty, se nám nepodařilo dohledat, nicméně není pravda už to, že chce sociální demokracie tuto kvótu zvýšit o 3 až 4 procentní body.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě Volebního programu 2010 pro volby do Poslanecké sněmovny (.pdf). V něm se v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." DPH mezi nepřímé daně patří, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.