Demagog.cz

Petr Nečas

Petr Nečas (ODS)

  • 122
  • 18
  • 9
  • 24

Výroky

Petr Nečas

Petr Nečas

My jsme obsadili nově ministerstvo dopravy, máme včetně křesla premiéra 6 křesel ve vládě. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Ministrem dopravy se 12. prosince 2012 stal Zbyněk Stanjura, který je kandidátem strany ODS. Předchozím ministrem dopravy (do 3. prosince 2012) byl Pavel Dobeš za stranu LIDEM. Členy vlády za ODS jsou jmenovitě: Petr Nečas (premiér), Martin Kuba (ministr průmyslu a obchodu), Pavel Blažek (ministr spravedlnosti), Zbyněk Stanjura (ministr dopravy), Petr Bendl (ministr zemědělství) a Tomáš Chalupa (ministr životního prostředí). Celkový počet ministrů je 15 1 křeslo premiéra.

Petr Nečas

Petr Nečas

Za prvé - my jsme posílili výdaje na dopravní infrastrukturu. V porovnání s loňským rozpočtovým rokem jsme letos přidali 8 miliard korun. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.

Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000

  • Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 č. 455/2011 Sb. (.pdf - str. 5925, 5947)
  • Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (.pdf - str. 3, 13)
Petr Nečas

Petr Nečas

Za další - posílili jsme některé prorůstové faktory, to znamená, jsou tady větší výdaje na vzdělání a výdaje na vědu, výzkum a inovace. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

V přílohách zákonů o státním rozpočtu pro roky 2012 a 2013 nalezneme výdaje těchto institucí spadajících do oblasti vzdělání a výzkumu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Výdaje jednotlivých institucí naleznete v přehledné tabulce.

Instituce/rok20122013MŠMT137 851 240139 611 693AVČR4 668 406 4 449 192TAČR2 170 2062 556 487GAČR3 023 7943 309 429celkem147 713 646149 926 801Hodnoty v tisících Kč.

Oproti roku 2012 tak výdaje na vzdělání, vědu, výzkum a inovace vzrostly o 2 213 155 000 Kč. Výrok Petra Nečase proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Za další - spustili jsme některé projekty jako je Zelená úsporám. (..) Já chci připomenout, že do roku 2020 se počítá tady s více než 20 miliardami korun. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle webu novazelenausporam.cz: "Program Nová zelená úsporám je zaměřen na investice do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno například komplexní zateplování rodinných a bytových domů a veřejných budov (školy, školky, domovy seniorů apod.), a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu". Program navazuje na starší dotační program Zelená úsporám. Projekt byl ohlášen koncem listopadu 2012. Podle webu lidovky.cz projekt do roku 2020 počítá až s 38 miliardami Kč.

Petr Nečas

Petr Nečas

V loňském roce se dosáhlo rekordní výše exportu. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Dle předběžných údajů přeshraniční statistiky ČSÚ, zveřejněných 6. února 2013, vzrostl vývoz ve srovnání s předchozím rokem o 6,4%. Vývoj vývozu dle dat ČSÚ od roku 1996 zachycuje následující tabulka:

Rok

Vývoz (v mil. Kč; běžné ceny, sezónně očištěná data)

1996601 811

1997

707 796

1998

834 042

1999

900 660

2000

1 125 625

2001

1 270 222

2002

1 255 896

2003

1 369 564

2004

1 717 706

2005

1 865 843

2006

2 149 357

2007

2 485 167

2008

2 471 627

2009

2 145 913

2010

2 528 809

2011

2 873 870

2012

3 069 391

V roce 2012 vývoz skutečně dosáhl rekordní výše, a proto hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybuje zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Výrok označujeme na základě údajů Eurostatu za pravdivý. Zveřejněná data statistického úřadu Evropské unie o nezaměstnanosti jsou pro všechny země sedmadvacítky kompletní od měsíce září 2012, kdy se skutečně Česká republika umísťuje na 7. místě. Nejaktuálnější data z prosince 2012 řadí ČR na 8. místo (scházejí ovšem údaje z Estonska, Lotyšska, Maďarska, Řecka a Velké Británie).

Pro doplnění kontextu je nutné zdůraznit, že Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. " harmonizované nezaměstnanosti ". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (více o tématu viz např. tento dokument (.pdf, ang.)).

Petr Nečas

Petr Nečas

Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU".

Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity.

Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.

Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.

Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím údajům i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři (více o tomto výroku na našem blogu).

Petr Nečas

Petr Nečas

Mimochodem za sociálnědemokratických vlád jsme se pohybovali až na 17. místě, to znamená, měli jsme tehdy jednu z nejvyšších nezaměstnaností v rámci Evropské unie. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013 !

Data Eurostatu ukazují, že ani v ročních průměrech, ani v hodnotách za čtvrtletí se nezaměstnanost v ČR nedostala za 15. místo v EU.

Výrok Petra Nečase ověřujeme s pomocí údajů Eurostatu, který shrnuje sezónně očištěné hodnoty nezaměstanosti za čtvrtletí, stejně jako celoroční průměry pro všechny země EU, které pro ČR odpovídají údajům ČSÚ (.pdf). Srovnatelnost mezi zeměmi zajišťuje jednotná forma sběru dat (více na webu Eurostat, angl.).

Užíváme přitom data za období, kdy ČR byla v EU (dle premiérova "v rámci Evropské unie") a ve vládě byli zástupci ČSSD, tedy od vstupu do EU v květnu 2004 do nástupu Topolánkovy vlády v srpnu 2006.

Pro přehlednost neuvádíme všechny údaje v tomto hodnocení, najdete je však v souhrnné tabulce zde (.xls). Níže uvádíme pořadí ČR mezi tehdejší evropskou pětadvacítkou. V případě shody hodnot ČR s jinou zemí je zobrazeno nejhorší možné pořadí Česka.

Rok / kvartál

pořadí ČR v EU

2004Q2 15 2004Q3 14 2004Q4 14 2004

14 2005Q1 13 2005Q2 14 2005Q3 15 2005Q4 15 2005 14 2006Q1 15 2006Q2 13 2006Q3 15 2006 14

ČR tedy v uvedeném období nebyla níže než na 15. místě. V případě jednoho údaje - prvního čtvrtletí roku 2006 - nás od 17. místa dělí cca 0,3 %, zpravidla jsou však rozdíly podstatnější.

Zároveň vidíme, že Česko se s nezaměstnaností mezi 7 a 8,5 % pohybuje spíše ve středu "pole", nežli mezi zeměmi s nejvyšší nezaměstnaností. Premiérův výrok je proto v obou částech nepravdivý.

Petr Nečas

Petr Nečas

Velmi bolestivý problém je zaměstnanost mladých lidí do 25 let. Česká republika má v této věkové kategorii nezaměstnanost něco přes 20 %, patříme zhruba na 11. místo v Evropské unii. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle posledních údajů Českého statistického úřadu představují přibližně 20 % nezaměstnaných lidé ve věku do 25 let. To nás podle údajů Eurostatu však staví na 9. místo v rámci EU. S výhradou tak hodnotíme premiérův výrok jako pravdivý, vzhledem k formulaci výroku - "zhruba 11. místo".

Petr Nečas

Petr Nečas

V průměru jenom 7 % u nás zaměstnaných lidí má částečný pracovní úvazek, kdežto průměr Evropské unie je přes 20 %. Otázky Václava Moravce, 17. února 2013 !

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.

Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.

Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.

Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.