Petr Nečas

ČSSD a komunisté mají dokonce velmi silnou většinu. Tyto strany mají dohromady 27 křesel ve 45 členném zastupitelstvu, zastupitelé ODS mají 15 křesel, zástupci TOP 09 STAN si rozdělili 3.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V rámci reformy v roce 2010 vzniklo 14 krajských policejních ředitelství, oficiální informace k této reformě zde. Dále je pravdou, že se v Poslanecké sněmovně objevil tlak na vznik dalších krajských soudů. Poslanec za TOP 09 Václav Horáček předkládal návrh zákona, který měl počet krajských soudů v konečném důsledku změnit na 14. Tento zákon ovšem v Poslanecké sněmovně neprošel. Přepis celé debaty o tomto zákonu je k nahlédnutí na oficiálních stránkách PS PČR. Tlak na vznik krajských státních zastupitelství můžeme sledovat např. zde v kraji Vysočina. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "

Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.

V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.

Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:

Tab. 1:

200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %

Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.

Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK

Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádná relevantní nezávislá data k částce 80 miliard korun za r. 2010-2011, kterou uvádí pan Nečas.
V článku na webu vlády ČR pan premiér uvádí : „V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun...“Orientační tabulku škrtů v letech 2010-2011 lze pak nalézt na webu hospodářských novin.

Oboje jsou to však zdroje z pera vlády, resp. ministerstva financí. Ze samotných závěrečných účtů se nám konkrétní šetření v jednotlivých resortních kapitolách nepodařilo zcela jasně identifikovat.

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.

Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.

Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.

Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.

Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.