Demagog.cz

Petr Nečas

Petr Nečas (ODS)

  • 122
  • 18
  • 9
  • 24

Výroky

Petr Nečas

Petr Nečas

(Byla to Česká republika, která dojednala změnu článku 15 tohoto fiskálního kompaktu,) který umožňuje kdykoliv kterékoliv členské zemi Evropské unie se bez jakýchkoliv problémů dodatečně připojit k té smlouvě. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Část výroku zmiňující možnost připojení k paktu je podle článku 15 pravdivá. Ve zmiňovaném textu (.pdf) se tvrdí, že: " Tato smlouva bude přístupna i členským zemím Evropské unie, které v současnosti nejsou smluvními stranami."

Petr Nečas

Petr Nečas

Ten poslední mandát vlády na jednání Evropské rady 1. a 2. března byl dokonce schválen jednomyslně všemi přítomnými ministry za všechny 3 koaliční strany. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Na základě výstupů z jednání Vlády České republiky ze dne 29. února 2012 a také informací z médií je třeba označit výrok premiéra Petra Nečase za pravdivý.

Petr Nečas se ve svém výroku odvolává na vládní mandát, který získal na jednání Vlády ČR dne 29. února 2012. Premiér uvádí, že tento mandát byl schválen vládou jednomyslně. Petr Nečas k tomu uvádí, že : "Vláda mi dnes udělila mandát s pozicemi k těm základním otázkám, které se budou probírat." Konkrétní okruhy, které jsou v této pozici označeny dále, popisuje jako: " aktuální hospodářská situace, agenda inovací, aktuální situace v eurozóně." V relaci Otázky Václava Moravce se probírala problematika tzv. fiskální smlouvy EU. Na ni se však tento mandát přímo nevztahuje. K této věci již existuje v rámci vlády tzv. rámcová dohoda, kterou premiér Nečas prezentoval již např. na schůzi Poslanecké sněmovny PČR 9. února 2012. Konkrétně uvádí, že "bez jasné politické shody na této věci (touto shodou je myšlena dohoda stran vládních koalice na otázce ratifikace - zda použít referenda) nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat." Co se týče konkrétně výroku premiéra z dané diskuze, tak jeho výrok podporují i zdroje z českých sdělovacích prostředků. Konkrétně např. iHNed, Novinky nebo agentura Mediafax.

Petr Nečas

Petr Nečas

(Ten poslední mandát vlády na jednání Evropské rady 1. a 2. března byl dokonce schválen jednomyslně všemi přítomnými ministry za všechny 3 koaliční strany. Čili ten mandát podle koaliční smlouvy je možné označit za koaličně dohodnutý.) A na straně 18 tohoto mandátu je, že předseda vlády nepodepíše fiskální kompakt. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Vzhledem k tomu, že tento premiérem zmíněný mandát není celý zvěřejněn (např. prostřednictvím nějakého dokumentu), není možné tento výrok reálně ověřit.

Na naši emailovou žádost o poskytnutí tohoto mandátu reagoval po čase Odbor informování o evropských záležitostech (konkrétně paní ředitelka tohoto odboru) s tím, že se nejedná o veřejný dokument. Za tuto odpověď děkujeme.

Petr Nečas

Petr Nečas

Irsko došlo k názoru, že přece jenom to (fiskální pakt, pozn.) znamená přenos pravomocí na, na nadnárodní instituci, a bude dělat referendum, přestože původně Irové říkali, že nikoliv. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože irská vláda sice skutečně vyhlásila v souvislosti s přijetím tzv. fiskální smlouvy referendum, nikdy však nedeklarovala, že se k němu neuchýlí, ale že konečné rozhodnutí padne až po zveřejnění celého textu.

28. února 2012 irský premiér Enda Kenny v parlamentu skutečně oznámil rozhodnutí o konání referenda v souvislosti s ratifikací tzv. fiskální smlouvy EU, i když se v minulosti o jeho uskutečnění pochybovalo. Po prosincovém summitu se irský premiér vyjádřil, že rozhodnutí o konání veřejného hlasování nebude vydáno až do zveřejnění finální podoby textu, který měl být následně postoupen k právnímu posouzení. Na konci prosince 2011 pak Kenny potvrdil, že vláda by se ráda vyhnula pořádání všelidového hlasování o přijetí smlouvy, avšak jen do momentu, kdy to bude skutečně nevyhnutelné, tj. v případě nutné změny irské ústavy. Z ústavního hlediska tedy irská vláda nemohla konání referenda vyvrátit, proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako zavádějící.

Petr Nečas

Petr Nečas

Velmi čerstvé rozhodnutí německé vlády, které tady prezentoval i ministr zahraničí Westerwelle, že i v Německu vzhledem k tomu, že došli k názoru, že se přesouvají kompetence na nadnárodní úroveň, bude schvalovat Bundestag tuto smlouvu ústavní většinou. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Tento výrok lze označit za pravdivý.

I když z výroku (popř. z kontextu debaty) jednoznačně nevyplývá, kde spolkový ministr zahraničních věcí Německa Guido Westerwelle (FDP) rozhodnutí své vlády prezentoval (míněna je pravděpodobně jeho nedávná návštěva České republiky, avšak z dostupných zdrojů [např. ČTK, Mediafax, Ministerstvo zahraničních věcí či Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Senát ČR, ČT24 atd.] není zřejmé, že by došlo k přímé prezentaci zmiňovaného faktu), je nutné potvrdit pravdivost rozhodnutí německé spolkové vlády o postoupení schválení fiskální smlouvy dvoutřetinovou (ústavní) většinou na půdě Spolkového sněmu a Spolkové rady. Dle vlády dochází k přesunu pravomocí z národní na nadnárodní úroveň (možnost žaloby u Evropského soudního dvora atd.), proto je dle Základního zákona (ústava) nutná ústavní většina (ze zdrojů např: stern.de, handelssblat.com).

Petr Nečas

Petr Nečas

Můj švédský kolega Fredrik Reinfeldt podepsal přistoupení k tomuto kompaktu jenom proto, že těsně před tím, v podstatě týden před tím, došlo k obměně vedení sociální demokracie ve Švédsku, protože on má minoritní vládu. A teprve to nové vedení mu slíbilo podporu. To staré vedení mu jí neslibovalo. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Švédský premiér Frederick Reinfeld zformoval v únoru 2010 menšinovou vládní koalici, která se opírá o 173 poslaneckých mandátů (z celkových 349). (Zdroj)

Håkan Juholt byl 27.ledna 2012 vystřídán Stefanem Löfvenem, který je aktuálním předsedou opoziční sociálně demokratické strany. (Zdroj)

Server The Local 27. ledna uvedl, že menšinová středopravá vláda Fredericka Reinfelda získala podporu opozičních sociálních demokratů pro zahájení vyjednávání o připojení k smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Pravdou je, že se tak stalo až po té, co se obměnilo vedení sociálních demokratů. Nový předseda Stefan Löfvenem však podmínil podporu vládě čtyřmi body, které by měly být následně prosazeny v rámci jednání s Bruselem. Mezi tyto podmínky patří například možnost Švédska účastnit se summitů Eurozóny v rámci nichž bude pakt projednáván, a také záruka toho, že Švédsko nebude nuceno delegovat stávající pravomoc národního parlamentu rohodovat o vlastním rozpočtu na evropskou úroveň.

Petr Nečas

Petr Nečas

V britské vládě jsou rozdělené názory mezi konzervativci pana Camerona a liberály pana Clegga. Mají rozdílný názor na tento fiskální kompakt. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.

Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.

Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)

Petr Nečas

Petr Nečas

(Velmi intenzivní debata běží v německé vládní koalici. Německá CSU, čili sesterská strana nejsilnější strany CDU, která vládne v Bavorsku, má, řekněme, velmi možná euroskeptické názory na pomoc Řecku a na tyto fiskální kompakty.) Intenzivní debata běží uvnitř FDP, tam dokonce běželo vnitrostranické referendum, zda vůbec tyto věci podpořit. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Vnitřní debata o postoji FDP (Freie Demokratische Partei, která je součástí stávající vládní koalice ve Spolkové republice Německo) k evropským otázkám a budoucímu směřování Německa v EU dospěla v závěru minulého roku k vyhlášení vnitrostranického referenda o otázce přistoupení země k tzv. Evropskému stabilizačnímu mechanismu (EMU). 16. prosince 2011 FDP oznámila, že počet odevzdaných hlasů nedosáhl požadovaného kvóra k jeho závaznosti. Z odevzdaných hlasů vyplynulo, že jsou členové strany ve výše uvedené otázce rozděleni cca. do dvou srovnatelných táborů (z dalších zdrojů např. Frankfurten allgemeine, zeit.de, hn.ihned.cz, economist.com apod.).

Petr Nečas

Petr Nečas

I kdyby Vláda České republiky podepsala tento dokument (fiskální pakt, pozn.) a byl by schválen v obou komorách parlamentu, že by přesto nevstoupil v platnost, nebyl ratifikován, protože prezident republiky to odmítá, a poslal dokonce v tomto slova smyslu dopis Vládě České republiky. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Petr Nečas

Petr Nečas

Uvědomme si, že 4/5 celého hrubého domácího produktu Evropské unie vzniká v sektoru služeb. Otázky Václava Moravce, 11. března 2012

Sektor služeb se dlouhodobě pohybuje mezi 70-80 % celkového HDP společenství Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nedosáhl dlouhodobě hranice 4/5 HDP EU nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik zveřejněných na stránkách CIA- World factbook za rok 2011 (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector), respektive index mundi (ang.) za rok 2010 nedosáhl podíl terciální sféry 4/5 celkového HDP. V roce 2010 byl podíl sektoru služeb 73,2 % HDP, o rok později zaznamenal pokles na 73,1%. Ukazatele za první čtvrtletí letošní roku ještě nejsou k dispozici, tudíž je nutno výrok označit jako nepravdivý. Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Výrok byl změněn z pravdivého na nepravdivý 2. dubna 2012 z důvodu získání relevantnějších dat.