Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 108
  • 51
  • 35
  • 21

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Dovolte mi, abych ještě připomněl, že mě trochu mrzí a očekával jsem přece jen zásadní změnu proti minulosti v oblasti zahraniční politiky. O změnách v zahraniční politice vlády České republiky se nedočteme téměř nic. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

V programovém prohlášení vlády (. pdf – str. 4) se v prioritách o zahraniční politice dočteme toto: “ Aktivní členství v Evropské unii a NATO v souladu se zájmy České republiky, působení v OSN při odstraňování rizik ohrožujících mezinárodní mír, podporování rovnoprávné spolupráce mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu ”.

Na stranách 16–18 jsou rozepsány obecné body ohledně zahraniční politiky, které ale stejně jako výše zmíněná vládní priorita podporují současné členství ČR v EU, NATO a OSN. Prohlášení tedy neobsahuje žádné změny, které požaduje KSČM – viz požadavek o vystoupení ze Severoatlantické aliance.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V tomto ohledu alespoň distanc od toho, že Česká republika hlasuje například jenom se Saúdskou Arábií, Katarem, případně nějakými ostrovními státy, a ocitne se na chvostu zahraniční politiky v celém Valném shromáždění OSN. A nemyslím tím jenom otázku hlasování o Palestině, která byla skutečnou ostudou. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Hlasování o postavení Palestiny v Organizaci spojených národů a jejího uznání jako nečlenského pozorovatelského státu rezolucí A/RES/67/19 (.pdf) proběhlo na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012. Pro povýšení Palestiny do pozice nečlenského státu hlasovalo (.pdf, str. 12) 138 států, zdrželo se 41 a proti bylo devět. V tomto hlasování se Česká republika zařadila mezi 9 států hlasujících proti společně s USA, Kanadou, Izraelem, Panamou, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Nauru a Palau. Přestože jde o některé z nejmenších států, nelze říci, že by zde ČR hlasovala pouze s nimi (viz USA či Kanada), natož se Saúdskou Arábií nebo Katarem, kteří se vyslovili (.pdf) pro přijetí rezoluce.

Zda to bylo "skutečnou ostudou" je již na subjektivním hodnocení, nicméně pro úplnost lze uvést, že například členské státy Evropské unie nezaujaly jednotnou pozici (přestože pozice České republiky byla jednoznačně nejodlišnější). Ministerstvo zahraničních věcí informovalo ohledně pozice ČR před samotným hlasováním: " Česká republika v rámci jednání na mezinárodních fórech opakovaně zdůrazňuje, že jedinou cestou řešení blízkovýchodního konfliktu jsou přímá jednání palestinské a izraelské strany. Česká republika nepodporuje jakékoli jednostranné kroky, které nejsou nápomocny k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a dosažení trvalého míru na Blízkém východě ".

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Co mě zarazilo nejvíc a nechápu to, že se ve vládním prohlášení nijakým způsobem nevymezuje a dokonce ani předseda vlády to nevzpomenul ve svém projevu, zákon o obecném referendu. Již jsem připomínal, že obecné referendum bylo součástí československého právního řádu do roku 1992 a teprve zákonem 4/1993 Sb., tzv. recepční normou se tehdejší pravicové vlády vypořádaly s tím, aby lidé mohli do politiky vůbec mluvit. Ano, v roce 1993 skončila možnost občanů České republiky se vyjádřit v referendu, a to proto, že pravice omezila možnost vstupovat do politiky jenom na akt voleb. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole č. 2 Priority vlády se vláda vyjadřuje k obecnému referendu následovně: “Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu”.

K historii referenda se vyjadřuje srovnávací studie č. 1.178 Parlamentního institutu: ”Česká republika zažila už řadu legislativních snah o uzákonění obecného referenda. Ustanovení o referendu bylo obsaženo v § 46 Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920. Podle tohoto ustanovení zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, vláda měla právo se usnést, aby hlasováním lidu bylo rozhodnuto, má-li se vládní návrh stát zákonem.

Hlavním smyslem toho bylo, aby referendum plnilo rozhodčí funkci mezi oběma komorami parlamentu, neboť jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát mohl způsobit zamítnutí návrhu zákona. Prováděcí zákon nebyl nikdy vydán a referendum bylo tedy stejně prázdným pojmem, jakým zůstalo dodnes”
(Bartáková, Petra, říjen 2006: Referenda ve vybraných zemích. Praha: Parlament ČR, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, str. 5, . pdf).

Po roce 1989, resp. 1992 tedy český občan “nebyl připraven” o možnost vyjádřit svůj názor v referendu. Tato možnost zůstala právně velmi obdobná jako před sametovou revolucí, tedy právem garantovaným předpisy nejvyšší právní síly bez platných prováděcích předpisů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Neustále jsme svědky debaty o rozpočtovém určení daní, a byli jsme svědky mnohokrát, a připomněl bych to od roku 1995, přes rok 2006, 2008, přes rok 2011 k tomu, že když centru chyběly peníze, tak se to udělalo na úkor obcí a krajů. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Bohužel se nám nepodařilo nalézt souhrnné údaje vyjadřující vývoj podílu územních samospráv na rozpočtovém určení daní v celém Vojtěchem Filipem zmiňovaném období. S výrokem jsme však oslovili odborníky. Po dodání podkladů jeho hodnocení doplníme. Prozatím jej tedy označujeme jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

...Ukrajina svým způsobem je tak, jak má současné hranice, umělý stát, protože musíme si připomenout více než 300 let existence v rámci Ruska carského, musíme si uvědomit, že pokud jde o Zakarpatskou Ukrajinu a Halič, nikdy k Ukrajině nepatřily do roku 45. A to nemluvím o Krymu, který v dobách socialismu byl darován Ukrajině tehdejším generálním tajemníkem. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Ukrajinský historik Serhy Yekelchyk (Ukraine: Birth of a Modern Nation. New York: Oxford University Press, 2007, 147) shrnuje poválečné teritoriální změny hranic Ukrajinské sovětské socialistické republiky tak, že na základě jednání v Jaltě v únoru 1945 byly v rámci změn hranic Polska k Ukrajině přičleněny oblasti východní Haliče, západní Volyně a část Polesí.

SSSR dále získal severní část Bukoviny původně patřící Rumunsku a původně československou Podkarpatskou Rus. Autor dochází k závěru, že to bylo vůbec poprvé v moderní historii, kdy jednotlivá území obývaná etnickými Ukrajinci byla zahrnuta do jednotného státního útvaru.

Poloostrov Krym byl k Ukrajině připojen v roce 1954. Mezi roky 1919 a 1945 měl Krym status autonomní republiky v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky, přičemž později došlo k jeho překlasifikování na "autonomní oblast". Jeden z historických výkladů dokonce skutečně interpretuje připojení Krymu k Ukrajině jako "dar" Nikity Chruščova (Taras Kuzio, Ukraine: State and Nation Building London: Routledge, 1998, 106-107).

Z našich poznatků vyplývá, že argumentace obsažená ve výroku koresponduje s výkladem historiků zabývajících se vznikem a vývojem Ukrajiny, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Když se podíváme na vedení ropovodu a plynovodu, které vedou jak ze severních oblastí Ruska, tak z jižních oblastí nebo z kaspických oblastí těžby ropy a plynu, tak ty vedou všechny přes Ukrajinu a mimo jiné tedy i přes Slovensko a Českou republiku dál do Ingolstadtu. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014 !

Není pravdou, že všechny ropovody a plynovody směřující z oblastí Ruska vedou přes Ukrajinu. Od roku 2011 je spuštěn plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a spojuje Rusko a Německo. Na tento plynovod je pomocí plynovodu Gazela napojena i Česká republika.

Mimo zmíněný Nord Stream vede také infrastruktura přes území Běloruska. Celá mapa včetně dalších informací je dohledatelná v statistickém reportu organizace Eurogas (.pdf - mapa na str. 11) za rok 2013.

Ropovod Družba, který je hlavním ropovodem z Ruska do Evropy, se dělí na dvě hlavní větve sever a jih, kdy severní část ropovodu jde přes Bělorusko dál do Polska a Německa, což zobrazuje i přiložená mapa.

Na základě dohledaných informací o plynovodech i ropovodech z Ruska je výrok hodnocen jako nepravdivý. Je evidentní, že ne všechny součásti této infrastruktury vedou přes území Ukrajiny.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ale víte, my nesmíme přispívat k tomu, že budeme říkat buď Evropská unie, nebo Rusko. Já jsem měl velmi zajímavý rozhovor s arménským velvyslancem, který mě navštívil ve čtvrtek, a on řekl, nestavte nás do té role. Řekl to v Bruselu. Protože vy nám nic nenabídnete. A kdo, my nemůžeme být v takové roli, že se přidružíme jenom k vám nebo jenom k Rusku. My prostě máme vazby na tu Ruskou federaci, ať už bezpečnostní, zdrojové, finanční a tak dále. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Z výroku bohužel není zcela jednoznačná část o „Bruselu“. Proto jej musíme ohodnotit jako neověřitelný, neboť není úlohou Demagog.cz dovozovat, které z možných významů, měl Vojtěch Filip na mysli. Dále jsou ve formulacích ze setkání mezi Filipem a velvyslancem odlišnosti, které nejsme schopni potvrdit.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali arménského velvyslance Tigrana Seiraniana. Ten potvrzuje, že se ve čtvrtek s předsedou Filipem sešel a uvádí pozici Arménie k Evropské Unii i Rusku, přičemž vyjádření o vztahu k EU jsou odlišné, než Filipem uváděné.

Níže přetiskujeme e-mail Tigrana Seiraniana:

„Yes I had a working meeting with Mr Filip on Thursday in Prague […]. [I]t was interesting conversation on different topics in the Chamber of Deputies.

Among other issues discussed, there was a conversation on recent State Visit of the Armenian President to Prague and it’s results. I spoke on the important outcome of the visit, Armenia`s relations with the EU and Russian Federation, motivation of the decision of the Republic of Armenia to join the Customs Union (CU). There have been no official statements during my meeting with honourable Mr Filip, where I explained the following position of the Republic of Armenia:

The Armenia`s decision to join the Customs Union is motivated by geopolitical realities, which include economic and security components. It is more realistic that currently these particular components are more accessible at Russia`s led CUthan at the EU. On the other hand Armenia undertook a commitment to enhance closer cooperation with the EU through the Eastern Partnership programme and we are determined to continue this policy. Armenia is convinced that different integration processes may certainly be developed based on compatibility and cooperation rather than controversy, I mean the principal “and-and” is much more beneficial for all parties than principle “or-or”, on which sometimes we were listening from both sides. We are committed to make consistent efforts toward constructing more inclusive Europe, free from dividing lines. From the very beginning of decision to join CU Armenia declared that is ready to sign the Association Agreement with the EU without DCFTA component. This commitment was reaffirmed at the Vilnius summit last November. And in this respect we expected the support of friendly nations, especially the Czech comprehensive support. In this sense the Eastern Partnership might serve as a natural bridge fostering economic integration from the Atlantic to the Pacific Ocean. Then I said that we are very thankful to the President of the Czech Republic who reaffirmed the principle “and-and” during the visit. I also informed Mr Filip that H.E. President Zeman extended an invitation to Mr Sargsyan, President of Armenian, to the Eastern Partnership Summit that will take place on April 24, 2014 in Prague. And the invitation was gladly accepted.

For your information please find below the answer of President Zeman to ČTK question made at the joint press-conference on January 30 at Hrad:

Question: Já jsem se chtěla zeptat, dobrý den, ČTK Petrová, obou prezidentů jak konkrétně by mohla Česká republika tedy pomoci Arménii, (aby se stala) byla v celní unii s Evropskou Unií a druhý dotaz, což se trošku omlouvám je domácí, co by to pane prezidente znamenalo, kdyby pan Babiš dneska na Slovensku soud o svojí spolupráci s STB prohrál, měnilo by to něco na vládě? Děkuji.

Answer: Děkuji, tak to jsou samozřejmě dvě otázky, předpokládám, že na pana Babiše samozřejmě odpoví arménský prezident...Smile, a já bych si vyhradil to druhé téma, to znamená otázku řekněme na postoj České republiky k tomu, že Arménie nepodepsala asociační dohodu ve Vilniusu, a že se tedy rozhodla pro celní partnerství, mimojiné, s Ruskou federací. Plně toto rozhodnutí respektujeme, což se prokázalo i při jednáních našich delegací. Domníváme se, že otázku nelze stavět tak, že se buď bude spolupracovat s Evropskou unií nebo s Ruskou federací a spolupracovat se má s oběma.

My conversation with Mr Filip was tête-à-tête and not recorded so the wording in my current presentation is approximate and it seemed to me that my esteemed collocutor was agree with me on this subject.

Should you have further questions please do not hesitate to contact me again.

Thank you for cooperation.

Yours sincerely,

Tigran Seiranian
Ambassador of the Republic of Armenia,
Prague“
(zvýraznění Demagog.cz)

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ne. Ne. Ona selhala (EU – pozn. Demagog.cz) právě v tom, že v té asociační dohodě jim (Ukrajině – pozn. Demagog.cz) říkala, musíte si vybrat nás nebo Rusko. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako nepravdivý na základě informací z Rady pro zahraniční věci Evropské unie a zpravodajských portálů. Celý text asociační dohody Evropské unie a Ukrajiny je navíc dostupný například na stránkách Evropské služby pro vnější činnost.

Na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 po jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu Vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová uvedla (angl.), že je podpis dohody plně kompatibilní s existujícími obchodními dohodami, Rusko bude profitovat a Ukrajina může mít dobré vztahy se všemi svými sousedy.

Kompatibilitu, tedy vzájemnou slučitelnost, asociační dohody i Euroasijské celní unie potvrdil (angl.) také předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci z 28. ledna 2014 po summitu EU-Rusko.

V neposlední řadě ve svém proslovu (angl.) proneseném již 20. září 2013 v Jaltě hovoří o problematice asociační dohody a ruských obav i eurokomisař Štefan Füle. Mimo jiné uvádí, že "asociační dohoda přináší benefity nejen Evropské unii a Ukrajině, ale i dalším zemím, mezi nimiž bude definitivně i Rusko." Vyjádřil přání, aby byla tato asociační dohoda a zóna volného obchodu, kterou zavádí, viděna jako příležitost k vytvoření zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok a zmínil se i o snaze překonat nekompatibilitu.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Protože je evidentní, že to, co podepsali (opoziční vůdci na Ukrajině – pozn. Demagog.cz) za účasti dvou ministrů zahraničních věcí Evropské unie opoziční vůdci u prezidenta, druhý den vůbec neplatilo. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Události na Ukrajině měly o víkendu rychlý spád. Dohoda o příměří byla podepsána v pátek 21. února, ale již následující den došlo k událostem (především k odvolání prezidenta Janukovyče parlamentem), které ani neumožnily, aby dohoda mohla začít platit. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip měl na mysli dohodu o příměří mezi prezidentem Janukovyčem a představiteli opozice. Tato dohoda byla podepsána v pátek 21. února za účasti ministrů zahraničí Německa a Polska. Měla omezit pravomoci hlavy státu a vést k novým volbám. Také měla umožnit návrat k ústavě z roku 2004.

Již v sobotu však prezident Janukovyč utekl z Kyjeva. Parlament jej poté odvolal z funkce a nové prezidentské volby stanovil na 25. května. Také si odhlasoval, že daná rozhodnutí nepotřebují podpis prezidenta, aby mohla začít platit, protože prezident není přítomen. Janukovyč se poté objevil v televizi, kde prohlásil, že se jedná o puč.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

A nezlobte se na mě, potvrzuje ta má slova mimo jiné vyjádření rabína ukrajinského, který vyzval ukrajinské židy, aby se přestěhovali do Izraele, protože tam pro ně není žádné místo a nemají jistotu udržení vlastního života. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ukrajinský rabín Moše Reuven Azman vyzval (ang.) kyjevské Židy, aby opustili město a pokud to bude možné, tak i zemi. Nevyzval je však k přestěhování přímo do Izraele.

Přestože protesty na Majdanu neměly antisemitský charakter, představitel židovské obce na Ukrajině se vyjádřil, že se obává chaosu, při kterém by mohlo dojít k pronásledování Židů. Uvedl také, že se objevila varování týkající se útoků na židovské instituce. Jedna z protestujících politických stran (ang.), Svoboda, navíc stojí na neonacistickém a antisemitském základě.