Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 108
  • 51
  • 35
  • 21

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nezapomeňme, že dřív se chodilo do důchodu v 60, resp. v 58 letech u žen a nyní se chodí v 63, v 65 letech. Interview Daniely Drtinové, 21. října 2013

K odchodům do důchodu je nutné hned na začátku poznamenat, že v České republice neexistuje jednotný věk, jehož dosažení umožňuje odchod do důchodu. V současnosti odchody do důchodu upravuje novelizovaný zákon č. 155/1995 Sb., k poslední úpravě důchodového věku došlo s účinností od 30.9.2011. Ani dříve nebyl důchodový věk stanoven jednotně - viz dřívější pravidla zde a zde.

Do důchodu se tedy chodí v nejrůznějším věku, není jasné, co měl Vojtěch Filip na mysli a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Průměrný věk odchodu do důchodu lze najít v databázi Eurostat, nejnovější dostupná data z roku 2010 hovoří o průměrném věku odchodu do důchodu 61,4 let.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ukázalo se, že regulační poplatky žádný regulační model nepřinesly. Nic nového v regulaci nebylo. Nesnížil se počet nemocných, nesnížily se výdaje na zdravotnictví. Interview Daniely Drtinové, 21. října 2013

Jak shrnuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, veřejné výdaje na zdravotnictví v letech se sice v roce 2009 (243,7 miliard korun) zvýšily oproti roku 2008 (218,7), kdy byly zavedeny zdravotnické poplatky. V letech 2010 a 2011 pak tyto výdaje v podstatě stagnovaly.

Server Medical Tribune pak přináší zajímavé srovnání počtu zdravotnických úkonů v letech 2007 vůči roku 2008 a nejaktuálnějších dat roku 2012. Z tohoto přehledu, sestaveného na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, mimo jiné vyplývá, že v roce 2008, bezprostředně po zavedení poplatků, klesly počty ošetřovacích dnů i jednotlivých ošetření (ošetřeních dospělých na pohotovosti kleslo až na 59 % stavu z předchozího roku), poklesl i počet předepsaných receptů (z 90 milionů na necelých 69 milionů), vzrostly však celkové náklady na léčiva.

Podobně vyznívá i srovnání stavu z roku 2012 vůči roku 2007 (před zavedením poplatků), z dat vyplývá nárůst stomatologických ošetření na pohotovosti na 107,3 % stavu z roku 2007 či nárůst nákladů na léčiva o 17 %. Ostatní veličiny vykazují pokles.

Server idnes.cz zase porovnal příjmy z poplatků s celkovými příjmy jednotlivých zařízení, například u léčeben dlouhodobě nemocných tvoří příjem z poplatku 9,2 % příjmů, naopak pro fakultní nemocnice je to necelé procento.

Netroufáme si však na základě těchto dat usuzovat na přímou souvislost mezi zavedením (a následnou úpravou) zdravotnických poplatků a vlivu na objem poskytované péče či její náklady. Výrok proto ponecháváme jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ale ty přesuny ve druhém čtení neumožňují změnit ty základní čísla, to znamená příjmy, výdaje, deficit a příjmy obcí a krajů. Čili v tomhle už se nemůže ve druhém a ve třetím čtení změnit. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013 !

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny České republiky a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Státní rozpočet České republiky je upravován zákonem (.pdf) č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Prochází speciálním legislativním procesem, o rozpočtu rozhoduje v rámci Parlamentu České republiky pouze Poslanecká sněmovna.

V prvním čtení dochází skutečně ke schválení základních údajů, kterými jsou podle stránek Poslanecké sněmovny " výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. " Poslanecká sněmovna může místo schválení doporučit vládě změny a v takovém případě stanoví také termín pro nový návrh.

Dále se uvádí: " Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. " Ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací či jiné návrhy, ve třetím čtení je navrhována oprava legislativně-technických a gramatických chyb či úprav vyplývajících z pozměňovacích návrhů, případně požádat o opakování druhého čtení.

Celý legislativní proces je přehledně zobrazen také v tomto grafu (.pdf).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

No, tak zaprvé samozřejmě, že je to na optimistickém odhadu, je pravda. Ale zároveň, a to je mnohem podstatnější, ten rozpočet je postaven na zákonech, které schvalovala ještě vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nejblíže samozřejmě podle principu poměrného zastoupení má tomu zvolení TOP 09 (řeč je o místopředsedovi poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), protože má 26 poslanců. My jsme měli v minulém období také 26 poslanců. Byli jsme vyřazeni, protože se ty hlasy rozdělily jinak. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.

Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).

Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Víte, tady je jednoznačné, že bývalá vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska připravila normu (občanský zákoník - pozn. Demagog.cz), ke které nebyly žádné procesní předpisy. A teprve po výměně vlády na ministerstvu spravedlnosti a po odchodu některých náměstků se začaly připravovat například spisové řády soudů, ty věci, které se týkají správních řízení, vůbec poplatků a podobně. (...) Například nařízení vlády, nebo vyhláška ministerstva spravedlnosti, to vůbec ta bývalá vláda nezvládala. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník), byl schválen 3. února 2012, tedy v době vlády Petra Nečase.

Podle webu k rekodifikaci působila při Ministerstvu spravedlnosti komise pro rekodifikaci občanského práva již v devadesátých letech. Věcný záměr (.pdf) nového občanského zákoníku byl projednáván již v roce 2000 vládou Miloše Zemana. Přes dlouhodobost prací na novém zákoníku však závěrečná část procesu "připadla" na vládu Petra Nečase.

Ke zpoždění při přijímání doprovodné legislativy skutečně došlo. Některé doprovodné zákony byly však do Sněmovny předloženy již vládou Petra Nečase. Mezi těmito zákony byl také zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který zapracovává rekodifikační změny do občanského práva procesního, jedná se tedy o procesní předpis. V té souvislosti došlo také k navržení změn dalších procesních předpisů, občanského soudního řádu, insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích. Tyto procesní předpisy byly schvalovány dodatečně po schválení nového občanského zákoníku, opačný postup by nebyl z legislativního hlediska vhodný (není např. jasné, jaké pozměňovací návrhy poslanci u hlavní hmotné normy schválí).

Dále není z výroku poslance Filipa zřejmé, o kterém nařízení vlády nebo vyhlášce ministerstva hovořil. Požádali jsme jej proto o vyjádření. To zaslal v následujícím znění: Pro upřesnění hledejte spojitost mezi odchodem bývalého náměstka pana Korbela, jeho aktivitou na seminářích o novém O2 nebo prací náměstka pana Mlsny (bývalého ministra), který musel nehotové věci (zejména správní řád soudní) udělat v co nejkratším možném termínu. Případně se zeptejte paní ministryně v demisi JUDr. Benešové, k jakému datu ukončila smlouvu s panem Eliášem. Nejsem z těch, kteří by někoho chtěli veřejně zostouzet. Ale pravdu jsem musel alespoň nastínit. Tímto vyjádřením poslanec Filip příliš neupřesnil, o kterém nařízení či vyhlášce nehovořil.

Vojtěch Filip tedy tvrdí, že nebyly vládou Petra Nečase připraveny žádné procesní předpisy. Jelikož však bylo ve skutečnosti takových předpisů připraveno a předloženo Parlamentu hned několik, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Václav MORAVEC: Ale vrátím-li to k té původní otázce, to znamená, že jste ještě nevzdali jako KSČM možnost schválení návrhu (občanský zákoník) v Poslanecké sněmovně ...

Vojtěch FILIP: My jsme ten návrh dali hned v říjnu po volbách, kdy to umožňuje jednací řád, samozřejmě, protože nebyl předseda sněmovny, tak to vláda Jiřího Rusnoka nemohla obdržet, ten náš návrh obdržela až po jmenování po zvolení Jana Hamáčka předsedou Poslanecké sněmovny a vláda se k tomu nějak vyjádří. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý, na základě dohledaného návrhu KSČM k občanskému zákoníku.

Skupina komunistických poslanců (Filip, Grospič, Bebarová-Rujbrová) předložila návrh na odložení (.pdf - celý návrh) platnosti občanského zákoníku na rok 2015. Tento návrh byl podán již 30. října (viz. předposlední strana návrhu).

Podle webu sněmovny byl tento tisk přidán do projednávání 27. listopadu, tedy skutečně hned po ustavení nové Poslanecké sněmovny.

Jan Hamáček je předsedou Poslanecké sněmovny od 27. listopadu 2013. Aktuálně je návrh postoupen vládě k vyjádření.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM návrh skutečně do Sněmovny předložila v termínu, kdy jí to dovolilo ustavení Poslanecké sněmovny. Aktuálně je návrh postoupen vládě.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem to nevzdal, já to nevzdal, protože já v každém případě budu požadovat na Jiřím Rusnokovi, aby co nejdříve odpověděl, protože o tom od září věděl, že takový návrh podáme a já jsem žádal, aby jedno z těch zákonných opatření bylo právě zákonné opatření Senátu, že se odkládá občanský zákoník. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle záznamu schůze Poslanecké sněmovny ČR, Vojtěch Filip skutečně zmínil možnost předložení zákonného opatření Senátu ČR, jímž by se odložila účinnost nového občanského zákoníku.

KSČM také skutečně podalo v říjnu návrh na odložení účinnosti NOZ o jeden rok, který byl ovšem zamítnut.

Zároveň pak Vojtěch Filip na 57. schůzi, která proběhla ve čtvrtek 8. srpna 2013, prohlásil:

"...Paní a pánové, nejde o žádný pohřeb. Jde samozřejmě o nové posouzení, protože vládě stačí předložit Senátu zákonné opatření, kterým se odloží účinnost, a budeme se o tom bavit znovu."

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V každém případě Komunistická strana Čech a Moravy po ustavení vlády je v tomto ohledu nejsilnějším opozičním klubem Poslanecké sněmovny. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Dle výsledků voleb se Komunistická strana Čech a Moravy umístila na třetím místě se ziskem 14,91 % hlasů. Vzhledem k tomu, že ČSSD i ANO 2011, kteří se ve volbách umístili před KSČM, jsou součástí vládní koalice, KSČM je skutečně nejsilnějším opozičním klubem Poslanecké sněmovny.