Demagog.cz

Petr Nečas

Petr Nečas (ODS)

  • 121
  • 18
  • 9
  • 24

Výroky

Petr Nečas

Petr Nečas

Česká republika má aktuálně k dispozici 788 mld. korun, podané žádosti, kdy se jedná o téměř 76 tisíc žádostí o podporu, v hodnotě 1 bil. 179 mld. korun, to znamená téměř 150 % národní alokace. Co se týče schválených projektů - jedná se o 34 tis. projektů v hodnotě 569 mld. korun, to znamená, v tuto chvíli se jedná o 72 % alokace. Proplacené prostředky příjemců - jedná se o částku 313 mld. korun, to znamená téměř 40 % národní alokace. Certifikované výdaje jsou ve výši 139 mld. korun, to je zhruba 17,6 % alokace. Jiné, 15. března 2012

Statistické údaje uváděné Petrem Nečasem v médiích jsou totožné s údaji zveřejněnými na oficiálních stránkách věnovaných problematice čerpání evropských fondů www.strukturalni-fondy.cz. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Stručný přehled stavu čerpání ze strukturálních fondů lze nalézt na straně 12 v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Na dalších stranách jsou poté detailně rozpracovány finanční a věcné pokroky v čerpání za období od vydání předešlé zprávy. Na straně 15 naleznete přesný počet žádostí a jejich celkovou finanční výši rozdělenou podle stavu, v jakém se právě v rámci rozhodovacího procesu o udělení dotace nacházejí. Strana 16 nabízí detailní zpracování údajů o aktuálním stavu čerpání prostředků a to jak procentuálně, tak i z pohledu finančního rámce.

Uvedená monitorovací zpráva je sice vládním zdrojem, my ji však akceptujeme podobně jako vládní statistiky, protože údaje se kterými pracují nejsou zpochybňovány ani veřejností, ani Evropskou unií. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Na centrální úrovni Ministerstvo pro místní rozvoj, národní orgán pro koordinaci, pravidelně analyzuje a vyhodnocuje údaje o čerpání jednotlivých operačních programů, jejich prioritních os a oblastí podpory. Hlídá plnění předpokladu čerpání, které si stanovují samotné řídící orgány v rámci řízení svého operačního programu, a zohledňuje rizika vystupující z kontrolní činnosti příslušných autorit. Jiné, 15. března 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o činnosti a funkcích Národního orgánu pro koordinaci (NOK), který je zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v České republice finacované ze strukturálních fondů.

Rizika vystupujicí z kontrolní činnosti příslušných autorit zohledňuje NOK vydávaním metodických dokumentů, které slouží jako návod k řízení rizik při čerpání ze strukturálních fondů.

Role Národního orgánu pro koordinaci byla schválen usnesením (.doc) vlády 198/2006 z 22. února 2006.

Petr Nečas

Petr Nečas

Součástí řízení rizik je zesílené řízení rizik z národního orgánu pro koordinaci v podobě aplikace krizového řízení za účelem úspěšného vyčerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v operačních programech, které jsou identifikovány jako ohrožené. Aktuálně se v zesíleném řízení nacházejí tyto operační programy: operační program Životní prostředí, Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jiné, 15. března 2012

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Dosavadní realizace všech operačních programů byla zhodnocena podle multikriteriálního hodnocení. Hodnoceny byly tři stěžejní oblasti implementace: oblast finanční, věcná a řízení operačního programu. Bylo identifikováno šest rizikových operačních programů a Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje vhodná opatření pro snížení rizik. Jiné, 15. března 2012

První část výroku premiéra Nečase o multikriteriálním hodnocení je jednoduché ověřit na stránkách ministerstva pro místní rozvoj, pro zjištění vytipovaných šesti operačních programů jsme byli nuceni kontaktovat tiskovou kancelář vlády, která nám zaslala jejich výčet. Výrok je tudíž pravdivý.

Na systém multikriteriálního hodnocení poukazují stránky ministerstva pro místní rozvoj, které říkají, že: " V prvé řadě jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci programů (tzv. implementační struktura)."..." Dále zahrnuje soubor činností a postupů při samotné realizaci programu a projektů (informace a publicita, výběr projektů, monitorování, platby, věcná a finanční kontrola)... " Tato část prohlášení je tudíž pravdivá.

Co se týče oněch šesti operačních programů o kterých premiér Nečas hovořil, jejich výčet na stránkách vlády nebo jednotlivých ministerstvech chyběl, a proto jsme o jejich seznam požádali tiskovou kancelář vlády. Její zaměstnanec Jiří Hrbek nám prostřednictvím elektronické pošty sdělil, že: "...na základě podkladů z jednotlivých resortů jsou rizikovými následující operační programy:
OP Doprava
OP Životní prostředí
OP Podnikání a inovace
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Integrovaný OP
ROP Severozápad"

Petr Nečas

Petr Nečas

Vláda se tím (pozn. výhradami Evropské komise ve věci personální politiky v oblasti administrace evropských fondů.) zabývá velmi pravidelně na každém svém zasedání. Jiné, 15. března 2012

Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.

Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.

Petr Nečas

Petr Nečas

Tento (pozn. auditní systém zmiňovaný v souvislosti s problém s čerpáním z fondů EU) systém byl vymyšlen, vytvořen a certifikován v letech 2004 a 2006. Tehdy jsme nevládli my. Jiné, 15. března 2012

Tento výrok označujeme za nepravdivý, protože metodické pokyny pro audity řídících a kontrolních systémů operačních programů EU byly schváleny až na zasedání vlády Mirka Topolánka 12. prosince 2007, tedy nikoliv předchozí sociálnědemokratickou vládou.

Na základě Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006 (.pdf) ze dne 11. července 2006 měly členské státy EU vytvořit řídící a kontrolní systém pro všechny operační programy spolufinancované EU. Vláda Mirka Topolánka na svém zasedání ze dne 12. prosince 2007 následně schválila usnesení (.pdf), ve kterém uložila ministru financí (toho času Miroslav Kalousek, KDU-ČSL) při výkonu funkce auditního orgánu operačních fondů postupovat v souladu s Manuálem (.rar) pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013. Tento dokument nastavil rámec minimálních standardů pro kontrolní mechanismy orgánům veřejné správy a jiným veřejným nebo soukromým subjektům, které se zapojily do plnění úkolů v rámci sdílené odpovědnosti ČR za řádnou správu a řízení fondů EU (viz MF ČR).

Paradoxní je též fakt, že prohlášení Ministerstva financí ČR ze dne 9. března 2012 neguje dřívější prohlášení premiéra Nečase o chybně nastaveném systému auditů. Přičemž MF vyvrací, že by za problémy jednotlivých operačních programů stál auditní systém ČR předložený ministerstvem financí. MF ČR označuje za viníky vzniklé situace jednotlivé zodpovědné řídící orgány operačních programů.

Petr Nečas

Petr Nečas

Opět jste to byli vy, kdo vytvořil 24 operačních programů. A opět jste to byli vy, pane místopředsedo Zaorálku, přestože programovací období začínalo 1. lednem roku 2007, tak jste ke 4. září roku 2006 neměli připraven a schválen jeden jediný z těchto 24 operačních programů. Jiné, 15. března 2012 !

Celý proces od vytvoření až po schválení operačních programů se skutečně týkal několika vlád.

Vláda Jiřího Paroubka se dne 22. února 2006 usnesla na návrhu (.pdf) Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až 2013. "Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní." (Převzato z www.strukturalni-fondy.cz). O tomto dokumentu tedy rozhodně nemůžeme říct, že by se hlouběji věnoval jednotlivým operačním programům, zmiňuje pouze jejich zaměření s tím, že bude dále upraveno a zpřesněno podle návrhů příslušných řídicích orgánů. Je v něm však již definován jejich počet, a to číslo 24.

Přípravou operačních programů se zabývá Národní strategický referenční rámec. "Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise. Až po vyjednání NSRR může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Národní strategický referenční rámec 2007—2013 pro ČR vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007—2013." (Z www.strukturalni-fondy.cz). NSRR ČR 2007-2013 byl schválen v červenci 2007, kdy už v čele státu stála druhá Topolánkova vláda.

Z těchto informací je tedy zřejmé, že vláda ČSSD vytvořila obecný rámec programovacího období 2007-2013, ve kterém se počítá s 24 operačními programy. Jejich příprava a schválení však již byly v rukou vlády ODS, která byla ve výkonu funkce od 4. září 2006.

Petr Nečas

Petr Nečas

Ten resort (ministerstvo školství, pozn.) má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů, (tady se jedná o 2 % [škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.].) Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.

Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)

Petr Nečas

Petr Nečas

(Ten resort [ministerstvo školství, pozn.] má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů,) tady se jedná o 2 % (škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.). Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.

Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)

Petr Nečas

Petr Nečas

Pan ministr Dobeš skonči svoji misi k 31. březnu letošního roku. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.

Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.