Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 91
  • 43
  • 34
  • 20

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ale já připomenu paní vicepremiérce její slova, když jsme se tady bavili v roce 2010 o tom, jestli není potřeba se podívat na trestní zákoník a promlčení trestných činů v privatizaci. Dal jsem jí na to půl roku. Za půl roku vláda neudělala vůbec nic. Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný návrh zákona, novely trestního zákona o nepromlčitelnosti. Otázky Václava Moravce, 14. dubna 2013

Podle serveru Parlamentní listy se o tomto tématu Vojtěch Filip a Karolína Peake skutečně bavili v OVM, 15.1.2012 (debata o tématu začína zhruba ve 23 minutě), nikoli v roce 2010, jak říká Vojtěch Filip.

Vojtěch Filip v pořadu mimo jiné řekl: "Tak musím říct, že budu čekat jenom velmi krátkou dobu. A potom to předložím (..)" (- je míněn návrh zákona o prodloužení promlčecí lhůty u trestných činů v privatizaci).

Vojtěch FIlip tedy Karolíně Peake půl roku neslíbil výslovně, nicméně po půl roce začal jednat a se skupinou poslanců předložil pozměňovací návrh (.pdf) trestního zákoníku, který byl připraven dne 26. září 2012 a zaváděl by nepromlčitelnost trestných činů v době privatizace. Návrh zákona je stále v prvním čtení a je tedy neprojednaný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož posunutím o dva roky více do minulosti přidává na významu části výroku: "Tak jsem to předložil, ten návrh zákona mi tam leží dodnes. Dodnes mi leží neprojednaný..". Tento návrh zákona neleží neprojednaný více než dva roky, ale zhruba půl roku.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tak to je úplné selhání premiér zaprvé, protože jemu jsou odpovědné služby. A zákon neumožňuje, aby toto svěřil nota bene ještě k tomu jaksi úřednici. To opravdu zákon neumožňuje. Otázky Václava Moravce, 16. června 2013

Činnost zpravodajských služeb v České republice upravuje zákon 153/1994 Sb. Paragraf 7 tohoto zákona uvádí, že "za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda." (.pdf, str. 4).

Zákon dále upravuje podávání zpráv o činnosti zpravodajských služeb a jejich úkolování. Z paragrafu 8 vyplývá, že úkolování zpravodajských služeb přísluší vládě, případně prezidentu republiky s vědomím vlády. Stejně tak zprávy o své činnosti podávají zpravodajské služby vládě a prezidentu republiky.

Přímo předseda vlády je dle zákona zpravodajskými službami informován pouze v případech neodkladných zjištění (str. 4-5). S delegováním zmíněných pravomocí na jiné osoby a instituce zákon nikterak nepočítá.

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící, jelikož Vojtěch Filip v rámci tvrzení spíše nadhodnocuje úlohu předsedy vlády v procesu kontroly a činnosti zpravodajských služeb, ačkoliv zákon ve většině případů zmiňuje pouze vládu, tedy kolektivní orgán exekutivy.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V tomto ohledu musím říct, že to není první selhání u těch zpravodajských služeb, protože si vzpomeňme na tu tři roky starou akci té české Mata Hari, kdy padli tři generálové z Vojenského zpravodajství. Otázky Václava Moravce, 16. června 2013

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací z médií z roku 2010, které potvrzují výrok Vojtěcha Filipa pouze částečně.

Pravdou je, že před třemi lety došlo v důsledku kauzy spojené s českou majorkou Vladimírou Odehnalovou, která bývá v médiích označována jako Mata Hari, k odchodu tří vojenských generálů, nicméně se nejednalo o generály z vojenského zpravodajství.

Server iDnes.cz uvedl 27.července 2010 následující: " Za odchodem tří vysoce postavených českých generálů z armády je špionážní aféra.Figuruje v ní ruský vyzvědač a jeho známá – mladá česká majorka, která generálům vedla kancelář a přes niž špion získával informace(...) Generálové, pro které žena pracovala, nemuseli o jejích kontaktech s ruským vyzvědačem nic vědět. Přesto museli odejít z postu náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky (Hrabal), národního vojenského představitele při Vrchním velitelství NATO v Evropě (Sedlák) a prvního zástupce náčelníka generálního štábu (Prokš). "

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Protože vládní koalice v roce 2010 omezila jakékoliv kontrolní mechanismy už jenom tím, jak udělala velké výbory ve sněmovně, personálně spojila třeba petiční a kontrolní výbor. Čili těch 15 lidí musí dělat to, co vždycky dělávaly dva výbory a přitom jiné výbory jsou 30 členné, téměř neměly kde zasedat a tak dále.. Otázky Václava Moravce, 16. června 2013

Výbory Poslanecké sněmovny jsou klíčovým orgánem pro projednávání a připomínkování jednotlivých zákonů. Jejich zřízení, společně s ustanovením počtu jejich členů i konkrétním složení, je vždy projednáváno Poslaneckou sněmovnou na začátku volebního období.

Jak potvrzuje usnesení (.doc) Poslanecké sněmovny, vládní koalice na své 2. schůzi dne 7. července 2010 skutečně personálně spojila petiční a kontrolní výbor. Z dokumentu je také zřejmé, že počet členů kontrolního výboru i petičního výboru (ale také volebního výboru, výboru pro evropské záležitosti, ústavně právního výboru či zemědělského výboru) je 15 a tyto výbory jsou tedy těmi nejmenšími. Naopak rozpočtový výbor, organizační výbor, hospodářský výbor a výbor pro obranu a bezpečnost jsou se svými 30 členy největšími výbory Poslanecké sněmovny. Pro porovnání s počtem členů ve výborech z předcházejícího volebního období uvádíme, že na základě usnesení (.doc) Poslanecké sněmovny ze dne 15. srpna 2006 měl kontrolní výbor a petiční výbor každý 18 členů.

Dle informací uvedených na stránkách Poslanecké sněmovny má dnes (17. června 2013) kontrolní výbor dokonce jen 13 a petiční výbor 14 členů, z nichž 10 poslanců jsou členové obou výborů. O činnostech a důležitosti výborů se lze více dovědět na stránkách Poslanecké sněmovny, konkrétně o kontrolním výboru zde (.pdf) a o petičním výboru zde (.pdf).

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací z usnesení Poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Jak o těch církevních restitucích, nelegitimní, já neříkám, že nebylo zákonné, zákon byl přijat, Ústavní soud to dokonce posvětil, akorát z toho vyškrtnul, že to je spravedlivé. Otázky Václava Moravce, 16. června 2013

Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Jednoduchá reakce. Ta koalice byla ČSSD, ODS, krajská v roce 2008 a my jsme byli opozice. (Reakce na předchozí výrok Martina Kuby, řeč je o Jihočeském kraji, pozn.) Otázky Václava Moravce, 16. června 2013

Volby do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2008 vyhrála ČSSD před ODS a třetí KSČM.

Dle textu koaliční smlouvy (.pdf) dostupné na stránkách Jihočeského kraje koalici opravdu utvářela ČSSD a ODS. KSČM byla skutečně v opozici a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tady dva roky i více leží návrhy zákonů z opozice... Jiné, 7. srpna 2013

V současné době v web Poslanecké sněmovny eviduje 198 návrhů zákonů, které jsou v různém stádiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákoníku, která byla Poslanecké sněmovně předložena dne 12. července 2011. V současné době probíhá obecná rozprava druhého čtení.

Ve sněmovně se nacházejí také návrhy zákonů, které zatím projednával pouze organizační výbor - nejstarším z nich je návrh poslance Victora Paggia - Novela zákona o
toleranci poskytování sexuálních služeb
, který byl poslancům doručen dne 4. července 2013. V Poslanecké sněmovně se nacházejí také návrhy, které nebyly projednány vůbec - nejstarším z nich je Novela zákona o pozemních komunikacích. Tento návrh pochází ze dne 12. července 2013.

Ve sněmovně skutečně můžeme nalézt návrhy zákonů, které zde leží již více než dva roky.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nezlobte se na mě, ale Tomáš Garrigue Masaryk měl právo jmenovat úřednickou vládu a úřednickou vládu také několikrát jmenoval. A promiňte mi, ten Parlament neobcházel, protože samozřejmě Ústava z roku 1920 mu to umožňovala. Jiné, 7. srpna 2013

Podle československé Ústavy 1920 měl Masaryk právo jmenovat vládu bez formálního podmínění parlamentem (§ 70). Vláda pak mohla o důvěru žádat Poslaneckou sněmovnu, ale nebylo to podmíněno (§ 77). Vedle toho pak existoval i dnešní institut vyslovení nedůvěry (§ 75 a 76). Za tzv. první republiky pak bylo skutečně jmenováno několik úřednických vlád, dvě vlády Jana Černého (1920/21 a 1926) a poté úřednická vláda generála Syrového (1938) (seznam vlád Československa nabízí např. Wikipedie). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Jak dlouho tady leží zákon o občanských průkazech, který jsme předložili v klubu KSČM? Ano, leží tady dva roky. Už ho máme dokonce schválený ve výborech... Jiné, 7. srpna 2013

Předešleme, že výraz “tady leží” chápeme jako odkaz k návrhu zákona, předloženému Poslanecké sněmovně.

V současnosti pak mezi navrženými změnami zákona o občanských průkazech leží jeden jednostránkový návrh (.pdf) poslanců KSČM, který (jak ukazuje přehled na webu sněmovny) v květnu 2013 prošel Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento návrh byl ale předložen až v březnu 2012: “leží tady” 16 měsíců, nikoli dva roky, proto tedy výrok poslance Filipa hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že před dvěma lety sice poslanci KSČM předložili podobný, ještě kratší návrh (.doc, přehled zde) z. o obč. průkazech, ten byl však zamítnut sněmovnou již v prvním čtení.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Tak buď řešení krize necháme na prezidentu republiky a ten si ve svých pravomocích podle článku 62 Ústavy, kdy jmenuje, odvolává předsedu vlády a vládu České republiky a samozřejmě rozpouští Parlament jenom, když ty tři pokusy nevyjdou nebo když ho o to požádáme ústavním usnesením. Jiné, 7. srpna 2013

Podle článku 62 Ústavy prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, jakožto i odvolává a přijímá demisi vlády jako celku. Konkrétní proces jmenování vlády upravuje článek 68.

Pokud nedojde ani při třetím pokusu k úspěšnému sestavení vlády a získání důvěry (vláda jmenována na návrh předsedy či předsedkyně Poslanecké sněmovny), postupuje se dle článku 35, kdy prezident republiky v tomto případě může dolní komoru rozpustit. K rozpuštění zákonodárného sboru může rovněž dojít, jak zmiňuje poslanec Filip, podle téhož článku, kdy je o to prezident republiky požádán návrhem (usnesením) Poslanecké sněmovny, se kterým vyslovila souhlas třípětinová (ústavní) většina všech poslanců. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.