Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 111
  • 57
  • 37
  • 22

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Listovní tajemství, porušování listovních zpráv je chráněno mezinárodní úmluvou, Mezinárodním paktem o politických a občanských právech, a to platí všude. 20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019

Je pravdou, že listovní tajemství je Mezinárodním paktem o občanských a politických právech chráněno, tento pakt však nepřijalo více než 20 států OSN a neplatí tedy všude.

skrýt celé odůvodnění

Znění Mezinárodního paktu o politických a občanských právech přijalo usnesením č. 2200 na svém 21. zasedání Valné shromáždění OSN v roce 1966. V účinnosti je tento pakt od 23. března 1976, přičemž do dnešního dne k němu přistoupilo 172 států, šest dalších (např. Čína či Kuba) pakt sice podepsalo, avšak nepřistoupilo k němu a není pro ně tedy závazný. Není tedy pravda, že by tento pakt platil všude, samotné OSN má totiž 193 členů, kromě již zmíněné Číny a Kuby pakt nebyl přijat např. Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty či Singapurem.

Mezinárodním paktem o politických a občanských právech je chráněno např. právo na život (čl. 6) či je zakázáno otroctví a mučení (čl. 7 a čl. 8). Listovní tajemství je pak chráněno v rámci čl.17, podle kterého „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo
korespondence ani útokům na svou čest a pověst.

Výslovně pak pojem listovní tajemství používá až česká Listina základních práv a svobod v čl. 13:
Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů...







Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nedávno bylo zveřejněno, že americké zpravodajské služby odposlouchávaly Angelu Merkelovou. 20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019

Bývalý zaměstnanec tajných služeb Spojených států amerických Edward Snowden zveřejnil informace, že USA odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. USA takové informace však nikdy veřejně nepotvrdily.

skrýt celé odůvodnění

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

(...) Německo to nechystá pro T-Mobile (zákaz nakupování od Huawei, pozn. Demagog.cz). 20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019

Německá vláda prozatím nedosáhla jednotného postoje v otázce zákazu nákupu technologií od společnosti Huawei. Jak vláda, tak i Deutsche Telekom však podle vlastních vyjádření berou bezpečnost síťových zařízení vážně a jednání tedy pokračují.

skrýt celé odůvodnění

Narozdíl od jiných států se Německo zatím nepřipojilo k opatření, které by zabránilo německým společnostem v nákupu síťových technologií od společnosti Huawei. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto opatřením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, nicméně je možné, že se firma nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom již dříve sama uvedla, že bere vážně celosvětovou diskusi o bezpečnosti síťového zařízení od čínských prodejců a že Deutsche Telekom přehodnocuje svoji obchodní strategii.

Nelze tedy s určitostí tvrdit, že německá vláda nechystá žádná opatření. Vláda zatím nezaujala jednotný postoj a o dalších krocích bude teprve jednat.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Já jsem neprivatizoval Český Telecom. Já jsem nebyl ten, který prodával majetek státu včetně bezpečnostních sítí. 20 minut Radiožurnálu, 21. ledna 2019

O prodeji většinového podílu akcií ve společnosti Český Telecom rozhodla vláda Stanislava Grosse.

skrýt celé odůvodnění

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Podívejte se na VZP. Dokud v dozorčí radě strany nebyly, bylo to v červených číslech. Dnes na ni strany opět dohlížejí a VZP funguje. Právo, 12. května 2018

Zástupci politických stran jsou voleni do dozorčí rady VZP od roku 2006. Poslanecké sněmovna schválila novelu zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně došlo ke změně§ 21, podle kterého dozorčí radu tvoří

"a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,

b)10 členů volených a odvolávaných Poslaneckou sněmovnou Parlamentu; při obsazování funkcí členů Dozorčí rady se postupuje podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu."

Touto novelou získaly politické strany větší vliv a dohled nad dodržováním právních předpisů a vnitřních předpisů a celkovém hospodaření VZP.

V roce 2005 se VZP dostala do finančních problémů, které vedly k uvalení nucené správy nad VZP, odvolání ředitelky Musílkové, ustanovení poslanecké vyšetřovací komise a k finanční pomoci od státu. Již v roce 2006 ale zakončila VZP své hospodaření s přebytkem a s výjimkou let 2012 a 2013 dosahovala (dostupné jsou výroční zprávy do roku 2016) přebytkových výsledků hospodaření. I po zvolení zástupců politických stran do dozorčí rady ale VZP dosáhla deficitních výsledků hospodaření.

Účast a činnost zástupců politických stran v dozorčí radě je pouze jedním z faktorů, které ovlivňují hospodaření VZP. Dozorčí rada není na rozdíl od správní rady hlavním výkonným orgánem, který by měl přímý vliv na hospodaření. Vzhledem k mnoha jiným ekonomickým a politickým faktorům (míra ekonomické aktivity, ekonomický růst, rozpočtové určení prostředků ze státního rozpočtu, atd.) nelze tvrdit, že vyrovnané hospodaření VZP je zapříčiněno přítomností politiků v dozorčí radě.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

My dlouhodobě fungování některých ministerstev kritizujeme. V první řadě zdravotnictví, ale i dopravy, zahraničí či ministerstva průmyslu a obchodu. Právo, 12. května 2018

KSČM se v minulosti opravdu vyhradila vůči zmíněným ministerstvům vlády v demisi.

V případě ministerstva zdravotnictví se Vojtěch Filip osobně vymezil ke krokům ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Na tiskové konferenci z února 2018 mu vyčítalodvolání Svatopluka Němečka z funkce ředitele ostravské nemocnice:

„Legitimita těch rozhodnutí, pokud není podložena vnější kontrolou, je pochybná. Já chápu jeho (Adamovu) odvahu některé personální kroky dělat. Ale považuji to za krok velmi špatným směrem.“

Ministerstvo dopravy bylo komunisty kritizováno zejména ve věci plánovaného rozšíření mýtného o 900 km na silnice I. třídy. Vadí jim zejména zvolení neekonomického řešení, možné objíždění zpoplatněných úseků a neprozkoumaný dopad na mikroregiony.

V lednu 2017 však Ťok předložil do vlády variantu technologicky neutrálního řešení a rozšíření o 900 km. Stalo se to, že vyhrálo politické rozhodnutí nad odborným a ekonomickým hlediskem,” zaznělo od poslankyně Matušovské na tiskové konferenci z 6. března 2018 (čas od 4:45).

Agendu ministerstva zahraničí KSČM kritizovala zejména kvůli vyhoštění ruských diplomatů v kauze Skripal a kvůli postoji ministerstva a předsedy vlády Andreje Babiše ke spojeneckému útoku na syrské cílez 14. dubna 2018. Komunistům vadí i plánovaná zahraniční politika vyplývající z programového prohlášení vlády ANO s ČSSD.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase předseda KSČM Vojtěch Filip kritizoval v záležitosti podepsání memoranda k těžbě lithia.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nakonec ministr Hüner po naší kritice ustoupil od toho, aby oživoval memorandum o lithiu. Právo, 12. května 2018

Výrok je hodnocen jako pravdivý, vzhledem k tomu, že důvodem pro zrušení dodatku k memorandu byla kritika KSČM - mj. hlavně skutečnost, že kvůli dodatku kritizovaným komunisty bylo přerušeno jednání o toleranci vlády mezi ANO a KSČM.

O dodatku k memorandu informoval ministr průmyslu a obchodu Hüner, který vyjednával s těžaři. Pro Radiožurnál uvedl:

"Během jednání jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právních závazností, a abychom stvrdili toto vnímání i právě relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že do týdne uzavřeme dodatek k memorandu." Babiš však na toto r eagoval kriticky s tím, že dodatek nebyl projednáván s vládou:

"On má možná dobrý úmysl, že to chce nějakou formou zrušit, ale úkol byl, že má informovat vládu. Pokud se to sám dozvídám z médií a ještě to nešťastně komunikoval, není to dobře." Babiš také kritizoval samotné memorandum:

"Protože já jsem přesvědčen, že to memorandum nemá logiku a nemůže být platné, když se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, a ta firma sedí někde na Britských panenských ostrovech. A musím o tom s panem ministrem mluvit." Z řad KSČM zaznívala k dodatku kritika, dle webu ČT se předseda komunistů Filip vyjádřil v Otázkách Václava Moravce k dodatku takto:

"Naštvalo mě nejvíc, že jestliže hlasy ANO, KSČM a SPD jsme na zářijové schůzi schválili, že memorandum je právě nulitní, tak nemůžu k právně nulitnímu dokumentu přijmout dodatek." Deníku Echo řekl Filip následující:

"Řekl jsem panu předsedu Babišovi, že jsem proti dodatku. Pokud chce ministr Hüner dodatek skutečně podepsat, tak s nimi (hnutí ANO - pozn. red.) nemá cenu dál jednat." Vzhledem k tomu, že dodatek schválen vládou nakonec nebyl a po vyjasnění si informací okolo dodatku mezi ANO a KSČM se komunisté vrátili k jednání o toleranci vlády, předseda Filip mj. uvedl:

"Vzhledem k tomu, že předseda vlády nařídil panu ministru Hünerovi, aby postupoval v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze září loňského roku, tak se KSČM vrací k jednání." 1. března tohoto roku oznámil Hüner při sněmovních interpelacích, že ČR vypověděla memorandum o těžbě lithia u Cínovce s australskou společností European Metal Holdings (EMH). Uvedl následující:

"Zrovna dneska jsem vzpomenuté firmě EMH zaslal v podstatě výpověď z toho memoranda,ve formě prohlášení o jeho neplatnosti. Tímto krokem jsem chtěl definitivně ukončit různé dezinterpretace a spekulace, které se objevovaly různě nakonec i v médiích." Loni před sněmovními volbami byla kauza lithium jedním z rozhodujících témat. Tehdejší ministr průmysl Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o porozumění s EMH, jež se stalo terčem kritiky. Necelé dva týdny před volbami s prvotní informací o lithiu přišel dezinformační server Aeronet. Dle informací z Aeronetu ČSSD chystala tunel, který by Česko připravil o peníze z lithia. Kauza byla dále rozebírána například zde.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Jeho poradci (ministra zdravotnictví Vojtěcha, pozn. Demagog.cz) jsou přímo napojeni na farmaceutické firmy. (...) To ostatním nevadí, že farmaceutické firmy mají vliv na přímý chod ministerstva zdravotnictví? Právo, 12. května 2018

Poslanec Filip naráží na zjištění, která přinesla česká média v únoru 2018. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch byl anonymním dopisem obviněn z účelových personálních změn na postech svých poradců. Anonym kritizuje jmenování poradců Filipa Vrubela a Jakuba Krále. O jejich dřívějším působení a napojení na farmaceutické firmy psal internetový server A2larm. Přímé vazby na farmaceutické společnosti jsou u Vrubela a Krále prokazatelné. V současnosti už ale ani jeden nepůsobí jako poradce ministra zdravotnictví. Prokázat ovlivňování přímého chodu ministerstva zdravotnictví se nám u jejich osob nepodařilo.

Filip Vrubel byl anonymem kritizován pro střet zájmů za působení v soukromé společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal, kde zastupoval farmaceutické společnosti ve sporech s regulačními úřady (např. SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv, kde dříve Vrubel také pracoval, a to jako náměstek ředitele). Z této společnosti ale v únoru 2018 odešel.

V minulosti Vrubel působil i jako ředitel odboru farmacie ministerstva zdravotnictví, kde pod jeho vedením došlo k chybnému výpočtu ceny léků na bronchitidu a celkové škodě 50 000 000 Kč.

Vrubel je od 1. března 2018 náměstkem ministra zdravotnictví. V této funkci je zodpovědný za legislativu pro zavádění eReceptů a lékového záznamu. Dále za stabilizaci lékového sektoru, koordinaci legislativních revizí systémů cen a úhrad léčiv, vstup inovací do zdravotního pojištění a zavádění Health Technology Assessment. Není ale ministrovým poradcem.

Jakub Král působí jako jednatel poradenské společnosti Porta Medica. Ta farmaceutickým společnostem pomáhá s plněním zákonných regulací a norem. Významné zakázky ale dostává od Králova dřívějšího působiště, Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Server A2larm získal dopis, v němž ministr Vojtěch udělil předsedovi ÚNMZ záštitu nad vzdělávacím kurzem, který prováděla Králova soukromá společnost v době, kdy byl poradcem ministra Vojtěcha. V současnosti už ale Jakub Král ve funkci poradce ministra zdravotnictví není.

Filip Vrubel a Jakub Král jsou ale stále členy správních rad Všeobecné zdravotní pojišťovny a Oborové zdravotní pojišťovny, jsou jmenovaní vládou ČR. Králova společnost Porta Medica přitom nabízí farmaceutickým firmám poradenství při komunikaci s pojišťovnami.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

A jestliže pan, pan ministr spravedlnosti je schopen odepřít advokátovi, aby se seznámil s tím, že někoho vydává z předběžné vazby do vydávací vazby, což je právní úkon, u kterého musí být advokát, a on to obejde, obejde to šest minut po půlnoci na státní svátek (...) Události, komentáře, 4. dubna 2018

Jak přesně došlo ve věci vydání Nikulina k jeho extradici, není veřejně dohledatelné. Všechny aspekty této události nejsou jasné, a není tedy možné posoudit, nakolik je výrok Filipa přesný.

O tom, že k vydání Nikulina a jeho odjezdu ze země těsně před svátky skutečně došlo, svědčí vyjádření samotného ministra Pelikána. Ten pro server iROZHLAS.cz uvedl:

Vylučujete tedy, že by načasování vydání na noc před svátky bylo účelové? Šlo skutečně o nejbližší možný termín?Byl to nejbližší možný termín. Tak to prostě vyšlo.

O vydání svého klienta se právní zástupce Sadílek podle svých slov dozvěděl až z médií. Proč jste ho předem neinformoval?
Právní zástupce pana Nikulina je skutečně právní zástupce, není to jeho opatrovník, není to někdo, koho bychom se chodili ptát před tím, než učiníme nějaké opatření, které máme právo učinit. Nevidím na tom nic divného.

Nebyla potřeba z vašeho pohledu informovat právního zástupce předem?
Absolutně ne. Zároveň je nutno říci, že z bezpečnostních důvodů bylo vhodné, aby o tom, že bude pan Nikulin transportován na letiště, vědělo co nejméně osob.“

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Když tahle kauza byla sledovaná (Nikulin, pozn. Demagog.cz), on (Pelikán, pozn. Demagog.cz) flagrantně poruší ústavní principy České republiky, mezinárodní právo, vnitřní právní předpisy. Události, komentáře, 4. dubna 2018

Jak plyne z dřívějšího rozhodnutí Ústavního soudu (které je ministr povinen respektovat), není možné, aby Pelikán o vydání rozhodl před pravomocným rozhodnutím soudu o tom, zda bude J. Nikulinovi udělena mezinárodní ochrana, či nikoliv. Pokud by tak učinil, jednalo by se o postup rozporný se zákonem a o porušení ústavně zaručených základních práv. Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný, problematická k hodnocení je jak otázka mezinárodního práva, tak i fakt, že porušení práva by měl v tomto případě konstatovat nezávislý soud.

V případě hackera Nikulina byla před soudy zároveň vedena dvě řízení. První se týkalo toho, zda může být vydán do USA k trestnému stíhání, v druhém řízení soudy posuzovaly jeho žádost o udělení azylu.

O vydání Nikulina do USA byla veřejnost informována 30. března 2018. Již v květnu 2017 o přípustnosti Nikulinova vydání jak do USA, tak do Ruska rozhodl kladně Městský soud v Praze, což následně potvrdil i Pražský vrchní soud. Věcí se zabýval také Ústavní soud, který však Nikulinovu stížnost odmítl. V takové situaci přešlo finální rozhodování na ministra spravedlnosti.

Vedle tohoto vydávacího řízení však souběžně probíhalo řízení o udělení azylu. Nikulinovu žádost o azyl nejprve zamítlo ministerstvo vnitra a následně toto rozhodnutí potvrdil také Městský soud v Praze. Proti jeho rozhodnutí však podal Nikulin kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Jak na Twitteru upozornil ústavní právník a asistent soudce Ústavního soudu Martin Kopa, prakticky totožnou situací se v jiném případu již v minulosti zabýval Ústavní soud; ten rozhodl, že v případě, kdy jsou současně vedle sebe vedena řízení o vydání a řízení o udělení azylu, je povinností ministra vyčkat s rozhodnutím o vydání, až pravomocně skončí řízení o udělení azylu. Opačný postup podle Ústavního soudu vede k závěru, že došlo k porušení ústavně zaručených základních práv.

Pokud v případě Nikulin rozhodl ministr Pelikán o vydání před soudním rozhodnutím o udělení azylu, postupoval v rozporu se zákonem a s tímto dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu. Ústavní soud totiž navíc uvedl, že ministr spravedlnosti má ze zákona povinnost zkoumat, zda nebyl dané osobě udělen azyl nebo jestli řízení o udělení azylu před soudy stále neprobíhá.

Pokud by Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že Nikulin má na udělení azylu nárok, ministru Pelikánovi by navíc jeho vydání výslovně zakazoval § 91 odst. 1 písm b) zákona o mezinárodní justiční spolupráci.

Nikulin byl do USA vydán na konci března 2018, dle ministra spravedlnosti pro větší důvodnost žádosti oproti té ruské. Vydání do USA veřejně kritizoval například prezident Zeman, i přes svůj odlišný názor však poznamenal, že respektuje právo ministra spravedlnosti rozhodnout v dané věci.