Vojtěch Filip
KSČM

Vojtěch Filip

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

Bez tématu 233 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 5 výroků
Zdravotnictví 3 výroky
Ekonomika 2 výroky
Koronavirus 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Pravda 124 výroků
Nepravda 59 výroků
Zavádějící 38 výroků
Neověřitelné 23 výroků
Rok 2021 17 výroků
Rok 2020 12 výroků
Rok 2019 42 výroků
Rok 2018 18 výroků
Rok 2017 26 výroků
Rok 2016 25 výroků
Rok 2015 11 výroků
Rok 2014 22 výroků
Rok 2013 43 výroků
Rok 2012 28 výroků

Vojtěch Filip

Vy narážíte u těch 40 miliard na to, že 37 miliard dělá zvýšení důchodů.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vládní návrh rozpočtu skutečně počítá s meziročním navýšením výdajů na důchody pro rok 2020 o 37 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2020, který v průběhu září schválila vláda, počítá s meziročním nárůstem výdajů na důchody o 37 miliard korun. Pokud bude návrh přijat Poslaneckou sněmovnou, bude to znamenat, že výdaje na důchody poprvé v historii přesáhnou hranici 500 miliard korun (konkrétně to bude 509,35 mld. Kč). Plánovaný schodek je pak ve výši 40 miliard.

Vojtěch Filip

Jsme byli zásadně proti tomu, co tady dělaly předchozí vlády, ať už to byla Nečasova, nebo Sobotkova vláda, která přidávala důchodcům 30 nebo 40 Kč, což byla ostuda, protože to nepokrývalo vůbec inflaci, a teď se přidává 900 Kč na ty důchody.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
Za dob Nečasovy i Sobotkovy vlády rostly důchody zpravidla řádově o několik set korun, nejmenší nárůst činil 93 Kč, tedy mnohem více, než Vojtěch Filip tvrdí. S výjimkou dvou let tento nárůst vyrovnal či převýšil míru inflace. V příštím roce se mají důchody zvýšit o 900 Kč.

V příštím roce se skutečně budou starobní důchody zvyšovat (.docx, str. 1) v průměru o 900 Kč, jak uvádí poslanec Filip. Díky automatické valorizaci přitom měly důchody vzrůst přibližně o 750 Kč. Novela zákona navržená vládou Andreje Babiše tedy přidá důchodcům navíc cca 150 Kč.

Část výroku týkající se období minulých vlád však pravdivá není. Jak je patrné z tabulky, průměrný důchod byl v době vlády Petra Nečase (2010–2013) i Bohuslava Sobotky (2014–2017) navýšen vždy o mnohem více než o 30 či 40 Kč, o kterých mluví Filip. Nejnižší částka přibyla v roce 2010, a to 93 Kč. V následujících letech se však nárůst průměrného důchodu pohyboval v řádu stovek korun.

Co se týče vztahu k inflaci, rostly důchody zpravidla rychleji než spotřebitelské ceny. Výjimkou jsou však roky 2010 a 2012.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť v čase Sobotkovy i Nečasovy vlády rostly důchody rychleji, než tvrdí poslanec Filip. Ve valné většině případů také tento růst pokryl či převýšil inflaci.

Vojtěch Filip

Rostou mzdy.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Už od roku 2014 roste jak nominální, tak reálná hrubá mzda. Průměrná mzda z druhého čtvrtletí tohoto roku činí přes 34 tisíc korun ve srovnání s necelými 25 tisíci v roce 2014.

Vojtěch Filip zřejmě má na mysli růst průměrné mzdy v České republice. Je pravda, že průměrná hrubá mzda (tedy mzda před odečtením daně apod.) se už od roku 2014 zvyšuje. V prvním čtvrtletí roku 2014 to bylo 24 806 korun, medián pak 20 706 korun. Ve druhém čtvrtletí tohoto roku byla výše průměrné mzdy 34 105 korun; medián pak činil 29 127 korun.

Je ovšem důležité rozlišit mezi nominální a reálnou mzdou. Zatímco nominální říká, jakou částku si vyděláme, tak reálná mzda zohledňuje i to, kolik si za tyto peníze koupíme. V kontextu růstu mezd je tedy klíčové zmínit i růst reálné mzdy, která se podobně jako nominální mzda převážně zvyšuje už od roku 2014.

Vojtěch Filip

Je zákonná valorizace (důchodů, pozn. Demagog.cz), kterou jsme prosadili. (...) Ano, ale tu jsme museli prosadit nejdříve, protože ta nebyla dřív prosazena za pravicových vlád.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
Zákonná valorizace penzí je v Česku od roku 1995. Zavedena byla hned za první vlády samostatné ČR. Od té doby se vystřídala celá řada pravicových vlád, přičemž za každé z nich byla v určité formě zákonná valorizace penzí účinná.

Zákonná valorizace důchodů znamená navázání růstu důchodů na růst cen (inflaci) a růst mezd. Zákon č. 155/1995 Sb o důchodovém pojištění (aktuální znění) uvádí k valorizaci v § 67 odst. 1.: „Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují.“ Zákon byl přijat první vládou samostatné České republiky, jejímž premiérem byl Václav Klaus.

Tento zákon z roku 1995 obsahoval zákonnou valorizaci již ve svém prvním znění, tedy v roce 1995. Od té doby se její podstata téměř neměnila (viz verze zákona). V roce 1995 vládla první Klausova vláda (1992–1996), která se zajisté dá označit za pravicovou. Od této doby se vystřídala celá řada pravicových vlád - druhá Klausova (1996–98), první Topolánkova (2006–2007), druhá Topolánkova (2007–2009) a vláda Petra Nečase (2010–2013). Ve všech těchto obdobích byla v nějaké formě účinná povinná zákonná valorizace důchodů.

Vojtěch Filip

Souhlasíme s tím, o co usiluje ten krizový štáb, to znamená, ti usilují o 13 miliard korun (...)
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
KSČM skutečně podporuje tzv. Krizový štáb a jeho požadavek na navýšení prostředků na zdravotní péči. Jedná se však nikoliv o 13 miliard, ale podle vyjádření mluvčí Krizového štábu o celkem 14 miliard Kč na navýšení platů, rozpočtů nemocnic a financí na domácí péči.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) po jednání s tzv. Krizovým štábem proti kolapsu zdravotnictví vyjádřila tomuto štábu podporu v jednání o změnách úhradové vyhlášky na rok 2020 a rozpuštění části přebytků zdravotních pojišťoven.

„Pojišťovny mají k dispozici desítky miliard na svých rezervních účtech. Jde o peníze, které vůbec nepotřebují a zadržují je protiprávně. Právě tyto prostředky ve zdravotnictví teď tolik chybí,“ uvedl člen Krizového štábu MUDr. Martin Engel. Štáb v tuto chvíli sdružuje více než deset organizací reprezentujících jak lékaře a sestry, tak i pacienty a nemocnice.

Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Krizový štáb původně pro nemocnice požadoval zvýšení úhrad za poskytnutou péči o 45 miliard Kč. Z rezerv, nad rámec tzv. úhradové vyhlášky, pak Krizový štáb požadoval uvolnit celkem 20 miliard korun.

Po jednání s Krizovým štábem premiér Babiš uvedl, že se z rezerv uvolní navíc 6 miliard Kč. Krizový štáb své požadavky lehce zmírnil, stále však požaduje 14 miliard nad rámec úhradové vyhlášky, tedy dalších 8 miliard k 6 miliardám již přislíbeným.

Mluvčí Krizového štábu Dagmar Žitníková pak pro pořad Otázky Václava Moravce dne 15. září 2019 uvedla (video, čas 4:35), že „štáb ustupuje od požadavku navýšit úhrady o dalších 5 % nad rámec současného znění úhradové vyhlášky, ambulantním specialistům, praktickým lékařům a dalším segmentům, do nemocnic požadujeme nad současné prostředky vymezené úhradovou vyhláškou alokovat 13 miliard a do domácí péče a sociálních služeb další miliardu“.

V současné chvíli tedy tzv. Krizový štáb požaduje navýšení výdajů na zdravotní péči nad rámec úhradové vyhlášky o 14 miliard, přičemž KSČM tento požadavek podporuje.

Vojtěch Filip

Prostředky nejsou jiné, než říká zákon o zdravotním pojištění, to znamená, ty příjmy jsou fixní nějakým způsobem, ale víme, že (...) mají zdravotní pojišťovny větší rezervy, než předpokládá samotný plán těch rezerv. To znamená, že těch 50 miliard, které tam jsou (...).
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Příjmy zdravotních pojišťoven jsou pevně dané zákonem. V rezervních fondech pojišťoven je nyní zhruba 55 mld. korun, což je více, než předpokládaly plány rezerv pro roky 2018 a 2019.

V zákoně č. 48/1997 Sb. je v paragrafech 4–9 definováno, kdo je a kdo není plátcem pojistného, za jakých okolností jím je a v jaké míře pojistné platí. Plátci pojistného jsou zaměstnanci, stát a zaměstnavatelé. Pojistným se pak blíže zaobírá zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Výše pojistného a příjmy pojišťoven jsou pevně dané zákonem. Jedná se o 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. V případě zaměstnanců platí 2/3 pojistného zaměstnavatel a 1/3 zaměstnanec. Stát podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. platí pojistné například za děti, studenty, důchodce a uchazeče o zaměstnání.

Podle společného prohlášení Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví v roce 2018 umožnil růst ekonomiky navýšení technických rezerv pojišťoven na 45 miliard korun. V letošním roce by se mělo jednat o 55 miliard korun. Vojtěch Filip mluví o 50 miliardách korun, což ještě spadá do naší 10% tolerance.

Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 551/1991 Sb. a podle § 18 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb. mají zdravotní pojišťovny udržovat v „rezervním fondu 1,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění (...) za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky.

V posledních letech vznikají neshody mezi zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou, která podobně jako Vojtěch Filip požaduje uvolnění části rezerv do zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví i financí jsou proti tomu, aby zdravotní pojišťovny uvolňovaly své rezervy. Tajemnice Ministra zdravotnictví Helena Rögnerová uvedla: „Jednou jsme to v minulosti zažili, byla krize v roce 2009, tři roky se podařilo překlenout právě díky rezervám, které byly na účtech zdravotních pojišťoven. Nemůžeme vzít peníze z rezerv.“ Podobně se v říjnu roku 2018 vyjádřila i ministryně financí Schillerová, která uvedla, že „ministerstvo financí dlouhodobě usiluje o to, aby zdravotní pojišťovny v době ekonomického růstu hospodařily přebytkově“. Dále ve svém článku taktéž zmiňuje krizi z roku 2009 a význam rezerv zdravotních pojišťoven v období krize.

Podle Zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven na rok 2018 (.pdf, str. 9) zdravotní pojišťovny nepředpokládaly růst rezervního fondu. Naopak se očekávalo, že do roku 2020 dojde k poklesu. Zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2019 (.pdf, str. 12) uvádějí, že i přes pokračující hospodářský růst v letech 2020 a 2021 bude výše rezerv stoupat pouze pozvolna. Oproti těmto plánům však rezervy zdravotních pojišťoven vzrostly v roce 2018 na 43 miliard a během letošního roku až na 55 miliard.

Vojtěch Filip

Stát zřizuje tři pojišťovny.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Zavádějící
Zdravotní pojišťovny jsou veřejné instituce, které jsou zároveň samostatnými subjekty. Přímo zřízena státem byla pouze VZP, všechny ostatní pojišťovny vznikly na základě jiného zákona jako pojišťovny zaměstnanecké a termín „zřizuje“ je v tomto kontextu problematický.

V České republice funguje v současné době celkem 7 zdravotních pojišťoven – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a dalších šest tzv. zaměstnaneckých pojišťoven, pod které spadají pojišťovny podnikové, rezortní (které jsou zejména pro zaměstnance konkrétního ministerstva, např. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR) nebo oborové (určené zejména pro zaměstnance v konkrétním odvětví, např. pro armádu Vojenská zdravotní pojišťovna).

Všeobecná zdravotní pojišťovna byla jako jediná zřízena přímo státem, a to zákonem č. 551/1991 Sb., další zdravotní pojišťovny mohly začít vznikat jako pojišťovny zaměstnanecké podle zákona č. 280/1992 Sb. Podle původní podoby zákona byly tyto zaměstnanecké zřízeny Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), současná podoba zákona už pojem zřizovatele u pojišťoven nezná.

VZP je jediná pojišťovna, v níž má stát úplné zastoupení v jejích správních orgánech. Podle zákona je její správní rada tvořena 10 členy jmenovanými vládou na návrh Ministerstva zdravotnictví a 20 členy volenými Poslaneckou sněmovnou. V dozorčí radě je pak 10 členů volených Poslaneckou sněmovnou a 3 vládou na základě návrhů ministerstev.

Naopak u všech ostatních, tedy u zaměstnaneckých pojišťoven, jsou správní orgány závislé na státu pouze částečně. Ve správní radě je 5 členů jmenovaných vládou a 10 volených z řad pojištěnců pojišťovny a v dozorčí radě jsou 3 členové jmenováni vládou na návrhy ministerstev a 6 členů volených z řad pojištěnců. Obecně tedy můžeme říct, že tyto pojišťovny nejsou na státu závislé, a ten v nich nemůže vykonávat přímý vliv (na rozdíl od příspěvkových organizací či akciových společností).

Tři pojišťovny v kontextu slučování

Nejen Vojtěch Filip, ale i někteří další politici čas od času mluví o možném sloučení některých pojišťoven, konkrétně se často mluví o sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) a případně i VZP. Tento návrh proběhl médii opakovaně, např. když ho prosazoval ministr zdravotnictví Heger v roce 2012, v roce 2014 o něm mluvili ministr zdravotnictví Němeček a ministr financí Babiš nebo v roce 2017 tehdejší premiér Sobotka. Lze tedy předpokládat, že Vojtěch Filip myslí právě tyto tři pojišťovny, když mluví o tom, že je všechny zřizuje stát.

Vojenskou pojišťovnu zřídilo stejně jako ostatní zaměstnanecké pojišťovny MSPV, a to v 1992 na žádost tehdejšího Federálního ministerstva obrany. K otázce vztahu ke státu a možného sloučení pojišťoven se vyjádřil Richard Medek, mediální a marketingový manažer VoZP ČR. Upozornil na to, že o této pojišťovně nelze mluvit jako o pojišťovně státní, ve které má stát „pouze třetinovou, jakousi kontrolní účast v jejich správních orgánech. Pojišťovna se tedy může v rámci volného trhu chovat samostatně a usměrňovat svoji činnost tak, aby co nejlépe zajistila zdravotní péči o své klienty a udržela vyrovnaný rozpočet i do dalších let.“ VoZP pojišťovna je pouze specifická tím, že má právně upravený vztah k Armádě ČR.

Stejným způsobem vznikla i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR. K jejímu vztahu k ministerstvu se zase vyjádřil Jaroslav Hruška, předseda správní rady ZP MV ČR: „Zdravotní pojišťovna MV ČR se jmenuje tak, jak se jmenuje, ne proto, že by ji řídil ministr vnitra, ale proto, že část klientů pojišťovny tvoří (nebo tvořila) většina zaměstnanců rezortu vnitra.“ a dále: „MV nemá se Zdravotní pojišťovnou MV ČR žádné finanční vztahy, její fungování je záležitostí správní rady tak, jak je tomu u všech zdravotních pojišťoven. Nezbývá mi než zopakovat, že Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR je samostatným subjektem a ministr vnitra nemůže pojišťovně zasahovat do problematiky, která je v její samostatné působnosti."

Tyto zmíněné pojišťovny tedy i přes svůj bližší vztah k institucím, jako k Ministerstvu vnitra ČR a Armádě ČR, stále nejsou vysloveně státními institucemi a udržují si vlastní samosprávu, která je upravena stejným zákonem jako u např. Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Všechny české pojišťovny jsou samostatné právní subjekty (v zákoně o zaměstnaneckých pojišťovnách a v zákoně o VZP), samy nakládají se svým majetkem a kromě VZP jsou zapsány v obchodním rejstříku. Stát nad nimi ovšem stále udržuje dohled, například ministerstva kontrolují jejich hospodaření a Ministerstvo zdravotnictví může pojišťovně odebrat povolení k činnosti.

Závěr

Otázkou tedy je, jak hodnotit Filipův výrok, že „stát zřizuje tři pojišťovny“. Jak jsme viděli výše, hovořit o „zřizování“ pojišťoven je problematické a otázka jejich závislosti na státu je poměrně komplikovaná.

Zaměstnanecké pojišťovny mohou vzniknout pouze na základě povolení, které uděluje Ministerstvo zdravotnictví, přičemž ministerstva jsou organizačními složkami státu. A stát také nad všemi pojišťovnami uplatňuje svůj dohled, a v tomto smyslu tedy státu podléhá všech 7 zdravotních pojišťoven. Na základě dosud zmíněných informací, můžeme rozlišit i užší smysl, ve kterém mu podléhá pouze VZP, protože pouze u ní má stát úplnou kontrolu v jejích správních orgánech, její zřízení bylo státem iniciováno a provedeno pomocí samostatného zákona.

Ze současných 7 pojišťoven nicméně nelze vydělit 3, které by měly oproti ostatním zvláštní status, aby bylo možné říci, že stát „zřizuje tři pojišťovny“. Zvláštní status má pouze VZP; všechny ostatní mají stejný status pojišťoven zaměstnaneckých. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Vojtěch Filip

Já jsem podporoval vznik toho pietního místa (na místě koncentračního tábora v Letech, mimo areál vepřína, pozn. Demagog.cz). (...) A to pietní místo je mimo areál toho vepřína.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vojtěch Filip v 90. letech podporoval vznik pietního místa, které by se nacházelo mimo areál vepřína v Letech. Na místě, kde vepřín stojí, se však plánuje vystavět památník, kvůli němuž bude vyhlášena architektonická soutěž.

Současný památník od sochaře Zdeňka Hůly, odhalený v přítomnosti Václava Havla v roce 1995, stojí na původním, předpokládaném místě hromadných hrobů tzv. cikánského tábora, tedy mimo areál vepřína.

Podle Mladé Fronty DNES z 6. června 1998 Vojtěch Filip podpořil vznik důstojného pietního místa v oblasti bývalého tábora v Letech. Byl však pro to, aby se památník nacházel nedaleko vepřína, nikoliv přímo na jeho místě. Pro zbourání vepřína tehdy byli naopak Jaromír Talíř z KDU-ČSL a Pavel Pešek z Unie svobody.

5. prosince 2017 Vojtěch Filip na 3. schůzi současné PSP ČR tvrdil, že se vepřín nenachází na pozemcích původního tábora v Letech. Toto bylo nicméně letos vyvráceno archeologickým průzkumem, podle něhož byly trosky tábora při stavbě vepřína viditelné a většina tehdejšího tábora se nacházela právě v areálu vepřína.

Aktuálně má dojít k demolici vepřína s tím, že bude do konce roku 2019 vyhlášena architektonická soutěž na podobu nového pietního místa, které má stát ve vykoupeném areálu.

Vojtěch Filip

Prosím vás, chcete vymístit Ministerstvo průmyslu a obchodu ze sekyrárny tady na rohu?
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Nepravda
MPO má v Praze čtyři budovy. Ani jedna se nenachází v areálu Věznice Pankrác, ve které bylo nacisty zřízeno popraviště zvané Sekyrárna. Pravděpodobně došlo k záměně za Petschkův palác, kde ale nedocházelo k popravám, proto o paláci nelze hovořit jako o sekyrárně.

Na tomto výroku neověřujeme to, jestli chce někdo sekyrárnu vymístit a přesunout. Zaměřujeme se na to, jestli MPO využívá prostory bývalé sekyrárny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlí ve čtyřech budovách v Praze. Adresy všech budov Ministerstva průmyslu a obchodu jsou:

Sekyrárna bylo místo, které obecně sloužilo jako popraviště vězňů stínáním hlavy. Jedním z těchto míst byla i známá Pankrácká sekyrárna. Umístěna byla ve třech místnostech Pankrácké věznice.

V první místnosti se scházela komise dohlížející nad výkonem trestu, zde byl vězeň identifikován, obeznámen s vykonáním trestu smrti a předán popravčímu Aloisi Weissovi do druhé místnosti. Ta sloužila jako popraviště. Katovi pomocníci (jeden Němec a dva Češi) položili odsouzeného břichem na lavici a hlavu mu upevnili do dřevěného límce. Následně byl vězeň ostřím gilotiny sťat. Tělo bylo přemístěno do poslední místnosti ke kanálku, do něhož odtekla krev. Na závěr bylo tělo i s hlavou uloženo do dřevěné rakve. Celý proces trval asi jednu minutu.

Poprvé zde gilotina ukončila životy pěti lidí 5. dubna 1943. Poslední poprava byla vykonána 26. dubna 1945. Dohromady zde podle několika pramenů zemřelo celkem 1075 lidí, z toho 155 žen.

Během komunistického režimu se Pankrác stal věznicí Ministerstva vnitra, ve kterém byla držena celá řada politických vězňů, označovaných za tzv. třídní nepřátele. Byla zde popravena například i Milada Horáková.

V pankrácké věznici postupně po roce 1989 vznikla tři pietní místa. V bývalé sekyrárně, kde je zřízen Památník, na bývalém popravišti za vězeňskou nemocnicí a v popravčí cele v suterénu objektu věznice.

Předseda KSČM Filip v rozhovoru mohl zaměnit pankráckou sekyrárnu za Petschkův palác (též Pečkárna), ve kterém má dnes sídlo MPO. Tato budova byla za války zabrána gestapem a byli zde vyslýcháni a mučeni čeští vlastenci. Krátce po válce zde byl zřízen památník. V současnosti suterén budovy slouží k potřebám MPO.

Je důležité zdůraznit rozdíl mezi sekyrárnami obecně a Petschkovým palácem (Pečkárnou). Pečkárna sloužila gestapu jako mučírna; nešlo o věznici a popraviště, jako tomu bylo právě u sekyráren, včetně té pankrácké. Jde tedy o dva pojmy, které popisují dvě odlišná zařízení, která byla zřízena pro dva různé účely – jedno zařízení na mučení a výslech vězňů, druhé na jejich popravování.

Tomu, že předseda KSČM Filip pravděpodobně zaměnil sekyrárnu za Petschkův palác, napovídá i fakt, že budova Českého rozhlasu a Pečkárna jsou od sebe vzdáleny jen osm minut chůze. Zde by byl Filipův obrat „tady na rohu“ více na místě, než v případě Pankrácké sekyrárny, která je od budovy Českého rozhlasu vzdálena 36 minut pěší chůze.

Vojtěch Filip

Já jsem zpochybňoval v tom svém vystoupení to, že stát vykoupí firmu (vepřín v Letech, pozn. Demagog.cz), která je funkční, zaplatí z peněz daňových poplatníků půl miliardy korun.
20 minut Radiožurnálu, 4. října 2019
Pravda
Vojtěch Filip podobné zpochybnění uvedl již v srpnu na svém Twitteru, kde transakci označil za zločin. Stát v rámci dané transakce vykoupil vepřín v Letech, jeden z několika areálů firmy AGPI. Do dne předání vepřín fungoval a stát za něj zaplatil přes 450 milionů korun.

Jak vyplývá z kontextu rozhovoru, Vojtěch Filip v srpnu letošního roku na svém twitterovém účtu prohlásil (viz níže), že za zdražení vepřového masa u nás může právě výkup vepřína v Letech. Dále zmínil i vysokou efektivitu daného podniku a výkupní cenu půl miliardy. Transakci označil za zločin.

Valná hromada akciové společnosti AGPI 31. července 2017 souhlasila s převodem majetku na stát a vláda 21. srpna 2017 odkup schválila. Koncem listopadu 2017 došlo k podpisu smlouvy o výkupu areálu vepřína v Letech u Písku a ten byl v dubnu 2018 předán Muzeu romské kultury, s. p. o.

Posledních 330 vepřů firma AGPI odvezla na jatka 13. března 2018. K danému dni měl být areál vyklizený, do té doby byl vepřín v provozu. Za rok 2016 zpracování vepřového masa vytvořilo firmě AGPI 44 % tržeb. Oproti předešlému roku, kdy tato společnost skončila ve ztrátě, byla AGPI dokonce zisková.

Tvrzení hodnotíme jako pravdivé, protože podobné zpochybnění Vojtěch Filip uvedl již dříve. V tom, kolik stát zaplatil (s 10% odchylkou) a že to bylo financováno z peněz daňových poplatníků, měl pravdu. Musíme ale zmínit, že ve svých vystoupeních nepřesně definuje předmět prodeje. Stát totiž nevykoupil celou firmu, nýbrž jen jeden její areál z několika, jež tvořily, respektive stále tvoří podnikatelské portfolio akciové společnosti AGPI (dále např. rostlinná výroba a výroba vajec), ve kterých operuje dodnes.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů