Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 108
  • 51
  • 35
  • 21

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Protože není pravda, není pravda, že by ten, že bysme šli degresivním způsobem ve státním rozpočtu. My jdem progresivním způsobem. Otázky Václava Moravce, 6. května 2012

Není úplně jasné, k čemu degresivitu či progresivitu Vojtěch Filip vztahuje. V ekonomické teorii se hovoří o progresivním, resp. degresivním státním rozpočtu, pokud struktura státního rozpočtu (tedy nastavení příjmů a výdajů) příspívá k redistribuci prostředků od nižších příjmových kategorií k těm vyšším, resp. od vyšších k nižším. V případě progresivního státního rozpočtu se tedy míra nerovností ve společnosti snižuje, v případě degresivního je tomu naopak (viz. první dva odstavce úvodu dostupné odborné publikace Klazara a Slintákové (.pdf)).

Informaci, zda je současný státní rozpočet progresivní a degresivní nelze ve veřejném prostoru dohledat. Pro zajímavost lze pouze odkázat na část výborně hodnocené kvalifikační práce Jany Látalové z VŠE z roku 2012, která obdržela druhé místo ve finále soutěže děkana Národohospodářské fakulty VŠE o nejlepší magisterskou práci roku 2011 a analyzovala dopady zdanění a veřejných výdajů (obou stran státního rozpočtu, každé zvlášť) na rozdělení příjmů jedinců (domácností). V závěru Látalová konstatovala, že současné nastavení daňových úlev je degresivní, tzn., že vysokopříjmové skupiny mají větší možnost více snížit základ daně nežli středněpříjmové skupiny a nastavení sociálního systému je spíše progresivní, jelikož sociální transfery jsou zaměřeny zejména na 20 % nejchudších domácností.

Otázkou je však dopad celkové struktury státního rozpočtu na rozdělení příjmů ve společnosti. Nelze dohledat aktuální analýzu na toto téma, proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(Protože není pravda, není pravda, že by ten, že bysme šli degresivním způsobem ve státním rozpočtu. My jdem progresivním způsobem.)
Na rozdíl třeba od těch států, které opravdu šetří. V Dánsku, když se projevila krize, tak jejich rozpočet byl degresivní. Otázky Václava Moravce, 6. května 2012

Bohužel informace a aktuální analýzy, které by potvrzovaly či vyvracely informaci o degresivním státním rozpočtu Dánska v počátcích krize nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

U nás je devátá nejnižší mzdová úroveň v celé Evropské unii. Otázky Václava Moravce, 6. května 2012

Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.

Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Původní úmysl vlády byl, že jak novela ústavy, ústavního zákona, článku 97 o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, má být platná od 1. ledna 2012. Stejně tak i ten zákon, který prováděl tu novelu ústavy. Otázky Václava Moravce, 6. května 2012

Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.). Otázky Václava Moravce, 6. května 2012 !

Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.

Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).

Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.

Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.

Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

A pokud jde o tu změnu ústavní v tom článku 97, já osobně jsem usiloval to už v roce 1998, aby se rozšířila působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na kraje a vznikající fondy a veřejné instituce. Otázky Václava Moravce, 6. května 2012

Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.

Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).

Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(..) ty dva kraje, kde jsme po 4 roky měli naše představitele ve funkci vícehejtmanů a členů rad (..) Otázky Václava Moravce, 14. října 2012

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě údajů dostupných na webových stránkách krajů. Prvním krajem, kde byli komunisté v radě kraje, byl Karlovarský kraj. Zde měli komunisté 2 zástupce: Jaroslava Borku a Evu Valjentovou, přičemž Jaroslav Borka byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí.

Druhým krajem byl Moravskoslezský kraj, v jehož zastupitelstvu měla KSČM 3 zástupce: Karel Konečný, Svatomír Recman a Josef Babka. Karel Konečný je náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a Svatomír Recman pro sociální věci a kulturu.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Například v Karlovarském kraji, kde jsme byli v radě kraje, měli jsme vícehejtmana, jsme volby vyhráli. Otázky Václava Moravce, 14. října 2012

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Karlovarského kraje a portálu volby.cz. Zde se uvádí, že pro období 2008 - 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí Jaroslav Borka za KSČM, dalším členem rady za KSČM byla Eva Valjentová.

Na portálu volby.cz se můžeme dozvědět, že KSČM získala v Karlovarském kraji 22,98 % hlasů, což byl skutečně nejlepší výsledek v tomto kraji.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ve Středočeském kraji byla, řekl bych, nepsaná koalice s tím, že podporujeme jednobarevnou vládu kraje. Otázky Václava Moravce, 14. října 2012

"Nepsaná koalice", tedy tichá podpora KSČM vůči sociálně demokratickému vedení kraje skutečně existovala: již volba hejtmana Ratha (přestože zápis ze zasedání - .zip, .doc, str. 2 - zmiňuje pouze součty hlasů) proběhla s pomocí komunistů. Hlasování bylo veřejné, můžeme tedy důvěřovat zdrojům, které to uvádějí: jde např. o Novinky.cz (dle Práva), Idnes.cz (dle ČTK) či Asociaci krajů ČR.

Přestože nemůžeme ověřit, jak členové jednotlivých stran hlasovali v průběhu období, neboť kraj v zápisech ze zasedání zveřejňuje pouze souhrnné počty hlasujících, lze s poslancem souhlasit, že jím zmíněná koalice od počátku volebního období existovala.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Míra nekompetentnosti občanských demokratů v Poslanecké sněmově už přesáhla všechny meze. Svolat rozpočtový výbor, neposlat tam lidi, aby tam vůbec měli většinu při hlasování, nepřijmout usnesení ke státnímu rozpočtu a hovořit tady o tom, že státní rozpočet - to je to nejdůležitější, to já nechápu. Otázky Václava Moravce, 14. října 2012

Dle informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.

Dle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny schůze výboru svolává jeho předseda, popř. některý z místopředsedů (§36). V případě Rozpočtového výboru je jeho předseda člen ODS Pavel Suchánek. Dokladem, že schůzi svolal opravdu Pavel Suchánek, je tato pozvánka (.doc) ze 3. října 2012 umístěna na stránkách Poslanecké sněmovny.

Hlasování o usnesení ke státnímu rozpočtu se konalo 10. října 2012 a Rozpočtový výbor skutečně nepřijal (.doc) usnesení. Opozici se zde podařilo prosadit své stanoviska díky nepřítomnosti některých koaličních členů a jejich zdržení se hlasování. Rozpočtový výbor má celkem 28 členů, na schůzi podle dohledaných informací bylo přítomno 21 členů a to 11 členů opozice (ČSSD, KSČM a VV). Vycházíme především ze zpravodajských článků, protože zápisy z jednání prozatím ještě nejsou k dispozici (poslední z 18. září 2012).