Demagog.cz

Petr Nečas

Petr Nečas (ODS)

  • 121
  • 18
  • 9
  • 24

Výroky

Petr Nečas

Petr Nečas

Bezpečnostní informační služba má dvě klíčové oblasti a pak několik dalších. Těmi dvěma klíčovými oblastmi je boj především proti zahraničním špionážním službám. Zkrátka je to kontrarozvědka a z toho to plyne. Druhou oblastí je boj proti mezinárodnímu terorismu. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012 !

Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.

Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.

Petr Nečas

Petr Nečas

80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii). Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.

Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Petr Nečas

Petr Nečas

(80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb) a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).

Petr Nečas

Petr Nečas

Vláda České republiky přijala strategii konkurenceschopnosti, jejíž ambicí je, abychom do roku 2020 patřili mezi 20 nejvíce konkurenceschopných ekonomik na této planetě. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012 !

Na základě dohledaných veřejných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda České republiky na svém jednání dne 27. září 2011 skutečně přijala (.pdf) premiérem zmíněnou strategii. Konkrétně se tento dokument nazývá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období let 2012 až 2020 (Informační brožura ve formátu pdf.). Petr Nečas zmiňuje, že ambicí této strategie je posunout Českou republiku v oblasti konkurenceschopnosti mezi TOP20 zemí světa. I v této části lze výrok považovat za pravdivý, neboť v rámci zmíněné strategie je skutečně popisována snaha takového cíle dosáhnout.

Server www.bussinesinfo.cz, na který odkazuje webová stránka Vlády ČR, popisuje, že "její podtitul (pozn. strategie konkurenceschopnosti) "Zpět na vrchol" charakterizuje záměr vlády dostat do roku 2020 Českou republiku prostřednictvím této strategie mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemích světa".

Petr Nečas

Petr Nečas

Minulý týden (vyřčeno 1. dubna 2012, pozn.) jsme schválili implementační program této strategie (strategie konkurenceschopnosti, pozn.), který obnáší 200 konkrétních úkolů. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Výrok premiéra Nečase označujeme za pravdivý a to na základě dohledatelných informací o schválení strategie Vládou ČR a obsahu strategie samotné.

Vláda České republiky přijala dne 21. března 2012 na svém jednání usnesení (.pdf), kde " schvaluje Mechanismus implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 - 2020". O schválení tohoto implementačního programu informovalo také Ministerstvo průmyslu a obchodu, zmíněnou strategii předkládal vládě jeho ministr Martin Kuba.

Co se týká samotné strategie a konkrétních úkolů v ní, které zmiňuje premiér Nečas, tak celá strategie je členěna do několika oddělených částí, v jejichž rámci jsou navrhovány konkrétní opatření. Těch je opravdu zhruba 200 a jsou obsaženy v asi 40 velkých projektech - viz. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky.

Petr Nečas

Petr Nečas

Nedávno jsme propojili naši plynovou soustavu s Polskem. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.

Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.

Petr Nečas

Petr Nečas

My jsme se před chvílí bavili o Lesích České republiky, ty mají na účtech přes 12 miliard korun. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.

Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.

Petr Nečas

Petr Nečas

V loňském roce náš export dosáhl téměř 3 bilionů korun. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

S ohledem na údaje Českého statistického úřadu dáváme premiérovi za pravdu.

Celkový objem exportu za rok 2011 byl na základě databáze zahraničního obchodu ČSÚ 2 869 miliard CZK, což skutečně tvoří “téměř 3 biliony korun”. Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Jsme silně orientováni na Evropskou unii, 83 % exportu směřuje tam. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012 !

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Jak uvádí Český statistický úřad, konkrétně databáze zahraničního obchodu, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu. Petru Nečasovi tedy dáváme za pravdu.

Petr Nečas

Petr Nečas

(Václav Moravec: Proč se tak dlouho na ten prorůstový balíček [rozšíření exportu, nastartování ekonomiky, zlepšení výběru daní, pozn.], jak to nazýváte, čeká?)
Protože tam jsou lhůty z hlediska sestavování státních rozpočtů i lhůty, které máme v rámci takzvané ekonomické koordinace Evropské unie, takzvaný ekonomický semestr, čili to je důvod, proč musíme splnit tyto lhůty. Otázky Václava Moravce, 1. dubna 2012

Na základě informací EU o průběhu tzv. evropského semestru, hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Premiér Nečas zřejmě mluví o tzv. evropském semestru, který je podle stránek Evropské komise zaměřený na každoroční hodnocení hospodářských a rozpočtových priorit, jako součást posílení společného hospodářského programu přísnějším dohledem EU. Konkrétně jde o šestiměsíční cyklus, v rámci kterého se koordinuje rozpočtová, makroekonomická a strukturální politika jednotlivých členských států.

Dělí se na etapy (.pdf, ang.), přičemž v lednu Komise vydává roční analýzu růstu stanovující priority EU pro nadcházející rok. V březnu hlavy států a vlád EU vydávají na základě roční analýzy růstu pokyny EU pro vnitrostátní politiku. Následně v dubnu členské státy předkládají plány udržení dobrého stavu veřejných financí a reformy nebo opatření, jimiž chtějí dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu sociální začlenění (národní programy reforem). Tyto programy Komise posuzuje v červnu a v případě potřeby vydává jednotlivým zemím doporučení, která následně projednává Rada EU a schvaluje Evropská rada. Jednotlivá doporučení jsou pak přijímaná koncem června nebo začátkem července, aby je členské státy obdržely ještě před tím, než začnou sestavovat konečnou podobu svých státních rozpočtů na další rok.

Pokud členský stát nevezme doporučení Rady v daném časovém rozmezí v potaz, může mu být zasláno politické varování. Jestliže dojde k přílišným makroekonomickým a rozpočtovým výkyvům, lze provedení daných doporučení vynutit prostřednictvím pobídek a sankcí.

Vzhledem k tomu, že prorůstový balíček má upravovat státní rozpočet pro budoucí rok, a jeho schvalování podléhá koordinaci s EU, která má své doporučení přijmout až na přelomu června a července, hodnotíme výrok jako pravdivý.